HLAVOVÉ NERVY VI - XII

▪N. FACIALIS (n. VII)

= smíšený nerv s „plným“ spektrem vláken

▪N. FACIALIS (n. VII) - jádra

- leží pod spodinou IV. komory v tegmentu pontu

➢ jádro motorické

➢ jádro parasympatické

➢ chuťová část

➢ pro kožní senzitivitu vlastní jádro chybí

➢ jádro motorické vii

= nucleus (originis) n. facialis

- vlákna z jádra obtáčejí ncl. n. VI a podmiňují colliculus facialis

➢ jádro parasympatické vii

= nuceus salivatorius superior

➢ chuťová část vii

- vlákna v n.VII aferentují do horní - chuťové části ncl. solitarius = ncl. gustatorius (společné senzorické jádro n. VII, IX, X)

➢ pro kožní senzitivitu vlastní jádro chybí

-> somatosenzitivní axony aferentují do trigeminových jader: - nucleus spinalis et principalis n. V

▪N. FACIALIS (n. VII) - spektrum vláken + inervované struktury

➢ Vlákna motorická

➢ Vlákna parasympatická

➢ Vlákna senzitivní

➢ Vlákna chuťová (senzorická)

➢ Vlákna motorická vii

- axony ncl. originis

- inervují:

- svaly mimické

- platysma

- m. stapedius

- část svalů nadjazylkových: venter post. m. digastrici + m. stylohyoideus

➢ Vlákna parasympatická vii

- jsou určena pro:

- slzní žlázu

- podčelistní a podjazykovou žlázu

- drobné žlázy části dutiny ústní a nosní

➢ Vlákna senzitivní vii

- inervují kůži části boltce ušního

- čití z boltce je vedeno dendrity buněk senzitivního ganglion geniculi

- axony gangliových buněk aferentují do senzitivních jader trigeminu

➢ Vlákna chuťová (senzorická) vii

- vedou chuť z předních 2/3 jazyka

- jsou to výběžky buněk ganglion geniculi

- axony gangliových buněk vstupují do ncl. gustatorius

▪N. FACIALIS (n. VII) - ganglia

= 2 ganglia parasympatická + 1 ganglion senzitivní a senzorické

➢ ganglion pterygopalatinum

➢ ganglion submandibulare

➢ ganglion geniculi

➢ ganglion pterygopalatinum

= parasympatické

- uloženo ve fossa pterygopalatina (při n. V/2)

- preggl. vlákna přicházejí cestou n. petrosus major

- postggl. vlákna se šíří větvemi n. V/2

➢ ganglion submandibulare

= parasympatické

- uloženo v trigonum submandibulare při horním okraji glandula submandibularis, v těsné blízkosti n. lingualis (z n. V/3)

- preggl. vlákna přicházejí cestou chorda tympani

➢ ganglion geniculi

= senzitivní a senzorické

- uloženo v ohybu canalis n. facialis (geniculum n. VII)

- axony buněk se zakončují v ncl. gustatorius nebo v trigeminálních jádrech

▪N. FACIALIS (n. VII) - výstup z mozku

- mostomozečkový úhel (společně s n. VIII)

▪N. FACIALIS (n. VII) - průchod bazí

- nerv vstupuje přes porus acusticus internus do meatus acusticus internus v pyramidě kosti spánkové

- na dně vnitřního zvukovodu (fundus meatus acustici

interni) prochází v horním předním kvadrantu do canalis n. facialis, kde vydává několik důležitých větví

- lebku konečně opustí ve foramen stylomastoideum a probíhá prestyloidním prostorem

▪N. FACIALIS (n. VII) - extrakraniální průběh

- v regio parotideomasseterica vstupuje do příušní žlázy, kde se rozpadá na svalové větve vzájemně anastomozující - toto větvení se nazývá plexus intraparotideus (parotideus)

- průběhem nervu je příušní žláza rozdělena v povrchovou a hlubokou část

- samotnou gl. parotis ale nerv neinervuje!

