Příprava na zkoušku z pedagogiky a psychologie

Soubor 100 flashkaret zaměřených na terminologii z oblasti pedagogiky, psychologie a etiky učitelské profese vycházejících z přednášek.

Kurikulum

Obsah vzdělávání v širším slova smyslu, zahrnující veškerou žákovu prožitou zkušenost ve vzdělávacím prostředí, proces jejího osvojování a postupy hodnocení.

Ideová dimenze kurikula

Strukturální dimenze, která vymezuje obecné i specifické cíle, koncepční vize a strategické plány školské politiky.

Obsahová dimenze kurikula

Týká se věcného výběru učiva, jeho transformace do didaktického systému a zpracování v učebnicích.

Organizační dimenze kurikula

Zahrnuje učební osnovy, plány a standardy stanovující podmínky a časové dotace výuky.

Metodická dimenze kurikula

Reprezentuje vyučovací styl učitele, didaktické formy, metody a materiální prostředky předávání učiva.

Národní program vzdělávání (NPV)

Státní dokument formulující obecné cíle a strategické priority počátečního vzdělávání v ČR jako celku.

Rámcové vzdělávací programy (RVP)

Státní normy vymezující závazné rámce, očekávané výstupy a podmínky pro jednotlivé etapy vzdělávání.

Školní vzdělávací programy (ŠVP)

Prováděcí kurikulární dokumenty, které si každá konkrétní škola autonomně vytváří na základě příslušného RVP.

RVP ZV

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který vstoupil v platnost v roce 2005.

Malá revize RVP ZV (2021)

Inovace obsahu reagující na rozvoj digitální gramotnosti, zavedení oblasti Informatika a nové digitální kompetence.

Velká revize RVP ZV (2026)

Zásadní koncepční proměna směřující k redukci encyklopedického učiva ve prospěch hloubkového porozumění.

Jádrové výstupy

Očekávané výstupy v nové revizi RVP, které jsou závazné pro všechny žáky.

Rozšiřující výstupy

Očekávané výstupy v nové revizi RVP určené pro žáky nadané či s hlubším zájmem.

RVP G

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání zakončené maturitní zkouškou.

Klíčová kompetence

Soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění jedince.

Kompetence k učení

Osvojení strategií učení a vnitřní motivace k celoživotnímu vzdělávání.

Kompetence k řešení problémů

Podpora tvořivého, logického a kritického myšlení při nalézání alternativ.

Kompetence komunikativní

Všestranná, věcná a účinná verbální i neverbální interakce.

Kompetence sociální a personální

Rozvoj kooperace, respekt k úspěchům druhých a stabilizace sebepojetí.

Kompetence občanské

Respekt k lidským právům, plnění povinností a zodpovědná osobnost.

Kompetence pracovní

Bezpečné a efektivní používání nástrojů, profesní orientace a ochrana zdraví.

Kompetence digitální

Bezpečné, kritické a tvořivé využívání digitálních technologií; nová od roku 2021.

Vzdělávací oblasti

Komplexní celky vzdělávacího obsahu skládající se z jednoho či více příbuzných vzdělávacích oborů.

Průřezová témata

Povinná, integrální součást kurikula reprezentující aktuální společenské problémy napříč vzdělávacími oblastmi.

Osobnostní a sociální výchova (OSV)

Průřezové téma zaměřené na rozvoj mravního vědomí, sebepojetí a interpersonálních dovedností.

Výchova demokratického občana (VDO)

Průřezové téma vybavující žáka občanskou gramotností a vědomím práv a povinností.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Průřezové téma rozvíjející vědomí evropské identity a odbourávající stereotypy.

Multikulturní výchova (MKV)

Průřezové téma seznamující s rozmanitostí kultur a rozvíjející toleranci a solidaritu.

Environmentální výchova (EV)

Průřezové téma formující vědomí odpovědnosti za stav životního prostředí.

Mediální výchova (MV)

Průřezové téma vybavující žáky kritickou mediální gramotností pro analýzu informací.

Výchovné a vzdělávací strategie (VVS)

Společné postupy učitelů v ŠVP, kterými škola cíleně rozvíjí klíčové kompetence žáků.

Autoevaluace školy

Systematický proces interního hodnocení kvality a efektivity vzdělávací činnosti samotnými zaměstnanci.

