MEZIMOZEK - DIENCEPHALON

MEZIMOZEK - DIENCEPHALON

- je nepárovou součástí prosencephalon – předního mozku

DIENCEPHALON - části

▪ Thalamus, metathalamus, epithalamus

▪ Hypothalamus + subthalamus

+ ophthalmencephalon a neurohypofýza

DIENCEPHALON - vývoj

- vyvíjí se z nepárové části předního mozkového váčku – prosencefala

- dutinový systém se v oblasti mezimozku rozšiřuje ve III. mozkovou komoru

V oblasti diencefala si neurální trubice ještě udržuje základní členění na alární a bazální ploténku:

➢ z alárních plotének se vyvíjejí útvary talamencefala

➢ z visceromotorické zóny bazální ploténky se vyvíjí hypothalamus

➢ ze somatomotorické zóny bazální ploténky se vyvíjí subthalamus + pallidum + substantia nigra

-> (pouze subthalamus však v definitivní úpravě zůstává součástí diencefala)

původní sulcus limitans zůstane zřetelný a nese název

- sulcus hypothalamicus

= tvoří hranici mezi talamem a hypotalamem - patrnou ve stěně III. komory

z neurální trubice mezimozku dále vzniká tzv.

- zrakový mozek (ophthalmencephalon)

- a neurohypofýza

Ophthalmencephalon

- původně část diencefala, která se protáhla ventrálním směrem pro recepci světla

- zahrnuje první tři neurony zrakové dráhy

Neurohypofýza

= je zadní lalok hypofýzy, spojena s hypotalamem stopkou -

infundibulem

zevní popis diencephalon - dorzální pohled

- struktury diencefala (epithalamus, thalamus, metathalamus) jsou překryty hemisférami a kalózním tělesem a lze je proto spatřit až po odstranění hemisfér

a corpus callosum

Diencephalon - dorzální pohled

zevní popis diencephalon - bazální pohled

- bazální plocha diencefala je tvořená hypotalamem (jsou vidět jeho corpora mamillaria, tuber a infundibulum), hypofýzou a oftalmencefalem

- bazální povrch diencefala je jediný, který lze vidět na intaktním (nepreparovaném) mozku

Diencephalon - bazální pohled

zevní popis diencephalon - mediální pohled

- po protětí mezimozku a kalózního tělesa ve střední čáře lze vidět otevřenou třetí komoru, sulcus hypothalamicus a recesy III. komory, epifýzu, mediální plochu hypotalamu a talamu s adhesio interthalamica

Diencephalon na sagitálním řezu ve střední rovině

Diencephalon na frontálním řezu

no co to je tohle dopice

III. mozková komora

- nachází se v oblasti diencefala a představuje nepárovou rozšířenou část dutinového systému CNS

- vybíhá v několik recesů

- její boční stěny jsou tvořeny mediální plochou obou talamů

- v boční stěně je patrný sulcus hypothalamicus, oddělující

thalamus od hypotalamu

strop III. komory tvoří

= tela choroidea

- ve stropu se nachází plexus choroideus produkující mozkomíšní mok

spodinu III. komory tvoří

hypothalamus

JEDNOTLIVÉ ČÁSTI DIENCEFALA

- THALAMUS

- METATHALAMUS

- EPITHALAMUS

- SUBTHALAMUS

- HYPOTHALAMUS

- OPHTHALMENCEPHALON

THALAMUS

= párová struktura ovoidního tvaru, délky asi 3 cm

- vpředu je užší (tuberculum anterius thalami)

- vzadu je rozšířen jako tzv. pulvinar thalami

- oba talamy svým vyklenutím tvoří laterální stěny III. komory a jsou vzájemně propojeny úzkým adhesio interthalamica

plochy talamu

- plocha mediální

- plocha laterální

- plocha dorzální (nahoře)

- plocha zadní (dorzokaudálně)

- plocha bazální

plocha mediální

- přivrácena do III. komory

plocha laterální

- obrácena proti capsula interna (mohutný útvar bílé hmoty, kudy procházejí projekční dráhy mozkové kůry)

plocha dorzální

- kryta hemisférami – viditelná až po jejich odstranění

- na této ploše se upíná strop 3. komory (tela choroidea ventriculi tertii; její úpon = taenia thalami)

- stria medullaris

- stria terminalis

plocha zadní

- pulvinar thalami

plocha bazální

- srůstá s hypotalamem a subtalamem

šedá a bílá hmota talamu

- thalamus je tvořen jádry (celkem asi 50 jader), která jsou klasifikována do morfologických a funkčních skupin, a dvěma lamelami bílé hmoty

