Etruskové, antický Řím a křesťanská antika

otázka 3.

Kdo byli Etruskové?

• první vyspělá civilizace v Itálii

• původ neznámý (2 názory: a) přišli z Malé Asie; b) původní obyvatelé Itálie)

  - jazyk nerozluštěn

• svazek městských států

• hlavní centra: Veje, Cerveteri, Tarquinie, Vulci, Villanova,...

• Vzestup Římanů = úpadek Etrusků

• spojnice mezi řeckým a římským uměním!

• Římané od nich mnohé převzali (užitkové stavby, chrámy, atriové domy, urbanismus,

  náboženství)

• 8.- 4. st. pnl.)

Jake budovy staveli Etruskové?

• hrobky (města mrtvých - nekropole) – hlavní zdroj informací o Etruscích

• města

• chrám - trojdílný (zasvěcen 3 bohům), pódiový

• atriový dům – s vnitřním nádvořím

• užitkové stavby – kanalizace, silnice, mosty

Etruskové ovladali 1/3 Itálie

mesta- Veje, Cerveteri, Tarquinie,

Vulci, Villanova,…)

• někteří Římští králové byli Etruskové

Etruskové předali Římanům oblouk

• pravá klenba, Cloaca maxima

Etruskové předali Římanům- toskánský sloup, atriový dům s vnitřním nádvořím (vzor pro římský atriový dům)

• sloup podobný dórskému, ale bez kanelur

Tanečníci, Hudebníci, Hrobka leopardů, Tarquinie, 480-450 př.n.l., freska

• Etruskové

• etruská představa - hrobka je místo, kde mrtvý žije dál - proto v raných hrobkách

  radostné výjevy z každodenního života: rodinný a společenský život, zápasy, závody,

  tance. Objevují se tu i modely předmětů pro každodenní využití.

• později se vztah ke smrti změnil - podsvětí + hrůzostrašní démoni - objevuje se

  melancholie a smutek

Hrobky (města mrtvých - nekropole) – hlavní zdroj informací o Etruscích

• Nekropole v Cerveteri

nekropole v Cerveteri

tumulus
- kuželovité mohyly
- uvnitř pohřební komora s výzdobou (fresky, sarkofágy, zbraně, šperky, nádoby, vázy, …)

- klenba 

(přečnělková, pravá)

etruskove

Víko sarkofágu - Manželský pár, terakota (6. st. pnl.)

• etruskové

• Etrurie neměla bohaté ložiska mramoru

• portrétní realismus

• časté téma

Kapitolská vlčice, 5. st. pnl., ale dle nových zjištění asi až z 12. st. nl., jisté to ale není; postavičky Romula a Rema připojeny až v 15. st., bronz

• etruskove

Chiméra z Arezza, bronz, 5.-4. st. př.n.l. – mistrné zpracování, jedna z nejlepších ukázek etruského umění zpracování kovů. Chiméra spojuje – tělo lva, hada, kozy

• etruskove

• Bucchero (keramika napodobující vzhled kovu

• etruskove

• z černé hlíny

UŽITÉ UMĚNÍ - nejstarší fáze (villanovská kultura/8. st. pnl. - spalování mrtvých a ukládání těl do uren - hlína nebo bronz)

 etruské bronzové zrcadlo

figura, ornament

info o Římě

• Apeninský poloostrov - zemědělství, krajina příznivá pro politickou jednotu

• největší za císaře Traiana

• v rámci císařství - 395 nl. - rozdělní říše na Z a V

  (západořímská - do 476 a východořímská - do 1453)

  - 476 nl. - zánik západořímské říše

• NÁBOŽENSTVÍ (polyteistické) - převzali od Etrusků a Řeků.

periodizace Říma

1) 753 pnl. - založení Říma (legenda: Romulus, Remus)

2) do 510 pnl. - království (i etruští králové)

3) do 31 pnl. - republika (v čele dva konzulové; senát)

- 1. st. pnl - krize republiky (Caesar - diktátor, zavražděn 44 pnl.)

