psychopatologie III

Hyperaktivita ADHD = Attention deficit hyperactivity disorder 

● nápadně neklidné, nevydrží dlouho při žádné činnosti, neukázněné a impulzivní‚ náchylné k úrazům, hlučné, neposloucha

● projevi se v prvních pěti letech života, nápadné u starších dětí kde se čeká větší vyzrálost 

● Obrácený spánkový rytmus, dyspraxie, problém s jemnou motorikou, zpozdeni v jazykovém vývoji, disociální chování a nízké sebehodnocení 

● S pubertou se mohou objevit deprese nebo vymezení vůči autoritám 

● mozek se snadno unaví, hyperaktivita mu pomáhá se udržet v bdělém stavu. Proto často cukr  přináší úlevu.

Etiologie (priciny a puvod nemoci) ADHD

● vlivy genetické i zevní (ekologické, zdravotní komplikace v  těhotenství nebo při porodu apod.)

● Typická neurovývojová opoždění s odchylnou maturací CNS, dysregulací neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního) jsou i vysoce rizikovým  faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. 

● MRI u ADHD prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus  callosum vpravo  

● Často se ADHD diagnostikuje až v pubertě 

Léčba ADHD

● Jde o kombinaci psychoterapie, socioterapie a farmakoterapie 

o Odpovídající výchovný přístup rodičů – laskavost, klid, optimismus, velká trpělivost

● Pouze 1/3 dětí s ADHD syndromem je v dospělosti bez problémů. U 2/3 přetrvává sklon k  zavislosti (alkohol, drogy) a poruchy sociálního chování 

● EEG-biofeedback (trénink funkcí nervové soustavy přímo na úrovni aktivace pozornosti a  soustředění, posílení vůle, sebeovládání aj.) 

● pohybová rehabilitace, logopedie, poradenská psychologie

● Farmaka: stimulancia – Ritalin (stimulant, povzbuzuje aktivitu mozku), Stratera

Dětská epilepsie 

● chronické mozkové onemocnění, které se projevuje opakovanými a náhodnými  epileptickými záchvaty.

Epileptik jste až po druhém nevyprovokovaném záchvatu.

● Epilepsie patří mezi nejčastější chronická neurologická onemocnění.  

● U dětí často vymizí ve věku dospívání.  

o Při epileptickém záchvatu, dochází  k poruchám elektrických impulsů zprostředkovávajících tok informací mezi mozkovými 

buňkami.

Může člověka postihnout přes den i ve spánku a projevuje se dočasnou změnou  chování, citlivosti, hybnosti, vědomí či vnímání.

Druhy epileptických záchvatů dle příčiny 

● Symptomatické – kvůli poškození části mozku vznikne epileptické ložisko.

Možné příčiny:

o Úraz 

o Krvácení do mozku nebo jeho špatné prokrvení např. v důsledku cévní mozkové příhody

o Nádorové onemocnění 

o Zánět 

● Idiopatické – Dostupnými vyšetřovacími metodami není zjištěna příčina epilepsie

Druhy epileptických záchvatů dle projevů 

• Generalizované- Zasahují obě mozkové hemisféry 

• Parciální- Zasahují jen část mozku 

• Neklasifikovatelné- Nelze je zařadit do dvou výše uvedených

Příčiny epilepsie 

● V dětství se nejčastěji jedná o genetické dispozice či vrozené vývojové vady mozku.

● U kojenců a batolat jsou další možnou příčinou febrilní záchvaty – porucha vědomí, doprovázená křečemi, vždy s horečkou. Febrilní záchvaty s věkem vymizí.

Riziko vzniku epilepsie, pokud se febrilní  záchvaty opakují, prevence:

Rektální čípek s benzodiazepinem

Epileptický záchvat mohou způsobit také podněty, které zatěžují lidský mozek.

Například nedostatek spánku, stres, vyčerpání nebo fotostimulaci (světelné efekty), látky způsobující změny psychiky, drogy, některé léky a alkohol

Příznaky epilepsie 

nejcasteji - ztráta vědomí, svalové křeče.

Epileptické  záchvaty mají mnoho podob.

záškuby v těle, brnění končetin, výpadky paměti a stavy, které připomínají krátké  zasnění.

