1/19
Looks like no tags are added yet.
Charakterizujte funkční odlišnosti uzavřených a otevřených cévních soustav.
- otevřená (členovci)
hemolymfa = jediná tělní tekutina, její cirkulace je vyvolávána stahy srdce a dráhy proudění jsou určeny stupněm vývoje cév
pomalé proudění a velmi nízký tlak v systému; méně efektivní v cíleném rozvádění živin a plynů
- rozdíl proti uzavřené CS
malý rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem
malý periferní odpor, malá srdeční aktivita i výkon
proudění
- uzavřená
odděluje tkáňový mok – relativně stojaté prostředí, ve kterém žijí buňky – od cirkulující krve uzavřené v souvislé síti cév
krev pumpována pod vysokým tlakem a proudí velmi rychle
pomocí stahování a roztahování může organismus přesně určovat, kam krev poteče (např. více do svalů při běhu)
vysoký tlak v uzavřeném systému umožňuje v kapilárách vznik tkáňového moku (tekutina se vytlačuje skrz stěny cév) → to je klíčové pro výměnu látek velkých a složitých živočichů
krev nekomunikuje s buňkami v tkáních přímo, ale přes stěny cév
Jaké typy cév znáte a jaké jsou jejich charakteristické morfologicko-funkční vlastnosti?
artérie (aorty a tepny)
morfologie: stěny z endotelu, střední vrstvy hladké svaloviny a kolagenu a vnější elastické vrstvy
funkce: elasticita, umožňuje tzv. pružníkový efekt (tlumení nárazových výtrysků krve ze srdce při systole a udržuje tlak v diastole → mění nárazové proudění na kontinuální)
arterioly (tepénky)
morfologie: endotel a tenká vrstva okružní hladké svaloviny
funkce: odporové cévy – kladou odpor krevnímu proudu → pokles tlaku, mění svůj půměr (vazokonstrikce, vazodilatace) → aktivně řídí prokrvení orgánů a distribuci krve v těle, odpor roste se 4. mocninou jejich průměru
kapiláry (vlásečnice)
morfologie: pouze jednovrstevný epitel (endotel)
funkce: styčná plocha mezi krví a tkáněmi, výměna plynů a látek mezi plazmou a tkáňovým mokem
vény a venuly (žíly a žilky)
morfologie: tenké stěny, chlopně (brání zpětnému toku krve a usnadňují návrat k srdci)
funkce: kapacitní cévy, slouží jako rezervoár krve, pojmou značný objem
lymfatické cévy (mízní)
morfologie: slepě zakončené kapiláry ve tkáňovém moku → mízovody ústící do žil
funkce: podpůrný drenážní systém – odvádí přebytečnou tekutinu a proteiny z mezibuněčných prostor zpět do krevního oběhu
Vyjmenujte a charakterizujte základní typy extracelulárních tekutin živočichů.
- hydrolymfa: nejnižší bezobratlí s gastrovaskulární soustavou (ploštěnci, žahavci), nejjednodušší, plní i transport, obsahuje soli, jednoduché proteiny, postrádá proteiny s transportní funkcí
- hemolymfa: bezobratlí s otevřenou cévní soustavou, větší množství anorganických i organických látek, krevní buňky hemocyty, pokud živočich nemá tracheje, jsou tu i dýchací barviva pro přenos plynů
- krev: živočichové s uzavřenou cévní soustavou, krev od buněk oddělena cévní stěnou, vlastní výměna přes tkáňový mok (= filtrát krevní plazmy bez krevních bílkovin)
- lymfa (míza): vzniká z tkáňového moku, který proniká do slepě zakončených mízních kapilár, ústí do žil, odvádí zplodiny metabolismu s velkými molekulami, obsahuje leukocyty, enzymy a některé proteiny
Kardiovaskulární systém člověka: zaměřte se na relativní průtoky jednotlivými orgány.
- velký oběh se skládá z řady paralelně zapojených okruhů, mezi které se rozděluje MSV
- v klidu
ledviny: 25 % MSV, hlavně kontrolní a vylučovací funkce, poté metabolické potřeby
mozek: 13 % klidového MSV, zásadní význam a citlivost na nedostatek kyslíku
kůže: 10 % MSV, regulace výdeje tepla z těla
srdce a kosterní svaly: nízký odběr
- při zátěži
kosterní svaly: až 75 % MSV
srdce: až desetinásobný vzrůst průtoku v koronárních cévách
distribuce řízená vazomotoricky přes odporové cévy
Jak probíhá látková komunikace mezi tkáněmi a krví v kapilárách?
