1/46
Sada flashkaret pokrývající základní pojmy, historické experimenty, teorii vnímání a modely paměti z kurzu kognitivní psychologie.
Iluze o schopnosti do hloubky vysvětlit (illusion of explanatory depth)
Kognitivní zkreslení, při kterém člověk přeceňuje své znalosti a schopnost do hloubky objasnit fungování komplexních jevů, dokud není požádán o jejich detailní popis.
Čití
Elementární část vnímání představující základní stavební kámen smyslového vjemu, který je následně v mozku interpretován.
Dondersův experiment (1867)
Historický pokus měřící reakční čas člověka pomocí světla a tlačítek; prokázal, že jednoduché rozhodnutí trvá přibližně 0,1s a volba z více podnětů reakční čas prodlužuje.
Introspekce (Wundt)
Základní výzkumná metoda Wilhelma Wundta v první psychologické laboratoři v Lipsku (1879), založená na systematickém sebepozorování a popisu vlastních vnitřních počitků a prožitků participanty.
Ebbinghausova křivka zapomínání
Křivka znázorňující průběh zapomínání v čase; ukazuje, že k nejvýraznější ztrátě naučeného materiálu dochází bezprostředně v první hodině a dnech, a pokud informace přetrvá přibližně 6 dní, zůstává v paměti relativně stabilní.
Kognitivní mapa (Tolman)
Vnitřní mentální reprezentace prostorového uspořádání prostředí, kterou si zvíře či člověk vytváří i bez přítomnosti bezprostřední odměny (tzv. latentní učení).
Cocktail party fenomén (Cherry)
Schopnost selektivní sluchové pozornosti soustředit se na jeden hlas či rozhovor v hlučném prostředí a současně zaregistrovat osobně významný podnět (např. zaslechnutí vlastního jména) z nepozorovaného kanálu.

Gardnerův šestiúhelník (Gardner's Hexagon)
Schéma znázorňující interdisciplinární propojení šesti kognitivních věd: filozofie, psychologie, lingvistiky, antropologie, neurověd a umělé inteligence, s vyznačením silných a slabých vazeb.
Quália (qualia)
Filozofický pojem označující subjektivní, individuální a kvalitativní stránku vědomého prožívání (např. vjem červenosti či chuti vína), tvořící tzv. těžký problém vědomí (David Chalmers).
Teorie globálního pracovního prostoru (Baars)
Koncepce vědomí Bernarda Baarse, která přirovnává vědomí k úzkému bodovému světlu reflektoru na divadelním jevišti, přičemž nevědomé kognitivní procesy představují neosvětlené hlediště a zákulisí.
Dvojitá disociace (double dissociation)
Neuropsychologický princip dokazující nezávislost dvou oddělených kognitivních modulů: pacient A vykazuje zachovalou funkci X a narušenou funkci Y, zatímco pacient B má narušenou funkci X a zachovalou funkci Y.
Argument čínského pokoje (Searle)
Myšlenkový experiment Johna Searla dokazující, že pouhá syntaktická manipulace se znaky podle přesných pravidel neznamená porozumění jejich sémantice, což vylučuje existenci tzv. silné umělé inteligence na bázi čistého počítání.
Transdukce
Biofyzikální proces přeměny vnějšího či vnitřního fyzikálního podnětu na elektrochemický nervový impuls, který může být dále zpracován nervovou soustavou.
Tyčinky a čípky
Dva typy fotoreceptorů v sítnici: tyčinky zajišťují skotopické (noční) vidění v mdlém světle a detekci pohybu; čípky zajišťují fotopické (denní) vidění, vysokou ostrost a vnímání barev.

