Soudobě dějiny

Soudobé dějiny (definice)

Dějiny, jejichž důsledky stále ovlivňují současnost. Obvykle od roku 1945 do dnes. V ČR = „dějiny svědků" (posledních ~80 let).

Hans Rothfels

Německý historik, který v 50. letech definoval soudobé dějiny jako „dějiny spoluprožívaného času".

Studená válka (1947–1991)

Politický, ideologický, ekonomický a vojenský konflikt mezi USA a SSSR – bez přímé války, prostřednictvím zbrojení, propagandy, regionálních konfliktů a vesmírného programu.

Etymologie pojmu „cold war"

Pojem použili George Orwell a Herbert Bayard Swope.

Trojí revoluce (příčiny SV)

1) Změna z multipolárního na bipolární systém. 2) Vznik jaderných zbraní. 3) Ideologizace konfliktu (komunismus vs. demokracie).

Trumanova doktrína

12. 3. 1947 – USA se zavazují zadržovat komunismus a pomáhat zemím ohroženým sovětskou expanzí.

Marshallův plán

5. 6. 1947 – americký plán hospodářské pomoci Evropě po 2. světové válce.

Fultonský projev

5. 3. 1946 – projev Winstona Churchilla, v němž hovořil o „železné oponě" dělící Evropu.

Dělení studené války

1. SV (1947–1962) → détente (1962–1979) → 2. SV (1979–1989) → rozpad bloku (1989–1991).

Tradicionalismus (SV)

SSSR = agresor, USA = idealista; SV = zadržování komunismu ve jménu demokracie.

Revizionismus (SV)

SSSR = vyčerpaná velmoc, USA = nevědomky expanzivní; SV = sovětské zadržování amerikanizace.

Postrevizionismus (SV)

Oba hráči jsou racionální; SV = „dlouhý mír" – rovnováha dvou velmocí.

Neotradicionalismus (SV)

SSSR = agresivní (Stalinův šílenec), USA = poctivý hráč; SV = zadržování sovětské agrese.

Pražské jaro 1968

Pokus o reformu komunistického systému v ČSR pod heslem „socialismus s lidskou tváří". Leden–srpen 1968.

Alexander Dubček

5. 1. 1968 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ; symbol Pražského jara.

Akční program KSČ

Klíčový reformní dokument Pražského jara (autor Zdeněk Mlynář); uznával občanská práva, počítal s ekonomickou decentralizací, ale zachoval vedoucí úlohu KSČ.

Dva tisíce slov

Provolání vědců (Ludvík Vaculík) podporující reformy; konzervativci ho označili za kontrarevoluci.

Operace DUNAJ

Invaze pěti států Varšavské smlouvy do ČSSR v noci z 20. na 21. 8. 1968 (SSSR, Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko) – ukončila Pražské jaro.

Brežněvova doktrína

Sovětská doktrína ospravedlňující vojenské zásahy v satelitních státech; Gorbačov ji fakticky zrušil v roce 1988.

Normalizace (1968–1989)

Období po srpnové invazi, kdy komunistický režim odstraňoval výsledky Pražského jara a obnovoval ortodoxní socialismus.

Moskevský protokol (27. 8. 1968)

Dokument podepsaný Dubčekem a dalšími pod nátlakem; první zmínka o „uvedení věcí do normálu".

Gustav Husák

Od roku 1969 v čele KSČ; symbol normalizace. Dříve sám vězněn, pak dohlížel na čistky.

Poučení z krizového vývoje

Ideologický dokument normalizace; definoval rok 1968 jako pokus o kontrarevoluci.

Čistky v KSČ (1969–70)

Z 1,5 milionu členů zbyl 1 milion; formy: emigrace (~70 000), vystoupení, vyškrtnutí, vyloučení.

Disent vs. opozice

Disent = apolitický, usiluje o dodržování lidských práv (Charta 77); opozice má program na převzetí moci.

Charta 77

Disidentská iniciativa od roku 1977; navazovala na Helsinské dohody; signatáři: Havel, Patočka, Hájek, Vaculík aj. Do roku 1990 ~1 900 podpisů.

Jan Patočka

Filosof, jeden z prvních mluvčích Charty 77; zemřel po náročných policejních výsleších.

