Komunikace v sociálně-vědním kontextu

Lidská komunikace

Proces úzce spojený se sociálním konstruováním reality.

Verbální komunikace

Způsob sdělování informací prostřednictvím artikulovaného jazyka.

Neverbální komunikace

Mimoslovní formy sdělování, mezi které patří proxemika, haptika, mimika, gestika a paralingvistika.

Pragmatika

Oblast sémiotiky, která studuje jazyk jako znakový systém ve vztahu k uživateli, zejména z hlediska působení znaku na něj.

Axiom o nekomunikaci

Princip, že nelze nekomunikovat, protože komunikace je chování a člověk se nemůže „nechovat".

Dvojná vazba

Komunikační situace, kdy je člověk vystaven dvěma neslučitelným požadavkům nebo volbě mezi dvěma nežádoucími způsoby jednání.

Schizmogeneze

Proces vytváření a posilování rozdílů v důsledku opakujících se interakcí mezi subjekty

Paradigma

Soubor obecných předpokladů a modelů vědeckého studia a výkladu jevů, který zahrnuje i institucionální uspořádání. Předurčuje, co má být zkoumáno a jakým přístupem.

Thomas Kuhn

Autor díla Struktura vědeckých revolucí, který rozpracoval pojem paradigma a rozlišil období normální vědy a vědecké revoluce.

Idoly

Koncepce Francise Bacona, kterou lze považovat za předchůdce moderního pojmu paradigma.

Kenneth Lee Pike

Americký lingvista, který zavedl pojmy émický a etický do antropologie na základě oborů fonetika a fonémika.

Émické hledisko

Logicko-empirický systém kategorizace a významu jevů, který pokládají za odpovídající sami aktéři studované kultury.

Etické hledisko

Perspektiva popisu, která závisí na výzkumníkovi a jeho rozhodnutí, jaké rozlišení jevů je pro daný případ odpovídající.

Émický model

Model vytvořený výzkumníkem (nikoliv příslušníky kultury), který vysvětluje kulturní jevy z perspektivy a v pojmech studované kultury.

Etický model

Model vytvářený prostřednictvím kategorií pocházejících z vnějšku a z perspektivy výzkumníka.

Uzavřené systémy komunikace

Způsob dorozumívání typický pro jiné druhy organismů než člověka (např. včely, mravenci, delfíni).

Otevřený systém komunikace

Forma komunikace v podobě artikulovaného jazyka vyvinutá v evoluci lidského rodu.

Jazyk

Systém sestávající ze slovní zásoby a pravidel neboli syntaxe.

Grooming (vískání)

Jedna z teorií původu jazyka, podle níž řeč nahradila vzájemnou péči o srst jako nástroj udržování celistvosti skupiny.

Kontinuita

Názor, že jazyk se vyvíjel pozvolným rozvojem.

Diskontinuita

Teorie předpokládající náhlý zrod jazyka.

Jazylka

Anatomický doklad jazykové kompetence; u neandertálců byla podobná jako u moderního člověka.

Washoe

Šimpanzice, která si v experimentu manželů Gardnerových osvojila asi 350 slov znakového jazyka a prokázala sebevědomí.

Mikrovýrazy

Velmi rychlé a drobné výrazy emocí v lidské tváři, kterými se zabýval psycholog Paul Ekman.

Rituál

Předepsané vzory chování vykonávané při společensky a kulturně významných událostech. Zahrnuje kolektivní jednání, světonázor, hodnoty a významy.

Ritualizace chování

Adaptivní mechanismus zkoumaný etologií, který zlepšuje komunikaci v zátěžových situacích, jako je krmení nebo upevňování hierarchií.

Vlastnosti lidských rituálů

Jsou stylizované, repetitivní, performativní a stereotypizované, ale na rozdíl od zvířat jsou sociálně a kulturně determinovány.

Fáze rituálu dle van Gennepa

Proces se skládá z fází odloučení, pomezí a přijetí.

Liminalita

Střední fáze přechodového rituálu (prahovost), kterou se podrobně zabýval Victor Turner.

Antistruktura

Průvodní jev liminality, během něhož zanikají běžné vztahy nadřízenosti a podřízenosti (např. u Hippie či františkánů).

Liminoidní jevy

Kolektivní stavy vyvolávané dobrovolnou účastí na festivalech, sportovních utkáních nebo online hrách, kde mizí vnímání času a společenských vztahů.

Manchesterská škola

Skupina badatelů (Max Gluckman, Victor Turner), která zkoumala integrativní funkci rituálně zpracovaných konfliktů ve společnosti.

Jazyková relativita

Představa, že rozdílné jazyky představují jiné světy a že svět interpretujeme prostřednictvím konkrétního jazyka.

