HLAVOVÉ NERVY I - VI

Hlavové (mozkové) nervy jsou

= svazky axonů, které vystupují z mozku

- jsou tradičně zařazené mezi periferní nervy

charakteristika a individuální odlišnosti hlavových nervů:

▪ všechny jsou párové

▪ popisují se v rámci PNS, ale n. II je vývojem i stavbou součástí CNS

▪ většina z nich odstupuje z mozkového kmene, výjimkou jsou n. I a n. II.

- k n. XI. se navíc intrakraniálně připojují vlákna z krční míchy (radix spinalis)

▪ většina z nich odstupuje z mozkového kmene, výjimkou jsou

= n. I a n. II.

- k n. XI. se navíc intrakraniálně připojují vlákna z krční míchy (radix spinalis)

▪ většina z nich odstupuje z bazální strany mozku, výjimkou je

- n. IV

▪ většina nervů opouští mozek jako kompaktní svazky vláken, výjimkou jsou

= nn. I, IX –XII, které jsou rozděleny na více svazků

- a nervy V. a VII., které odstupují každý rozdělen do dvou

svazků

- žádný hlavový nerv se ale nespojuje z radix anterior et posterior, které jsou typické

pro míšní nervy.

zjednodušeně se dá říci, že nervy vycházející z mozkového kmene mají

- přiřazena svoje jádra ve kmeni

spojky mezi nervy na periferii jsou běžné a mají za následek, že

- vlákno, které s jedním hlavovým nervem opustí mozek, je dovedeno k cílové struktuře jiným nervem

- dvě skupiny takových spojek hodné zapamatování:

- dvě skupiny takových spojek hodné zapamatování:

1) propriocepce ze svalů v oblasti hlavy přebíhá od různých nervů k větvím a ke kmeni n. V., aby se přepojila v jeho jádrech

2) parasympatická vlákna po výstupu z mozku v nn. III, VII a IX se dostávají k větvím n. V a využívají bohatého větvení tohoto hlavového nervu k dosažení cílových struktur

(žláz a hladkých svalů)

spektrum vláken hlavových nervů je

= různorodé

- nervy mohou být čistě senzitivní, motorické i smíšené

- spektrum vláken se popisuje při výstupu nervu z CNS, protože na periferii se mění díky výše zmíněným spojkám

spektrum vláken hlavových nervů

➢ vlákna eferentní

➢ vlákna aferentní = senzitivní

➢ Vlákna eferentní

• Vlákna (somato)motorická (SM)

• Vlákna parasympatická (psymp) = visceromotorická (VM)

• Vlákna (somato)motorická (SM)

- inervují příčně pruhované svaly

- jsou to axony motoneuronů motorických jader (mediální a laterální řady) hlavových nervů

- vedou bez přepojení k cílovým orgánům - kosterním svalům hlavy a krku, kde končí v motorických ploténkách

• Vlákna parasympatická (psymp) = visceromotorická (VM)

- cílovými orgány jsou hladké svaly, žlázy, cévy v oblasti hlavy a krku (n. III, VII, IX)

- psymp vlákna probíhající v n. X opouštějí oblast hlavy a krku a inervují žlázy a hladkou svalovinu cév a orgánů

hrudních a části orgánů břišních + srdeční svalovinu

- vlákna jsou na své cestě k efektorům přepojena v

- parasympatických gangliích, vložených do jejich průběhu

- zapojení visceromotorických vláken v hlavových nervech lze tedy

schematizovat:

- visceromotorické jádro ve kmeni

→ tzv. pregangliový axon končící synapsí v gangliu

→ parasympatické ganglion hlavových nervů

→ tzv. postgangliový axon (typicky kratší než preggl.)

→ cílový orgán

➢ Vlákna aferentní = senzitivní

- somatosenzitivní (SS)

- viscerosenzitivní (VS)

- senzorická (= smyslová, speciálně senzitivní, SpS)

➢ Vlákna aferentní = senzitivní

- Perikarya senzitivních a senzorických neuronů

- Periferní výběžky

- Axony buněk

- Perikarya senzitivních a senzorických neuronů (mimo n. I a n. II)

- se nacházejí v senzitivních a senzorických gangliích hlavových nervů v oblasti hlavy

