Obecné české dějiny a vznik Československa

Flashcards vocabulary style based on general Czech history and the key figures and events of both the 1st and 2nd Republic and the Protectorate.

Země Koruny české

Státoprávní unie Čech, Moravy, Slezska a Lužic založená Karlem IV. v roce 1348.

První republika (1918–1938)

Období vysoce stabilní pluralitní demokracie pod vedením T. G. Masaryka a Edvarda Beneše.

Malá dohoda

Vojenský obranný pakt Československa, Rumunska a Jugoslávie (podporovaný Francií) namířený proti Maďarsku.

Sudety

Původně pohoří, později politický název pro pohraničí obývané německou menšinou.

Mnichovská dohoda (30. září 1938)

Diktát čtyř velmocí (bez ČSR), který donutil ČSR odevzdat Sudety nacistickému Německu.

Druhá republika (1938–1939)

Okleštěný, nuceně federalizovaný stát po Mnichovu, kde zanikla demokracie.

Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)

Plně okupované území nacistickým Německem bez jakékoli mezinárodní suverenity.

Operace Anthropoid

Krycí název pro úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942.

Třetí republika (1945–1948)

Poválečné období „řízené“ demokracie s obrovským vlivem komunistů, které skončilo převratem.

Benešovy dekrety

Poválečné prezidentské zákony, které mimo jiné právně zajistily konfiskaci majetku a odsun Němců.

Odsun Němců

Masivní poválečný transfer cca 3 milionů Němců z pohraničí schválený Postupimskou konferencí.

Vítězný únor (25. únor 1948)

Komunistický státní převrat vedený Klementem Gottwaldem, který nastolil totalitu.

Stalinismus (50. léta)

Nejdrsnější fáze komunismu v ČSR doprovázená politickým terorem, popravami (Milada Horáková) a monstrprocesy.

ČSSR (od r. 1960)

Název státu od socialistické ústavy, která zakotvila vedoucí úlohu KSČ.

Pražské jaro (1968)

Pokus o reformu komunismu a demokratizaci pod vedením Alexandra Dubčeka.

Okupace ČSSR (21. srpen 1968)

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele s SSSR, která násilně ukončila Pražské jaro.

Normalizace (1969–1989)

Éra rigidní komunistické totality pod dohledem sovětské armády a pod vedením Gustáva Husáka.

Charta 77

Protirežimní iniciativa v čele s Václavem Havlem upozorňující na porušování lidských práv v ČSSR.

Sametová revoluce (17. listopad 1989)

Nenásilný pád komunistického režimu vyvolaný studentskými protesty.

ČSFR (1990–1992)

Demokratické federativní Československo po pádu komunismu směřující k rozpadu.

Zánik Československa (31. prosinec 1992)

Pokojné a mírové rozdělení společného státu na dva samostatné státy.

ČSNR v Paříži (1916)

Československá národní rada, hlavní orgán zahraničního odboje uznaný velmocemi jako legitimní vláda.

Tomáš Garrigue Masaryk

Předseda ČSNR, hlavní vůdce odboje a 1. prezident ČSR prosazující ideu československého národa.

Edvard Beneš

Tajemník ČSNR, hlavní diplomat exilu, ministr zahraničí a 2. prezident ČSR.

Milan Rastislav Štefánik

Místopředseda ČSNR a francouzský generál, který zorganizoval československé legie.

Československé legie

Dobrovolnické vojenské jednotky v Rusku, Francii a Itálii; hlavní trumf pro uznání ČSR velmocemi.

Maffie

Tajný domácí odbojový orgán provádějící zpravodajskou činnost pro exil.

Pittsburská dohoda (květen 1918)

Smlouva krajanů v USA schvalující spojení Čechů a Slováků se slibem slovenské autonomie.

Národní výbor československý

Orgán domácí politické reprezentace připravující převzetí moci; tvořen „Muži 28. října“.

Washingtonská deklarace (18. 10. 1918)

Dokument sepsaný Masarykem v USA oficiálně vyhlašující nezávislost ČSR jako demokratické republiky.

28. říjen 1918

Oficiální den vyhlášení samostatnosti Československa v Praze, kdy Národní výbor převzal moc.

Alois Rašín

Národně demokratická strana, jeden z Mužů 28. října, 1. ministr financí a tvůrce československé koruny.

Muži 28. října

Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný a Šrobár; signatáři zákona o vyhlášení ČSR.

