Ekonomie: Pojmy lekce 1 a 2, Technologie a Modelování

Sada flashkaret zaměřená na základní ekonomické pojmy, rozhodování, technologie, modelování a teorii absolutní a komparativní výhody.

Hrubý domácí produkt (HDP)

Peněžní hodnota všech finálních statků a služeb vyprodukovaných na území země za určité období (zpravidla rok) Produkce meziproduktů, které slouží jako vstupy do finální výroby, se nezahrnuje, aby se zabránilo dvojímu započítání.

HDP na obyvatele

HDP na obyvatele je HDP země vydělené počtem jejích obyvatel. Ukazuje, kolik vytvořené produkce v průměru připadá na jednoho člověka.

Například:
HDP 1 000 miliard Kč ÷ 10 milionů obyvatel = 100 000 Kč na obyvatele za rok.

Disponibilní příjem

= Celkový příjem - daně a povinné odvody +státní transfery (soc.davky)

Technologie

Způsob, jakým se výrobní faktory (práce, půda, kapitál) přeměňují na výslednou produkci. Zahrnuje výrobní postupy a znalosti, nejen stroje.

Výrobní faktory

= Vstupy (například práce, půda, kapitál, energie a suroviny.)

Produkční funkce

ukazuje, kolik výstupu dokážeme vyrobit z určitého množství vstupů při dané technologii.

• Vstupy: pracovníci, stroje

• Výstup: auta

Říká tedy například: Se 2 pracovníky, 4 stroji dokážeme za hodinu vyrobit maximálně 2 auta

Průmyslová revoluce

Období zásadních technologických a hospodářských změn, které začalo ve Velké Británii ve druhé polovině 18. století. Přineslo strojovou a tovární výrobu a výrazný růst produktivity.

Kapitalismus

Ekonomický systém založený na soukromém vlastnictví, trzích a firmách, v němž soukromí vlastníci kapitálu zaměstnávají pracovníky a vyrábějí pro trh za účelem zisku.

Soukromé vlastnictví

Právo majetek užívat, mít z něj prospěch, vyloučit ostatní z užívání a prodat ho nebo darovat.

Trh

Způsob, kterým lidé dobrovolně směňují zboží a služby za protihodnotu, protože očekávají vzájemný prospěch.

Firma

Organizace, v níž soukromí vlastníci kapitálových statků zaměstnávají a řídí pracovníky, aby vyráběli zboží či služby k prodeji za účelem zisku.

Malthusiánský model

• vyšší životní úroveň → růst populace

• víc lidí (pracuje na stejném poli se stejnými technologiemi) → méňe produkce na člověka

Průměrný produkt

říká, kolik produkce (výstupu) připadá v průměru na jednu jednotku vstupu (třeba na jednoho pracovníka)

Například: 5 pracovníků vyrobí celkem 100 rohlíků:

Průměrný produkt práce = 100 ÷ 5 = 20 rohlíků na pracovníka.

Vzorec: průměrný produkt práce = celková produkce ÷ počet pracovníků.

Náklady obětované příležitosti

hodnota (prvni) možnosti, kterou nezvolime.....

Trade-off

znamená, že když chceš získat víc jedné věci, musíš se vzdát části jiné věci.

Například máš večer 3 hodiny:

• Když se budeš víc učit, budeš mít méně času na odpočinek.

• Když budeš víc odpočívat, zbude ti méně času na učení.

Explicitní náklady

Peníze, které podnikatel zaplatí za své podnikání př. Materiál, mzdy zaměstnanců, energie

Př. Vydelas 100 000

Explicitni naklady: 40 000 (mzdy, material, energie)

Účetní zisk = výnosy - explicitní náklady (100 000 - 40 000)

Implicitní náklady

Příjmy, kterých se podnikatel vzdává tím, že sám zdroje využívá (př. Máš byt a bydlíš v něm, mohla bys ho ale pronajímat za 15 000 Kč měsíčně ) ale vzdas se tech 15000 kc. = naklady obetovane prilezitosti

Ekonomické náklady

=to co skutečně zaplatiš + náklady obětované přiležitosti (= součet explicitních a implicitních nákladů)

Ekonomická renta

= čistý přínos z realizované volby - náklady obětované přiležitosti

Relativní ceny

Cena jednoho statku vyjádřená cenou jiného statku, tedy poměr jejich cen. Pokud káva stojí $60\text{ Kč}$ a čaj $30\text{ Kč}$, jedna káva stojí jako dva čaje.