- ganglia n. V, VII, IX a X obsahují pseudounipolární nervové buňky

- ganglia n. VIII obsahují vývojově starší buněčný typ - bipolární neurony

- Periferní výběžky buněk těchto ganglií přicházejí

-> větvemi odpovídajících hlavových nervů

- tato vlákna přivádějí do ganglií senzitivitu (protopatické,

epikritické, propriceptivní čití), viscerosenzitivitu a senzoriku od receptorů

- Axony buněk senzitivních a senzorických ganglií vstupují

-> vstupují v hlavových nervech do CNS a končí zde synapsí na buňkách somatosenzitivních jader (ncl. spinalis et principalis n. V), viscerosenzitivního jádra (ncl. solitarius), a

speciálních senzitivních jader (kochleární a vestibulární jádra n. VIII)

okohybné nervy

- n. III

- n. IV

- n. VI

-> inervují příčně pruhované svaly pohybující koulí oční

nervy postranního smíšeného systému

- n. IX

- n. X

- n. XI

-> všechny vystupují z boční strany prodloužené míchy a mají (kromě n. XI) plné spektrum vláken

▪ N. OLFACTORIUS (n. I)

= je souborem axonů primárních čichových buněk regio olfactoria sliznice dutiny nosní

- výše uvedená osnova se pro popis n. I nehodí, nerv nemá jádro, není ani v části svého průběhu spojen v kompaktní celek

- vlákna probíhají v jednotlivých svazcích (fila olfactoria) skrze

= lamina cribrosa ossis ethmoidalis

- fila vstupují do bulbus olfactorius na bazální straně mozku

- zde končí popis n. olfactorius a začíná rhinencephalon =

čichový mozek

- nerv je součástí I.

-> čichové dráhy

- přináší do mozku čichovou informaci

▪N. OPTICUS (n. II)

= součást zrakového mozku (ophthalmoencephalon)

- jedná se o výběžek CNS, k němuž patří i sítnice oka

- na rozdíl od periferního nervu má n. II populaci glií typickou pro CNS a má mozkové obaly

- vagina externa nervi optici pocházející z dura mater

- vagina interna z měkkých plen

- v orbitě do nervu vstupuje tepénka – a. centralis retinae

▪N. OPTICUS (n. II)

▪ tento „nerv“ nemá jádro

▪ je tvořen axony tzv. multipolárních neuronů sítnice, které ve svém součtu tvoří tzv. ganglion n. optici

- axony se sbíhají na sítnici v papilla n. optici (= tzv. slepá skvrna)

▪ N. II se popisuje v rozsahu od zadního pólu očního bulbu po chiasma opticum

- s popisem průběhu n. II se obvykle začíná od periferie, kde vzniká průchodem přes

- scleru (lamina cribrosa sclerae)

- nerv běží dorzálně, téměř v ose očnice

- při hrotu očnice prochází skrz anulus tendineus communis (= společný začátek okohybných svalů)

- jako jediný nerv prochází skrz II.

-> canalis opticus

- pokládá se do sulcus prechiasmaticus, kde si částečně vyměňuje vlákna s druhostranným n. II v útvaru zvaném chiasma opticum

-> vede zrakovou informaci z receptorů sítnice

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III)

= smíšený nerv motorický a parasympatický

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - jádra

➢ Somatomotorické jádro

➢ Parasympatické jádro

➢ Somatomotorické jádro III.

= nucleus (originis) nervi oculomotorii

- uloženo je v tegmentu mezencefala v úrovni colliculus superior

➢ Parasympatické jádro III.

= ncl. oculomotorius accessorius (ncl. Edinger-Westphal)

- v sousedství SM jádra

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - vlákna

➢ Motorická

➢ Parasympatická

➢ Motorická vl. III.

- vystupují z ncl. nervi III

- inervují většinu okohybných svalů

➢ Parasympatická vl. III.

- vystupují z ncl. Edinger-Westphal

- inervují dva hladké svaly oka

- Parasympatické ganglion ciliare je uloženo KDE

- v orbitě 1 cm za oční koulí, na laterální straně n. opticus

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - výstup z mozku

- ve fossa interpeduncularis na bazálním povrchu mesencephalon

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - průchod dura mater

- laterálně od dorsum sellae vstupuje do žilní splavu v dura mater - sinus cavernosus, kudy pokračují v jeho laterální stěně

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - průchod bazí

- skrz fissura orbitalis superior do orbity

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - průběh v očnici a větvení

- prochází skrz vazivový kroužek anulus tendineus

- postgangliová vlákna vystupují z ganglion ciliare do smíšených nn. ciliares breves, jimi vstupují do očního bulbu

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - inervované struktury

➢ většina příčně pruhovaných svalů bulbu očního (5 ze 7)

➢ hladké svaly

➢ většina příčně pruhovaných svalů bulbu očního (5 ze 7) III.

- m. levator palpebrae superioris

- 4 okohybné svaly:

-> m. rectus bulbi superior, inferior, medialis

-> m. obliquus bulbi inferior

➢ hladké svaly III.