4) do 476 nl. - císařství - a) principát - do 3. st. nl. (princeps - první občan, senátor)

b) dominát - do 5. st. nl. (dominus - absolutní monarcha)

pozn. CÍSAŘSKÉ DYNASTIE:

Iuliovci (Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius, Nero)

Flaviovci (Vespasianus, Titus, Domitianus)

adoptivní císaři (Traianus, Hadrianus, Antonius Pius, Marcus Aurelius)

vojenští císaři (Septimus Severus, Caracalla)

Pont du Gard, Nîmes (19 př. n. l.) Římské ale ve Francii

tří patrový akvadukt ve Francii, v posledním patře vlastní

vodovod

• užitková stavba

• využití betonu (tzv. emplekton - lité zdivo do bednění)

• typická římská stavba: několikapatrové arkádové stavby, kolosální měřítko

do 3. st. byl Řím zásoben asi 11 akvadukty o délce 800 km (pouze 47 km vedlo nad zemí); většinou vedeny 0,5-1 m pod povrchem, na úrovni terénu kryty deskou. Voda tekla samospádem.

Znaky Římské architektury

blokovost

plná zeď, pilíř (unesou tlaky obrovských kleneb)

klenba (díky betonu možnost překlenou obrovské prostory)

kupole

arkády (podpory - sloup, pilíř - nesou oblouk)

OBLOUK

vynikající technici (inženýrské stavby - silnice, akvadukty, lázně) (x Řekové)

Jaké budovy stavěli Římané?

a) CHRÁM

b) BAZILIKA

c) AMFITEÁTRY

d) CÍSAŘSKÁ FÓRA

e) VILY

f) MAUZOLEA

g) VÍTĚZNÉ OBLOUKY A SLOUPY

h) UŽITKOVÉ STAVBY

ch) TERMY

i) CIRKY

j) DIVADLA

k) CÍSAŘSKÉ PALÁCE

l) ATRIOVÝ DŮM

m) URBANISMUS

silnice (Via Appia), Řím

římské

stoky (Cloaca Maxima, Řím, založena už Etrusky)

Fórum romanum - hlavní náměstí antického Říma a jeho veřejného dění

• reprezentativní prostory, občanská, administrativní, obchodní, politická a společenská centra, součástí často i chrám

• dlouhá tradice císařských fór - od Julia Caesara (nebyl císařem)

římská bazilika (Bazilika Aemilia, Řím, 2. st. pnl.)

• postaveno ještě za Republiky

• světská funkce (budova pro soudy, trhy)

• podélná, pravoúhlá, lichý počet lodí

• střední loď vyšší: sedlová střecha; boční lodě: pultová střecha

• v apsidě (půlkruhové zakončení budovy, často z obou stran) - místo pro soudce

• na Fóru romanu

• forma baziliky později adaptována pro křesťanské kostely

Maison Carré v Nîmes, Francie, 16 pnl

• Typ římského chrámu na vysokém pódiu

• postaven za císařství

• východisko etruský (pódium) a řecký (řády: dórský, iónský, korintský)

• vstup z jedné strany; další 3 stěny = plná zeď (+ polosloupy)

• vlastní řím. řády: toskánský, kompozitní

Vestin chrám, Řím 2. století př. n. l.)

• kruhový chrám = tholos

aréna, amfiteátr, zvané Koloseum, (70–80 n. l.) Řím

• jiné názvy: Vespasiánův/Flaviovský amfiteátr

• gladiátorské hry, štvanice, námořní bitvy, popravy

• elipsová aréna + hlediště; podzemí

• průčelí - arkády na pilířích se sloupy a pilastry.

• Superpozice řádů (přízemí: toskánský, 1. patro: iónský, 2. patro: korintský)

Cirkus maximus, (od 5. st. pnl.)

• podoba na obrázku z císařského Říma

• asi 600 m; při rovném konci byly startovní dráhy

• cirka

• pro sportovní i gladiátorské hry(80 tis. div.)

