Syntax

Jak je definován podmět v syntaxi?

Člen predikační dvojice, který je syntakticky nezávislý a nachází se v syntaktickém vztahu shody s přísudkem. [cite: 807]

Jak se projevuje syntaktická shoda přísudku s podmětem?

Určité tvary sloves přijímají koncovky vyjadřující stejnou osobu a číslo jako podmět; příčestí a posponová adjektiva vyjadřují stejný rod a číslo. [cite: 807, 808]

Čím bývá podmět typicky vyjádřen?

Nominální skupinou (NS), jejímž jádrem je podstatné jméno, nebo zájmeny (tázacími, vztažnými, neurčitými, osobními), zpravidla v nominativu. [cite: 808]

Co je to všeobecný (nulový) podmět a uveď příklad?

Podmět, který není ve větě vyjádřen a nelze ho jednoznačně určit z kontextu. Příklad: „V televizi říkali, že bude pršet.“ [cite: 808]

Uveď příklad pro anonymní a neurčitý podmět.

Anonymní: „Zabili nám Ferdinanda.“ Neurčitý: „V hodinách to hrklo.“ nebo „To je dobrý trenér.“ [cite: 808, 809]

Jak je definován předmět v tradiční gramatice?

Větný člen, který rozvíjí sloveso nebo adjektivum a jehož tvar (pád) je tímto slovesem či adjektivem řízen. [cite: 809, 810]

V jakém pádu bývá předmět u sloves nejčastěji vyjádřen?

V akuzativu. [cite: 810]

Jaký je rozdíl mezi tranzitivním a ditransitivním slovesem?

Tranzitivní sloveso vyžaduje jeden předmět (např. vyprávět něco), ditransitivní sloveso vyžaduje předměty dva (např. zaměstnat někoho něčím). [cite: 810]

U jakých sloves nacházíme předmět v genitivu a uveď příklady?

U reflexivních sloves. Příklady: „dotknout se drátů“, „ptát se učitelky“. [cite: 810]

Jak funguje předmět v dativu u sloves s jedinou pravou valencí?

Označuje, že objekt, k němuž referuje jméno, nějak koreluje s referentem subjektu predikátu (např. „Petr se podobá otci“, „Petr věří matce“). [cite: 810]

Uveď příklad předmětu v instrumentálu a jakou má povahu.

Příklad: „hodit kamenem“. Vůči ději má jistou nástrojovou povahu. [cite: 812]

Uveď příklady předmětů vyjádřených u adjektiv v různých pádech.

Genitiv: „plný vína“, dativ: „věrný svým zásadám“, instrumentál: „jistý svým vítězstvím“. [cite: 811, 812]

Jak je definováno příslovečné určení a čím se liší od předmětu?

Rozvíjí sloveso, adjektivum nebo adverbium a jeho tvar NENÍ tímto řídícím slovem řízen (využívá se tzv. přimykání). [cite: 812, 813]

Jakými formami (skupinami) může být vyjádřeno příslovečné určení?

Adverbiálně, předložkovou skupinou, nominální skupinou, spojkovou skupinou (s jako/než), vedlejší větou nebo infinitivní skupinou. [cite: 813, 814]

Jak se příslovečné určení tradičně klasifikuje?

Hlavně sémanticky (podle významu), nikoli syntakticky – např. určení času, místa, způsobu, míry, podmínky, přípustky, účelu, příčiny. [cite: 814, 815]

Jak se typicky vyjadřuje přísudek?

Slovesem ve tvaru určitém, komplexem pomocného slovesa „být“ a -l-ového příčestí, nebo pomocného slovesa „budu“ s infinitivem. [cite: 815, 816, 817]

Z jakých složek se skládá přísudek jmenný se sponou?

Skládá se ze spony (tvar slovesa být/stát se) a podstatného nebo přídavného jména (např. „Tatínek je nekuřák“, „Tatínek je unavený“). [cite: 817]

Co tvoří přísudek složený a která slovesa v něm figurují?

Obsahuje alespoň jedno neplnovýznamové sloveso – modální (chtít, mít, moci, muset, smět) nebo fázové. [cite: 817]

Co je to výpustka (elipsa) přísudku? Uveď příklad.

Vynechání spony nebo slovesa v ustálených vyjádřeních. Příklad: „Pes – nejlepší přítel člověka.“ [cite: 817]

Jak je definován doplněk?

Větný člen, který rozvíjí přísudek a zároveň buď podmět, nebo předmět. [cite: 817, 818]

Uveď příklad rozdílu mezi doplňkem rozvíjejícím podmět a doplňkem rozvíjejícím předmět.

Rozvíjí podmět: „Petr navštívil babičku nemocný.“ (Petr byl nemocný) | Rozvíjí předmět: „Petr navštívil babičku nemocnou.“ (Babička byla nemocná). [cite: 818]

Jak se v doplňku uplatňuje adjektivní skupina a její tvary?

Flexe vyjadřuje shodu v rodě, čísle a pádě s antecedentem. V nominativu má dlouhé i krátké tvary („neoholen“/„neoholený“), v akuzativu jen dlouhé. [cite: 818, 819, 820]

Uveď příklad doplňku vyjádřeného nominální skupinou s partikulí.

„Jako // Coby starosta města mám tu čest zahájit tento turnaj.“ [cite: 820]

Jak je definován atribut (přívlastek) a v čem se liší od jiných větných členů?