BÍLÁ HMOTA

- lamina medullaris lateralis

- lamina medullaris medialis

- radiationes thalami

radiationes thalami

= vějířovité svazky vláken z talamu do kůry

- většina z nich perforuje ncl. reticularis thalami a stane se součástí capsula interna

ŠEDÁ HMOTA - jádra thalamu - morfologické dělení

➢ jádra mediálního talamu

➢ jádra laterálního talamu

➢ jádra ventrálního talamu

➢ jádra dorzálního talamu

➢ jádra mediálního talamu

• Nuclei mediani (jádra mediální linie) - sousedí se III. komorou

• Nuclei mediales

➢ jádra laterálního talamu

• Nuclei ventrales (skupina specifických senzorických a motorických jader)

• Nuclei laterales

• Nuclei posteriores

➢ jádra ventrálního talamu

• Nuclei anteriores

• Nuclei intralaminares

➢ jádra dorzálního talamu

- patří vlastně k metatalamu

- tvoří vyklenutí corpora geniculata medialia et lateralia, jejichž podkladem je nucleus corporis geniculati

medialis et lateralis – specifická senzorická jádra zapojená ve zrakové a sluchové dráze

Funkční dělení jader talamu

- 4 skupiny nazvané podle oblastí kůry, do nichž eferentují:

➢ specifická projekční jádra

➢ nespecifická projekční jádra

➢ motorická jádra

➢ asociační jádra

➢ specifická projekční jádra

- v těchto jádrech končí předposlední neurony projekčních drah senzitivních a senzorických (s výjimkou čichové dráhy) - začínají zde poslední talamo-kortikální

neurony, které vedou do příslušných primárních senzitivních a senzorických oblastí mozkové kůry

- tato jádra jsou somatotopicky uspořádaná

➢ specifická projekční jádra

• Ncl. ventralis posteromedialis (VPM)

• Ncl. ventralis posterolateralis (VPL)

• Corpus geniculatum mediale (CGM)

• Corpus geniculatum laterale (CGL)

• Ncl. ventralis posteromedialis (VPM)

- senzitivita z obličeje a chuť

• Ncl. ventralis posterolateralis (VPL)

– senzitivita z trupu a končetin

- (společně pro tr. spinothalamicus i tr. bulbothalamicus, tj. protopatické i epikritické čití)

• Corpus geniculatum mediale (CGM)

- sluch

• Corpus geniculatum laterale (CGL)

- zrak

➢ nespecifická projekční jádra

- přijímají aferenty z retikulární formace (systém ARAS) a přes interneurony aktivují difúzně celou kůru mozkovou

ARAS a nespecifická jádra talamu - funkce

1) regulují stav vědomí (fyziologicky bdělost / spánek)

2) jsou zapojena do vedení pomalé bolesti

➢ nespecifická projekční jádra

• ncll. intralaminares

• ncll. mediani

➢ motorická jádra

- zapojena jsou do regulace motoriky

- mají spoje především s tzv. bazálními ganglii a mozečkem

➢ motorická jádra

• ncl. ventralis anterior

• ncl. ventralis lateralis

• ncl. ventralis anterior

- informace z bazálních ganglií do tzv. premotorické kůry

- hlavně Brodmanova area 6

• ncl. ventralis lateralis

- informace z mozečku do tzv. motorické kůry

- hlavně area 4

➢ asociační jádra

- v hierarchii funkčně nejvýše postavená jádra talamu, „nadřazená“ specifickým jádrům senzorickým

- přijímají aferenty mimo jiné ze specifických senzorických

jader talamu a vysílají axony do asociačních oblastí mozkové kůry

➢ asociační jádra

• ncll. anteriores

• ncll. posteriores

• ncl. mediodorsalis

• ncll. anteriores

- jsou součástí limbického systému

- aferentace z corpora mamillaria hypotalamu

• ncll. posteriores

- asociují zrakové a sluchové podněty

- spoje s tzv. asociační sluchovou a zrakovou kůrou

• ncl. mediodorsalis

- spoje s tzv. prefrontální kůrou (přední část čelního laloku)

- emoční chování

schéma zapojení talamických jader

- červeně jsou vyznačeny aferentní spoje

- modře eferenty

jádra talamu eferentují především

- do mozkové kůry

- část vláken mezi talamem a kůrou vede ale i opačným směrem, z kůry do talamu = zpětná, kontrolní vlákna