Pantheon (Chrám všech bohů), 2. st., Řím

• přebudován za Hadriána

• betonová kupole, odlehčovaný beton, stavěno v prstencích

• dokonalá kupole nad centrálním půdorysem

• bez oken, jen světlík v kupoli, odlehčuje kupoli, jediné osvětlení

• působivost interiér (barevné mramory/růžový, oranžový, modrý/ z celé říše demonstrují moc císaře) x strohost exteriéru.

• Současná podoba - za císaře Hadriána, byl milovníkem architektury

• inspirace pro renesanci

Hadriánova vila v Tivoli, 2. st.

• obrázek vpravo dole - Canopus

• obrovský komplex budov (spíš malé město) pro císaře Hadriána a jeho dvůr (mimo Řím)

• Součástí císařský palác, Mořské divadlo, lázně, chrámy, vodní nádrže lemované kolonádami se sochami, knihovny

• různé druhy kleneb, bohatá malířská a sochařská výzdoba

• dekorace z barevného mramoru, podobné Pantheonu

• dnes rozvaliny

Hadriánovo mauzoleum (dnes tzv. Andělský hrad), 2. st., Řím

• na vrcholu byl chrám se sochou Hadriána

• Žádné antické dekorace se nezachovaly, jako každá římská památka i tato vyrabován

• Později: pevnost, vězení, papežské apartmány

Caracallovy lázně, Řím, (poč. 3. st.)

•  Začal stavět už Septimus Severus; císař Caracalla (198–217 n. l.)

• součástí byly i čítárny, knihovny, divadelní i přednáškové sály, tělocvičny, hřiště, obchodní stánky, parky, umělecká výzdoba

• symetrie, beton i cihly

• překrásně zdobeny: mramor, granit, mozaikové podlahy; velká plocha zahrad

 Ara Pacis (Oltář míru), 13–9 pnl, původně na Martově poli, Řím

• 1. velký monument císařského Říma

• oslava míru/tzv. Pax Romana/římský mír/ po pacifikaci Galie a Hispánie

• narativní reliéfy

• dekorativní reliéfy

reliéf oltáře Ara Pacis 13–9 pnl, Řím

• narativní reliéfy: Obětní průvod císařovy rodiny; alegorie vzduchu, země a vody

• inspirace Panathénajským průvodem, Feidias, Parthenon

• dekorativní reliéfy: tematika Zlatého věku, který císař Římu přináší (symboly plodnosti a nadbytku/zvířata, rostliny)

téma na tomto obrázku je Země mezi Vzduchem a Vodou

Augustus z Primaporty (27 pnl. – 14 nl)

• orig. brozn, 1. st. mramor. kopie

• zřejmě kopie orig. broznu (nalezena v domě jeho ženy) - bylo jich více a stály ve veřejném prostoru - cíl: distribuovat podobu císaře napříč říší

• císař jako bůh, idealizace, odkaz na Řecko (zlatý věk)

• císař jako vojevůdce (vojenský šat)

• císař jako občan (toga)

• obměna Polykleitova kanonu

• kontrapost, naturalistické zpracování

• u nohou je amor, bůh z římské mytologie, působí jako andělíček, motiv měl připomínat divákům Augustův božský původ

Titův vítězný oblouk, Řím, 1. st

• památník

• na oslavu válečného vítězství (vždy obsahovaly historické reliéfy popisující dané vítězství)

• jednoosé čí tříosé brány

• atika (horní hranolovitá nástavba) nesla dedikační (věnovací) nápis; průčelí a boční stěny - reliéfy (válečné výjevy)

• obloukem procházel císař se zajatci

reliéf z Titova vítězného oblouku (dobytí Judey)

• vítězství nad Židy/Judea - povstání) - válečné trofeje (např. sedmiramenný svícen, stůl s 12 chleby) jsou neseny k římskému chrámu

• římský iluzionismus (flaviovský)

• od trojrozměrných soch, přes vysoký a nízký reliéf až k plošnému pozadí

• napodobit malířství (vzbudit iluzi skutečnosti)

Trajánův vítězný sloup, 2. st, Řím, jeho reliéfy (vítězství nad Parthy)

• spirálovitý reliéf, vnitřní točité schodiště

• stál mezi dvěma knihovnami a reliéfy bylo možno sledovat z budov

• můžeme najít relief např. jak Římané překračují Dunaj s využitím pontonového mostu

Jezdecká socha Marca Aurelia, Řím, 2. st.

