Hydrosféra Otázka 5 Zeměpis

Hydrologie

Věda, která se zaměřuje na výskyt a celkový oběh vody na Zemi.

Hydrogeologie

Obor zkoumání, který se věnuje výhradně podzemní vodě.

Oceánografie

Věda, jež se zajímá o procesy v globálním oceánu.

Geokryologie

Nauka prozkoumávající zamrzlou půdu (permafrost).

Glaciologie

Obor zkoumání, který se věnuje studiu ledovců.

Zásoby vody na Zemi

97 % vody je slaná, nacházející se ve světovém oceánu, a pouze 3 % tvoří sladká voda.

Rozložení sladké vody

Největší podíl sladké vody je v ledovcích (68,7 %), následně v podzemních vodách (30,1 %), a nejmenší v povrchových vodách (0,3 %).

Rozložení povrchové sladké vody

Povrchová sladká voda se nejvíce nachází v jezerech (87 %), následována bažinami (11 %) a řekami (2 %).

Zásoby vody na polokoulích

Severní polokoule obsahuje 61 % vodstva, zatímco na jižní polokouli dominuje vodstvo s 81 %.

Velký hydrologický cyklus

Oběh a výměna vody probíhá mezi oceánem a pevninou.

Malý hydrologický cyklus

Oběh vody, který se odehrává pouze nad pevninou nebo pouze nad oceánem.

Hybné síly oběhu vody

Celý cyklus je řízen slunečním zářením (výpar) a gravitací.

Povodí

Oblast, ze které je veškerá voda odváděna do jedné specifické řeky.

Rozvodí

Myšlená čára, která odděluje dvě různá povodí.

Úmoří

Oblast pevniny, ze které řeky směřují svojí vodu do jednoho společného moře.

Průtok (Q)

Množství vody, které protéká určitou částí řeky za jednu sekundu.

Ústí přímé (limanové)

Řeka, která se bez velkých odboček přímo vlévá do moře.

Ústí nálevkovité

Ústí, které se rozšiřuje do tvaru 'V', běžné pro oblasti s výrazným přílivem.

Ústí deltovité

Řeka, která před vstupem do moře zpomaluje a větví se do mnoha ramen, utvářejících trojúhelnik (např. řeka Nil).

Rovníkový odtokový režim

Průtok je celoročně vyrovnaný a bohatý na vodu díky srážkám v deštných pralesech.

Monzunový odtokový režim

Nepravidelný průtok, maximální hodnoty dosahuje výhradně během letního monzunu.

Západoevropský odtokový režim

Vyrovnaný průtok po celý rok, důvodem jsou časté srážky od oceánu (vliv oceanity).

Středoevropský odtokový režim

Smíšený průtok, dvě maxima: výrazné na jaře (tání sněhu) a menší v létě (deště).

Východoevropský odtokový režim

Nepatrný průtok, s jedním výrazným maximem na jaře při tání sněhu, v zimě zamrzá.

Jihoevropský odtokový režim

Nepatrný průtok, maximálně na zimě (deště), během léta řeky často vysychají.

Alpský odtokový režim

Maximální průtok je posunut až na horké léto (tání vysokohorských ledovců).

Nejdelší řeky Ameriky

Severní Amerika: Mississippi, Jižní Amerika: Amazonka.

Nejdelší řeky Afriky a Evropy

Afrika: Nil, Evropa: Volha.

Nejdelší řeky Asie a Austrálie

Asie: Jang-c'-ťiang, Austrálie: Murray.

Tektonická jezera

Hluboká jezera vznikající v poklesech zemské kůry podél zlomů (např. Bajkal).

Ledovcová jezera

Vznikla ústupem ledovce, který vyhloubil pánev a následně roztál (např. Ženevské jezero).

Sopečná jezera

Jezera, která vznikla zatopením kráteru z vyhaslých sopek (např. Crater Lake).

Krasová jezera

Vzniklá erozí a propadem ve vápencových horninách (např. Plitvická jezera).

Reliktní jezera

Izolované pozůstatky dřívějších pravěkých moří (např. Kaspické moře, Mrtvé moře).

Říční jezera

Vznikají odškrcením starých meandrů řeky do slepých ramen (např. Květné jezero).

Největší jezera Ameriky

Severní Amerika: Hořejší jezero, Jižní Amerika: Titicaca.

Největší jezera Evropy a Afriky

Evropa: Ladožské jezero, Afrika: Viktoriino jezero.

Největší jezera Asie a Austrálie

Asie: Kaspické moře (reliktní jezero), Austrálie: Eyreovo jezero (vysychá).

Pantanal

Největší oblast bažin a mokřadů na světě (Brazílie, Jižní Amerika).

Největší přehradní nádrže (svět)

Tři soutěsky (Asie/Čína), Kariba (Afrika), Itaipú (Jižní Amerika).

Panamský a Suezský průplav

Nejvýznamnější umělé vodní kanály určené pro přepravu.

Půdní voda

Voda smíchaná s půdou a vzduchem, která je zásadní pro růst rostlin.

Prostá vs. Mineralizovaná voda

Prostá voda je čistá s minimem látek, mineralizovaná obsahuje více než 1 g solí na litr.

Gejzír

Opakující se exploze termální vody a páry, která se dostává na povrch v sopečných oblastech.

Artéská voda

Podzemní voda, která je uzavřena mezi vrstvami hornin a je pod napětím, což ji umožňuje tryskat.

Pramen

Přirozený výstup podzemní vody na zemský povrch na nejnižším místě.

Salinita

Údaj o slanosti moře, přičemž průměrná hodnota činí 35 ‰ (35 g soli v 1 kg vody).

Rozložení salinity

Nejvyšší salinita je u obratníků (výrazný výpar) a v uzavřených mořích, nejnižší v polárních oblastech.

Brakická voda

Poloslaná voda, která vzniká promícháním sladké říční a slané mořské vody u ústí.

Zamrzání mořské vody

Díky obsahu soli začíná mořská voda zamrzat až při teplotě -2 °C.

Mořské vlnění

Pohyb mořské hladiny, primárně způsobený větrem (příboj).

Mořské dmutí

Pohyb vody (příliv a odliv) způsobený gravitační silou Měsíce a Slunce.

Teplé mořské proudy

Proudí od rovníku k pólům a výrazně ohřívají přilehlé pevniny.

Studené mořské proudy

Proudí od pólů k rovníku a přilehlé pevniny ochlazují.

Pevninské ledovce

Zabírají obrovské plochy na pevnině, největší jsou Antarktický a Grónský ledovec.

Horské ledovce

Menší ledové plochy, které se nacházejí vysoko v horách, nad sněžnou čárou.

Antarktický ledovec

Obrovský pevninský ledovec, který tvoří jižní pól, s objemem přes 26,5 milionu km³.