3. Ekologický model vývoje

Co je ekologický model vývoje podle Bronfenbrennera?

Model, podle kterého vývoj vzniká v ekologickém systému zahrnujícím biologickou i sociální interakci, důležitá je reciprocita a komunikace mezi systémy.

Jaká je 1. základní teze ekologického modelu?

Vývoj je reciproční proces interakce mezi aktivním biopsychologickým organismem a okolím, tedy lidmi, objekty, symboly a bezprostředním prostředím.

Co jsou proximální procesy?

Bezprostřední interakce, které přímo formují vývoj, např. dítě–rodič, dítě–dítě, školní prostředí.

Jaká je 2. základní teze ekologického modelu?

Forma, obsah, síla a směr proximálních procesů systematicky ovlivňují vývoj jedince skrze interakce, osobu a podmínky prostředí.

Co je mikrosystém?

Bezprostřední prostředí konkrétních osob, s nimiž člověk běžně přichází do kontaktu, např. rodina, školní třída, zájmové skupiny, zaměstnání.

Jak fungují mikrosystémy?

Překrývají se, člověk v nich vystupuje v různých rolích

Co je mezosystém?

Síť vztahů mezi mikrosystémy, např. rodina–škola

Proč je mezosystém důležitý?

Některé systémy jsou kongruentní, jiné vytvářejí nesoulad, který může zvyšovat riziko problémů a umožňovat predikci patologického vývoje.

Co je exosystém?

Rozšíření mezosystému o formální a neformální struktury, jichž se jedinec většinou přímo neúčastní, ale ovlivňují ho.

Jaké jsou příklady exosystému?

Širší komunita, změna zaměstnavatele rodičů, školní reformy

Co je makrosystém?

Širší společenský a kulturní rámec tvořený ideologiemi, přesvědčeními, kulturami, etnickými skupinami, médii, tradicemi, normami, politikou a vládou.

Proč je makrosystém významný?

V psychologickém zkoumání se často přehlíží, ale může vývoj výrazně ovlivňovat.

Co je chronosystém?

Časové souvislosti vývoje – osobní, rodinné, sociální a dobové

Co je ekologický přechod?

Přechodné období kvalitativní změny, kdy staré mikrosystémy přestávají fungovat a objevují se nové, např. přechod na střední školu nebo rozvod rodičů.

Co je life-span development podle Baltese?

Pojetí, že vývoj nekončí dospělostí, ale probíhá celý život jako sled vzájemně závislých událostí.

Jak life-span přístup chápe život?

Život je celek, jeho části jsou nedělitelné a z jedné události lze odvozovat jiné.

Je vývoj podle Baltese jen zrání?

Ne, vývoj není jen maturace, ale adaptace na měnící se životní podmínky.

Jaké adaptivní procesy se uplatňují ve vývoji?

Získávání či nabývání, zachování či udržování, přeměny či změny a úbytky.

Jaké jsou tři kontexty vývojových vlivů podle Baltese?

Vlivy determinované fyzickým věkem, historicky determinované vlivy a non-normativní vlivy.

Co jsou vlivy determinované fyzickým věkem?

Biologické, psychické a kulturní faktory, které korelují s věkem, jsou relativně předvídatelné a vztahují se víceméně na každého jedince.

Co jsou historicky determinované vlivy?

Vlivy dané historickou podmíněností biologických či kulturních faktorů, například epocha, krize, totalita, urbanizace, industrializace.

Jaký je rozdíl mezi dlouhodobými a krátkodobými historickými vlivy?

Dlouhodobé jsou epocha, krize, totalita, urbanizace, industrializace

Co jsou non-normativní vlivy?

Unikátní biologické nebo kulturní události ve vztahu k jedinci, jejichž souběžnost ani následnost nelze předpovědět, např. nemoc člena rodiny.

Jak life-span přístup chápe životní etapy?

Etapy jsou časově uspořádané, ale každá má vlastní vývojovou agendu a unikátně přispívá k minulému, přítomnému i budoucímu vývoji.

Jak je definován úspěšný vývoj?

Maximalizací zisků a minimalizací ztrát, přičemž krátkodobá a dlouhodobá perspektiva se mohou lišit.

Co je biodromální přístup?

Přístup týkající se celoživotního vývoje, rozvoje, formování a perspektiv psychiky a osobnosti od početí do smrti.