- arteriální konec kapiláry: hydrostatický tlak krve převažuje nad onkotickým tlakem → filtrace tekutiny z krve do intersticia (mezibuněčného prostoru)
- venulární konec kapiláry: převažuje savá síla onkotického tlaku proteinů → resorpce tekutiny z intersticia zpět do krve
- 90 % tekutiny přefiltrované na začátku se na konci kapiláry resorbuje zpět, 10 % odváděno lymfatickými cévami jako lymfa
- výměna specifických látek a plynů probíhá přes difuzi po koncentračním spádu
Popište stavbu savčího srdce a funkci jeho oddílů.
- dvě anatomicky a funkčně spojená čerpadla, 4 oddíly
pravá předsíň: přijímá odkysličenou krev z těla od horní a dolní duté žíly, pomocné čerpadlo, napomáhá plnění pravé komory
pravá komora: tenčí stěna než levá, čerpá odkysličenou krev do plicního oběhu skrze plicní tepny
levá předsíň: přijímá okysličenou krev z plic od plicních žil, napomáhá plnění levé komory
levá komora: výrazně vyvinutá svalovina, pohání tělní oběh, čerpá okysličenou krev do aorty
Porovnej stavbu a funkci kardiomyocytů a myocytů kosterního svalu.
- společné znaky: příčné pruhování (pravidelně uspořádané myofibrily tvořené silnými myosinovými a slabými aktinovými filamenty), základní jednotka je sarkomera vyhraněná Z liniemi, obsahují velké množství mitochondrií, mechanismus stahu
- rozdíly:
tvar buněk: kosterní svaly dlouhé, válcovité, kardiomyocyty kratší, rozvětvené
počet jader: kosterní svaly mnoho jader, kardiomyocyty méně
propojení: vlákna kosterního svalstva odděleny vazivem, pracují jako samostatné motorické jednotky, kardiomyocyty propojeny gap junctions, pracují jako funkční syncytium
původ vzruchu: stah kosterního svalu přijde po nervovém impulsu předaného z motorické ploténky, srdce má vlastní rytmicitu
Jaké mechanismy jsou odpovědné za správný směr proudění krve a jaké síly se na něm podílejí?
- chlopně:
srdeční chlopně
cípaté: mezi předsíněmi a komorami
trojcípá chlopeň: mezi pravou síní a pravou komorou
dvojcípá (mitrální) chlopeň: mezi levou síní a levou komorou
poloměsíčité (semilunární): u vstupů do aorty a plicnice, brání zpětnému toku
žilní chlopně – usnadňují návrat krve k srdci
- hmyz: komory hřbetní cévy v zadečkové části odděleny záklopkami, které usměrňují tok hemolymfy směrem k hlavě
- síly:
čerpací práce srdce – hydrostatický tlak vytvářený systolou srdeční svaloviny
tlakový gradient – krev proudí z míst o vyšším tlaku do míst s nižším)
tlak vznikající při práci kosterních svalů
u měkkýšů sací síly a podtlak
- krev není rozdělená rovnoměrně
kapilární cévy (žíly a žilky): největší podíl z celkového objemu krve, zásobárny krve
odporové cévy (arterioly) a tepny: malý objem krve, hlavní funkcí je vedení a regulace tlaku
kapiláry: obrovský počet ale obsahují minimální množství krve kvůli svému průměru
- fyziologické parametry:
krevní tlak: aorta a tepny – nejvyšší, kolísá mezi systolickým a diastolickým,
odporové cévy – nejprudší pokles tlaku kvůli perifernímu odporu
kapiláry a žíly – velmi nízký tlak, ve velkých dutých žilách se blíží nule
rychlost proudění krve: nepřímo úměrná celkovému průřezu řečiště
nejvyšší v aortě (nejmenší celkový průřez)
nejnižší v kapilárách (obrovský celkový průřez)
klíčové pro efektivní výměnu látek
charakter proudění:
tepny – pulsní (díky činnosti srdce a pružníkovému efektu aorty)
kapiláry a žíly – kontinuální (plynulé) – ideální pro výměnu plynů a živin
Popište stavbu a funkci převodní soustavy savčího srdce.
- tvořená specializovanými srdečními svalovými vlákny, téměř postrádají schopnost stahu, ale dokážou samovolně generovat a vést elektrické vzruchy
sinoatriální uzel (SA): mezi žilním splavem a pravou předsíní, dominantní primární pacemaker, udavač rytmu, řídí hlavně činnost předsíní
atrioventrikulární uzel (AV): na pomezí předsíní a komor, sám neudrží rytmus, řídí činnost komor
Hisův svazek: navazuje na AV uzel, prochází vazivovou tkání, která elektricky odděluje předsíně od komor, pokračuje v přepážce mezi komorami
Tawarova raménka: dvě raménka, na které se dělí Hisův svazek, každé směřuje k jedné komoře
Purkyňova vlákna: konečné rozvětvení soustavy, vzruch jde přímo k buňkám pracovnímu myokardu komor
- funkce: samovolná generace vzruchu, koordinace stahů předsíní a komor, rychlý rozvod vzruchu po celém srdci, ochrana proti křeči díky dlouhé refrakterní fázi
Jak definujeme krevní tlak a které vnitřní i vnější faktory jej zásadně ovlivňují?
