Biologie živočichů Bi6790 - CIRKULACE

0.0(0)
Studied by 4 people
call kaiCall Kai
learnLearn
examPractice Test
spaced repetitionSpaced Repetition
heart puzzleMatch
flashcardsFlashcards
GameKnowt Play
Card Sorting

1/19

encourage image

There's no tags or description

Looks like no tags are added yet.

20 Terms

1
New cards

Charakterizujte funkční odlišnosti uzavřených a otevřených cévních soustav. 

- otevřená (členovci) 

  • hemolymfa = jediná tělní tekutina, její cirkulace je vyvolávána stahy srdce a dráhy proudění jsou určeny stupněm vývoje cév 

  • pomalé proudění a velmi nízký tlak v systému; méně efektivní v cíleném rozvádění živin a plynů 

- rozdíl proti uzavřené CS 

  • malý rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem 

  • malý periferní odpor, malá srdeční aktivita i výkon 

  • proudění  


- uzavřená 

  • odděluje tkáňový mok – relativně stojaté prostředí, ve kterém žijí buňky – od cirkulující krve uzavřené v souvislé síti cév 

  • krev pumpována pod vysokým tlakem a proudí velmi rychle 

  • pomocí stahování a roztahování může organismus přesně určovat, kam krev poteče (např. více do svalů při běhu) 

  • vysoký tlak v uzavřeném systému umožňuje v kapilárách vznik tkáňového moku (tekutina se vytlačuje skrz stěny cév) → to je klíčové pro výměnu látek velkých a složitých živočichů 

  • krev nekomunikuje s buňkami v tkáních přímo, ale přes stěny cév 


2
New cards

Jaké typy cév znáte a jaké jsou jejich charakteristické morfologicko-funkční vlastnosti? 

  1. artérie (aorty a tepny) 

  • morfologie: stěny z endotelu, střední vrstvy hladké svaloviny a kolagenu a vnější elastické vrstvy 

  • funkce: elasticita, umožňuje tzv. pružníkový efekt (tlumení nárazových výtrysků krve ze srdce při systole a udržuje tlak v diastole → mění nárazové proudění na kontinuální) 


  1. arterioly (tepénky) 

  • morfologie: endotel a tenká vrstva okružní hladké svaloviny 

  • funkce: odporové cévy – kladou odpor krevnímu proudu → pokles tlaku, mění svůj půměr (vazokonstrikce, vazodilatace) → aktivně řídí prokrvení orgánů a distribuci krve v těle, odpor roste se 4. mocninou jejich průměru 


  1. kapiláry (vlásečnice) 

  • morfologie: pouze jednovrstevný epitel (endotel) 

  • funkce: styčná plocha mezi krví a tkáněmi, výměna plynů a látek mezi plazmou a tkáňovým mokem 


  1. vény a venuly (žíly a žilky) 

  • morfologie: tenké stěny, chlopně (brání zpětnému toku krve a usnadňují návrat k srdci)  

  • funkce: kapacitní cévy, slouží jako rezervoár krve, pojmou značný objem 


  1. lymfatické cévy (mízní) 

  • morfologie: slepě zakončené kapiláry ve tkáňovém moku → mízovody ústící do žil 

  • funkce: podpůrný drenážní systém – odvádí přebytečnou tekutinu a proteiny z mezibuněčných prostor zpět do krevního oběhu 


3
New cards

 

Vyjmenujte a charakterizujte základní typy extracelulárních tekutin živočichů. 

- hydrolymfa: nejnižší bezobratlí s gastrovaskulární soustavou (ploštěnci, žahavci), nejjednodušší, plní i transport, obsahuje soli, jednoduché proteiny, postrádá proteiny s transportní funkcí 


- hemolymfa: bezobratlí s otevřenou cévní soustavou, větší množství anorganických i organických látek, krevní buňky hemocyty, pokud živočich nemá tracheje, jsou tu i dýchací barviva pro přenos plynů  


- krev: živočichové s uzavřenou cévní soustavou, krev od buněk oddělena cévní stěnou, vlastní výměna přes tkáňový mok (= filtrát krevní plazmy bez krevních bílkovin) 


- lymfa (míza): vzniká z tkáňového moku, který proniká do slepě zakončených mízních kapilár, ústí do žil, odvádí zplodiny metabolismu s velkými molekulami, obsahuje leukocyty, enzymy a některé proteiny 

4
New cards

Kardiovaskulární systém člověka: zaměřte se na relativní průtoky jednotlivými orgány. 