Na co se zaměřuje life-span výzkum?

Na interindividuální stejné charakteristiky, interindividuální rozdíly a intraindividuální plasticitu neboli malleability.

Jaké jsou dva přístupy v life-span psychologii?

Celostní, který chápe člověka jako systém, a funkčně zaměřený, který se soustředí na chování nebo psychické mechanismy.

Co říká architektura celoživotního utváření?

Význam evoluční selekce a biologické potenciality se po dosažení zrání s věkem snižuje.

Jak se s věkem mění význam kultury a technologií?

Potřeba kultury, sociálních, materiálních a symbolických vlivů i technologií se zvyšuje, protože biologické dispozice slábnou.

Jaký je vztah biologie a kultury ve stáří?

Roste závislost na kultuře a potřeba sjednotit biologické a kulturní vlivy, ale účinnost kulturních faktorů se s věkem snižuje.

Jaké jsou cíle vývoje podle Baltese?

Růst, tedy vyšší fungování nebo kapacita adaptace

Co znamená dynamika zisků a ztrát?

Vývoj je stálé vyvažování zisků a ztrát

Co je humanistické vývojové pojetí?

Pojetí Bühlerové, Maslowa a Rogerse, formulované v 50. a 60. letech, které chápe člověka jako celek.

Co humanistická psychologie odmítá?

Redukovat chování jen na podmiňování, biologický růst nebo jiné jednostranné vysvětlení.

Na co klade humanistické pojetí důraz?

Na aktivitu člověka, vrozené dispozice k osobnostnímu růstu a dosahování maxima vlastních možností.

Jak chápe Maslow osobní růst?

Vedle vnějšího učení existuje vnitřní učení – být plně ve skutečnosti tím, čím jsem v možnosti

Co je teorie SOC?

Baltesova teorie selection, optimization, compensation – selekce, optimalizace a kompenzace.

Co je selekce v teorii SOC?

Proces určující směr a ohniska budoucího vývoje, působí preventivně a probíhá už od prenatálního stadia.

Jak vznikají cíle v selekci?

Cílová orientace vývoje vede ke specifickým osobním cílům nejprve zvnějšku, např. rodiče a škola, později zevnitř.

Co omezuje volbu cílů?

Osobní limity, nekompatibilita některých cílů a okolnosti, věk či konstelace vnějších podmínek.

Co je optimalizace v teorii SOC?

Získávání, kultivace, koordinace a aplikace prostředků k dosažení cílů.

Co optimalizace vyžaduje?

Souhru zdraví, psychologických podmínek a vlivů prostředí.

Co je kompenzace v teorii SOC?

Změna nebo nahrazení dosavadních cílů či prostředků jinými.

Jaké jsou dvě funkční kategorie kompenzace?

Podpora nových prostředků pro stejné cíle a změna cíle při ztrátě relevantních prostředků.

Jsou procesy SOC vždy vědomé?

Ne, každý z procesů může být více či méně aktivní a více či méně uvědomovaný.

Jaké tři oblasti řeší biodromální přístup Bühlerové?

Biologicko-biografický aspekt, evoluci vnitřního světa osobnosti a studium produktů činnosti.

Co je biologicko-biografický aspekt?

Zkoumání podmínek života a vnějších i vnitřních reakcí na životní situace.

Co je evoluce vnitřního světa osobnosti?

Utváření změn, hodnot a proměn chápání smyslu života.

Co je studium produktů činnosti?

Historie výsledků aktivit osobnosti včetně poklesů a krizí.

Co zdůrazňuje dynamický interakční pohled Lernera a Magnussona?

Vývoj jako interakci biologických, sociokulturních, historických a psychologických faktorů.

Co je selfing podle Lernera?

Proces reflektování autorství vlastních aktivit, odpovědný za pocit odlišnosti od druhých a vztahování se k nim.

Jaký význam má selfing pro identitu?

Je klíčovým procesem identity jako seberegulačního činitele.

Co je Lewinova teorie pole?

Teorie životního prostoru, která popisuje psychologické jevy matematicky a chápe chování jako výsledek interakce jedince a prostředí.

Co je vývojový požadavek podle Lewina?

Splnění vývojového úkolu kladeného prostředím i vlastními cíli.

Jak Lewin chápe životní prostředí?

Jako důležitou část, k níž člověk zaujímá postoj, a která má strukturovat a saturovat jeho potřeby.