Martinská deklarace (říjen 18)

Oficiální přihlášení slovenské reprezentace ke společnému státu s Čechy.

4 Německé provincie

Pokus českých Němců odtrhnout pohraničí (Sudety) koncem roku 1918, potlačený vojenským zásahem ČSR.

Sedmidenní válka o Těšínsko (leden 1919)

Krátký vojenský střet ČSR a Polska kvůli uhelnému revíru.

Konference ve Spa (1920)

Mezinárodní zásah velmocí, který definitivně rozdělil Těšínsko mezi ČSR a Polsko.

Béla Kun

Vůdce maďarských bolševiků, jehož armáda na jaře 1919 vojensky napadla Slovensko.

Slovenská republika rad (červen 1919)

Loutkový komunistický stát vyhlášený maďarskými bolševiky v okupovaném Prešově.

Trianonská mírová smlouva (1920)

Smlouva potvrzující ztrátu Slovenska Maďarskem a stvrzující nové hranice ČSR.

Pětka (zal. 1920)

Neformální mimoparlamentní výbor šéfů pěti hlavních českých stran zajišťující stabilitu vlád.

Antonín Švehla

Předseda Agrární strany, klíčový premiér a hlavní architekt politické stability První republiky.

Agrárníci (Republikánská strana)

Nejsilnější strana 1. republiky zastupující venkov; byla součástí každé vládní koalice.

KSČ

Komunistická strana Československa; vznikla v roce 1921 odtržením radikálního křídla sociální demokracie pod B. Šmeralem.

Klement Gottwald

Vůdce KSČ od r. 1929, později prezident (1948–1953) spojovaný s nejtvrdším stalinismem a monstrprocesy.

Národní socialisté (ČSNS)

Středolevá vlastenecká strana, opora křídla „Hradu“; členy byli E. Beneš či M. Horáková.

Lidovci

Národně konzervativní strana katolíků v čele s Janem Šrámkem, silná zejména na Moravě.

Karel Kramář

Předseda Národní demokracie a historicky první premiér ČSR (1918–1919).

Andrej Hlinka

Katolický kněz a zakladatel HSĽS bojující za slovenskou autonomii.

Sudetoněmecká strana (SdP)

Pronacistická strana vedená Konradem Henleinem, financovaná z Berlína k likvidaci ČSR.

Čechoslovakismus

Oficiální doktrína o existenci jednotného československého národa se dvěma větvěmi.

Hlasisté

Slovenští zastánci centralismu (Vavro Šrobár, Milan Hodža) podporující jednotný stát řízený z Prahy.

Saint-Germainská smlouva (10. září 1919)

Mezinárodní smlouva, která oficiálně připojila Podkarpatskou Rus k Československu.

První vídeňská arbitráž (listopad 1938)

Rozhodnutí Německa a Itálie odevzdat jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus Maďarsku.

Emil Hácha

Prezident Česko-Slovenska (od 11/1938) a později státní prezident Protektorátu Čechy a Morava.

Zmocňovací zákon (15. prosinec 1938)

Zákon likvidující demokracii; umožnil vládě měnit ústavu a vydávat zákony bez parlamentu.

Strana národní jednoty (SNJ)

Jediná povolená vládní strana 2. republiky pod vedením Rudolfa Berana.

Dvojí správa

Systém Protektorátu dělící moc na formální české úřady a rozhodující říšskou správu.

Sonderaktion Prag (17. listopad 1939)

Nacistická represe: popravy studentských vůdců a uzavření českých vysokých škol.

Reinhard Heydrich

Zastupující říšský protektor (1941–1942) známý taktikou „cukru a biče“; zlikvidován atentátem.

Taktika CUKR A BIČ

Heydrichova kombinace sociálních výhod pro poslušné a teroru (poprav) pro odporující.

Lidice a Ležáky

České obce kompletně vyhlazené nacisty v roce 1942 v rámci druhé heydrichiádu.

Totaleinsatz

Systém nuceného nasazení českých občanů na práce pro válečný průmysl Říše.

Alois Eliáš

Protektorátní premiér napojený na odboj; jediný popravený premiér v okupované Evropě.

Emanuel Moravec

Ministr lidové osvěty, fanatický propagátor nacismu a hlavní symbol české kolaborace.

Prozatímní státní zřízení ČSR

Československá exilová struktura v Londýně s prezidentem Edvardem Benešem.