▪N. FACIALIS (n. VII) - větve

- větve odstupující v canalis facialis (intratemporálně)

➢ N. petrosus major

➢ N. stapedius

➢ Chorda tympani

➢ N. auricularius posterior

➢ Plexus intraparotideus

➢ N. petrosus major

- vede mimo jiné parasympatická vlákna pro slzní žlázu

➢ N. petrosus major - průběh

- canalis n. VII (odstup v místě geniculum n. VII)

→ hiatus n. petrosi majoris

→ sulcus n. petrosi majoris (na přední ploše pyramidy)

→ skrz foramen lacerum (zaživa synchondrosis sphenopetrosa) pod bázi lební do fossa infratemporalis

→ dále skrz canalis pterygoideus do fossa pterygopalatina, kde tvoří zdroj preggl. vláken pro ganglion pterygopalatinum

kompletní výčet inervovaných struktur postgangliovými axony je v kapitole Autonomní systém, zde popíšeme pouze cestu pro největší žlázu

- ganglion pterygopalatinum

→ n. V/2

→ n. zygomaticus (z n. V/2)

→ r. communicans

→ n. lacrimalis (z n. V/1)

→ slzní žláza

➢ N. stapedius

= motorický nerv

- inervuje příčně pruhovaný středoušní sval m. stapedius

➢ N. stapedius - průběh

- z canalis facialis vstupuje kanálkem v eminentia pyramidalis k m. stapedius

➢ Chorda tympani

= poslední intratemporální větev

- smíšený nerv:

- obsahuje parasympatická vlákna pro žlázu podčelistní a podjazykovou

- a chuťová vlákna z předních 2/3 jazyka

- chuťová a parasympatická vlákna

- chuťová vlákna sledují větvení senzitivního n. lingualis.

- parasympatická vlákna jsou pregangliovými vlákny z ncl. salivatorius superior

- prostřednictvím n. lingualis dosáhnou ggl. submandibulare

- postggl. vlákna potom probíhají jako rr. glandulares ke gl. sublingualis a submandibularis

➢ Chorda tympani - průběh

- canalis n. VII

→ canaliculus chordae tympani

→ středoušní dutina

→ fissura petrotympanica

→ fossa infratemporalis

→ připojení k n. lingualis (z n. V/3)

➢ N. auricularius posterior

- vzniká po výstupu z for. stylomastoideum

- je smíšený:

- senzitivně inervuje část boltce ušního

- motoricky inervuje venter occipitalis m. occipitofrontalis a

rudimentální svaly boltce

➢ Plexus intraparotideus

- popsán výše

- obsahuje již jen motorické větve pro mimické svaly (včetně platysmy) a pro část nadjazylkových svalů

- větve odstupují z plexu uvnitř příušní žlázy a paprsčitě se z ní rozbíhají na obličej v podobě typických rami

▪N. FACIALIS (n. VII) - porucha nervu

- má podobu periferní obrny n. facialis (popsána již u motorických drah)

= obrna mimických svalů na polovině obličeje

- je-li poškození uvnitř spánkové kosti nebo v lebeční dutině, přidávají se další příznaky dle odstupu jednotlivých větví

intratemporální větve n. facialis

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII)

- obsahuje pouze smyslová vlákna z tzv. vnitřního ucha

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII) - jádra

➢ Nuclei vestibulares sup., med., lat., inf.

o ncl. vestibularis superior – Bechtěrevovo jádro

o ncl. vestibularis medialis – Schwalbeho jádro

o ncl. vestibularis lateralis – Deitersovo jádro (hlavní zdroj vláken tr. vestibulospinalis)

o ncl. vestibularis inferior – Rollerovo jádro

➢ Nuclei cochleares ant. et post.

➢ Nuclei vestibulares sup., med., lat., inf.