Thalamus je nazýván

- „brána vědomí“

- naprostá většina podnětů vstupujících do vědomí se v něm musí přepojit

- Thalamus je propojen (stejně jako hemisféra koncového mozku) s druhostrannou polovinou těla

FUNKCE THALAMU

- ve specifických senzorických jádrech talamu se senzitivní a senzorické dráhy přepojují na svůj poslední neuron, který vede do určitých ohraničených oblastí mozkové kůry

(primárních korových center), kde dochází k uvědomění počitků

- Na úrovni talamu se odehrávají složité reflexní reakce nepodmíněného charakteru a senzitivita tak „vstupuje do vědomí“ již na talamické úrovni

- zde (bez účasti mozkové kůry) vznikají pocity libosti a

nelibosti, například v důsledku zapojení některých jader talamu do limbického systému

METATHALAMUS

- tvořen párovým:

- corpus geniculatum mediale et laterale

- podkladem jsou stejnojmenná jádra -> patří funkčně k jádrům talamu

corpus geniculatum laterale

- je zrakovým podkorovým centrem

-> jsou „retinotopicky“ uspořádány

- slouží k přepojení předposledního neuronu zrakové dráhy na její poslední neuron, směřující do primární zrakové kůry

- jádro i dráha mapují rozložení receptorů na retině (sítnici)

corpus geniculatum mediale

- je sluchovým podkorovým centrem

-> jsou „tonotopicky“ uspořádány

- slouží k přepojení předposledního neuronu sluchové dráhy na poslední neuron, pokračující do primární sluchové kůry

Corpora geniculata se nacházejí kde

- bazálně pod pulvinar thalami

EPITHALAMUS

- část diencefala uložená dorzokraniálně od talamů

- (epi = nad)

- spoluvytváří zadní stěnu III. komory

k EPITHALAMU patří:

▪ corpus pineale (epiphysis cerebri, šišinka mozková)

▪ habenula

▪ corpus pineale (epiphysis cerebri, šišinka mozková)

- vychlipuje se ze stropu III. komory

- produkuje melatonin, který ovlivňuje cirkadiální rytmy (spánkový režim, puberta)

- v dospělosti kalcifikuje

- tlumí funkci pohlavních žlaz v dětství (nádor epifýzy vyvolává předčasnou pubertu)

▪ habenula

– před epifýzou

- zahrnuje dvě políčka zvané trigona habenulae a příčnou

spojku mezi nimi (ta se řadí mezi pravo-levé spojky v CNS)

-> comissura habenularum

trigona habenulae obsahují párové jádro

- ncl. habenularis

-> zapojené do čichové dráhy a limbického systému

SUBTHALAMUS

- uložen bazálně od talamu a laterálně od hypotalamu

SUBTHALAMUS - jádra

• Ncl. subthalamicus

• Zona incerta

• Ncl. subthalamicus

= motorické jádro vzniklé ze somatomotorické

zóny

- funkčně je řazeno k bazálním gangliím, spolu s nimi koordinuje mimovolní motoriku

- poškození → mimovolní pohyby označované jako hemibalismus

SUBTHALAMUS - bílá hmota

- probíhají v ní vlákna motorická i vlákna senzitivní

Bílá hmota subtalamu vytváří

- Forelovo pole H1 a H2

Forelovo pole H1 a H2

- tato políčka odpovídají v prostoru svazkům vláken propojujících pallidum a thalamus:

-> fasciculus thalamicus (H1) přímou cestou, k němu se obloukem přidávají fasciculus lenticularis

(H2) a ansa lenticularis

HYPOTHALAMUS

- pod talamem, tvoří spodinu III. komory

- množství jader s různými funkcemi

- nejvyšší regulační centrum vegetativního nervového systému

- spojen s hypofýzou – morfologicky i funkčně → reguluje funkci endokrinního systému

HYPOTHALAMUS - povrch

- odpovídá bazálnímu pohledu na diencephalon:

- chiasma opticum

- infundibulum (=„hypofyzární stopka")

- tuber cinereum

- corpora mamillaria

HYPOTHALAMUS - jádra

- jsou uspořádána do dvou paralelních, ventro-dorzálně orientovaných pruhů

-> rozdělených průběhem fornixu a označovaných jako mediální a laterální hypothalamus (area hypothalamica med. et lat.)

jádra mediálního hypotalamu

• přední skupina (v úrovni chiasma opticum)

• střední skupina (tuberální skupina v rozsahu tuber cinereum)