- velký oběh se skládá z řady paralelně zapojených okruhů, mezi které se rozděluje MSV 

- v klidu 

  • ledviny: 25 % MSV, hlavně kontrolní a vylučovací funkce, poté metabolické potřeby 

  • mozek: 13 % klidového MSV, zásadní význam a citlivost na nedostatek kyslíku 

  • kůže: 10 % MSV, regulace výdeje tepla z těla 

  • srdce a kosterní svaly: nízký odběr 

- při zátěži 

  • kosterní svaly: až 75 % MSV 

  • srdce: až desetinásobný vzrůst průtoku v koronárních cévách 

  • distribuce řízená vazomotoricky přes odporové cévy 


5
New cards

Jak probíhá látková komunikace mezi tkáněmi a krví v kapilárách? 

- arteriální konec kapiláry: hydrostatický tlak krve převažuje nad onkotickým tlakem → filtrace tekutiny z krve do intersticia (mezibuněčného prostoru) 

- venulární konec kapiláry: převažuje savá síla onkotického tlaku proteinů → resorpce tekutiny z intersticia zpět do krve 

- 90 % tekutiny přefiltrované na začátku se na konci kapiláry resorbuje zpět, 10 % odváděno lymfatickými cévami jako lymfa 

- výměna specifických látek a plynů probíhá přes difuzi po koncentračním spádu 


6
New cards

Popište stavbu savčího srdce a funkci jeho oddílů. 

- dvě anatomicky a funkčně spojená čerpadla, 4 oddíly 

  • pravá předsíň: přijímá odkysličenou krev z těla od horní a dolní duté žíly, pomocné čerpadlo, napomáhá plnění pravé komory 

  • pravá komora: tenčí stěna než levá, čerpá odkysličenou krev do plicního oběhu skrze plicní tepny 

  • levá předsíň: přijímá okysličenou krev z plic od plicních žil, napomáhá plnění levé komory 

  • levá komora: výrazně vyvinutá svalovina, pohání tělní oběh, čerpá okysličenou krev do aorty 


7
New cards

Porovnej stavbu a funkci kardiomyocytů a myocytů kosterního svalu. 

- společné znaky: příčné pruhování (pravidelně uspořádané myofibrily tvořené silnými myosinovými a slabými aktinovými filamenty), základní jednotka je sarkomera vyhraněná Z liniemi, obsahují velké množství mitochondrií, mechanismus stahu

  

- rozdíly:

  • tvar buněk: kosterní svaly dlouhé, válcovité,  kardiomyocyty kratší, rozvětvené 

  • počet jader: kosterní svaly mnoho jader, kardiomyocyty méně 

  • propojení: vlákna kosterního svalstva odděleny vazivem, pracují jako samostatné motorické jednotky, kardiomyocyty propojeny gap junctions, pracují jako funkční syncytium 

  • původ vzruchu: stah kosterního svalu přijde po nervovém impulsu předaného z motorické ploténky, srdce má vlastní rytmicitu 


8
New cards

Jaké mechanismy jsou odpovědné za správný směr proudění krve a jaké síly se na něm podílejí? 

- chlopně:

  • srdeční chlopně 

  • cípaté: mezi předsíněmi a komorami 

  • trojcípá chlopeň: mezi pravou síní a pravou komorou 

  • dvojcípá (mitrální) chlopeň: mezi levou síní a levou komorou 

  • poloměsíčité (semilunární): u vstupů do aorty a plicnice, brání zpětnému toku 

  • žilní chlopně – usnadňují návrat krve k srdci 

- hmyz: komory hřbetní cévy v zadečkové části odděleny záklopkami, které usměrňují tok hemolymfy směrem k hlavě 

- síly:

  • čerpací práce srdce – hydrostatický tlak vytvářený systolou srdeční svaloviny 

  • tlakový gradient – krev proudí z míst o vyšším tlaku do míst s nižším) 