● Příznaky epilepsie u dětí se mohou od dospělých značně lišit. Často se dostavují ráno hned po  probuzení nebo také při únavě. Patří k nim: 

o Poruchy zraku, sluchu a čichu 

o Poruchy vědomí 

o Snížení či ztráta svalového napětí  - padaji veci z ruky

o Změny reakcí zornic 

o Zvracení 

o Bludy a halucinace 

● U starších dětí se epilepsie často projevuje chvilkovým zasněním. Někteří popisují, že před  samotným záchvatem pociťují nepříjemný pocit v břiše, odcizení nebo déjàvu. Takový stav se  nazývá aura neboli předzvěst.

Léčba epilepsie 

• Léky- Standardní léčba je farmakologická, tedy za použití léčiv - antiepileptika. Pokud  tyto léky nezabírají, pacient také může zvážit operaci, při které lékaři odstraní ložiska  vyvolávající záchvaty nebo je zničí tenkou elektrodou. 

• Životospráva- Velmi důležitou součástí léčby je ale také dodržování životosprávy. Je  třeba se zcela vyvarovat alkoholu či jiným návykovým látkám, dodržovat pravidelný  spánkový režim, nepřetěžovat se ani fyzicky.

Epilepsie se získanou afázií – Landauův-Kleffnerův syndrom

dítě‚ které předtím činilo normální pokrok ve vývoji řeči‚ ztrácí jak receptivní‚  tak expresivní dovednosti jazyka‚ ale všeobecná inteligence je zachována 

● Nástup poruchy je spojen s epizodickými abnormalitami EEG a ve většině případů také s  epileptickými záchvaty. Nástup je většinou mezi třemi a sedmi lety‚ se ztrátou dovedností během  dní až týdnů.  

● Časová souvislost mezi objevením záchvatů a ztrátou řeči je poněkud různá v tom, že jedno předchází druhému od několika měsíců do dvou let.  

● Etiologie předpokládá možnost zánětlivého procesu mozku.  Asi dvě třetiny dětí zůstávají s více nebo méně těžkou receptivní poruchou řeči.

Poruchy myšlení 

poruchy zpracování informací v neuronálních sítích

- Poruchy myšlení se deli na

o A) Poruchy formy: 

Poruchy dynamiky – patologická změna rychlosti myšlenkového  procesu. 

Poruchy struktury – důsledkem patologie v zákonitostech myšlenkového procesu. Porucha asociace, intencionality

o B) Poruchy obsahu - bludy 

Kvantitativní poruchy myšlení 

poruchy vztahující se k tempu myšlení a jeho cíli či zaměření 

● Zpomalené myšlení (útlum myšlení) 

● Zrychlené myšlení 

Poruchy vztahující se k cíli či zaměření myšlení  

● Zabíhavé myšlení 

● Ulpívavé myšlení

● Nevýpravné myšlení

Kvalitativní poruchy myšlení 

● Inkoherentní (nesouvislé) myšlení  

Autistické (dereistické) myšlení

Zpomalené myšlení (útlum myšlení) 

- Pokud se zrychlené myšlení odrazí i v jiných psychických funkcích, hovoříme o bradypsychismu

o Zpomalené tempo, Snížená spontaneita a dynamika myšlení  

o Malý počet asociací, myšlenkový proces navazuje až na silné podněty 

o Myšlení je namáhavé, zploštělé, chudé, nepružné a nerozhodné 

o Ochuzené jsou i zájmy 

o Zpomalená řeč (bradylogie) s typickými dlouhými pauzami mezi slovy a s dlouhými  latencemi do odpovědi 

o Nemusí se vždy jednat o chorobu, může jít o osobní psychické tempo 

o Vyskytuje se u tělesně či psychicky vyčerpaných, unavených lidí, u lidí s mentální  retardací či demencí, při intoxikaci, při snížené vigilitě, při organickém postižení CNS a u  depresivních pacientů. Může být navozen i medikamentózně. 

