1/27
Looks like no tags are added yet.
Name | Mastery | Learn | Test | Matching | Spaced | Call with Kai |
|---|
No analytics yet
Send a link to your students to track their progress
přednáška – Bazální pravé dvouděložné rostliny
Pravé dvouděložné rostliny jsou eudicots = hlavní větev krytosemenných rostlin. Typicky embryo se dvěma dělohami. Síťnatá žilnatina listů. Hlavní kořen s postranními kořeny. Květy často 4četné nebo 5četné. Hlavní společný znak = trikolpátní pyl. Zahrnují bazální eudicoty, rosidy a asteridy. Pravé dvouděložné tvoří asi tři čtvrtiny krytosemenných rostlin.
Pylové zrno má tři brázdy nebo kolpy. Při klíčení může pylová láčka vyrůstat v těchto místech. Typický znak pravých dvouděložných rostlin.
Čeleď Ranunculaceae je charakteristická tím, že jde o pryskyřníkovité, hlavně byliny. Často mnoho tyčinek a mnoho pestíků. Svrchní semeník. Často volné květní části. Palisty většinou chybí. Časté alkaloidy, mnoho druhů jedovatých. Mezi zástupce patří Ranunculus acris (pryskyřník prudký), Aconitum lycoctonum (oměj vlčí mor), Pulsatilla pratensis (koniklec luční).
Příkladem je protoanemonin nebo ranunkulin: dráždí kůži a sliznice, puchýře, nevolnost. Akonitin: silný neurotoxin, ovlivňuje sodíkové kanály, může způsobit srdeční selhání. Obecně ochrana proti herbivorům.
Čeleď Papaveraceae je charakteristická tím, že jde o makovité, byliny s mléčnicemi nebo sekrečními buňkami. Obsahují alkaloidy. Kališní lístky často brzy opadávají. Mnoho tyčinek. Plod nejčastěji tobolka. Semena často s masíčkem. Mezi zástupce patří Papaver rhoeas (mák vlčí), Chelidonium majus (vlaštovičník větší).
Znamená to, že šíření semen mravenci. Mravenci odnášejí semena kvůli výživnému masíčku. Semeno pak odloží mimo mateřskou rostlinu. Pomáhá šíření a ochraně semen.
Znamená to, že výživný přívěsek na semeni. Obsahuje hlavně lipidy a cukry. Láká mravence. Typické u myrmekochorních rostlin.
Znamená to, že jarní období v listnatém lese před olistěním stromů. Rostliny rychle kvetou, dokud je u země dost světla. Často geofyty nebo časné byliny. Anemone nemorosa (sasanka hajní), Ficaria verna (orsej jarní), Corydalis cava (dymnivka dutá), Galanthus nivalis (sněženka podsněžník).
Čeleď Saxifragaceae je charakteristická tím, že jde o lomikamenovité, hlavně byliny. Často skalní nebo vlhká stanoviště. Květy většinou 4–5četné. Palisty chybí. Plod tobolka nebo měchýřek. Mezi zástupce patří Saxifraga granulata (lomikámen zrnatý), Saxifraga rosacea (lomikámen trsnatý).
Čeleď Crassulaceae je charakteristická tím, že jde o tlusticovité, sukulentní byliny. Dužnaté listy a stonky. Často CAM fotosyntéza. Květy 4–5četné, často apokarpní gyneceum. Plod měchýřek. Mezi zástupce patří Rhodiola rosea (rozchodnice růžová), Hylotelephium telephium (rozchodník velký).
Průduchy se otevírají hlavně v noci. CO₂ se v noci váže do organických kyselin, hlavně malátu. Přes den se CO₂ uvolní pro Calvinův cyklus. Rostlina šetří vodu v suchém prostředí. Adaptace na skály, suchá a osluněná stanoviště.
Rosidy I = fabidy nebo eurosidy I. Jedna z hlavních větví rosidů. Patří do pravých dvouděložných rostlin. Monofyletická, ale morfologicky různorodá skupina. Zahrnuje např. Fabaceae, Rosaceae, Fagaceae, Betulaceae.
Čeleď Euphorbiaceae je charakteristická tím, že jde o pryšcovité, často tropické rostliny. Byliny, keře i stromy. Často mléčnice s latexem. Květy často redukované a jednopohlavné. Časté jedovaté látky. Plod často schizokarpium. Mezi zástupce patří Euphorbia helioscopia (pryšec kolovratec), Mercurialis perennis (bažanka vytrvalá).