  • tlak vznikající při práci kosterních svalů 

  • u měkkýšů sací síly a podtlak 


9
New cards


- krev není rozdělená rovnoměrně 

  1. kapilární cévy (žíly a žilky): největší podíl z celkového objemu krve, zásobárny krve 

  1. odporové cévy (arterioly) a tepny: malý objem krve, hlavní funkcí je vedení a regulace tlaku 

  1. kapiláry: obrovský počet ale obsahují minimální množství krve kvůli svému průměru 

- fyziologické parametry: 

  • krevní tlak: aorta a tepny – nejvyšší, kolísá mezi systolickým a diastolickým,  

                        odporové cévy – nejprudší pokles tlaku kvůli perifernímu odporu 

                        kapiláry a žíly – velmi nízký tlak, ve velkých dutých žilách se blíží nule 

  • rychlost proudění krve: nepřímo úměrná celkovému průřezu řečiště 

  • nejvyšší v aortě (nejmenší celkový průřez) 

  • nejnižší v kapilárách (obrovský celkový průřez) 

  • klíčové pro efektivní výměnu látek 

  • charakter proudění:  

  • tepny – pulsní (díky činnosti srdce a pružníkovému efektu aorty) 

  • kapiláry a žíly – kontinuální (plynulé) – ideální pro výměnu plynů a živin 


10
New cards

Popište stavbu a funkci převodní soustavy savčího srdce. 


- tvořená specializovanými srdečními svalovými vlákny, téměř postrádají schopnost stahu, ale dokážou samovolně generovat a vést elektrické vzruchy 

  1. sinoatriální uzel (SA): mezi žilním splavem a pravou předsíní, dominantní primární pacemaker, udavač rytmu, řídí hlavně činnost předsíní 

  1. atrioventrikulární uzel (AV): na pomezí předsíní a komor, sám neudrží rytmus, řídí činnost komor 

  1. Hisův svazek: navazuje na AV uzel, prochází vazivovou tkání, která elektricky odděluje předsíně od komor, pokračuje v přepážce mezi komorami 

  1. Tawarova raménka: dvě raménka, na které se dělí Hisův svazek, každé směřuje k jedné komoře 

  1. Purkyňova vlákna: konečné rozvětvení soustavy, vzruch jde přímo k buňkám pracovnímu myokardu komor 


- funkce: samovolná generace vzruchu, koordinace stahů předsíní a komor, rychlý rozvod vzruchu po celém srdci, ochrana proti křeči díky dlouhé refrakterní fázi 

11
New cards

Jak definujeme krevní tlak a které vnitřní i vnější faktory jej zásadně ovlivňují? 


- krevní tlak: tlak, kterým krev působí na stěny cév, systémový arteriální tlak závisí na minutovém srdečním výdeji, periferním odporu cév a celkovém objemu krve jako KT = MSV × PO 

  • systolický tlak: maximum při srdečním stahu 

  • diastolický tlak: minimum při plnění srdce 

- vnitřní faktory: 

  •  minutový srdeční výdej: množství krve vypuzené srdcem za minutu 

  • periferní odpor cév: odpor, který kladou krevnímu proudu cévy v tkáních, zejména arterioly, odpor v cévě roste se 4. mocninou změny průměru 

  • objem krve: regulován ledvinami a hormony (ADH, aldosteron) 

  • viskozita krve: „hustota“ krve, která ovlivňuje velikost odporu 

  • pružnost cév: tlumení nárazu díky elasticitě (velké tepny; pružníkový efekt) 

  • CNS, hormony: centrum v prodloužené míše, sympatikus, parasympatikus 

- vnější faktory: 

  • tělesná námaha: při námaze tlak roste na intenzivnější prokrvení svalů 

  • gravitace, poloha těla: u velkých savců vzrůstá o 10 kPa na každý metr výšky 

  • emoční stav: reakce na stres je vyšší tlak 

  • teplota: chlad vyvolá vazokonstrikci -> zvýšení tlaku; teplo vazodilataci → snížení tlaku 

  • věk, pohlaví: zvyšování s věkem (ztráta pružnosti cév) 


12
New cards

Definujte tlak krve. Jaké jsou mechanismy jeho řízení u savců? 