- jsou uložena v tegmentu pod fossa rhomboidea, kde

zabírají relativně širokou oblast zvanou area vestibularis

➢ Nuclei cochleares ant. et post.

- jsou uložena v kaudálním pontu zcela laterálně

pod fossa rhomboidea, v níž vytváří tuberculum acusticum

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII) - vlákna

- pouze smyslová

- přinášejí informaci ze sluchového ústrojí a vestibulárního

aparátu

(= „rovnovážné ústrojí“)

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII) - ganglia

- obě složky nervu mají každá své ganglion

➢ Ganglion vestibulare

➢ Ganglion cochleare

➢ Ganglion vestibulare

- na dně vnitřního zvukovodu

- zde mají perikarya neurony přinášející informaci ze všech oddílů rovnovážného ústrojí

➢ Ganglion cochleare

- (= ggl. spirale cochleae)

- je uloženo v modiolu – kuželovité ose kostěného hlemýždě

- v jeho stěně ganglion kopíruje závity hlemýždě, proto

má v prostoru spirální tvar

- neurony ganglia mají dendrity v kontaktu se smyslovými buňkami Cortiho orgánu

- axony vedou v nervu VIII do cochleárních jader

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII) - výstup z mozku

- ve angulus pontocerebellaris stejně jako n. VII

- (mostomozečkový úhel)

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII) - průchod bazí

- nerv vstupuje do meatus acusticus internus

- žádná jeho složka však neopouští bazi lební, všechny končí v os petrosum

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII) - větve a inervované struktury

- základní dělení nervu je na dvě funkční složky

- fyzicky se nerv rozdělí až v meatus acusticus int.

- n. vestibularis se pak dělí na další větve

➢ N. cochlearis

➢ N. vestibularis

➢ N. cochlearis

- vede sluchovou informaci

- běží v modiolu, přičemž axony vedou rovnoběžně s osou kužele přímo do fundus meatus acustici int.

- periferní výběžky gangliových buněk procházejí lamina spiralis kostěného hlemýždě

- smyslový orgán v hlemýždi, složený ze smyslových a podpůrných buněk, se nazývá Cortiho orgán

➢ N. vestibularis

- vede informaci o poloze a pohybu hlavy z dalších částí vnitřního ucha - z vestibulárního aparátu

- je rozdělen na několik větví, které sbírají impulzy ze smyslových orgánů vestibulárního aparátu

➢ N. vestibularis - větve

- dvě maculae staticae

- tři cristae ampullares

▪N. VESTIBULOCOCHLEARIS (n. VIII) - porucha nervu

- se může projevit ztrátou sluchu, nystagmem či závratěmi

▪N. GLOSSOPHARYNGEUS (n. IX)

= smíšený nerv pro začátek trávicí trubice

▪N. GLOSSOPHARYNGEUS (n. IX) - jádra

➢ ncl. ambiguus

➢ ncl. salivatorius inferior

➢ ncl. tractus solitarii (ncl. solitarius)

➢ ncl. ambiguus

= SM (branchiomotorické)

- společné pro IX a X, částečně i XI

- inervuje příčně pruhované svaly pocházející z 3. - 5. žaberního oblouku

➢ ncl. salivatorius inferior

= parasympatické, ix

- obsahuje perikarya pregangliových neuronů pro ggl. oticum (mimo jiné inervace gl. parotis),

➢ ncl. tractus solitarii (ncl. solitarius)

= senzorické a VS jádro několika hlavových nervů

- co se týká n. glossopharyngeus, pro senzoriku (chuť) je vyhrazeno horní část jádra = ncl. gustatorius

- N. IX přivádí vlákna i do dolní části jádra - pro

mimovědomou VS

- v obou případech do jádra aferentují axony buněk ganglion sup. et inf. n. IX

▪N. GLOSSOPHARYNGEUS (n. IX) - spektrum vláken v n. IX + inervované struktury:

➢ motorická vlákna

➢ parasympatická vlákna

➢ senzitivní vlákna

➢ senzorická vlákna

➢ motorická vlákna ix

- vycházejí z branchiomotorického jádra

- inervují svaly ovládající polykací reflex (svaly měkkého patra a hltanu)

➢ parasympatická vlákna ix

- axony pregangliových neuronů z ncl. salivatorius inferior

do ggl. oticum

- inervované struktury odpovídají ggl. oticum, tj. zejména gl. parotis a drobné slinné žlázy části ústní dutiny

➢ senzitivní vlákna ix

= viscerosenzitivní vlákna z glomus caroticum a sinus caroticus

- v trigeminálních jádrech končící senzitivní vlákna ze sliznice:

- oblast isthmus faucium (kořen jazyka, měkké patro, patrová mandle)

- oblast středo-uší (středoušní dutina, Eustachova trubice, cellulae mastoideae)

- malá oblast dura mater

➢ senzorická vlákna ix

- vlákna od chuťových receptorů z oblasti kořene jazyka (= zadní 1/3 jazyka)

▪N. GLOSSOPHARYNGEUS (n. IX) - ganglia

➢ Ganglion oticum

➢ Ganglion superius et inferius n. IX

➢ Ganglion oticum

= psymp ganglion

- leží ve fossa infratemporalis pod foramen ovale

- pregangliové neurony přicházejí složitou cestou přes n. tympanicus a posléze n. petrosus minor (tzv. Jacobsonova anastomóza)

- postgangliové neurony se šíří větvemi n. V/3

➢ Ganglion superius et inferius n. IX

- obě jsou současně jak senzitivním tak i senzorickým gangliem

- obsahují pseudounipolární buňky

- jsou uložena nad a pod foramen jugulare

➢ Ganglion superius et inferius n. IX - jejich zapojení – rekapitulace

- sliznice → ggll. n. IX → trigeminální jádra → vědomá senzitivita

- chuťové pohárky → ggll. n. IX → ncl. gustatorius → chuť

- chemo- a presoreceptory cév → ggll. n. IX → ncl. solitarius → reflexy RF

▪N. GLOSSOPHARYNGEUS (n. IX) - výstup z CNS

- n. IX vystupuje z kmene po straně oblongaty v sulcus retroolivaris laterálně od olivy, jako fila radicularia, společně n. X a radix cranialis XI:

- odtud název postranní smíšený systém pro všechny tři tyto nervy

▪N. GLOSSOPHARYNGEUS (n. IX) - průchod bazí lební

- v přední části foramen jugulare, kudy se dostává do retrostyloidního prostoru

- v dalším průběhu sestupuje podél m. stylopharyngeus k patru a jazyku

▪N. GLOSSOPHARYNGEUS (n. IX) - větve

➢ N. tympanicus

➢ N. petrosus minor

➢ N. sinus carotici

➢ Rr. pharyngei

➢ Rr. linguales

➢ Rr. tonsillares

➢ N. tympanicus

- obsahuje psymp vlákna, která vede do ganglion oticum

- i senzitivní vlákna z oblasti středouší

➢ N. tympanicus - průběh

- odstupuje z kmene n. IX hned pod bází lební, těsně pod ggl. inferius

- vstupuje do pyramidy kosti spánkové přes canaliculus tympanicus, dostává se do středoušní dutiny

- na promontoriu podmiňuje sulcus promontorii

- zde vytváří smíšený plexus tympanicus

- senzitivní vlákna plexu inervují sliznici středoušní dutiny, antrum mastoideum a Eustachovy trubice

- parasympatická pregangliová vlákna (k nimž se připojují další vlákna) pokračují z plexu do n. petrosus minor

➢ N. petrosus minor

- smíšený nerv s obsahem parasympatických a sympatických vláken z krčního sympatiku

➢ N. petrosus minor - průběh

- nerv vystupuje z cavitas tympani skrz hiatus n. petrosi minoris, pokračuje po přední ploše pyramidy v sulcus n. petrosi minoris