•  bronz, 5,08 m včetně podstavce

•  kůň a jezdec – 3,5 m

• jediná zachovaná jezd. Socha z antiky, křesťané si mysleli, že jde o Konstantina Velikého

• vliv na renesanci; v 16. st. ji na Kapitolské náměstí umístil Michelangelo

Pompeje a Herculaneum, zasypány Vesuvem v r. 79

• Pompeje – vznik 5. st. pnl. - patřily Etruskům, od 80. let pnl. Římanům - kolonie, obchod. středisko a letní sídlo bohatých Římanů, 63nl. zničeny zemětřesením a pak 79 nl. výbuchem Vesuvu - zasypány popelem, výkopy od 1748

• Herculaneum –vznik 6.-5. st. pnl – Etruskové. Od 4. st. pnl. – Římané. 79 nl. zničeno Vesuvem - zality lávou (10-26 m). Výzkum obtížnější. Nejprve výron toxických plynů - 400-500 °C. Pod lávou ale zachováno mnohem víc.
  - výkopy od 1738

• jsou velmi důležitá pro poznání římské kultury

Boscoreale

• styl  iluzionistický = architektonický

• vytvářel iluzi architektury

• malování sloupů, pilastrů, průhledy do sloupových síní

• mezi nimi figurální, mytologické náměty nebo krajina

vila Mystérií v Pompejích

• styl  iluzionistický = architektonický

• pompejská červeň

Ariadnina vila, Stabie

• Pompejský styl inkrustační

• napodobuje barevné mramorové obklady

• malba v barevných plochách

• během republiky

Jaké bylo Římské malířství?

• vliv Etrusků a řeckého helénismu

• realismus (podobizny)

• krajiny, žánrové obrazy a zátiší

• techniky: monumentální (freska, mozaika, enkaustika), desková (tempera, enkaustika), knižní (tempera, kvaš)

• nejvíce památek (Pompeje) - vliv řecké malby

• 4 pompejské slohy (od 2. st. pnl. - 1. st. nl)

Jaké bylo Římské sochařství?

a) REPUBLIKA-

• portrétní realismus, verismus

• dovoz uloupených řeckých soch, četné kopie dle řeckých originálů

b) CÍSAŘSTVÍ

hlavní druhy říms. soch -

1. PODOBIZNA

- 2. HISTORICKÝ RELIÉF (triumfální sloupy a oblouky)

Casa della Farnesina v Trastevere

• ornamentální

•  kombinace iluzionistického slohu a dekorativních ploch vyplněných ornamentem (symetrickým) - girlandy, úponky s květy

Dům Vettiů v Pompejích

• barokní

• vystupňoval iluzionismus, bujná fantazie, ornamenty, efekty uměleckého řemesla (zlacené tyče)

Úvod do Křesťanské antiky

• 1.- 6. st.