- m. sphincter pupillae

- m. ciliaris

▪N. OCULOMOTORIUS (n. III) - porucha nervu

▪N. TROCHLEARIS (n. IV)

= motorický nerv

- nejtenčí ze všech

- inervující jediný příčně pruhovaný sval

▪N. TROCHLEARIS (n. IV) - jádro

= ncl. n. trochlearis

- v tegmentu mezencefala, v úrovni colliculus inferior

▪N. TROCHLEARIS (n. IV) - výstup z mozku

- ! jako jediný z hlavových nervů vystupuje z kmene dorzálně

- a to kaudálně pod corpora quadrigemina

▪N. TROCHLEARIS (n. IV) - průchod dura mater

- dorzálně od dorsum sellae vstupuje pod dura mater

- poté prochází v boční stěně sinus cavernosus

▪N. TROCHLEARIS (n. IV) - průchod bazí

- skrz fissura orbitalis superior do orbity

▪N. TROCHLEARIS (n. IV) - průběh v očnici

- prochází mimo anulus tendineus communis

- v horní etáži očnice vstupuje do inervovaného svalu

▪N. TROCHLEARIS (n. IV) - inervované struktury

- m. obliquus bulbi superior

▪N. TRIGEMINUS (n. V)

= nejsilnější hlavový nerv

- charakteristický intrakraniálním rozdělením na tři silné větve a dalším bohatým větvením v obličejové části hlavy

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - jádra

➢ Senzitivní jádra

➢ Motorické jádro

➢ Senzitivní jádra V.

• Nucleus spinalis:

-> zapojeno do dráhy protopatického čití z oblasti hlavy

• Nucleus principalis (pontinus):

-> aferentuje do něj epikritické čití z hlavy

• Nucleus mesencephalicus:

-> aferentuje do něj propriocepce

➢ Motorické jádro V.

• Nucleus motorius (originis) nervi trigemini:

-> leží pod spodinou IV. komory, v tegmentu pontu

- obsahuje motoneurony pro svaly vyvinuté z 1. žaberního oblouku

- Senzitivní ganglion (obsahuje pseudounipolární neurony) V.

= ganglion trigeminale (ganglion semilunare, Gasseri)

- ganglion trigeminale

- leží na hrotu pyramidy (do kosti zde vytlačuje mělké

impressio trigeminale) v duplikatuře tvrdé pleny (cavum trigeminale Meckeli)

- periferní vlákna pseudounipolárních buněk ganglia probíhají ve všech 3 větvích trigeminu - V/1,2,3

Axony gangliových buněk vstupují V. hlavovým nervem do CNS, kde končí synapsí na buňkách senzitivních jader

- nucleus spinalis et principalis

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - výstup z mozku

- laterobazálně z pontu

- bod leží na tzv. trigemino-faciální Henleově čáře

- kmen trigeminu je ve při výstupu z CNS rozdělen ve 2 části:

-> silnější radix sensoria

-> slabší radix motoria

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - vztah k dura mater

- nerv po krátkém průběhu vstupuje do durálního pouzdra – cavum Meckeli

- na něj ventrálně navazuje žilní splav sinus cavernosus, do jehož stěny se z ganglia dostanou 1. a 2. větev trigeminu

- třetí větev zůstává mimo sinus, byť k jeho stěně zevně přiléhá

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - prostup lebkou

- každá ze 3 větví trigeminu prochází lebkou jiným otvorem ve fossa cranii media - viz dále

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - větve

- ještě v lebeční dutině se nerv rozděluje na 3 větve, což je důvodem pro latinský i český název nervu

- jednotlivé větve vycházejí z konvexity ganglion trigeminale

• všechny obsahují senzitivní vlákna, pouze k V/3 se přidávají také vlákna motorická

• všechny větve trigeminu mají důležitý vztah k sinus cavernosus

v periferii probíhají ve větvích trigeminu vedle jejich „vlastních" vláken také

- parasympatická (viscero-motorická) a senzorická (chuťová) vlákna, která do nich přicházejí z jiných hlavových nervů (z n VII. a n. IX)

- a případně i vlákna sympatická, která do nich přicházejí z krčního sympatiku

- vlákna senzitivní vedoucí propriocepci ze svalů mohou větve trigeminu přibírat spojkami i od jiných nervů

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - inervace

- jsou popsány zvlášť u každé ze základních větví n. trigeminus

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - N. V/1 = n. opthtalmicus

▪ Intrakraniální průběh

▪ Senzitivně inervuje

▪ Větve n. V/1

▪ Intrakraniální průběh V/1

- po výstupu z ganglion trigeminale probíhá v sinus cavernosus, do očnice vstupuje přes fissura orbitalis sup.