- tlak krve: tlak, kterým krev působí na stěny cév, závisí na minutovém srdečním výdeji, periferním odporu cév a celkovém objemu krve jako KT = MSV × PO 

- řízení:

  • nervová regulace: senzory (baroreceptory ve vysokotlakém i nízkotlakém systému), centra v prodloužené míše a mozkovém kmeni, sympatikus, parasympatikus 

  • hormony: katecholaminy (noradrenalin zvyšuje PO), RAAS systém (pokles tlaku → renin → angiotenzin II → aldosteron; vazokonstrikce, zvýšení tlaku), ADH 

  • lokální mechanismy: místní – myogenní efekt, metabolické faktory a nedostatek kyslíku (vazodilatace), tkáňové hormony (histamin, bradykinin, angiotenzin II) 


13
New cards

Vazokonstrikce a vazodilatace cév, k čemu je dobrá, co ji reguluje, co je její podstatou/jaký mechanismus ji umožňuje? 

- podstata: kontrakce nebo relaxace hladké svaloviny ve střední vrstvě cévní stěny, umožňuje ji systém aktin-myosin  

- funkce vazomotoriky: distribuce a redistribuce krve, regulace krevního tlaku (odpor v cévě roste se 4. mocninou jejího průměru, KT = MSV × PO), termoregulace (rozšířením kožních cév se zvyšuje výdej tepla do okolí a naopak), stresová a obranná reakce 

- regulace: místní – myogenní efekt, metabolické faktory a nedostatek kyslíku (vazodilatace), tkáňové hormony (histamin, bradykinin, angiotenzin II) 

                    centrální – vegetativní nervová soustava, sympatikus (vazokonstrikce přes noradrenalin), hormonální řízení (adrenalin, noradrenalin) 

14
New cards

Vysvětli význam a podstatu „pružníkového“ efektu. 

- podstata: stěny velkých tepen se skládají z vnitřního endotelu, střední vrstvy z kolagenu a hladké svaloviny a z vnější elastické vrstvy -> jsou elastické 

  • během systoly se stěny roztáhnou, tak utlumí náhlý nárůst tlaku způsobený nárazovým vypuzením krve ze srdce 

  • během diastoly se stěny smrští zpět, tím udržují krevní tlak a pohánějí krev dál do řečiště, i když je srdce v klidu  

= přeměna nárazových výtrysků krve na kontinuální proudění, tlakové nárazy v řečišti postupně klesají, v kapilárách je dosaženo plynulého toku, což je optimální pro výměnu látek a plynů 

15
New cards

Popište funkci a význam centrálních mechanismů, jimiž je regulována intenzita průtoku krve cévami. 

- centrální regulace: zohledňuje potřeby celého těla; jejím hlavním nástrojem jsou arterioly (tepénky), které fungují jako rezistenční cévy („kohoutky“); v krizových situacích omezuje prokrvení méně důležitých tkání ve prospěch mozku a srdce (centralizace oběhu) 


- význam: redistribuce krve k aktivním orgánům, udržování celkového krevního tlaku zvyšováním periferního odporu v cévách, termoregulace (změny prokrvení kůže), obranné reakce (při stresu krev do důležitých orgánů)  

- řízení přes vegetativní nervový systém a hormony (katecholaminy, RAAS) 

  • klíčové je vasomotorické centrum v prodloužené míše, které přes sympatikus udržuje cévy v neustálém mírném stažení (vasomotorický tonus) 

  • hormony: katecholaminy (adrenalin, noradrenalin), systém RAAS (zejména silný vazokonstriktor angiotenzin II) a vazopresin (ADH), které vyvolávají zúžení cév (vazokonstrikci) 


16
New cards

Popište funkci a význam lokálních (místních) mechanismů, jimiž je regulována intenzita průtoku krve cévami. 