Zraková dráha (Visual pathway)
Anatomická dráha začínající v sítnici, pokračující optickým nervem do optické chiasmy (částečné křížení vláken), corpus geniculatum laterale (LGN) v thalamu a končící v primární zrakové kůře (V1) v okcipitálním laloku.
Ventrální a dorzální proud
Dva kortikální proudy zpracování vizuální informace: ventrální proud („co“) vede do inferotemporální kůry a rozeznává tvary a barvy; dorzální proud („kde/jak“) vede do posteriorní parietální kůry a zpracovává pohyb a prostorové vztahy pro navádění akce.
Laterální inhibice
Neurofyziologický jev, při němž aktivovaný neuron potlačuje aktivitu svých bezprostředních sousedů, což vede ke zvýšení kontrastu podél hran a usnadňuje detekci obrysů objektů.

Trichromatická teorie (Young-Helmholtz)
Teorie předpokládající existenci tří základních typů čípků v sítnici citlivých na různé vlnové délky světla (červená, zelená, modrá), jejichž kombinací je tvořen vjem celé barevné škály.

Teorie oponentních procesů (Hering)
Teorie Ewalda Heringa vysvětlující barevné vidění pomocí tří párů protikladných mechanismů: červená–zelená, žlutá–modrá a bílá–černá, které reagují na podněty antagonisticky.
Negativní paobraz
Zrakový klam vznikající po delší fixaci barevné plochy; v důsledku únavy receptorů dané barvy se po přesunu pohledu na neutrální bílou plochu objeví původní tvar v doplňkových (komplementárních) barvách.

Monokulární vodítka hloubky
Vizuální nápovědy umožňující vnímat hloubku a vzdálenost pouze jedním okem; patří mezi ně lineární perspektiva, gradient textury, stínování, relativní velikost, interpozice (překrytí) a vzdálenost k horizontu.

Binokulární a okulomotorická vodítka hloubky
Mechanismy vnímání hloubky závislé na obou očích nebo očních svalech: binokulární disparita (rozdíl mezi obrazy na sítnicích zajišťující stereopsi), konvergence (sbíhavost os očí) a akomodace oční čočky.
Akinetopsie
Vzácná neuropsychologická porucha vyvolaná poškozením korové oblasti V5/MT, při níž pacient ztrácí schopnost plynule vnímat pohyb objektů, ačkoli statické tvary vidí normálně.
Aperceptivní vs. asociační agnózie
Aperceptivní agnózie je porucha percepční integrace tvarů (neschopnost vytvořit ucelený vjem objektu); asociační agnózie je zachovalé vnímání tvaru spojené s neschopností přiřadit mu sémantický význam a pojmenovat ho.

Model rozpoznávání objektů (Humphreys a Riddochová)
Hierarchický model vizuálního poznávání popisující postup od extrakce základních rysů přes jejich seskupení (integrita tvaru) až po strukturální popis a aktivaci sémantického systému a jména.
Slepé vidění (blindsight)
Schopnost pacientů s poškozenou primární zrakovou kůrou (V1) lokalizovat podněty či reagovat na ně v korově slepé části zorného pole bez vědomého zrakového prožitku.

Gestalt zákony organizace vnímání
Principy tvarové psychologie popisující vrozenou tendenci organizovat smyslové podněty do celků na základě zákonů blízkosti, podobnosti, kontinuity, uzavřenosti, dobrého tvaru (pregnantnosti) a společného osudu.
Affordance (potenciál využití)
Klíčový pojem ekologické teorie J. J. Gibsona; označuje bezprostřední funkční nabídku chování či využití, kterou prostředí a objekty poskytují organismu bez nutnosti mentální reprezentace.
Geony (geons)
Základní geometrická trojrozměrná tělesa (přibližně 36 komponent, jako jsou válce, klíny, kvádry) v teorii Irvinga Biedermana, jejichž kombinací a uspořádáním mozek rozpoznává objekty.
Prosopagnózie
Specifická zraková agnózie projevující se neschopností rozpoznávat tváře známých osob (včetně vlastní tváře v zrcadle), způsobená obvykle poškozením fusiformní oblasti pro tváře (FFA).

Cortiho orgán
Vlastní receptorový orgán sluchu umístěný na bazilární membráně v hlemýždi vnitřního ucha, obsahující vláskové buňky, které mechanické vlnění tekutiny převádějí na nervové impulsy.