• zadní – „mamilární“ skupina (podmiňují corpora mamillaria)

• přední skupina

- ncl. supraopticus (produkce ADH)

- ncl. paraventricularis (produkce oxytocinu)

- ncl. suprachiasmaticus (biologické hodiny, odbočka ze zrakové dráhy)

• střední skupina

- ncll. tuberales (liberiny a statiny)

- ncl. infundibularis (liberiny a statiny)

• zadní - „mamilární" skupina

- ncll. mamillares (spojena s limbickým systémem)

HYPOTHALAMUS - dráhy

- Aferentní dráhy

- Eferentní dráhy

- některé dráhy hypotalamu vytvářejí makroskopicky patrné spoje, z nichž část patří ke spojům limbického systému

- část z nich také patří k obloukovým strukturám hemisféry

Aferentní dráhy

- cortex

- hippocampus

- amygdala

- pallidum

- RF

- retina

- senzorické dráhy

Eferentní dráhy

- cortex

- thalamus

- amygdala

- RF

- mícha

fornix

= oblouková struktura, která propojuje hippocampus (limbická kůra hemisféry) s hypotalamickými jádry v corpora mamillaria

- je tedy aferentem do hypothalamu

- je součástí velkého Papezova okruhu limbického systému

stria terminalis

- propojení amygdaly (struktura limbického systému, jedno z bazálních ganglií) a hypotalamu

- oblouková struktura

stria medullaris

- propojení hypotalamu s habenulou (epithalamus) též s naznačeným obloukovým průběhem

- obě strie běží po povrchu talamu

amygdalofugální ventrální dráha

- propojení amygdaly s hypotalamem krátkou „neobloukovou“ cestou

fasciculus longitudinalis dorsalis (Schützi)

- vede sestupně vlákna určená pro RF a vegetativní centra

HYPOTHALAMUS - funkce

- je řídícím centrem vegetativních funkcí

- regulátor metabolických dějů

- hypotalamická centra

- koordinátor vegetativních + endokrinních + somatických +

emočních funkcí při defenzivních (útěkových) reakcích

-

hypotalamická centra pro:

- regulaci příjmu potravy a tekutin (poruchy hypotalamu: bulimie = patologická „žravost“, anorexie)

- vegetativní funkce (kardiovaskulární činnost, dýchání, činnost trávicí soustavy),

- termoregulaci (nastavuje teplotu organizmu)

Hypothalamus jako součást limbického systému (paměť, emoce, sexuální chování)

- emoce se zde mohou přepojit na vegetativní systém

- např.:

- rozbušení srdce při vzrušení

- slzení při smutku

- rozšíření zornice při strachu

- zčervenání při studu

- pocení při nervozitě

Neurosekrece (neurokrinie) hypotalamu

- některá jádra hypotalamu mají schopnost neurosekrece = produkují hormony (ADH = vasopresin, oxytocin)

- nebo látky hormonální povahy (liberiny, statiny), které jsou dopravovány do neuro- nebo adenohypofýzy

Hypotalamo-hypofyzární systém lze přesněji rozdělit na:

➢ Hypotalamo–infundibulární systém

➢ Hypotalamo-neurohypofyzární systém

➢ Hypotalamo–infundibulární systém

= vztah hypothalamus – adenohypofýzy

- ncl. infundibularis

- produkce liberinů a statinů

➢ Hypotalamo-neurohypofyzární systém

= vztah hypothalamus - neurohypofýza

- ncl. supraopticus

- ncl. paraventricularis

- produkují hormony ADH (vazopresin) a oxytocin

ADH, vasopresin

- ovlivňuje zpětné vstřebávání vody v ledvinných tubulech a tím snižuje množství moči vytvořené v ledvinách

oxytocin

- vyvolává stahy hladké svaloviny děložní během porodu

- též ejekci mléka v raném mateřství

OPHTHALMENCEPHALON

= zrakový mozek

- je součástí zrakové dráhy a zahrnuje její první 3 neurony

- součástí ophthalmencephalonu je n. opticus = II. mozkový nerv

OPHTHALMENCEPHALON - součásti

- tractus opticus

- chiasma opticum

- nervus opticus

- retina (sítnice)

SEKRETORICKÝ APARÁT DIENCEFALA

- neurosekreční jádra hypotalamu

- adenohypofýzu

- corpus pineale

- cirkumventrikulární orgány

cirkumventrikulární orgány

= specializovaná místa ve stěně III. komory (oblast

diencefala) a IV. komory s předpokládanou sekreční funkcí