Česká poezie po roce 1945 a v období normalizace

Sada kartiček pokrývajících vývoj české poezie od roku 1945 přes poválečná období, budovatelskou poezii, skupinu Květen, poezii všedního dne, významné autory (Kainar, Hrabě, Mikulášek, Skácel) až po samizdat, písňové texty a český underground v období normalizace.

Poezie díkůvzdání

Poezie vzniklá v letech 1945–1948, ve které autoři reagovali na válku a osvobození, zachycovali vzpomínky na okupaci a vyjadřovali vděčnost osvoboditelům (SSSR) i padlým ve válce (např. V. Nezval: Historický obraz, J. Seifert: Přilba hlíny, F. Hrubín: Chléb s ocelí, V. Holan: Dokument).

Poezie varování

Básnický proud reagující na shrazení atomových bomb, jehož hlavním příkladem je básnická sbírka Hirošima od Františka Hrubína.

Josef Kainar

Básník, textař a člen Skupiny 42 a Ohnice. Ve své tvorbě využíval ironii, cynismus, hovorovou češtinu i jazzovou melodiku. Autor sbírek Příběhy a menší básně, Nové mýty, Veliká láska, Český sen, Člověka hořce mám rád a Lazar a píseň.

Nové mýty

Básnická sbírka Josefa Kainara ovlivněná programem Skupiny 42, vzniklá v době okupace. Zachycuje situaci a nemilost moderního světa a obsahuje báseň Stříhali dohola malého chlapečka.

Socialistický realismus (v poezii)

Jediná tvůrčí metoda stanovená v roce 1949 na Sjezdu čs. spisovatelů, vyžadující podřízení literární tvorby komunistické ideologii.

30 let bojů za českou socialistickou poezii

Brožura L. Štolla z roku 1950 hodnocení tvorby básníků 20. a 30. let podle odrazu socialistické ideologie, která se stala závaznou směrnicí pro komunistickou kritiku.

Budovatelská poezie

Angažovaná politická poezie psaná v duchu socialistického realismu oslavující komunistickou stranu, která byla umělecky nenáročná a schematická.

Květen (literární skupina)

Skupina básníků kolem stejnojmenného časopisu z let 1956–1959 (M. Florian, M. Holub, J. Vohryzek, K. Šiktanc), kteří odmítali politická témata a psali tzv. poezii všedního dne zaměřenou na každodenní život.

Václav Hrabě

Básník ovlivněný americkými beatníky a jazzovou či bluesovou hudbou, jehož kompletní tvorba vyšla ve sbírce Blues pro bláznivou holku (1990) obsahující báseň Variace na renesanční téma.

Host do domu (skupina a časopis)

Brněnský časopis (1954–1970) a literární skupina (O. Mikulášek, J. Skácel, L. Kundera), která v 60. letech prosazovala ideály demokracie a navazovala na přemýšlivou a reflexivní poezii F. Halase.

Oldřich Mikulášek

Básník poezii protikladů (život x smrt, láska x nenávist), jehož tvorba je spjata s Přerovem, Českomoravskou vrchovinou a Pálavou. Autor sbírek Černý bílý anděl, Ortely a milosti, Šokovaná růže či Agogh.

Ortely a milosti

Sbírka Oldřicha Mikuláška z 50. let odrážející společenskou situaci (totalitu); 'ortely' představují symbol životních smutků a 'milosti' symbol pozitivních životních aktivit.

Šokovaná růže

Básnická sbírka Oldřicha Mikuláška z roku 1968 vyjadřující nesouhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy a pocity marnosti, beznaděje a odhodlání bojovat za svobodu.

Jan Skácel

Básník hluboké, meditativní poezie s motivy ticha, pokory a spjatosti člověka s přírodou, ovlivněný moravským folklorem. Autor sbírek Kolik příležitostí má růže, Smutenka, Dávné proso či dětské poezie Uspávanky.

Poezie písňových textů

Forma protestní poezii v samizdatové tvorbě 70. a 80. let reagující na August 1968 a normalizaci; vyznačovala se protirežimním charakterem, kladla důraz na text a byla doprovázena kytarou v podání samotných písničkářů.

Karel Kryl

Písničkář a symbol odporu proti politickým poměrům po roce 1968, autor alb Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Plaváček a knížky Knížka Karla Kryla.

Jaroslav Hutka

Písničkář ovlivněný moravskou lidovou písní, jehož skladba Náměšť se stala neoficiální hymnou listopadových událostí roku 1989.

Český underground (Druhá kultura)

Neoficiální až nelegální kulturní proud z období normalizace 70. let odmítající oficiální moc a lež. Mezi představitele patřili M. Hlavsa, S. Karásek či E. Bondy, kteří šířili díla nelegálně v samizdatu pod heslem 'jsem proti všemu oficiálnímu'.