Jaký je životní prostor dítěte?

Málo strukturovaný, dítě je v mnoha ohledech odkázané na prostředí.

Co je sociální lokomoce?

Změna struktury sociálních interakcí, kdy se člověk pohybuje mezi prostředími a může být členem i protichůdných prostředí.

Jak se mění pole v dospělosti a adolescenci?

V dospělosti se pole strukturuje a diferencuje, v adolescenci se rozšiřují životní možnosti a kompetence.

Co je psychické pole?

Není objektivní prostředí, ale fenomenální svět odrážející vnitropsychicky nabité nebo napjaté soustavy.

Co je klíčové pro chování podle Lewina?

Jak člověk vnímá a interpretuje aktuální životní situaci, včetně fyzického, sociálního prostředí a sebereflexe.

Co je vývojový úkol podle Havighursta?

Úkol na průsečíku potřeb jednotlivce a požadavků společnosti, často definovaný konkrétními typy situací.

Co společnost nabízí pro zvládnutí vývojových úkolů?

Osvědčené vzorce chování, patterns.

Jaké mohou být vývojové úkoly?

Kontinuální, začínající v jednom období a dovršené později, nebo specifické pro jedno vývojové období.

Co se může stát při odmítnutí společenských patterns?

Člověk může být sankcionován.

Co je teachable moment?

Senzitivní okamžik nejvhodnější pro zahájení učení určité vlastnosti nebo zvládnutí vývojového úkolu.

Co způsobuje promeškání nebo předběhnutí vývojového úkolu?

Promeškání ztěžuje naučení, předběhnutí může vést k problémům, např. předčasný sňatek nebo rodičovství.

Jak na sebe navazují vývojové úkoly?

Jedno stadium připravuje další a každý úkol má průměty do dalších období, proto je důležitá predikce a retrospektiva.

Jaká je kritika teorie vývojových úkolů?

Lze zpochybnit tvrzení, že nezvládnutí jednoho úkolu nutně vede k nezvládnutí následujícího.

Co zahrnují krize v průběhu života?

Vývojové krize a non-normativní faktory, například rodinné konflikty, rozvod, nemoc, úmrtí nebo narušení hranic rodinného systému.

Jak se historicky rozvíjelo vývojové poradenství?

V USA od přelomu 19. a 20. století s Deweym, v Evropě s Bühlerovou, Hetzerovou, Vídeňskou školou a Gesellem, u nás před 1. světovou válkou.

Kde začínaly výzkumné a intervenční aktivity?

V institucích pro děti s výukovými a výchovnými problémy, později u ohrožené mládeže, kariérového poradenství, poraden a krizových center.

Kde se využívají poznatky vývojové psychologie v praxi?

Ve výchově, pedagogice, skupinové práci s dětmi, nápravně-výchovných zařízeních, klinice, diagnostice, psychoterapii, vzdělávání, profesní orientaci a výzkumu.

Co je poradenství z vývojového hlediska?

Zhodnocení a sledování psychického vývoje a hledání cest k pomoci při zvládání konkrétních situací.

Co sleduje vývojové hodnocení dítěte?

Normu duševního vývoje, řízení na daném stupni, prognózu, zvláštnosti, vliv zátěže či nemoci, psychosociální faktory příznaků a údaje o dětech v náhradní péči.

Jak se vývojové hodnocení uplatňuje u dospělých a starých lidí?

U dospělých hodnotí zralost v personalistice a krizovém poradenství, u starých rozlišuje patologii od normálního poklesu kognice pomocí škál jako MMSE či Mattisova škála.

Jaká jsou specifika psychologické intervence u dětí?

Problémy bývají neuvědomované, motivace nejistá, potíže neohraničené a rychle se mění

Proč je v psychopatologii důležité vývojové hledisko?

Rozhoduje o závažnosti a indikaci opatření, protože potíže mohou souviset s vývojovými konflikty nebo přetížením.

Jaká jsou riziková období a potíže ve vývoji dítěte?

Rizikové jsou cca 6, 10 a 13 let, zvlášť 0–3

Jak často dětské poruchy mizí?

V 0–5 letech většina kromě prenatálních/perinatálních poruch, těžké deprivace a deprese

Jaké jsou časté prediktory duševní poruchy?

Apatie, celková retardace a neschopnost navazovat sociální vztahy.