- krevní tlak: tlak, kterým krev působí na stěny cév, systémový arteriální tlak závisí na minutovém srdečním výdeji, periferním odporu cév a celkovém objemu krve jako KT = MSV × PO
systolický tlak: maximum při srdečním stahu
diastolický tlak: minimum při plnění srdce
- vnitřní faktory:
minutový srdeční výdej: množství krve vypuzené srdcem za minutu
periferní odpor cév: odpor, který kladou krevnímu proudu cévy v tkáních, zejména arterioly, odpor v cévě roste se 4. mocninou změny průměru
objem krve: regulován ledvinami a hormony (ADH, aldosteron)
viskozita krve: „hustota“ krve, která ovlivňuje velikost odporu
pružnost cév: tlumení nárazu díky elasticitě (velké tepny; pružníkový efekt)
CNS, hormony: centrum v prodloužené míše, sympatikus, parasympatikus
- vnější faktory:
tělesná námaha: při námaze tlak roste na intenzivnější prokrvení svalů
gravitace, poloha těla: u velkých savců vzrůstá o 10 kPa na každý metr výšky
emoční stav: reakce na stres je vyšší tlak
teplota: chlad vyvolá vazokonstrikci -> zvýšení tlaku; teplo vazodilataci → snížení tlaku
věk, pohlaví: zvyšování s věkem (ztráta pružnosti cév)
Definujte tlak krve. Jaké jsou mechanismy jeho řízení u savců?
- tlak krve: tlak, kterým krev působí na stěny cév, závisí na minutovém srdečním výdeji, periferním odporu cév a celkovém objemu krve jako KT = MSV × PO
- řízení:
nervová regulace: senzory (baroreceptory ve vysokotlakém i nízkotlakém systému), centra v prodloužené míše a mozkovém kmeni, sympatikus, parasympatikus
hormony: katecholaminy (noradrenalin zvyšuje PO), RAAS systém (pokles tlaku → renin → angiotenzin II → aldosteron; vazokonstrikce, zvýšení tlaku), ADH
lokální mechanismy: místní – myogenní efekt, metabolické faktory a nedostatek kyslíku (vazodilatace), tkáňové hormony (histamin, bradykinin, angiotenzin II)
Vazokonstrikce a vazodilatace cév, k čemu je dobrá, co ji reguluje, co je její podstatou/jaký mechanismus ji umožňuje?
- podstata: kontrakce nebo relaxace hladké svaloviny ve střední vrstvě cévní stěny, umožňuje ji systém aktin-myosin
- funkce vazomotoriky: distribuce a redistribuce krve, regulace krevního tlaku (odpor v cévě roste se 4. mocninou jejího průměru, KT = MSV × PO), termoregulace (rozšířením kožních cév se zvyšuje výdej tepla do okolí a naopak), stresová a obranná reakce
- regulace: místní – myogenní efekt, metabolické faktory a nedostatek kyslíku (vazodilatace), tkáňové hormony (histamin, bradykinin, angiotenzin II)
centrální – vegetativní nervová soustava, sympatikus (vazokonstrikce přes noradrenalin), hormonální řízení (adrenalin, noradrenalin)
Vysvětli význam a podstatu „pružníkového“ efektu.
- podstata: stěny velkých tepen se skládají z vnitřního endotelu, střední vrstvy z kolagenu a hladké svaloviny a z vnější elastické vrstvy -> jsou elastické
během systoly se stěny roztáhnou, tak utlumí náhlý nárůst tlaku způsobený nárazovým vypuzením krve ze srdce
během diastoly se stěny smrští zpět, tím udržují krevní tlak a pohánějí krev dál do řečiště, i když je srdce v klidu
= přeměna nárazových výtrysků krve na kontinuální proudění, tlakové nárazy v řečišti postupně klesají, v kapilárách je dosaženo plynulého toku, což je optimální pro výměnu látek a plynů
Popište funkci a význam centrálních mechanismů, jimiž je regulována intenzita průtoku krve cévami.
- centrální regulace: zohledňuje potřeby celého těla; jejím hlavním nástrojem jsou arterioly (tepénky), které fungují jako rezistenční cévy („kohoutky“); v krizových situacích omezuje prokrvení méně důležitých tkání ve prospěch mozku a srdce (centralizace oběhu)
- význam: redistribuce krve k aktivním orgánům, udržování celkového krevního tlaku zvyšováním periferního odporu v cévách, termoregulace (změny prokrvení kůže), obranné reakce (při stresu krev do důležitých orgánů)
- řízení přes vegetativní nervový systém a hormony (katecholaminy, RAAS)
klíčové je vasomotorické centrum v prodloužené míše, které přes sympatikus udržuje cévy v neustálém mírném stažení (vasomotorický tonus)
hormony: katecholaminy (adrenalin, noradrenalin), systém RAAS (zejména silný vazokonstriktor angiotenzin II) a vazopresin (ADH), které vyvolávají zúžení cév (vazokonstrikci)
Popište funkci a význam lokálních (místních) mechanismů, jimiž je regulována intenzita průtoku krve cévami.