Je to člen rozvíjející/modifikující podstatné jméno. Na rozdíl od ostatních není členem větné struktury, nýbrž je součástí nominální skupiny. [cite: 820]

Jak funguje přívlastek shodný a čím se vyjadřuje?

Přebírá morfologické kategorie (rod, pád, číslo) od substantiva. Vyjadřuje se adjektivními a participiálními skupinami, přivlastňovacími adjektivy, číslovkami či zájmeny. [cite: 821]

Jaké vlastnosti má přívlastek neshodný a kde typicky stojí?

Tvarovně se nemění podle řídícího substantiva a typicky stojí těsně za ním. [cite: 821]

Jakými formami může být vyjádřen přívlastek neshodný?

NS v různých pádech (genitiv, dativ, akuzativ, instrumentál), předložkovou skupinou nebo příslovci („cesta tam“). [cite: 821, 822]

Jak funguje přívlastek postupně rozvíjející?

Je kaskádovitě strukturovaný – přívlastek 1 modifikuje jméno a přívlastek 2 modifikuje celou předchozí nominální skupinu (např. „[známá [mladá [americká [herečka]]]]“). [cite: 822]

Co je to konstituent v syntaktické analýze?

Jednotka významu; centrální pojem složkové strukturální analýzy. [cite: 822, 823]

Jmenuj 4 základní konstituentové testy.

Elipsa (vynechání), pronominalizace (nahrazení zájmenem), koordinace (připojení partnera téže platnosti) a test pomocí klitik. [cite: 823]

Jak funguje hierarchie ve větách s pomocnými slovesy a které sloveso se časuje?

Hierarchie jde: Temporální fáze -> Modální fáze -> Fázová fáze -> Dějové sloveso. Časuje se vždy to hierarchicky nejvyšší sloveso. [cite: 823]

Uveď příklad hierarchie pomocných sloves ve větě.

„Petr bude (temporální) muset (modální) začít (fázová) cvičit (dějové).“ [cite: 823]

Co je to „hlava“ (head) v syntaxi a co určuje?

Element, který určuje typ významu celé fáze, tvar jejího komplementu a její syntaktickou distribuci. [cite: 823, 824]

Jaké typy fází rozlišujeme podle jejich hlavy?

Substantivní (noun), slovesnou (verbal), předložkovou (prepositional) a adverbiální (adverbial). [cite: 824]

Proč dochází k posunu hlavy v syntaktické struktuře?

Spojka (C) nebo temporální kategorie (T) vyžadují určité místo ve větě, ale nemohou existovat samy o sobě. Posun se děje co nejúsporněji (např. posunem nejvyššího slovesa). [cite: 824, 825]

Co vyjadřuje syntaktická kategorie C (complementiser)?

Vyžaduje posun hlavy a vyjadřuje například to, že se jedná o větu tázací. [cite: 825, 826]

Jak může být vyjádřena kategorie T (temporal phase)?

Časovým morfémem nebo auxiliárem (pomocným slovesem). Pokud je to pouze morfém, vyžaduje posun hlavy. [cite: 826]

Co jsou to plovoucí kvantifikátory (floating quantifiers)?

Výrazy vyjadřující množství (všichni, oba, každý), které jsou sémanticky navázány na podstatné jméno, ale syntakticky stojí odděleně od své jmenné fráze. [cite: 827]

Jaké jazykové jevy doprovází fázový/wh-posun?

Tvorbu doplňovacích otázek, vztažných vět, posun subjektu, vznik diskontinuitních větných členů či raisingová slovesa. [cite: 826, 827]

Co zachycuje Teorie vázání a čeho se nejčastěji týká?

Zachycuje distribuci a interpretaci anaforických elementů; nejčastěji se týká zájmen. [cite: 827]

Jak je definován vztah vázání mezi antecedentem a zájmenem?

A je antecedentem B, když je A lineárně před B a když s ním koreferuje (odkazují na stejný objekt). [cite: 827]

Jak zní Princip A teorie vázání a uveď příklad?

Reflexivní zájmeno (anafory) musí mít c-komandující antecedent v rámci své řídící kategorie (jedné věty). Příklad: „Petr si koupil kávu.“ [cite: 827, 828, 830]

Jak zní Princip B teorie vázání a uveď příklad?

Osobní zájmeno nesmí mít c-komandující antecedent v rámci své řídící kategorie (jedné věty). Příklad: „Petr mu koupil kávu.“ (mu = někdo jiný než Petr). [cite: 829, 830]

Jak zní Princip C teorie vázání a uveď příklad?

Podstatná jména (referenční výrazy) nesmí být vázána. Příklad: chybná věta „*Karel myslí, že nesnáším Karla.“ [cite: 829, 830]

Jaký je rozdíl mezi PRO a pro v syntaktické teorii?

PRO označuje zamlčený podmět v infinitních větách, zatímco „pro“ označuje zamlčený podmět ve větách finitních (určitých). [cite: 831]

Jak je definován vztah c-command (covládání)?

α covládá β, jestliže α nedominuje β a každá projekce (uzel), která dominuje α, dominuje také β. [cite: 831]

Jak si lze zjednodušeně představit vztah c-command na stromečkové struktuře?

V grafu stromečku se postoupí o jeden uzel nahoru a odtud se pak postupuje už jen směrem dolů. [cite: 832]