Starověká Mezopotámie a Egypt

Slovníčkové kartičky pokrývající dějiny starověké Mezopotámie a starověkého Egypta na základě přednáškových poznámek.

Mezopotámie

Oblast zvaná Meziříčí, ležící mezi řekami Eufrat a Tigris; je označována jako kolébka civilizace a jejím hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství.

Sumerové

Tvůrci nejstarší civilizace, kteří nezaložili jednotnou říši, ale městské státy (např. Ur, Uruk, Kiš); byli polyteisté a světu dali kromě písma také cihlu, motyku a kolo od vozu.

Chrámové hospodářství

Hospodářský systém u Sumerů, kde značná část půdy i úrody patřila chrámu v čele s knězem.

Palácové hospodářství

Hospodářský systém, který se prosadil po chrámovém hospodářství poté, co se do čela společnosti postavil král sídlící v paláci.

Zikkurat

Typická sumerská stupňovitá stavba s chrámem na vrcholu.

Sargon

Zakladatel Akkadské říše, který asi roku $2340\text{ př. n. l.}$ dobyl sumerská města a učinil město Akkad hlavním městem.

Akkadská říše

Říše založená panovníkem Sargonem, jejíž obyvatelé převzali prvky sumerské kultury; na počátku 22. století př. n. l. byla zničena.

Chammurabi

Nejznámější vládce Starobabylonské říše, který ovládl celou jižní Mezopotámii, navazoval na zkušenosti sumerských a akkadských vládců a vytvořil proslulý zákoník.

Chammurabiho zákoník

Jeden z nejstarších zákoníků na světě, který obsahuje celkem $282$ ustanovení týkajících se vražd, loupeží, zpronevěry, násilných činů i majetkových vztahů; tresty závisely na postavení pachatele ve společnosti.

Chetité

Dobyvatelé, kteří roku $1594\text{ př. n. l.}$ dobyli a zpustošili Babylon, čímž dovršili úpadek Starobabylonské říše po smrti Chammurabiho.

Assur

Městský stát, který sjednotil severní Mezopotámii a vytvořil Asýrii; v době Novoasyrské říše sloužil jako náboženské centrum.

Ninive

Sídelní město panovníka v Novoasyrské říši, které bylo roku $612\text{ př. n. l.}$ (dva roky po dobytí Assuru) dobyto spojenými babylonsko-médskými vojsky.

Assurbanipal

Nejproslulejší asyrský panovník ($668\text{--}626\text{ př. n. l.}$); po jeho smrti došlo k dobytí měst Assur ($614\text{ př. n. l.}$) a Ninive ($612\text{ př. n. l.}$).

Novobabylonská říše

Říše založená roku $626\text{ př. n. l.}$, která byla roku $539\text{ př. n. l.}$ vydána perskému králi Kýrovi, čímž se Mezopotámie stala součástí Perské říše.

Nabukadnezar II.

Nejslavnější panovník Novobabylonské říše ($605\text{--}562\text{ př. n. l.}$), který v roce $587\text{ př. n. l.}$ dobyl Jeruzalém a přesídlil tisíce Židů do Babylonie.

Kýros

Perský král, kterému byl roku $539\text{ př. n. l.}$ vydán Babylon.

Egypt (geografické vymezení)

Civilizace zvaná „Černá země“ či „Dar Nilu“, která vznikla v povodí řeky Nil a dělila se na Dolní Egypt na severu a Horní Egypt na jihu.

Faraon

Neomezený vládce v čele Egypta, nejvyšší soudce, velitel vojsk a ztělesnění božského zákona na zemi.

Narmer (Meni)

Faraon, který kolem roku $3150\text{ př. n. l.}$ sjednotil Horní a Dolní Egypt.

Stará říše

Období egyptských dějin (3. až 6. dynastie, $2700\text{--}2150\text{ př. n. l.}$), které bylo prvním obdobím hospodářského i kulturního rozmachu a dobou výstavby pyramid pro pohřbívání panovníků.

Džoserova pyramida

První postavená egyptská stupňovitá pyramida pocházející z období Staré říše, vybudovaná pro faraona Džosera.

Velká pyramida (Cheopsova)

Největší dochovaná pyramida v Gíze pocházející z doby 4. dynastie o rozměrech $234 \times 234\,\text{m}$ a výšce asi $149\,\text{m}$; patří k sedmi divům starověkého světa.

Velká sfinga

Socha ležící lvice (či lva) s lidskou hlavou v areálu v Gíze, která měla chránit celý pyramidový areál.

1. přechodné období

Období v dějinách Egypta ($2150\text{--}1994\text{ př. n. l.}$, 7. až část 11. dynastie), během něhož zasáhla zemi hospodářská krize.

Střední říše

Období egyptských dějin ($1994\text{--}1797\text{ př. n. l.}$, 11. až 12. dynastie), které představovalo další vzestup a zisk nových území.

Hyksósové

Asijští přistěhovalci („vládci cizích zemí“), kteří vtrhli do Egypta během 2. přechodného období ($13.\text{ až }17.\text{ dynastie}$) při oslabení ústřední moci.

Nová říše

Nejvýznamnější období egyptských dějin trvající v letech $1551\text{--}1080\text{ př. n. l.}$ (18. až 20. dynastie).

Amenhotep IV. (Achnaton)

Panovník Nové říše ($1365\text{--}1347\text{ př. n. l.}$), který provedl reformu náboženství zavedením monoteismu (víry v jednoho boha), sám přijal jméno Achnaton a jehož manželkou byla proslulá krasavice Nefertiti.

Tutanchamon

Egyptský panovník vládnoucí krátce po zrušení Achnatonovy reformy a obnovení polyteismu; v roce $1922\text{ n. l.}$ byla v Údolí králů nalezena jeho nevyloupená hrobka.

Ramesse II.

Faraon Nové říše, který vládl $66$ let a z doby jeho vlády se dochovala nejstarší mírová smlouva na světě.

Alexandr Veliký (Makedonský)

Vojevůdce, který roku $332\text{ př. n. l.}$ vyhnal z Egypta Peršany (vládnoucí od roku $525\text{ př. n. l.}$) a založil město Alexandrii.

Ptolemaiovci

Panovnická dynastie vládnoucí v Egyptě od smrti Alexandra Velikého až do roku $30\text{ př. n. l.}$, kdy zemi ovládli Římané; jejich nejznámější vládkyní byla Kleopatra VII.

Hieroglyfy

Egyptské obrázkové písmo, které bylo rozluštěno až v 19. století.

Přirozená mumifikace

Způsob konzervace mrtvého těla zahrabáním do písku, který tělo sám vysušil.

Umělá mumifikace

Velice nákladná posmrtná úprava těla určená pro nejbohatší Egypťany, při níž byly vyjmuty orgány a tělo bylo nabalzamováno.