Myšlenkový záraz (blok) 

o Extrémní forma zpomaleneho mysleni

o Úplná zástava myšlení  

o Porušení kontinuity myšlenkových procesů bez zjevné příčiny 

o Pacient neví, čím to bylo způsobeno 

o Na rozdíl od zárazu, kdy ustane nabídka myšlenek, je u mutismu řečová produkce utlumena  z jiných příčin. Mutismus může být vázaný na určitou osobu nebo situaci (selektivní  mutismus) 

o Úmyslné myšlení je aphrasia voluntaria

● Zrychlené myšlení 

-Tachypsychismus - Pokud se zrychlené myšlení odrazí i v jiných psychických funkcích

o Charakterizováno zvýšenou rychlostí představ a asociací, které se stávají povrchními

o Může být vystupňované až v myšlenkových trysk 

o Zrychlené myšlení se odráží i ve vysokém tempu řeči (logorhea = tachylogie)  

o Může dojít k tomu, že enormně rychlému myšlení nestačí řeč a řeč je nesouvislá  (pseudoinkoherence)  

o Často doprovází manické a hypomanické stavy, vyskytuje se při intoxikaci alkoholem a  drogami

● Zabíhavé myšlení 

o Nerozlišuje mezi podstatným a nepodstatným 

o Popisuje zážitky správně, ale velice široce, podrobně a s mnoha nepodstatnými detaily 

o Často odbočuje k vedlejším tématům  

o Vyskytuje se u dětí, ve stáří, při organické poruše CNS (epilepsie, mentální retardace,  demence)

● Ulpívavé myšlení = perseverace

o Člověk ulpívá na jedné představě nebo pojmu. 

o V řečové produkci se perseverace projeví opakováním stejného výrazu při různých  otázkách. 

o Obdobou perseverace je verbigerace, kdy může jít o část slova, hlásku, tón. 

o V mírném stupni se projevuje při únavě 

o Projevuje se při organickém poškození mozku, při únavě, při snížené vigilitě

● Nevýpravné myšlení

o Nepostupuje kupředu, zabývá se stále tou stejnou myšlenkou.  

o V řeči se vrací stále ke stejnému tématu, byť i v různých formulacích 

o Projevuje se při organickém poškození mozku, při únavě, při snížené vigilitě

● Inkoherentní (nesouvislé) myšlení  

o Rozvolnění logických a asociačních vazeb 

o Dochází k narušení struktury i obsahu myšlení 

o Řeč je nesouvislá  

o Pokud je postižená i gramatická stavba řeči - agramatismus  

o Jsou-li jednotlivá slova absolutně bez návaznosti a větná vazba chybí - slovní salát

o Vyskytuje se u onemocnění schizofrenního okruhu a u kvalitativních poruch vědomí

Autistické (dereistické) myšlení

o Je charakterizováno sníženým kontaktem mezi subjektivním světem nemocného a  objektivní realitou 

o Náplní tohoto myšlení jsou subjektivní prožitky, fantazie, chorobné obsahy. Těm nemocný  připisuje charakter objektivní reality. 

o Řečová produkce je minimální, nemocný se jev ke svému okolí netečný 

o Méně vyjádřená a zpravidla nepatologická forma tohoto typu myšlení je introvertované  myšlení, což znamená ponoření se do vnitřního světa, avšak kontakt s realitou je zachován,  postižený je schopen rozlišovat mezi realitou a fantazií 

organické poruchy

poruchy jako důsledek narušení funkce mozku (naproti tomu jsou funkční poruchy – poruchy „duševních“ příčin) 

Epidemiologie

● Studie udávají výskyt demence kolem 5 % ve věku 60 let, 20 % ve věku 80 let

o Stejný výskyt u obou pohlaví 

● Alzheimerova demence (ALD) představuje zhruba 50 % demencí 

o Ve věku 65 let se vyskytuje u 2,5% populace 

Etiopatogeneze typy

o Primární = poškozen nebo poranění mozku

o Sekundární = mozek postižen, jako jeden z mnoha orgánů nebo tělesných systémů  (následek poruch jiných orgánů) 

● Léčitelné organické duševní poruchy mohou být způsobené

traumatem, operabilním nádorem,  infekcí nebo toxickými vlivy 

● příčiny organických poruch 

1. neurodegenerativní (primární) 

o narušení kognitivních funkcí a prožívání, osobností změny, narušení hybnosti 

o Alzheimerova nemoc, nemoc s Lewyho tělísky, frontotemporální lobární, degenerace a jejich varianty, Parkinsonova nemoc 

