RANDOM

Substrátová fosforylace

ATP vzniká přímým předáním fosfátu ze substrátu na ADP. (glykolýza, Vznik ATP ve svalech pomocí kreatinfosfátu)

Oxidativní fosforylace

ATP vzniká pomocí dýchacího řetězce, protonového gradientu a ATP-syntázy, přičemž je potřeba kyslík

Kreatin a vznik ATP ve svalech

Vznik ATP ve svalech pomocí kreatinfosfátu se řadí mezi substrátovou fosforylaci, protože fosfátová skupina se přenáší přímo z energeticky bohaté molekuly na ADP.

Ve svalu probíhá reakce:

kreatinfosfát + ADP → kreatin + ATP

Tuto reakci katalyzuje enzym kreatinkináza.

Nejde tedy o oxidativní fosforylaci, protože se zde neuplatňuje dýchací řetězec, protonový gradient ani ATP-syntáza. Tento mechanismus slouží jako rychlý zdroj ATP při krátkodobé intenzivní svalové práci, například při sprintu nebo zvedání těžkého břemene. Zásoba kreatinfosfátu je ale omezená, takže vydrží jen několik sekund.

limitující AMK obilovin

lysin

limitující AMK luštěnin

methionin

Velký objem tréninku (převážně vytrvalostní složka) trojpoměr

15:25:60

Velký objem tréninku (dlouhotrvající, hlavně silová složka) trojpoměr

17:27:56

Přetrénování

Snížit příjem bílkovin témeř k n 0, ne déle než 2 dny navýšit sachry na 80-85%

• doporučuje se zejména pití maltodextrinových nápojů (fragmenty škrobu), se současným zvýšeným příjmem

polysacharidů, jakými jsou např. škroby rozličné etiologie (škrob obilný, bramborový, rýžový, kukuřičný… →

malé zdroje bílkovin)

Co se děje při přetrénování

Přetrénování = tělo je v katabolismu (rozpadu)

To znamená:

• vyčerpaný glykogen

• ↑ odbourávání svalů

• ↑ stresové hormony (kortizol)

• ↓ regenerace

👉 tělo začíná „pálit vlastní struktury“

sacharidová či glykogenová superkompenzace

Glykogenová superkompenzace je cílené zvýšení zásob svalového a jaterního glykogenu před výkonem. Dosahuje se snížením tréninkové zátěže a zvýšeným příjmem sacharidů několik dní před závodem. Využívá se hlavně u vytrvalostních sportů, protože oddaluje vyčerpání glykogenu a pokles výkonu.

Karnitin

-je tvořen z AMK lysinu v játrech

                -přirozeně obsažen zejména ve skopovém mase

                -denní potřeba kolem 30 mg

                -chybí v rostlinné stravě

                -zvyšuje hodnotu VO2 (max. spotřebu kyslíku) a snižuje hodnotu RQ (respirační kvocientu), zvýšenám metabolismem lipidů

                -fce:

-přenos mastných kyselin do mitochondrií a umožnuje jejich β-oxidace (tvorba energie z tuků).

-podporuje katabolismus větvěných AMK

-způsobuje glycogen sparing (šetří zásoby glykogenu tím, že tělo přejde na spalování tuků)

Kreatin

= látka syntetizována z argininu, glycinu a methylových skupin ve slinivce břišní, játrech a ledvinách → odtud přenášen do svalu (aktivním transportem proti koncentračnímu gradientu)

• ve svalu fosforylován kinázou na kreatinfosfát za spotřeby ATP

• kreatinfosfát

  • hlavní makroergický fosfát ve svalu – jeho dostupnost limituje svalový výkon

  • jeho úlohou je regenerace ATP spotřebovaného při svalové kontrakci (fosforyluje ADP zpět na ATP)

  • rychlost syntézy větší během růstu než po jeho ukončení

• během svalového zatížení se svalový kreatin mění na kreatinin, což je anhydrid kreatinu (bezvodý kreatin) (→

jedná se o ireverzibilní nevratnou reakci) → kreatinin se následně vylučuje do moči, takže se často používá jako

indikátor metabolického obratu svalové tkáně (stupně zatížení), což je poměrně vhodný neinvazivní ukazatel.

• v krvi důležitý ukazatel funkce ledvin → roste = snížená funkce

Proč jsou sacharidy hlavním zdrojem energie při intenzivní sportovní zátěži, i když tuky poskytují více energie na gram?

výhodou je jistě jejich antiketogenní účinek → kompenzují ketogenní vliv tuků, který je zapřičiněn vytvářením

ketolátek během metabolismu tuků → to je výrazné zejména u déletrvajících sportovních zatížení