- lebeční dutinu opouští přes synchondrosis sphenopetrosa, pod bazí lební vstupuje do ganglion oticum

- z něj potom vycházejí postgangliová vlákna pro výše uvedené žlázy, přidávají se k větvím n. mandibularis (n. V/3), zejména k n. auriculotemporalis

rekapitulace inervace glandula parotis

- ncl. salivatorius inferior

→ n. IX

→ n. tympanicus

→ plexus tympanicus

→ n. petrosus minor

→ ganglion oticum

→ n. auriculotemporalis (z n.V/3)

→ rr. parotidei

→ glandula parotis

➢ N. sinus carotici

= větev pro glomus caroticum a sinus caroticus

- klasifikuje se jako větev N. IX, ačkoliv má i spojky s n. vagus

➢ Rr. pharyngei

= smíšené

- vedou motorická vlákna pro svaly měkkého patra

a hltanu

- a senzitivní vlákna ze sliznice hltanu

- pokračují do plexus pharyngeus, kde se proplétají s vlákny n. X a s vlákny z krčního sympatiku

➢ Rr. linguales

- pro zadní třetinu jazyka

- obsahují senzorická (chuťová) i senzitivní vlákna

➢ Rr. tonsillares

- z tonsilla palatina a z oblasti isthmus faucium

▪N. VAGUS (n. X)

= nejsilnější nerv postranního smíšeného systému

- ze všech hlavových nervů má nejrozsáhlejší inervační teritorium díky visceromotorické a viscerosenzitivní inervaci dutiny hrudní a břišní

- dlouhá psymp vlákna vagu sahají u muže až do skrota, kde inervují varlata

▪N. VAGUS (n. X) - jádra

➢ nucleus ambiguus

➢ nucleus dorsalis n. X

➢ nucleus solitarius

➢ somatosenzitivní vagová vlákna

➢ nucleus ambiguus

= branchiomotorické jádro společné pro n. IX, X, XI

➢ nucleus dorsalis n. X

= visceromotorické parasympatické jádro

- nachází se pod spodinou fossa rhomboidea v oblasti trigonum n. vagi

➢ nucleus solitarius

= viscerosenzitivní jádro + chuťové jádro

- společné pro n. VII a IX

➢ somatosenzitivní vagová vlákna

- vedoucí čití z kůže a tvrdé pleny

- končí v senzitivních jádrech trigeminu!

▪N. VAGUS (n. X) - spektrum vláken, inervované struktury

➢ Branchiomotorická vlákna

➢ Parasympatická vlákna

➢ Viscerosenzitivní

➢ Somatosenzitivní

➢ Chuťová

➢ Branchiomotorická vlákna

- inervují příčně pruhované svaly trávicí trubice (s

podílem n. IX) a hrtanu

➢ Parasympatická vlákna x

- inervují:

- hladkou svalovinu

- žlázy krčních a hrudních orgánů

- příčně pruhovanou svalovinu srdeční

- žlázy břišních orgánů (po Cannon-Böhmův bod)

➢ Viscerosenzitivní x

- čití ze sliznice krčních, hrudních a břišních orgánů

- baroreceptory cév

➢ Somatosenzitivní x

- kožní čití z malé oblasti obličejové části hlavy (z části

zevního zvukovodu + k ní přilehlé přední plochy boltce)

- a z dura mater zadní jámy lební

➢ Chuťová x

= senzorická vlákna

- z chuťových pohárků na horní ploše epiglottis

▪N. VAGUS (n. X) - ganglia

➢ Ganglion superius et inferius n. X

➢ Parasympatická ganglia

➢ Ganglion superius et inferius n. X

= senzitivní ganglia těsně nad a pod for. jugulare

- společná pro SS, VS a chuť

➢ Parasympatická ganglia x

= početná drobná ganglia

- uložená v dutině hrudní a břišní v blízkosti cílových struktur

- některá dokonce ve stěně inervovaných orgánů (intramurální ganglia)