- místní regulace: optimalizuje prokrvení jednotlivých orgánů podle potřeb bez zásahu centrálního nervového nebo hormonálního systému
- myogenní efekt (autoregulace): hladká svalovina cév reaguje na pasivní roztažení vyvolané zvýšeným KT, slouží k udržení konstantního průtoku krve orgánem i při kolísání tlaku
metabolity (CO2, ADP, ATP, H+, k. mléčná) a nedostatek O2 působí vazodilatačně → pracující orgány potřebují větší krevní průtok
- tkáňové hormony: působí v bezprostředním okolí na průsvit cév (vazodilatace: bradykinin, histamin, prostaglandiny, vazokonstrikce: angiotenzin II)
- vyšší teplota působí vazodilatačně
Popište krevní oběh plodu savců.
- plíce nejsou funční, krev okysličovaná v placentě, tam také odevzdá CO2 a odpadní látky
- okysličená krev jde pupeční žilou skrz žilní kanálek do pravé síně, obchází játra
- foramen ovale: otevřený otvor v předsíňové přepážce, umožňuje krvi proudit přímo z pravé předsíně do levé, odtamtud do levé komory a do mozku
- žilní krev vracející se z horní části těla jde do pravé komory, většina krve z plicnice odkloněna tepennou dučejí do sestupné aorty a zpět do placenty
- po narození: dýchání, zánik placentárního oběhu, uzavření zkratů, oddělení oběhů
Co je to tzv. periferní odpor v oběhové soustavě savců? Jak je řízen a jaký je jeho fyziologický význam?
- odpor, který kladou krevnímu průtoku cévy v tělních tkáních (svaly, kůže, vnitřní orgány), společně s minutovým srdečním výdejem je hlavní faktor určující krevní tlak
- vznik a řízení: vzniká v tepénkách (odporové cévy), regulace místní, nervová, hormonální
nervová: vegetativní nervový systém, sympatikus udržuje cévy v neustálém mírném stažení (vasomotorický tonus)
hormonální: katecholaminy (noradrenalin zvyšuje periferní odpor vazokonstrikcí), angiotenzin II (systém RAAS)
místní: metabolická autoregulace (reakce na nedostatek O2 či hromadění metabolitů) a parakrinní látky (např. NO)
- význam: regulace krevního tlaku, distribuce krve (přednostní zásobování aktivních orgánů na úkor ostatních), termoregulace (změna průtoku krve kůží)
Živočichovi se po spatření nebezpečí zvýšila srdeční frekvence. Co všechno se fyziologicky odehrálo v jeho organismu?
- tzv. poplachová reakce, příprava na boj či útěk
zpracování v mozku
amygdala dodá vjemu náboj strachu, signál předám hypotalamu, ten aktivuje sympatickou větev vegetativního nervového systému → stimulace dřeně nadledvin k produkci adrenalinu a noradrenalinu
kardiovaskulární systém
hormony + nervová stimulace vyvolají zvýšení srdečního výkonu, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie)
redistribuce krve: vazokonstrikce v kůži a trávicím ústrojí, vazodilatace v kosterním svalstvu, mozku, srdci
zvýšení krevního tlaku
respirace a metabolismus
zvýšení dechové frekvence a bronchodilatace
adrenalin aktivuje štěpení glykogenu v játrech a svalech na glukózu, a uvolnění mastných kyselin z tukové tkáně → víc energie pro svalovou práci
Jaké jsou funkce lymfatického systému? Které orgány k němu řadíme?
- funkce: odvádí přebytečnou tekutiny z intersticia zpět do krevního řečiště, odvádí zplodiny metabolismu, toxiny, alergeny, součást imunitního aparátu (aktivace imunitní odpovědi), filtrace lymfy, doprava živin z tenkého střeva do krve
- orgány: primární – červená kostní dřeň (vznik a dozrávání B-, vznik T-lymfocytů), thymus (dozrávání T-lymfocytů), Fabriciova burza (ptáci, poblíž kloaky, dozrávání B-lymfocytů)
sekundární – lymfatické uzliny (filtrace lymfy; mandle, apendix, Peyerovy plaky v tenkém střevě), slezina (odbourání zanikajících erytrocytů, filtrace krve), slizniční lymfatická tkáň (MALT)
- lymfatické cévy, kapiláry – prostupují téměř všemi orgány, u některých živočichů tzv. Mízní srdce