1/44
Looks like no tags are added yet.
Name | Mastery | Learn | Test | Matching | Spaced | Call with Kai |
|---|
No analytics yet
Send a link to your students to track their progress
Svazky cévní bočné
kolaterální
Nečastější ve stoncích a listech semenných rostlin
Lýko: vnější strana
Dřevo: vnitřní strana
Svazky cévní dvojbočné
bikolaterální
Dřevo z obou stran obklopeni lýkem (vnější silnější než vnitřní)
Ve stoncích tykvovitých a lilkovitých rostlin
Paprsčité svazky cévní
radiální
Dřevní a lýkové části vedle sebe a pravidelně se střídají
Ve všech kořenech v prvním roce + v kořenech které druhotně netloustnou
Obklopeny společnou pochvou
Soustředné svazky cévní
koncentrické
2 druhy
Soustředěné: hadrocentrické svazky cévní
dřevo obklopené lýkem
Např. u kapradin
Soustředěné: leptocentrické svazky cévní
lýko obklopené dřevem
Např. u jednoděložných rostlin
K čemu slouží pletiva vodivá?
K rozvádění různých látek na různá místa v rostlině
Co jsou pletiva vodivá ?
Provazce protáhlých buňek, které procházejí kořenem, stonkem a větvemi až do listů, kde se rozvětvují do žilek
Jak se také nazývají pletiva vodivá ?
Svazky cévní
Na jaké dvě části se dělí pletiva vodivá ?
dřevní
lýkovou
Část dřevní (pletiva vodivá)
xylem
cévice
cévy
průvodní pletiva
Cévice (část dřevní)
tracheidy
Protáhlé buňky
zdřevnatělé stěny
v místech vzájemného styku příčné stěny zachovány
Cévy (část dřevní)
tracheje
Spojení protáhlých buňek nad sebou → trubicovité útvary
Protoplast odumřel → na těchto místech buněčná stěna rozpuštěná
vzestupný transport
Charakteristicky ztloustlé
také zpevňovací funkce
Část lýková
floem
Živé protáhlé buňky
Neobsahují jádro
Příčné přepážky jsou proděravěné → sítkovice
Z listů vedou asimiláty na místa spotřeby
Len/ konopí doprovázejí
Co určuje typ cévního svazku ?
Vzájemná poloha části dřevní a lýkové
Jaké typy vodivých svazků rozlišujeme ?
bočné
dvojbočné
paprsčité
soustředěné → lýkostředné/ dřevostředné
Co jsou to asimiláty?
Produkty fotosyntézy
Co se stane s asimiláty po jejich vzniku fotosyntézou? Jak to ovlivní pohyb molekul vody uvnitř rostlinného těla ?
Jsou přijímány sítkovicemi (za spotřeby ATP) → prostředí floemu se stavá hypertonické vůči sousedícím cévám → molekuly vody z cév prostupují do sítkovic (osmóza) → turgor ve floemu → odtok asimilátů dolů (odčerpáváno nefotosyntetizujícími buňkami které ho potřebují pro svůj metabolismus) → snížení turgoru ve floemu → voda proniká z kořenového floemu do sousedícího xylemu → transpirační sání → zpět do listů
Co jsou pletiva základní?
Pletiva tvořená parenchymatickými buňkami vyplňujícími prostory mezi pletivy krycími a vodivými, které jsou uzpůsobeny různým funkcím.
Pletivo základní asimilační…
Obsahuje velké množství chloroplastů
Pletivo základní záosobní…
Obsahuje hodně leukoplastů a škrobových zrn
Pletivo základní vodní…
Obsahuje nahromaděnou vodu (např. u kaktusu)
Pletivo základní vzdušné…
Obsahuje v intercelurárech nahromaděný vzduch
Pletivo základní vyměšovací…
Vylučuje nebo se v něm hromadí silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy atd.
Mléčnice
patří mezi pletiva vyměšovací
(ne)článkované trubicovité buňky
Obsahují latex (ve vakuole)
Idioblast
Buňka, která se nápadně liší od ostatních svým tvarem, obsahem či zkorkovatěním buňky
Tělo vyšších rostlin…
kormus
3 základní orgány: kořen, list a stonek
Kořen hlavní
objevuje se nejdříve při klíčení semene
roste ve směru gravitace
upevňuje rostlinu
čerpá vodu a minerální látky
Tvary kořene hlavního
jednoduchý
vřetenovitý
kulovitý
hlíznatý
větevnatý
Kořeny postranní
vyrůstají v určité vzdálenosti od vrcholu kořene
dále se větví
Soubor kořenů jedné rostliny se označuje jako…
Kořenová soustava
Kořeny náhradní
adventivní
vyrůstají ze stonků
u některých rostlin (např. trav) nahrazují hlavní kořen (zaniká)
Vzrostný vrchol kořene
meristém
chráněn čepičkou (calyptrou) z parenchymatických buňek
Na povrchu kořene je…
jednovrstevná kořenová podložka (rhizodermis)
Pod rhizodermis je…
mnohovrstevná parenchymatická prvotní kůra (cortex)
Nejvnitřnější vrstva cortexu
endodermis
nápadně jednostranně ztlustlé buňky
ohraničuje střední válec
Pod endodermis…
vrstva parenchymatického pletiva: PERICYKL
→ jeho buňky si uchovávají dělivou schopnost
→ jeho činností dochází k zakládaní postranních kořenů
Vodivá pletiva (v kořenu)
probíhají středem kořene
v jejich středu je dřeň
při prvotní stavbě: radiální, odděleny kambiem, jehož činností kořen tloustne
Kořenové vlásky
a vrcholem kořene (vodivá pletiva jsou tam už vytvořena)
vnikají protažením některých buňek pokožky
Metamorfózy kořene
Přeměny kořene, když vykonává i jiné funkce než základní
Kořenové hlízy
shromažďování zásobních látek
např. jiřiny
Bulvy
kořen tloustne i s části stonku
např. celer
Přísavky (matamorfózy kořene)
u cizopasných a polocizopasných (např. haustoria)
pronikají do pletiv hostitelské rostliny (jmelí)
Vzdušné kořeny
sají vzdušnou vlhkost
přijímají kyslík
např. filodendron
Příčepivé kořeny
přichycování rostlin k podkladu
např. břečťan