▪N. VAGUS (n. X) - výstup z CNS

- N. X vystupuje z oblongaty laterálně od olivy, v podobě několika fila radicularia

- společně s n. IX a radix cranialis XI

▪N. VAGUS (n. X) - průchod bazí lební

- v přední části foramen jugulare

- kudy se dostává do retrostyloidního prostoru

▪N. VAGUS (n. X) - další průběh

- na krku sestupuje v paraviscerálním prostoru jako součást nervově-cévního svazku krčního:

- n. vagus + v. jugularis interna + a. carotis interna

- do hrudníku vstupuje vpravo přes a. subclavia, vlevo přes arcus aortae

▪N. VAGUS (n. X) - další průběh

- v zadním mediastinu probíhá podél jícnu tak, že

pravý n. vagus běží vzadu, levý n. vagus vepředu

- jejich vzájemně pospojovaná vlákna vytvářejí v dolní části jícnu plexus oesophageus

- pro přední a zadní kmen po výměně vláken se též užívá název truncus vagalis ant. et post.

plexus oesophageus vstupuje do dutiny břišní společně s jícnem přes

- hiatus oesophageus bránice

- v oblasti kardie se rozdělí na:

- přímé větve pro orgány (žaludek,játra)

- a větve do smíšené vegetativní pleteně plexus coeliacus, jejímž prostřednictvím pak inervuje další břišní orgány

▪N. VAGUS (n. X) - větve

➢ R. meningeus

➢ R. auricularis

➢ N. laryngeus superior

➢ N. laryngeus recurrens

➢ Plexus pharyngeus

➢ Rr. cardiaci

➢ Rr. bronchiales

➢ Plexus oesophageus

➢ Rr. gastrici

➢ Rr. hepatici

➢ Rr. coeliaci

➢ R. meningeus

- pro dura mater zadní jámy lební a přilehlé části kalvy

- po výstupu z ganglion superius vstupuje do lebky přes foramen jugulare

➢ R. auricularis

= kožní větev

- vstupuje do canaliculus mastoideus (ve fossa jugularis)

-> kůže zevního zvukovodu a boltce

➢ N. laryngeus superior

- sestupuje k hrtanu mediálně od a. carotis interna

- je smíšený

1) r. externus

- inervuje motoricky jediný z příčně pruhovaných svalů hrtanu -> m. cricothyroideus + příčně pruhované svaly hltanu (spodní konstriktor);

2) r. internus

- inervuje senzitivně sliznici horní části hrtanu po hlasivky + valecullae epigloticae

➢ N. laryngeus recurrens

= smíšený nerv

- odstupuje rozdílně na levé a pravé straně:

- vpravo v místě křížení s a. subclavia

- vlevo při křížení s arcus aortae

- vysílá vegetativní větve pro tracheu a motorické pro krční část jícnu

➢ N. laryngeus recurrens - konečná větev

= n. laryngeus inferior

- je funkčně nejdůležitější:

-> obsahuje motorická vlákna pro svaly hrtanu (všechny kromě m. cricothyroideus)

-> a senzitivní pro sliznici kaudálně od plicae vocales

➢ Plexus pharyngeus

- (viz též N. IX)

- společná pleteň obou nervů pro inervaci většiny hltanu motoricky, senzitivně i vegetativně

- k plexu se přidávají i vlákna z krčního sympatiku

- vagová vlákna jsou určena spíše pro kaudální část hltanu

➢ Rr. cardiaci

- superiores, inferiores et thoracici

– 3 skupiny větví pro inervaci srdce (pro převodní systém i pro pracovní myokard)

- vedou visceromotorická i viscerosenzitivní vlákna

- sestupují k srdci, na povrchu aorta ascendens vstupují

do smíšené vegetativní pleteně plexus cardiacus