2. cerebrovaskulární (sekundární) 

o změny na úrovní vaskulárního řečiště v mozku 

o CMP (cévní mozková příhoda), náhlé, je zasažena konkrétní oblast v mozku, druhy  – ischemická (nedokrvení) a hemoragická (zakrvácení) 

o mlutifaktorové demence- opakovaná nehoda, jedinec se nestíhá zotavit, tím se stav  zhoršuje a vzniká syndrom demence 

o subkortikální demence- nezachycené změny v oblasti subkortikální bílé hmoty

o subkortikální ischemická leukoencefalopatie 

3. jiné (sekundární) 

o hydrocefalus 

o zánětlivé onemocnění 

o infekční a imunitní onemocnění

o metabolické onemocnění 

o endokrinní onemocnění 

o traumatické onemocnění 

o nádorové onemocnění 

4. smíšené příčiny demence 

● globální narušení kognitivních funkcí 

● změny v chování způsobující nesoběstačnost v aktivitách denního života představující pokles  vzhledem k předchozí úrovni chování a fungování 

● změny není možné vysvětlit deliriem nebo primárním duševním onemocněním

● kognitivní porucha je objektivizována na základě klinického zhodnocení a kognitivního testování 

● vymezení syndromu demence podle modelu A-B-C, A=actvivities od dailyliving, B= behavior,  C= cognition 

mírná kognitivní porucha 

● je zachovaná samostatnost v aktivitách denního života 

● bez demence

organické poruchy podle MKN-10 

F00 Demence u Alzheimerovy nemoci  

F01 Vaskulární demence

F02 Demence u jiných nemocí zařazených jinde  

F03 Neurčené demence  

F04 Organický amnestický syndrom nevyvolaný alkoholem nebo jinými PAL  

F05 Delirium nevyvolané alkoholem nebo jinými PAL  

F06 Jiné duševní poruchy způsobené poškozením mozku, jeho dysfunkcí a somatickou nemocí 

F06.0 Organická halucinóza 

F06.1 Organická katatonní porucha 

F06.2 Organická porucha s bludy 

F06.3 Organická porucha nálady 

F06.4 Organická úzkostná porucha 

F06.5 Organická disociativní porucha  

F06.6. Organická emoční labilita  

F06.7 Lehká porucha poznávání 

F07 Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním, poškozením a dysfunkcí mozku F07.0 Organická porucha osobnosti  

F07.1 Postencefalitický syndrom  

F07.2 Postkomoční syndrom 

příklady primárních příčin organických (neurokognitivních) poruch

Alzheimerova nemoc 

● dochází k atrofii mozkové tkáně v oblasti hypokampu a temporálním laloku 

● nejčastější příčina neurodegenerativní demence 

● typická forma 

o hipokampální postižení paměti – narušena zejména epizodická paměť (neschopnost  zapamatovat si nedávné a nové informace, asociace, jsou přítomny konfabulace a  opakování) 

o zhoršená prostorová orientace 

o řeč – anomie, vybavení si pojmů 

o zhoršení exekutivních funkcí 

● atypické formy 

o zadní kortikální atrofie – postiženy zrakově-prostorové funkce při ušetření ostatních  kognitivních funkcí, jedinec není schopen odhadnout vzdálenost/prostor, nedohmátnutí

o forntální varianta AN – postiženy exekutivní funkce a chování 

o logopedická varianta primární progresivní afázie – postižena je řeč, problémy s vyjádřením  se, chudá slovní zásoba

Onemocnění s Lewyho tělísky 

● dochází k atrofii mozkové tkáně v oblasti okcipitálního laloku 

● 2. nejčastější neurodegenerativní příčina demence 

● porucha zrakově-prostorových funkcí  

● fluktuace kognitivních funkcí 

● halucinace (až u 80%) - zrakové pseudohalucinace (špatná interpretace zrakového vjmenu),  halucinace (nejčastěji zvířata) 

● porucha spánku v REM fázi  

● apatie 

● deprese 

● parkonsonimus (abnormální mimovolní pohyby) 

● výrazná fluktuace stavu

Frontotremporální lobární degenerace 

● začátek v oblasti frontálního nebo temporálního laloku 

● dvě varianty- behaviorální (frontální) a primární progresivní afázie (temporální)