Kožní exteroreceptory
Senzorická zakončení v kůži zprostředkovávající vnímání chladu (Krauseho tělíska), tepla (Ruffiniho tělíska / termoreceptory), bolesti (volná nervová zakončení) a dotyku/tlaku (Meissnerova tělíska, Merkelovy disky, Paciniho tělíska).

Vestibulární aparát
Smyslový orgán vnitřního ucha odpovědný za vnímání rovnováhy, polohy a zrychlení; skládá se ze tří polokruhových kanálků a dvou váčků (utriculus a sacculus) s krystalky uhličitanu vápenatého.

Weberův zákon
Psychofyzikální pravidlo vyjádřené vztahem k=IδI, podle něhož je nejmenší postřehnutelný rozdíl podnětu (δI) konstantním poměrem k výchozí intenzitě podnětu (I).
Absolutní a rozdílový počitkový práh
Absolutní práh je minimální intenzita podnětu, kterou člověk zaregistruje v 50% případů; rozdílový práh je minimální rozdíl mezi dvěma podněty, který je člověk schopen vnímat v 50% případů.
Modální model paměti (Atkinson a Shiffrin)
Třífázový model paměťového systému zahrnující senzorický registr (uchování zlomky sekund až sekundy), krátkodobou paměť (7±2 položek po dobu sekund až minut) a dlouhodobou paměť s neomezenou kapacitou.
Fonologická smyčka (Baddeley a Hitch)
Komponenta pracovní paměti sloužící k udržení a vnitřnímu opakování verbálních a zvukových informací; je omezena efektem délky slov a artikulačním potlačením.
Centrální exekutiva (Baddeley a Hitch)
Řídicí systém pracovní paměti, který rozděluje pozornost, koordinuje podřízené subsystémy a zajišťuje přepínání mezi úlohami, inhibici nevhodných reakcí a aktualizaci paměťových obsahů.

Struktura dlouhodobé paměti
Dělení na deklarativní/explicitní paměť (epizodická a sémantická; vázaná na mediální temporální lalok a diencephalon) a nedeklarativní/implicitní paměť (procedurální paměť v bazálních gangliích, priming v neokortexu, klasické podmiňování a reflexy).

Conwayův model autobiografické paměti
Strukturální hierarchie osobních vzpomínek obsahující životní témata, životní období, obecné události a specifické epizodické znalosti, které jsou dynamicky řízeny konceptuálním pracovním já.
Priming
Implicitní paměťový jev, při němž předchozí vystavení určitému podnětu (percepčnímu či sémantickému) nevědomě usnadňuje nebo urychluje jeho následné zpracování.
Proaktivní a retroaktivní interference
Proaktivní interference je narušení ukládání či vybavování nového materiálu dříve naučenou informací; retroaktivní interference je zhoršení vybavení staršího materiálu vlivem nově naučených informací.
Efekt dezinformace (misinformation effect)
Zkreslení vzpomínek na událost způsobené expozicí zavádějícím nebo nepravdivým informacím po jejím proběhnutí, které zkoumala Elizabeth Loftusová (např. experiment Lost in the Mall).
Zábleskové vzpomínky (flashbulb memories)
Mimořádně živé, detailní a emočně podbarvené vzpomínky na moment, kdy se člověk dozvěděl o významné nebo šokující události; provází je vysoká subjektivní jistota, avšak časem podléhají chybám a zkreslení.
Vzpomínkový boom (reminiscence bump)
Zvýšená frekvence autobiografických vzpomínek dospělých lidí na události z období dospívání a rané dospělosti (zhruba mezi 15. a 30. rokem života).
Metoda loci (paměťový palác)
Mnemotechnická metoda založená na vizualizaci známého prostoru či trasy, k jejímž jednotlivým záchytným bodům si člověk v mysli asociuje položky, které si chce zapamatovat.
Shlukování (chunking)
Strategie organizace jednotlivých izolovaných prvků do větších smysluplných celků (chunks), která umožňuje obejít kapacitní limit krátkodobé paměti (7±2 položek).