Interkulturní vzdělávání

Dynamický přístup zahrnující aktivní vzájemnost, dialog a spolupráci odlišných sociokulturních skupin.

Transkulturní přístup

Přístup zaměřený na jednotlivce, připravující člověka na vnitřní proměny identity při kontaktu s odlišností.

Kultura

Systém hodnot, které si člověk osvojuje jako člen společnosti; svébytný způsob života skupiny.

Etnicita

Soubor kulturních hodnot, norem a jazyka formující vědomí o společném původu skupiny.

Sebepojetí

Postoj jedince k sobě samému, skládající se z kognitivní, emocionální a konativní složky.

Akulturace

Dlouhodobý proces kulturních změn a splývání při trvalém kontaktu odlišných kulturních systémů.

Adaptační stres

Psychofyziologická poplachová reakce jedince na cizí, neznámé sociokulturní prostředí.

Xenofobie

Projev chování spočívající v apriorní nedůvěře a nepřátelství ke všemu cizímu a odlišnému.

Rasismus

Ideologie věřící v determinaci charakteru člověka biologickými znaky a hierarchizaci ras.

Segregace

Proces nuceného vyčleňování a izolování sociálních skupin do separovaných lokalit nebo institucí.

Integrace

Proces zapojování žáka se specifickými potřebami do běžného kolektivu, kde se žák musí systému přizpůsobit.

Inkluze

Koncepční přístup chápající různorodost jako normalitu, kde se systém přizpůsobuje potřebám všech dětí.

Gender

Sociální pohlaví; modely chování a očekávání, které společnost přiřazuje biologickému pohlaví.

Subkultura

Specifická sociální skupina uvnitř většinové kultury odlišující se životním stylem či hodnotami.

Kontrakultura

Typ subkultury stojící v přímém a vědomém konfliktu s dominantní kulturou.

Stereotyp

Šablonovitý a rigidní soubor představ o lidech, který zkresluje vnímání reality.

Předsudek

Zakořeněný, emociálně nabitý hodnotící úsudek o skupinách nevycházející ze spolehlivého poznání.

Sociální distance

Míra pociťované vzdálenosti a (ne)ochoty k interpersonálnímu kontaktu mezi lidmi.

Interkulturní komunikace

Proces sdělování v situacích, kde jsou účastníci jazykově či sociokulturně odlišní.

Interkulturní kompetence

Souhrn schopností umožňujících adekvátní jednání v kulturně cizím či heterogenním prostředí.

Interkulturní senzitivita

Ochota akceptovat, že vlastní kulturní pohled je pouze jednou z mnoha legitimních variant.

Kognitivní doména

Dimenze výukových cílů zaměřená na vědomosti a intelektové dovednosti; vychází z Bloomovy taxonomie.

Afektivní doména

Dimenze výukových cílů zaměřená na utváření hodnot a postojů; vychází z Krathwohlovy taxonomie.

Psychomotorická doména

Dimenze výukových cílů zaměřená na rozvoj smyslově-pohybových dovedností; vychází z Daveovy taxonomie.

 Bloomova taxonomie

Hierarchie kognitivních cílů: zapamatování, porozumění, aplikace, analýza, hodnocení a tvorba.

SMART kritéria

Zásady pro formulaci cíle: Specifický (Specific), Měřitelný (Measurable), Akceptovatelný (Acceptable), Reálný (Realistic) a Termínovaný (Timed).

Scaffolding

Didaktické lešení podpory, které učitel poskytuje žákům při dosahování náročných tvořivých cílů.

Induktivní přístup

Výukový proces postupující od pozorování konkrétních faktů k vyvození obecných pravidel.

Deduktivní přístup

Výukový proces začínající sdělením obecného pravidla, které se následně procvičuje na příkladech.

Transmisivní přístup

Jednosměrné předávání hotových, strukturovaných vědomostí formou frontálního výkladu.

Konstruktivistický přístup

Přístup, kde si žák aktivně konstruuje poznání na bázi svých předchozích zkušeností.

Heuristická metoda

Aktivizující metoda výuky založená na řízeném objevování poznatků žákem.

Inscenační metoda

Aktivizující metoda známá jako hraní rolí (role-play).

Hodnocení pro učení

Diagnostický přístup pro kontinuální vyhledávání informací o průběhu učení pro plánování příštích kroků.