- místní regulace: optimalizuje prokrvení jednotlivých orgánů podle potřeb bez zásahu centrálního nervového nebo hormonálního systému 

- myogenní efekt (autoregulace): hladká svalovina cév reaguje na pasivní roztažení vyvolané zvýšeným KT, slouží k udržení konstantního průtoku krve orgánem i při kolísání tlaku 

  • metabolity (CO2, ADP, ATP, H+, k. mléčná) a nedostatek O2 působí vazodilatačně → pracující orgány potřebují větší krevní průtok  

- tkáňové hormony: působí v bezprostředním okolí na průsvit cév (vazodilatace: bradykinin, histamin, prostaglandiny, vazokonstrikce: angiotenzin II) 

- vyšší teplota působí vazodilatačně  


17
New cards

Popište krevní oběh plodu savců. 

- plíce nejsou funční, krev okysličovaná v placentě, tam také odevzdá CO2 a odpadní látky 

- okysličená krev jde pupeční žilou skrz žilní kanálek do pravé síně, obchází játra 

- foramen ovale: otevřený otvor v předsíňové přepážce, umožňuje krvi proudit přímo z pravé předsíně do levé, odtamtud do levé komory a do mozku  

- žilní krev vracející se z horní části těla jde do pravé komory, většina krve z plicnice odkloněna tepennou dučejí do sestupné aorty a zpět do placenty 

- po narození: dýchání, zánik placentárního oběhu, uzavření zkratů, oddělení oběhů 

18
New cards

Co je to tzv. periferní odpor v oběhové soustavě savců? Jak je řízen a jaký je jeho fyziologický význam? 

- odpor, který kladou krevnímu průtoku cévy v tělních tkáních (svaly, kůže, vnitřní orgány), společně s minutovým srdečním výdejem je hlavní faktor určující krevní tlak 

- vznik a řízení: vzniká v tepénkách (odporové cévy), regulace místní, nervová, hormonální 

  • nervová: vegetativní nervový systém, sympatikus udržuje cévy v neustálém mírném stažení (vasomotorický tonus) 

  • hormonální: katecholaminy (noradrenalin zvyšuje periferní odpor vazokonstrikcí), angiotenzin II (systém RAAS) 

  • místní: metabolická autoregulace (reakce na nedostatek O2 či hromadění metabolitů) a parakrinní látky (např. NO) 

- význam: regulace krevního tlaku, distribuce krve (přednostní zásobování aktivních orgánů na úkor ostatních), termoregulace (změna průtoku krve kůží) 


19
New cards

Živočichovi se po spatření nebezpečí zvýšila srdeční frekvence. Co všechno se fyziologicky odehrálo v jeho organismu? 

- tzv. poplachová reakce, příprava na boj či útěk 

  1. zpracování v mozku 

  • amygdala dodá vjemu náboj strachu, signál předám hypotalamu, ten aktivuje sympatickou větev vegetativního nervového systému → stimulace dřeně nadledvin k produkci adrenalinu a noradrenalinu 

  1. kardiovaskulární systém 

  • hormony + nervová stimulace vyvolají zvýšení srdečního výkonu, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie) 

  • redistribuce krve: vazokonstrikce v kůži a trávicím ústrojí, vazodilatace v kosterním svalstvu, mozku, srdci 

  • zvýšení krevního tlaku 

  1. respirace a metabolismus 

  • zvýšení dechové frekvence a bronchodilatace 

  • adrenalin aktivuje štěpení glykogenu v játrech a svalech na glukózu, a uvolnění mastných kyselin z tukové tkáně → víc energie pro svalovou práci 


20
New cards

Jaké jsou funkce lymfatického systému? Které orgány k němu řadíme? 

- funkce: odvádí přebytečnou tekutiny z intersticia zpět do krevního řečiště, odvádí zplodiny metabolismu, toxiny, alergeny, součást imunitního aparátu (aktivace imunitní odpovědi), filtrace lymfy, doprava živin z tenkého střeva do krve

 

- orgány: primární – červená kostní dřeň (vznik a dozrávání B-, vznik T-lymfocytů), thymus (dozrávání T-lymfocytů), Fabriciova burza (ptáci, poblíž kloaky, dozrávání B-lymfocytů) 

                 sekundární – lymfatické uzliny (filtrace lymfy; mandle, apendix, Peyerovy plaky v tenkém střevě), slezina (odbourání zanikajících erytrocytů, filtrace krve), slizniční lymfatická tkáň (MALT)  

- lymfatické cévy, kapiláry – prostupují téměř všemi orgány, u některých živočichů tzv. Mízní srdce