VONS

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných; pomáhal disidentům a jejich rodinám.

Plastic People of the Universe

Undergroundová hudební skupina; jejich proces v roce 1976 se stal impulsem pro vznik Charty 77.

Samizdat

Nelegální šíření zakázané literatury opisem; edice Petlice (Vaculík), Expedice.

Palachův týden (leden 1989)

Série akcí k 20. výročí sebeupálení Jana Palacha; zatčeno ~1 400 osob, Havel znovu uvězněn.

Petice Několik vět (1989)

Požadovala propuštění vězňů, svobodu shromažďování, zrušení cenzury; ~40 000 podpisů.

Sametová revoluce

Počátek: studentská demonstrace 17. 11. 1989; brutálně rozehnána na Národní třídě. Výsledek: pád komunistického režimu.

Občanské fórum / VPN

OF (Praha) a Verejnosť proti násiliu (Bratislava) – platformy opozice vzniklé 19. 11. 1989.

29. 12. 1989

Václav Havel zvolen prezidentem ČSSR.

Helsinské dohody (1975)

Podepsány v rámci KBSE; tři „koše": bezpečnost, hospodářská spolupráce, lidská práva. SSSR podcenil koš 3.

Helsinský efekt (Daniel Thomas)

Šíření myšlenky lidských práv prostřednictvím Helsinek přispělo k vnitřní demontáži sovětského bloku.

Rétorická past

SSSR 10 let prezentoval Helsinky jako diplomatický úspěch → nemohl odmítnout dodržování lidských práv, aniž by popřel vlastní propagandu.

Michail Gorbačov

Od 1985 generální tajemník KSSS; zahájil perestrojku a glasnosť; odmítl čínskou cestu (represe + ekonomické reformy).

Perestrojka

„Přestavba" – Gorbačovova snaha modernizovat sovětskou ekonomiku a stát.

Glasnosť

„Otevřenost" – omezení cenzury a větší svoboda projevu v SSSR.

Alexandr Jakovlev

Hlavní ideolog perestrojky; kritizoval velkoruský šovinismus; zkušenosti ze Západu (Kanada).

Eduard Ševardnadze

Ministr zahraničí SSSR; tvrdil, že ekonomická krize je neoddělitelná od krize morální → nutná demokratizace.

Zdeněk Mlynář

Čs. reformní komunista, signatář Charty 77, osobní přítel Gorbačova ze studií.

Rozpad SSSR (prosinec 1991)

Definitivní zánik SSSR a konec studené války; předcházely národnostní konflikty a ekonomický úpadek.

Materiální vs. identitární výklad rozpadu SSSR

Materiální: SSSR neunesl náklady závodu ve zbrojení. Identitární (Thomas): sovětská elita přijala hodnoty lidských práv, což vedlo k rozpadu systému.

Konzumní kultura v normalizaci

Režim zvyšoval životní úroveň (metro 1974, dálnice, obchodní domy Prior, hotely Intercontinental) a nakupoval zahraniční licence (Coca-Cola).

Husákovy děti

Nárůst porodnosti v 1. pol. 70. let díky státním příspěvkům, půjčkám a bytové politice.

Chalupaření

Masový fenomén normalizace – únik do soukromí, kreativita mimo dohled státu.

Šedá ekonomika

Hodnota člověka = schopnost sehnat nedostatkové zboží nebo přístup k valutám (řezníci, automechanici aj.).

Videokultura (80. léta)

Individualizace zábavy; lidé vyhledávali akční filmy a pornografii; režim se pokoušel vyrobit vlastní videorekordéry (s Philips).

Pomlčková válka

Spor Čechů a Slováků o název státu po roce 1989; výsledek: Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR).

Rozdělení Československa

1. 1. 1993 – mírové rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku.

Václav Klaus vs. Václav Havel

Klaus prosazoval rychlé ekonomické reformy, privatizaci a tržní ekonomiku; Havel spíše morální a občanský přístup. Klaus v roce 1991 založil ODS.

KSČM po roce 1989

Nezměnila se na sociálnědemokratickou stranu; zachovala komunistickou identitu; omluvila se za některé chyby.