Formativní hodnocení

Průběžné hodnocení založené na popisné zpětné vazbě, které umožňuje výkon ještě zlepšit.

Sumativní hodnocení

Závěrečné hodnocení vyjadřující finální úroveň osvojení látky; slouží k certifikaci a selekci.

Zpětná vazba

Informace poskytovaná žákovi o jeho aktuálním výkonu sloužící k modifikaci učebního chování.

Pedagogická interakce

Specifický druh sociální interakce vázaný na procesy výchovy a vzdělávání.

Pygmalion efekt

Pedagogické očekávání učitele, které pozitivně ovlivňuje následný výkon žáka.

Golem efekt

Mechanismus, kdy negativní očekávání učitele vede k poklesu výkonu žáka.

Kauzální atribuce

Způsob, jakým žák interpretuje a přisuzuje příčiny vlastních úspěchů či selhání.

Technika sendvičového hodnocení

Postup v rozhovoru s rodiči, kdy učitel začíná pochvalou, poté řeší problémy a končí pozitivně.

Individualizace výuky

Způsob vnitřní diferenciace respektující potřeby žáka při zachování heterogenní třídy.

Žák se SVP

Žák se speciálními vzdělávacími potřebami vyžadující podpůrná opatření k naplnění svých edukačních možností.

Zákon č. 561/2004 Sb.

Školský zákon zastřešující školskou soustavu a kurikulární politiku v ČR.

Axiologie

Filosofická disciplína zabývající se teorií hodnot, jejich povahou a hierarchií.

Výchova charakteru

Záměrné působení na osobnost studenta s cílem rozvíjet jeho mravní stránku a ctnosti.

Lickonův model

Třídimenzionální model charakterové výchovy: mravní poznání, mravní cítění a mravní jednání.

Indoktrinace

Násilné vnucování ideologie či předávání hotových balíčků ctností bez kritického uvažování.

Etická výchova

Doplňující vzdělávací obor v RVP zaměřený na systematické osvojování sociálních dovedností.

Školní poradenské pracoviště (ŠPP)

Tým specialistů přímo uvnitř školy, zahrnující výchovného poradce a metodika prevence.

Pedagogicko-psychologická poradna (PPP)

Externí školské poradenské zařízení pro žáky s běžnými výukovými a výchovnými obtížemi.

Speciálně pedagogické centrum (SPC)

Pracoviště orientované na žáky s hlubšími formami znevýhodnění a konkrétním typem postižení.

Etopedie

Speciálně-pedagogický obor věnující se jedincům s poruchami chování a sociální adaptace.

Sociálně-patologický jev

Chování porušující morální či právní normy, poškozující vývoj jedince i stabilitu společnosti.

Primární prevence

Úroveň prevence zaměřená na předcházení vzniku rizik u všech žáků školy.

Disociální poruchy

Poruchy chování vybočující z konvencí, ale nepřekračující právní normy (např. vzdorovitost).

Asociální poruchy

Chování prokazatelně poškozující společenské normy i jedince (např. záškoláctví, závislosti).

Antisociální poruchy

Protiprávní jednání s nejvyšší společenskou nebezpečností (např. agrese, vandalismus, krádeže).

Diagnostický ústav

Zařízení pro děti se soudem nařízenou ústavní výchovou zajišťující komplexní diagnostiku.

Středisko výchovné péče (SVP)

Zařízení poskytující preventivní služby a poradenskou pomoc primárně na dobrovolné bázi.

Komunitní kruh

Interakční technika uspořádání prostoru pro sdílení pocitů v atmosféře bezpečí a rovnosti.

SORAD

Sociometrický ratingový dotazník sloužící k diagnostice sociálních vztahů a struktury třídy.

Logotrop

Pedagog zaměřený primárně na vědecký obsah a hloubku svého vyučovacího předmětu.

Paidotrop

Pedagog orientovaný primárně na osobu žáka, jeho prožívání a well-being.

Mentoring

Systematická kolegiální podpora začínajícího učitele zkušenějším kolegou v atmosféře důvěry.

Supervize

Profesionální metoda rozvoje a podpory vedená externím nezávislým odborníkem.

Já-sdělení

Adaptivní komunikační technika vyjádření vlastních pocitů bez útočení na identitu druhého.