• kultura a umění na území římské říše + nové náboženství (křesťanství)

• umění: raně křesťanské/starokřesťanské:

• obsah: křesťanský

• forma: antická

• vznik - 1. pol. 1. st., Judea

• Původně východní kult (tajemný kult), později státní náboženství

• Křesťan = Christianos = přívrženec Kristův

Periodizace křesťanství

1.-4. st. - umění katakomb

4.-6. st. - umění církve vítězné

Rysy křesťanství

• monoteismus

• původně nespokojenost utlačených vrstev římského lidu

• spravedlivá odplata na onom světě

• rovnost všech lidí před Bohem

• nová křesťanská morálka (milovat Boha a bližního; milosrdenství; Desatero)

• pronásledování křesťanů

• odpůrci pohanství

Charakteristika 1. období křesťanské antiky

• 1.-4. st. (umění katakomb)

• chudoba, opatrnost, nenápadnost

• katakomby - hrobky

• 1. kostely - domy bohatých křesťanů, školy filosofů

• volná socha mizí

• hlavně výzdoba sarkofágů

• první malířské projevy – v katakombách

• ornamentální dekorace i figurální obrazy

• ustalování křesťanské ikonografie

• antické motivy - nový křesťanský význam

Charakteristika 2. období křesťanské antiky

4.-6. st. (umění církve vítězné)

• centrály v Ravenně a Římě

• jednoduchý vzhled zevnějšku

• bohatá mozaiková výzdoba

• křtící kaple

• hrobky

• kostely nad hroby mučedníků

• Ravenna kol. 540 - přivtělena s celou Itálií k říši východořímské

• kupole, klenby

• půdorys: KŘÍŽ, OKTOGON, KRUH

• arkádový systém

• valená klenba

• odhmotnění

• MONUMENTÁLNÍ MALBA

• KNIŽNÍ MALBA

• strnulost, symetrie, frontalita postav

• ikonografie

Konstantinova bazilika, Řím, 306-12

• lichý počet lodí

• kanonický stavební typ křesťanských kostelů

• střední loď vyšší než boční lodě

• stojí na římském náměstí Piazza Santa Maria Maggiore

• Vnitřní prostor osvětlovala velká půlkruhová okna (claristoria) zasazená ve stěně prostřední lodi

• Kazetové stropy krášlily pestré mozaiky

Konstantinův kolos

(původně usazen na trůnu v apsidě baziliky) (312-15)

• původně stála v Konstantinově bazilice

• Socha byla vysoká asi 12 metrů a zobrazovala císaře sedícího na trůnu

• Kolos měl ukázat Konstantinovu moc a význam po jeho vítězství v občanských válkách a po podpoře křesťanství.

vznik křesťanství v Římě

Křesťanství vzniklo v 1. století n. l. v rámci Římská říše na území Judeje. Navazovalo na židovství. Zpočátku byli křesťané pronásledováni, protože odmítali uctívat římské císaře a bohy. Ve 4. století však císař Konstantin Veliký křesťanství povolil a později se stalo hlavním náboženstvím římské říše.

Křesťanské katakomby (Priscilliny katakomby, Řím)

• jedny z nejstarších a nejvýznamnějších křesťanských katakomb

• 2.–4. století n. l

• Nachází se zde jeden z nejstarších obrazů Panny Marie s Ježíšem

• podzemní chodby s výklenky vytesanými do skály

• funkce: - hrobky prvních křesťanů

  - shromaždiště

• výzdoba: křesťanské motivy

Nástěnné malby v Priscilliných katakombách, Řím: Kristus jako Dobrý pastýř 3.st.

Nástěnné malby v Priscilliných katakombách, Řím: Orant, 3. st.

Starozákonní náměty: Jonáš a velryba  Marcellinovy katakomby, Řím, 3. st.

Starozákonní náměty: Pokušení (Adam a Eva u stromu poznání) – Marcellinovy katakomby, Řím, 3. st.

Novozákonní námět: Madona s dítětem, Priscilliny kat., Řím, 3. st.

Sochařství křest. antiky (1.-4. st.) – Dobrý pastýř

• (= symbol Krista a jeho péče o zbloudilé duše)

Sochařství křest. antiky (1.-4. st.) Učící Kristus

• (rané zobrazené Krista - bezvousý)

Sarkofág Junia Bassa (vše 4. st.) Sochařství křest. antiky

• (typ/výzdoba - z antiky: domek, sedlová střecha, figurky v arkádách)

• styl - linearita, stylizace (už ne plastický reliéf)

Umění církve vítězné (4.-6. st.): bazilika sv. Petra v Římě, poč. 4. st.

