Somatologie: Dělení buňky a tkáně lidského těla

Slovníkové kartičky pokrývající základní somatologické pojmy: způsoby dělení buněk (mitóza, mejóza, amitóza) a čtyři základní druhy tkání (epitely, pojiva, svalovinu a nervovou tkáň včetně stavby neuronu).

Mitóza

Nepřímé dělení buňky, při kterém vznikají 2 dceřiné buňky se stejným počtem chromozomů.

Mejóza

Dělení buňky vytvářející pohlavní buňky s různým počtem chromozomů; zahrnuje dvě navazující dělení.

Amitóza

Přímé dělení jádra bez typického mitotického aparátu; u člověka nepředstavuje běžný způsob množení buněk.

Tkáň

Soubor buněk podobné stavby a funkce spolu s mezibuněčnou hmotou.

Čtyři základní typy tkání

Tkáň epitelová, pojivová, svalová a nervová.

Epitel

Tkáň kryjící povrch těla, vystýlající dutiny a orgány a vytvářející žlázy; buňky těsně přiléhají s minimem mezibuněčné hmoty, je bez cév a živiny získává difúzí z podkladu.

Plochý epitel

Jednovrstvý epitel tvořící plicní sklípky (alveoly) a výstelku cév.

Krychlový epitel

Jednovrstvý epitel nacházející se v ledvinových kanálcích.

Válcový epitel

Jednovrstvý epitel tvořící střevní sliznici.

Vícevrstevný epitel

Epitel tvořený buňkami uspořádanými ve vrstvách, jehož hlavní funkcí je ochrana před odřením.

Rohovějící dlaždicový epitel

Typ vícevrstevného epitelu, který tvoří pokožku.

Přechodný epitel

Epitel přizpůsobující se roztažení svaloviny močového měchýře.

Resorpční epitel

Funkční typ epitelu specializovaný na vstřebávání látek, nacházející se v tenkém střevě.

Žlázový epitel

Epitel, který tvoří a uvolňuje produkty žláz.

Kolagenní vlákna

Vlákna mezibuněčné hmoty pojiva zajišťující pevnost.

Elastická vlákna

Vlákna mezibuněčné hmoty pojiva zajišťující pružnost.

Retikulární vlákna

Vlákna pojivové tkáně tvořící jemnou síť.

Řídké vazivo

Druh vaziva, který vyplňuje prostory a obaluje orgány.

Tuhé kolagenní vazivo

Pevné vazivo, které tvoří šlachy a vazy.

Tukové vazivo

Druh vaziva, který mechanicky chrání a ukládá tuk.

Retikulární vazivo

Vazivo vytvářející opornou síť v mízních uzlinách.

Chrupavka

Pevné a pružné pojivo bez cév, které se vyživuje difúzí a některé jeho typy jsou kryté ochrustavicí.

Hyalinní chrupavka

Typ chrupavky, který kryje kloubní plochy a tvoří části dýchacích cest.

Elastická chrupavka

Pružná chrupavka nacházející se v ušním boltci.

Vazivová chrupavka

Odolná chrupavka nacházející se v meziobratlových ploténkách.

Kostní tkáň

Pojivo poskytující oporu a ochranu; slouží jako zásobárna a její tvrdost i pevnost zajišťují minerální soli (hlavně sloučeniny vápníku a fosforu).

Fibroblasty a fibrocyty

Základní buňky vazivové tkáně.

Chondrocyty

Základní buňky chrupavky.

Osteocyty

Základní buňky kostní tkáně.

Hladká svalovina

Vůlí neovládaná svalovina bez příčného pruhování, tvořená vřetenovitými buňkami s jedním jádrem; nachází se ve stěnách dutých orgánů a cév.

Kosterní svalovina

Vůlí ovládaná svalovina zajišťující pohyb kostry, složená z dlouhých mnohojaderných příčně pruhovaných vláken.

Srdeční svalovina

Vůlí neovládaná svalovina tvořící srdce, složená z větvených příčně pruhovaných buněk.

Nervová tkáň

Tkáň přijímající, zpracovávající a předávající informace; tvoří ji neurony a podpůrné gliové buňky.

Dendrity

Výběžky neuronu, které přijímají signály a vedou je směrem k tělu neuronu.

Axon

Jediný dlouhý výběžek neuronu vedoucí vzruch od těla k dalším buňkám; může dosahovat délky až $1\,\text{m}$.

Myelinová pochva

Tukový polštář obalující a chránící axon; čím je silnější, tím rychleji se vzruch šíří.

Ranvierovy zářezy

Pravidelná přerušení myelinové pochvy na axonu, která umožňují skokovité předávání vzruchu.

Synapse

Funkční spojení, na kterém se signál předává z neuronu další buňce.