Příkladem je ricin ze semen Ricinus communis (skočec obecný). Silně toxický protein. Způsobuje zvracení, průjem, poškození orgánů až smrt.
Proces probíhá tak, že získává se ze semen skočce. Po odstranění toxického ricinu se využívá v průmyslu. Kosmetika, mýdla, mazadla, nátěry, plasty, vosky. Farmacie: tradičně projímadlo. Obsahuje kyselinu ricinolejovou s polární OH skupinou.
Čeleď Hypericaceae je charakteristická tím, že jde o třezalkovité. Listy vstřícné nebo v přeslenech. Bez palistů. Sekreční kanálky nebo nádržky, často průsvitné tečky. Květy 4–5četné, mnoho tyčinek. Mezi zástupce patří Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná).
Čeleď Violaceae je charakteristická tím, že jde o violkovité, byliny i dřeviny. Listy s palisty. Květy často souměrné. 5 Korunních lístků, spodní často s ostruhou. Plod tobolka nebo bobule. Semena často s masíčkem. Mezi zástupce patří Viola odorata (violka vonná), Viola reichenbachiana (violka lesní).
Čeleď Fabaceae je charakteristická tím, že jde o bobovité. Kořenové hlízky s bakteriemi Rhizobium. Listy často složené a s palisty. U popínavých druhů úponky. Květ: pavéza, křídla, člunek. Plod lusk. Mezi zástupce patří Trifolium pratense (jetel luční), Pisum sativum (hrách setý), Vicia sativa (vikev setá).
Bakterie fixují atmosférický dusík N₂. Převádějí ho na sloučeniny využitelné rostlinou. Rostlina dodává bakteriím cukry. Zvyšuje se zásoba dusíku v půdě. Významné pro úrodnost a sukcesi.
Čeleď Salicaceae je charakteristická tím, že jde o vrbovité, stromy a keře. Často vlhkomilné druhy. Květy často v jehnědách. Častá dvoudomost. Obsahové látky salicin a populin. Mezi zástupce patří Salix alba (vrba bílá), Populus nigra (topol černý).
Hlavně kolem vod, v nivách a lužních lesích. Pionýrské dřeviny na vlhkých narušovaných stanovištích. Salix alba (vrba bílá), Salix caprea (vrba jíva). Populus nigra (topol černý), Populus tremula (topol osika).
Čeleď Rosaceae je charakteristická tím, že jde o růžovité. Listy střídavé, často s palisty. Květy často 5četné, mnoho tyčinek. Často hypanthium = miskovitě rozšířené květní lůžko. Plody velmi různé: nažky, peckovice, malvice, souplodí. Mezi zástupce patří Rosa canina (růže šípková), Fragaria vesca (jahodník obecný), Rubus idaeus (ostružiník maliník).
Čeledi Urticaceae a Canabaceae jsou charakteristické tím, že jde o Urticaceae = kopřivovité, často žahavé trichomy. Cannabaceae = konopovité, byliny nebo liány. Často jednopohlavné květy. Palisty přítomné. Plod většinou nažka. Mezi zástupce patří Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Humulus lupulus (chmel otáčivý).
Čeleď Ulmaceae je charakteristická tím, že jde o jilmovité, opadavé dřeviny. Listy střídavé. Báze čepele často asymetrická. Květy drobné, často ve svazečcích. Plod křídlatá nažka nebo oříšek. Mezi zástupce patří Ulmus glabra (jilm horský), Ulmus laevis (jilm vaz).
Čeleď Fagaceae je charakteristická tím, že jde o bukovité, dřeviny s taniny. Listy střídavé, jednoduché, často laločnaté. Jednodomé rostliny s jednopohlavnými květy. Samčí květy často v jehnědách. Plod nažka částečně nebo zcela v číšce = kupule. Samičí květy bývají po 1-3 a jsou podepřené číškou neboli kupulou. Mezi zástupce patří Fagus sylvatica (buk lesní), Quercus robur (dub letní).
Čeleď Betulaceae (břízovité) je charakteristická tím, že jde o břízovité, opadavé dřeviny. Listy střídavé a jednoduché. Jednopohlavné květy v jehnědách. Plod nažka, často s lemem. Mezi zástupce patří Betula pendula (bříza bělokorá), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Corylus avellana (líska obecná).