• pětilodní bazilika + poprvé použit transept (příčná loď)

• střední loď nesly sloupy s překladem (rovné břevno), boční lodě nesly arkády (oblouky)

• jeden z nejdůležitějších křesťanských chrámů

• orientovaná na východ - apsida (půlkruhovitá nika) na východním konci

• hl. loď ukončena apsidou, od bočních oddělena sloupovím, průhled do krovu (bez stropu)

• atrium - rajský dvůr se studnou

• nartex (předsíň) - pro nepokřtěné

• v apsidě - nad hrobem mučedníka stál oltář

• Původní bazilika byla postavena za císaře Konstantina I. na místě, kde byl podle tradice

  pohřben po svém umučení sv. Petr

• zbořena v renesanci.

Křtící kaple: Baptisterium ortodoxních, Ravenna, 5. st.

• ortodoxní – věří v božství Ježíše Krista; Kristus je stejně božský jako Bůh Otec

• v mozaice - Kristus vousatý (tento typ se objevil ve 4. st. - Kristus jako dospělý muž = jako Bůh Otec)

• oktogon

Bazilika sv. Apolináře v Classe v Ravenně, 6. st., mozaiky se sv. Apolinářem v konše apsidy

• Původně hrobkou prvního ravennského biskupa sv. Apolináře – podle legendy žáka sv. Petra

• popisována jako nejimpozantnější bazilika raně křesťanského období

• trojlodní bazilika s polygonální apsidou a dvojicí apsidových kaplí.

• uvnitř chrámu - stěny holé - s výjimkou apsidy s pestrobarevnou mozaikou

• kupole, klenby

• Ravenna

  - původně římský válečný přístav

• cihelné zdivo

• jednoduchý vzhled zevnějšku

• bohatá mozaiková výzdoba

Nová bazilika sv. Apolináře v Ravenně, 6. st., mozaiky světců – mučedníků; klanění tří králů

• cihelné zdivo

• jednoduchý vzhled zevnějšku

• bohatá mozaiková výzdoba

San Vitale (6. stol n. l.) Ravenna

• oktogon

• empora, galerie v patře, kupole na pendativech

• mozaiky v baptisteriu, nejvetsi mozaiky byzantskeho typu

• operny system

• postavena za vlady cisare Justiniana

• po bocích apsidy - byzantský císař Justininán a císařovna Theodora

• Justinián zobrazen s mísou s chlebem a Theodora s kalichem:

• (téma EUCHARISTIE - chléb - symbol těla Krista; víno v kalichu - symbol Kristovy krve)

• císař má svatozář - jako zástupce boha na zemi, vládne z pověření božího

• všechny figury se spíš vznášejí ve vzduchu - chybí hmotnost, jsou frontální a schematičtí

• všichni na zlatém pozadí = nebe (byzantská tradice)

Mauzoleum Gally Placidie, Ravenna, 6. st. + mozaika – Kristus jako Dobrý pastýř

• Galla Placidie - regentka (zastupuje nedospělého císaře)

• v kupoli zobrazení 4 evangelistů a kříže (na modrém pozadí se zlatými hvězdami - symbolizuje celý svět, v němž vládne křesťanství)

• Kristus bezvousý mezi dušemi-ovcemi

395 – rozdělení Římské říše na ZŘ a VŘ (Byzanc – do 1453)

Theodsiánské hradby kolem Konstantinopole, 5. st. (stavěny už za Konstantina Velikého ve 4. st., do 15. st. proto město nedobytné)

Hagia Sofia (Svatá Sofie, chrám Boží Moudrosti), 6. st.,  Konstantinopol; kupole na pendantivech

Ikony: mozaiky z Hagia Sophia: Kristus Pantokrator (Vševládce), 12. st.; Bohorodička vladimírská, 12. st., typ glykofilúsa (sladce milující)