49. - 63.

Tepelná stabilita

Stanovení maximální přípustné délky otopné přestávky.

Vysoká tepelná akumulace

Snižuje riziko přehřívání místnosti v letním období a zpomaluje chladnutí místnosti během otopné přestávky.

Násobnost výměny vzduchu

Pokud se vymění veškerý vzduch v místnosti o objemu 10 m3 za 0,5h, násobnost výměny vzduchu je 2 h-1.

Kondenzace vodní páry

Obvykle nastává během náhlého oteplení.

Tepelný odpor při přestupu tepla

Je obvykle vyšší pro vnitřní povrchy než pro vnější povrchy.

Přirážka k součiniteli prostupu tepla

Může být redukována použitím kvalitnějších hydroizolací, umístěním části tepelné izolace pod hydroizolaci a použitím drenážní fólie.

Difúze a absorpce vlhkosti

Při velmi nízkém obsahu vlhkosti v materiálu probíhá difúze v makrokapilárách a absorpce na stěnách kapilár.

Požadavky na šíření vodní páry podle ČSN 730540

Omezená kondenzace je povolena, pokud neohrozí konstrukci a veškerý kondenzát se musí odpařit během modelového roku.

Uzavřený průběh částečných toků vodní páry

V konstrukci nedochází ke kondenzaci vodní páry.

Dvouplastové větrané konstrukce

Posuzují se vnitřní plast z hlediska součinitele prostupu tepla a větraná vrstva z hlediska vlhkosti vzduchu.

Podmínky pro růst plísní

Relativní vlhkost povrchu konstrukce musí být od 80% výše.

Tepelný odpor pro přestup tepla

Používá se 0,13 m2K/W pro stěny a 0,1 m2K/W pro střechy.

Tepelná propustnost

Tepelná propustnost L=3 W/mk s U=0,5 W/m2K vede k lineárnímu činiteli prostupu tepla 1,5 W/mk.

Teplotní útlum

Vyjadřuje schopnost konstrukce tlumit výkyvy venkovní teploty.

Pokles dotykové teploty

Vyjadřuje množství tepla odnímaného z lidského těla při dotyku s konstrukcí.