Jaké jsou hlavní životní krize?

-        krize raného dětského věku – nalezení svého místa mezi lidmi, bazální důvěra

-        adolescence – krize identity, intimity, smyslu, intervenující nezpracované krize dětství

-        krize středního věku (middle age crisis) – první bilancování, člověk bývá zpochybňován v konfrontaci s mladšími, krize z nových požadavků, strach z konce – smrti

-        stáří jako konec produktivního věku – v dnešní západní společnosti na obtíž (pozn.: „západní“ jsem doplnil sám za sebe, neboť se domnívám, že asijské kultury stáří vnímají posvátněji a pozitivněji než my, ale je to z mojí hlavy, přijde mi to logické, ale zvažte to)

Jak se změnilo vnímání životních přechodů?

Dříve se přechody více slavily, dnes mohou být zdrojem krize, např. prázdné hnízdo, přeplněné hnízdo nebo mama hotel.

Co ohrožuje psychický vývoj?

Týrání, zneužívání, zanedbávání a psychická deprivace.

Jaké formy může mít týrání?

Pohrdání, terorizování, izolování, korumpování, odpírání emoční opory, psychické nebo fyzické týrání.

Co je zneužívání, zanedbávání a psychická deprivace?

Zneužívání je využití ve vlastní prospěch, zanedbávání je nenaplňování potřeb a psychická deprivace je nedostatek potřebných emočních a psychických podnětů.

Jak konflikty v rodině ovlivňují dítě podle Matějčka?

Dítě může být zataženo do sporů o výchovu i konfliktů, které s ním nesouvisejí, a může se stát objektem demonstrace špatných vlivů jednoho rodiče.

Jaké role může dítě v konfliktu rodičů dostat?

Hromosvod nebo oběť, na kterou se svaluje vina, nebo prostředník, který má rodiče usmiřovat či určit viníka.

Jaké dopady mají dlouhodobé rodinné konflikty na dítě?

Dlouhodobý stres, problémy s koncentrací a zhoršení školního prospěchu

Co se očekává od rozvodu a co může následovat?

Očekává se vyřešení konfliktu, ale mohou vzniknout ekonomické problémy, spory o péči a úpravu styku s dětmi.

Na čem závisí dopad rozvodu na dítě?

Na věku, emoční a psychické vyspělosti dítěte a dalších podmínkách rodiny.

Jaké mohou být negativní dopady rozvodu?

Horší školní prospěch, narušené vztahy s širší rodinou, více psychických, psychosomatických a zdravotních problémů, střety se zákonem a u chlapců riziko antisociálního chování.

Je pro dítě vždy lepší úplná původní rodina?

Ne, dítě často lépe prospívá v dobře fungující rodině s jedním rodičem nebo nevlastní rodině než ve vysoce konfliktní původní rodině.

Jak působí nový partner rodiče po rozvodu?

Může být dalším stresem

Kdy jsou potíže s novým partnerem největší?

Ve středním školním věku, hlavně u chlapců 9–13 let, kteří žili s matkou sami a partnera vnímají jako konkurenci.

Co ovlivňuje zvládání rozvodu a porozvodové situace?

Socioekonomický status, vzdělání, zaměstnanost rodičů, vzdálenost od původního bydliště a školy, ztráta kamarádů a nutnost adaptace.

Proč jsou děti z rozvedených rodin rizikovější skupinou?

Častěji se objevují potíže ve školním prospěchu, psychické problémy a problémové chování.

Jak dítě chápe a prožívá úmrtí podle věku?

Na konci kojeneckého věku se může objevit truchlení, batolata intenzivněji, děti do 5 let chápou smrt jako vratnou, u předškoláků je zármutek zřetelný, kolem 7 let reakce připomíná dospělé, starší děti truchlí dospělým způsobem.

Jaké jsou fáze truchlení podle Matějčka?

o   šok – dítě si uvědomí, že milovaná osoba se neobjevuje

o   protest – obranná reakce, která by měla věci vrátit do dřívějších kolejí

o   zoufalství – protest nefunguje a ztráta se jeví jako definitivní

o   smíření – proces vyrovnávání, uklidňování, hledání nových východisek

Co ovlivňuje truchlení dítěte?

Věk, kdo zemřel, síla citové vazby, rodinná atmosféra, okolnosti smrti a kvalita vztahu se zemřelým.