▪ Senzitivně inervujeV/1

- kůži čela, horního víčka a hřbetu nosu

- senzitivní struktury oka (rohovka, duhovka, spojivka, řasnaté těleso)

- sliznici některých paranasálních dutin (sinus frontalis, s. sphenoidalis, cellulae ethmoidales)

- sliznice přední části nosní dutiny

- dura mater přední jámy lební a tentorium cerebelli

▪ Větve n. V/1 - při vstupu do očnice se rozdělí na 3 velké větve:

➢ N. frontalis

➢ N. lacrimalis

➢ N. nasociliaris

➢ N. frontalis

- je nejvýše uloženým útvarem v očnici

- pod jejím stropem se dělí se ve 2 větve:

-> n. supratrochlearis

-> n. supraorbitalis

- obě vystupují z očnice do obličeje přes incisury horního okraje aditus orbitae

- výstup n. supraorbitalis je zde palpovatelný

➢ N. lacrimalis

- probíhá laterálně pod stropem očnice

- senzitivně inervuje kůži při zevním koutku oka a přibírá parasympatická vlákna z n. zygomaticus (z n. V/2), pro slzní žlázu

➢ N. nasociliaris

- v očnici probíhá ve střední etáži podél n. opticus

- vydává řadu větví pro paranasální dutiny, dutinu nosní a oční bulbus:

• N. ethmoidalis posterior

• N. ethmoidalis anterior

• Nn. ciliares longi

• Radix sensitiva ganglii ciliaris

• N. ethmoidalis posterior

- vystupuje z očnice (se stejnojmennou tepnou)

skrz foramen ethmoidale posterius v mediální stěně očnice

- větví se do sinus sphenoidalis a zadních cellulae ethmoidales

• N. ethmoidalis anterior

- vystupuje z očnice (se stejnojmennou tepnou) skrz

foramen ethmoidale anterius

- jeho větvičky vstupují do předních cellulae

ethmoidales

- sám nerv proběhne do lebeční dutiny, kterou však vzápětí zase opouští a přes lamina cribrosa projde shora do

dutiny nosní

- z nosní dutiny nakonec vystoupí předem do podkoží zevního nosu a inervuje kůži hřbetu nosu

• Nn. ciliares longi

- dlouhé senzitivní větve (obvykle dvě), které inervují

rohovku

• Radix sensitiva ganglii ciliaris

- senzitivní větev, která prochází gangliem a vstupuje do smíšených nn. ciliares breves (viz výše n. III)

- podílí se na vedení senzitivity z oční koule

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - N. V/2 = n. maxillaris

▪ Intrakraniální průběh

▪ Senzitivně inervuje

▪ Větve

▪ Intrakraniální průběh V/2

- po výstupu z ganglion trigeminale probíhá v sinus cavernosus

- skrz foramen rotundum vstupuje do fossa pterygopalatina

▪ Senzitivně inervuje v/2

- kůži tváře, dolního víčka, nosního křídla, temporální krajiny

- horní čelist: periost + dáseň + horní zuby,

- sliznici: sinus maxillaris, zadní části dutiny nosní, části dutiny ústní v rozsahu tvrdého patra a horní části tváře

- dura mater

▪ Větve v/2

- ve fossa pterygopalatina se nerv rozpadá na řadu větví

- dvě největší vstupují do očnice

➢ N. infraorbitalis

➢ N. zygomaticus

➢ Rr. nasales post. a n. nasopalatinus

➢ Nn. palatini major et minores

➢ Rr. ganglionares ad ganglion pterygopalatinum

➢ N. infraorbitalis

- odstupuje z n. V/2 ve fossa pterygopalatina

- míří dopředu přes fissura orbitalis inferior do očnice

- zde probíhá po její spodní stěně (v sulcus infraorbitalis), aniž inervuje její obsah

- skrz canalis infraorbitalis a foramen infraorbitale projde do podkoží obličeje

- výstup ve foramen infraorbitale pod dolním okrajem orbity je palpovatelný

➢ N. infraorbitalis - větve

- rr. alveolares superiores posteriores (pro stoličky)

- r. alveolaris superior medius (pro přední zuby horní čelisti)

- rr. alveolares superiores anteriores (pro přední zuby horní čelisti)

-> obojí sestupují v sinus maxillaris, kde též inervují jeho sliznici

- všechny jmenované rr. alveolares svým terminálním větvením v proc.