Motivace

Důvody, které člověka vedou k určitému jednání.

Inovační renta

Inovační renta je dodatečný zisk, který firma získá díky zavedení inovace.

Například firma začne používat nový stroj:

• Dřív měla zisk 10 000 Kč měsíčně.

• S novým strojem má po započítání všech nákladů zisk 15 000 Kč měsíčně.

• Inovační renta je 5 000 Kč měsíčně.

Výhoda bývá dočasná – když stejnou inovaci zavedou konkurenti, může renta postupně zmizet.

Technologie s pevnými poměry

Technologie s pevnými poměry znamená, že vstupy musíš používat v určitém pevném poměru.

Například na výrobu 1 kola potřebuješ 1 rám a 2 kola.

Na výrobu 2 bicyklů potřebuješ 2 rámy a 4 kola – poměr zůstává stejný.

Víc jednoho vstupu nenahradí nedostatek druhého: když máš 1 rám a 100 kol, vyrobíš pořád jen 1 bicykl.

Konstantní výnosy z rozsahu

když všechny vstupy zvýšíš, ve stejném poměru vzroste i produkce.

Například:

• 2 pracovníci a 1 pec vyrobí 100 rohlíků.

• 4 pracovníci a 2 pece vyrobí 200 rohlíků.

👉 Dvojnásobek všech vstupů → dvojnásobek produkce, při stejné technologii.

Izokosta

Izokosta je přímka, která ukazuje různé kombinace vstupů, které stojí celkem stejně.

Třeba pracovník stojí 100 Kč a pronájem stroje 200 Kč. Celkové náklady mají být 400 Kč:

• 4 pracovníci a 0 strojů → 400 Kč.

• 2 pracovníci a 1 stroj → 400 Kč.

• 0 pracovníků a 2 stroje → 400 Kč.

Všechny tyto kombinace leží na stejné izokostě, protože stojí stejně.

Hranice výrobních možností (trade-off)

ukazuje maximální kombinace dvou statků, které můžeme vyrobit s dostupnými zdroji a technologií.

Představ si pekárnu, která vyrábí chleby a rohlíky. Má omezený počet pracovníků, pecí i mouky.

Když už využívá všechny zdroje efektivně, víc rohlíků může vyrobit jen tehdy, když vyrobí méně chlebů → to je trade-off.

Ceteris paribus

„za jinak stejných podmínek".

Zkoumáš, jak změna jedné věci ovlivní výsledek, a předpokládáš, že ostatní věci se nemění.

Napřklad: Když zdraží káva, lidé jí budou kupovat méně, ceteris paribus. Předpokládáme tedy, že se zároveň nezmění jejich přijmy, chutě ani ceny jiných nápojů.

Endogenní proměnná

Endogenní proměnná je proměnná, jejíž hodnota se určuje uvnitř modelu – model ji vysvětluje.

Například v malthusiánském modelu je endogenní počet obyvatel: model vysvětluje, jak se mění podle životní úrovně.

👉 Endogenní = to, co model vysvětluje.

Exogenní proměnná

Exogenní proměnná je proměnná, jejíž hodnota je daná zvenčí – model nevysvětluje, jak vznikla.

Například v malthusiánském modelu je exogenní technologie: předpokládáme, že se zemědělství zlepší, a zkoumáme následky. Neřešíme, proč ke zlepšení došlo.

👉 Exogenní = model ji bere jako danou.

Rovnováha

Rovnováha je stav, kdy se sledované veličiny samy od sebe nemění, pokud nepřijde nějaká změna zvenčí.

Představ si vesnici, kde žije 100 lidí.

Za rok se narodí 5 dětí a 5 lidí zemře. Pořád tam tedy žije 100 lidí → počet obyvatel je v rovnováze.

Teď se zlepší zemědělství a lidé mají víc jídla. Díky tomu jich méně umírá: narodí se 5 dětí, ale zemřou jen 2 lidé.

Ve vesnici je teď 103 lidí → počet obyvatel roste, takže už není v rovnováze.

Rovnováha tedy v tomhle příkladu znamená, že počet obyvatel ani neroste, ani neklesá.

Absolutní výhoda

za stejnou dobu a se stejnými zdroji vyrobiš vice množstvi než někdo jiný, nebo s méně zdroji než někdo jiný vyrobíš stejné množství

Specializace

Zaměření člověka, firmy nebo země na určitou činnost či výrobu určitého statku.