● behaviorální varianta 

o orbitální prefrontální kortex – porucha inhibice, impulzivita, závislost na vnějším prostředí 

o dorzolaterální prefrontální kortex – dysexekutivní syndrom (plánování, logické myšlení,  pracovní paměť), psychomotorické zpomalení 

o ventromediální prefrontální kortex – sociální situace, poruchy inhibice, rozhodovací procesy 

o ventrolaterální prefrontální kortex – porucha inhibice, porucha shiftingu, porucha pracovní  paměti 

● projevy 

o časná behaviorální disinhibice (sociálně nevhodné chování, nedodržování společenských  norem, impulzivita) 

o častá apatie 

o častá ztráta empatie nebo vřelosti v mezilidských vztazích 

o časné perseverativní, stereotyp nebo kompulzivně-ritualistické chování, sběratelství

o hyperoralita – tendence zkoumat objekty ústy 

o změny v příjmu potravy 

● primární progresivní afázie 

o nonfluentní (agramatická) varianta – neplynulá, těžkopádná, agramatická tvorba řeči,  řečová apraxie 

o sémantická varianta – snížené porozumění významu slov a pojmenování předmětů 

o logopenická varianta – snížená schopnost opakování vět, porucha vybavování slov,  anomické pauzy 

● projevy 

o posuzované oblasti řeči – řečová produkce, porozumění jednotlivým slovům a větám,  repetice slov a vět 

příklady sekundárních příčin organických (neurokognitivních) poruch 

Cerebrovaskulární onemocnění 

● dříve vaskulární demence 

● atrofie v mozkové tkáně kortikální/subkortikální oblasti 

● projevy – náhlý začátek, skokovité zhoršení/zlepšení, zachovaný náhled, depresivní a úzkostné  ladění, kognice- zpomalené psychomotorické tempo, fluktuace kognice v čase, porucha pracovní  paměti 

Nermotenzní hydrocefalus 

● městnání mozkomíšního moku v mozkových komorách 

● projevy – chůze o široké bázi, kognitivní porucha, inkontinence, zpomalené psychomotorické  tempo, bradypsychismus, poruchy paměti 

diagnostický proces 

1. praktický lékař (neurolog, geriatr, psychiatr) - úvodní rozhovor, osobní anamnéza,  vyšetření fyziologických funkcí a krve, screening kognice 

2. neurolog (kognitivní neurolog) - neurologické vyšetření 

3. pomocná vyšetření (radiolog, psycholog) - strukturální zobrazení mozku (MRI, CT),  screening kognice, neuropsychologické vyšetření 

4. ošetřující lékař – shrnuté výsledků vyšetření 

● jaký je věk pacienta? jaké má pacient vzdělání? kde se pohybuje výkon?

● nezbytná je situace pacienta ke spolupráci

indikace psychologických intervencí/rehabilitace 

● raná rehabilitace 

o terapie senzorickou stimulací – aplikacemultisenzorických podnětů v komatu 

o bazální stimulace dle Froehlicha – multimodální stimulace pacienta, důraz na osobní  význam stimulů pro pacienta, ne jejich množství 

o kvalita podnětů – vůně, zvuky, barvy, taktilní podněty 

o směr ovlivnění – stimulace, zklidnění 

● následné rehabilitace 

o diagnostika rozsahu a charakteru narušení kognitivních funkcí – jaké funkce je potřeba  rehabilitovat, jaké funkce lze v rámci rehabilitace podpůrně využít 

o diagnostika neuropsychiatrické symptomatologie – obvyklé komplikace, které se do  procesu rehabilitace promítají, prožívání – deprese, úzkosti, chování – apatie, dezinhibice,  náhled na obtíže, motivace k rehabilitacimípo 

o kognitivně-rehabilitační plán – šití na míru, multidisciplinární spolupráce (psycholog,  ergoterapeut, logoped, fyzioterapeut, rodina) 

o východisko – předpoklad mozkové neuroplasticity 

o restorace- retrénink poškozené funkce dle principu neuroplasticity (pracovní sešity tužka papír, PC programy) 

o kompenzace – nácvik externích kompenzačních strategií (diář, box na léky, GPS), nácvik  interních kompenzačních strategií (paměť: mnemotechnické pomůcky, exekutivní funkce:  strukturování denních činností)