alveolaris vytvářejí

- plexus dentalis superior

➢ N. zygomaticus

- vstupuje z fossa pterygopalatina přes fissura orbitalis inferior do očnice a probíhá po její laterální stěně

- odtud (přes foramen zygomaticoorbitale) do os zygomaticum

➢ N. zygomaticus - větve

- uvnitř kosti lícní se dělí na 2 větve:

- n. zygomaticofacialis

- n. zygomaticotemporalis

-> obě vystupují stejnojmennými otvůrky na zevním

povrchu lícní kosti do podkoží regio zygomatica a temporalis

➢ Rr. nasales post. a n. nasopalatinus

- procházejí skrz for. sphenopalatinum do nosní dutiny, kterou inervují

- n. nasopalatinus dále běží po dně nosní dutiny, až projde skrz canalis incisivus na tvrdé patro

-> inervuje jeho přední část

➢ Nn. palatini major et minores

- sestoupí cestou canalis palatinus major et minores na patro

- inervují zadní část tvrdého patra a měkké patro

➢ Rr. ganglionares ad ganglion pterygopalatinum

- spojky s parasympatickým gangliem, které přivádějí do větví n. V/2 vegetativní vlákna pro inervaci slzní žlázy, žláz

nosní a ústní dutiny

▪N. TRIGEMINUS (n. V) - N. V/3 = n. mandibularis

▪ Intrakraniální průběh

▪ Má senzitivní i motorická vlákna

- Senzitivně inervuje

- Motoricky inervuje

▪ Větve

▪ Intrakraniální průběh v/3

- z ggl. trigeminale probíhá kaudálně

- přiléhá k laterální stěně sinus cavernosus

- prochází přes foramen ovale do fossa infratemporalis

- Senzitivně inervuje v/3

- kůži v rozsahu mandibuly, dolní ret, dolní část tváře, část temporální krajiny, zevní ucho

- dolní čelist: periost, dáseň a dolní zuby,

- sliznici spodiny dutiny ústní, předních 2/3 jazyka, dolní části tváře

- čelistní kloub

- dura mater

- Motoricky inervuje v/3

- žvýkací svaly, část nadjazylkových svalů

-> m. mylohyoideus

-> venter anterior m. digastrici

-> m. tensor tympani

-> m. tensor veli palatini

▪ Větve v/3

- ve fossa infratemporalis se nerv rozpadá na řadu větví senzitivních i motorických

- z nich nejsilnější jsou n. alveolaris inf., n. lingualis a n.

auriculotemporalis

➢ N. alveolaris inferior

➢ N. lingualis

➢ N. auriculotemporalis

➢ N. buccalis

➢ Motorické větve pro žvýkací svaly

➢ N. alveolaris inferior

- sbíhá laterálně do dolní čelisti otvorem foramen mandibulae a probíhá v navazujícím canalis mandibulae

- jeho periferní větvení vytváří plexus dentalis inferior, z něhož jsou inervovány dolní zuby a dáseň prostřednictvím rr. dentales a rr. gingivales

➢ N. alveolaris inferior vetve

• konečná větev = n. mentalis vystupuje z mandibuly skrz foramen mentale do krajiny bradové, tento výstup je palpovatelný

• n. mylohyoideus je tenký smíšený nerv, který se odděluje z n. alveolaris inf. ještě před jeho vstupem do canalis mandibulae, otiskuje se do vnitřní plochy mandibuly, sestupuje k nadjazylkovým svalům

➢ N. lingualis

- probíhá ve fossa infratemporalis mezi mm. pterygoidei

- pokračuje do spatium sublinguale, kde podbíhá a kříží ductus submandibularis a vydává svoje konečné větve ke sliznici předních 2/3 jazyka

- kromě senzitivních vláken přibírá také vlákna chuťová a parasympatická prostřednictvím spojky (chorda tympani) s n. VII

- tato psymp vlákna se po cestě přepojují v přiléhajícím ggl. submandibulare

➢ N. auriculotemporalis

- odstupuje směrem dozadu

- vytváří smyčku kolem a. meningea media a prochází příušní slinnou žlázou

- mimo kožní oblast inervuje též čelistní kloub, přibírá také psymp vlákna z ganglion oticum, která po průběhu v n. auriculotemporalis pokračují jako rr. parotidei do glandula parotis

➢ N. buccalis

- vede dopředu na povrch m. buccinator

- inervuje kůži a sliznici tváře

➢ Motorické větve pro žvýkací svaly

- se nazývají v souladu s názvem svalu:

-> n. massetericus

-> nn. temporales profundi

-> n. pterygoideus lateralis et medialis