Dělba práce

Rozdělení výroby na jednotlivé úkoly, na které se různí pracovníci specializují (například při výrobě auta někdo vyrábí motor a jiný montuje kola).

Komparativní výhoda

Při výrobě tohoto statku se vzdáváme menšiho množství jiného statku než někdo jiný (menši náklady obětované přiležitosti)

Index reálných mezd

Index reálných mezd ukazuje, jak se změnilo množství věci, které si můžeš za mzdu koupit, oproti výchozimu obdobi.

Výchozímu roku přřadime hodnotu 100:

• Index 100 → koupis si stejne jako ve výchozim roce.

• Index 120 → koupiš si o 20 % více.

• Index 80 → koupíš si o 20 % méně.

Absolutní nevýhoda

• za stejnou dobu a se stejnými zdroji vyrobíš méně než někdo jiný

• kdyz s vice zdroji vyrobis stejne

Komparativní nevýhoda

při výrobě jednoho statku obětuješ více druhého statku než někdo jiný. Máš tedy vyšší náklady obětované přiležitosti.

Absolutní cena

Absolutní cena je cena statku vyjadřená v penězich.

Například: káva stoji 60 Kč → jeji absolutni cena je 60 Kč.

Relativní ceny

Relativní ceny - cena jednoho statku vyjádřená cenou jiného statku, tedy poměr jejich cen. Pokud káva stojí 60 Kč a čaj 30 Kč, jedna káva stoji jako dva čaje.

Ekonomická pobídka

je něco, co tě motivuje k určitému chování, protože tim něco získáš NEBO se vyhneš nákladům.

Napřiklad:

Sleva té motivuje k nákupu.

• Vyssi mzda té motivuje přijmout praci

• Drazsi benzin té motivuje jezdit méně autem a vice na kole.

• (i negativně) Pevný plat nezávislý na výkonu může motivovat k menšímu úsili.

Dobrovolná směna

je výměna, se kterou obě strany svobodně souhlasi, protože očekávaji, že si polepši.

Treba si koupíš kávu za 70 Kč:

• Ty chceš radši kávu než těch 70 Kč.

• Prodávající chce radši těch 70 Kč než kávu.

Proto s výměnou oba souhlasite. Neznamená to ale, že musíš být nakonec spokojená. Káva ti třeba nebude chutnat. Při nákupu jsi však očekávala, že ti bude stat za ty penize.

Rezervační možnost (alternativa)

je nejlepší (druhá) možnost, kterou máš, pokud nezvoliš první možnost

Prvni možnost : Dostaneš nabidku práce za 35 000 Kč.

Druhá: Pokud ji odmítneš, můžeš nastoupit jinam za 30 000 Kč...to je tvoje rezervačni alterativa

Malthusiánská past

Malthusiánská past = růst počtu obyvatel → životní úroveň se dlouhodobě nezvyšuje (i když se ekonomice daří lépe)

1. Zlepší se zemědělství

2. Lepší životní uroveñ → roste počet obyvatel

3. Více lidí potřebuje potraviny/půdu → zdroje na 1 člověka se zmenšují.

4. Životní úroveň se vrací k původní úrovni.

Parita kupní síly

Parita kupní síly umožňuje porovnat peníze podle toho, co si za ně v různých zemích koupíš.

Například stejný nákup stojí:

• V Česku 500 Kč.

• V Německu 25 eur.

Parita kupní síly je tedy 20 Kč za euro, protože 500 Kč má v Česku stejnou kupní sílu jako 25 eur v Německu.

Přínosy směny

Přínosy směny znamenají, že díky výměně získáš něco, čeho si ceníš víc než toho, čeho se vzdáš.

Třeba si koupíš kávu za 50 Kč:

• Ty si ceníš kávy víc než těch 50 Kč.

• Prodejce si cení těch 50 Kč víc než kávy, kterou prodává.

Oba si tak směnou polepšíte.

Technologický pokrok

Změna technologie umožňující vyrobit stejné množství výstupu s menším množstvím zdrojů.

Instituce

Formalní a neformální pravidla upravující vztahy mezi lidmi a jejich jednání, například zákony, vlastnická práva a společenské normy.

Kapitálové statky

Kapitálové statky jsou vyrobené věci, které používáme k výrobě dalších statků nebo poskytování služeb.

Například:

• Pec v pekárně.

• Stroj v továrně.

• Traktor na poli.

• Počítač, na kterém účetní pracuje.