Sapir-Whorfova hypotéza

Teorie lingvistů Edvarda Sapira a Benjamina Whorfa, podle které jazyk ovlivňuje nebo předurčuje způsob lidského myšlení.

Jazyková klec

Metafora pro jazykový determinismus, podle kterého každý jazyk vytváří specifický a nesouměřitelný pohled na svět.

Habitualizace

Proces osvojování si určitých vzorců a běžných procesů, který předchází institucionalizaci (ustavení normy v rámci společnosti).

Nativismus

Alternativní teorie jazyka k jazykovému relativismu, kterou zastávají například Noam Chomsky nebo Steven Pinker.

Jazyková kompetence

Vrozená lidská schopnost; předpoklad, že se rodíme se sadou základních jazykových pravidel.

Jazykový instinkt

Pinkerovo pojetí jazyka jako přirozené dovednosti, která je pro člověka stejně vlastní jako pro pavouka spřádání sítí.

Modularita mysli

Teorie Jerryho Fodora, podle níž se lidská mysl skládá ze specializovaných modulů pro zpracování konkrétních typů informací.

Mentálština

Vnitřní jazyk myšlení; představitelé nativismu tvrdí, že myšlení není totožné s konkrétním jazykem, do kterého je pouze „překládáno".

Komponentní analýza

Metoda kladením strukturálních otázek, která umožňuje odkrývat lidové modely a klasifikace v dané kultuře.

Lidové modely

Kulturně specifické klasifikace jevů, jako je živá příroda, anatomie nebo nemoci (též folktaxonomie).

Kultura (etymologie)

Slovo pochází z latinského colere, což původně znamenalo „obdělávání zemědělské půdy".

Axiologický přístup ke kultuře

Pohled na kulturu jako na aktivitu směřující ke zlepšování člověka a zahrnující sféru pozitivních hodnot (vzdělanost, kultivovanost).

Kultura jako entita

Předpoklad, že kultura je pozorovatelná jednotka lokalizovatelná v čase a prostoru.

Definice kultury (Kroeber & Kluckhohn)

Systém idejí, norem a artefaktů, které jsou sdíleny a předávány členy určité společnosti.

Atributy kultury

Kultura je sdílená, naučená, historická a založená na symbolech a vzorech.

Kulturní šok

Psychická dezorientace a frustrace jedince při snaze vyrovnat se s odlišným kulturním prostředím.

Reintegrační (reversní) šok

Dezorientace vyvolaná snahou o opětovné sžití s vlastní (domovskou) společností po návratu z ciziny.

Symptomy kulturního šoku

Patří sem stesk po domově, nadměrná hygiena, znuděnost, zvýšená potřeba spánku nebo záchvaty pláče.

Lewisův model

Rozdělení kultur do tří základních kategorií: lineárně-aktivní, multi-aktivní a reaktivní.

Lineárně-aktivní kultury

- Německo, Švýcarsko, USA

- Data, fakta, focus na jednu věc - low context kultury

- striktní pravidla

(Česko)

Multi-aktivní kultury

- Latinská Ameriky, jižní Evropa (Itálie, Španělsko) nebo arabské státy

- multitasking, high kontext kultury, čas není pevná linka

- mezilidské vztahy

Reaktivní kultury

- Japonsko, Čína, Vietnam, Korea

- čas je cyklický, high kontext, posluchačské kultury

- úcta k autoritám

Strukturalismus

Významné paradigma společenských věd 2. poloviny 20. století, které klade důraz na vztahy mezi prvky v rámci složitých systémů.

Znak

Základní prvek komunikace, který je definován jako něco, co stojí místo něčeho jiného.

Symbol

Na rozdíl od znaku se podle Paula Ricouera vyznačuje „košatostí významů".

Claude Lévi-Strauss

Francouzský filozof a etnolog, který patří k hlavním průkopníkům strukturalismu.

Zdroje strukturalismu

Hlavními inspiračními zdroji jsou racionalistická filozofie, strukturální lingvistika (Ferdinand de Saussure) a francouzská sociologická škola.

Binární opozice

Dvojice protikladných vztahů či pojmů, skrze které lidská mysl strukturuje mýty a kulturní významy.

Nadhodnocené a znehodnocené vztahy

Tento soubor vztahů se týká situací, kdy jsou pokrevní vazby mezi příbuznými zveličené nebo nepřirozeně zdůrazněné.

Jde o vztahy, které jsou „příliš blízké" nebo sociálně nepřípustně těsné.

- Oidipus (sňatek s matkou), Antigona (zakázaný pohřeb bratra)

Subkultura

Sociální skupina, která se svými sdílenými idejemi, normami a artefakty do určité míry odlišuje od majoritní společnosti.

Kontrakultura

Skupina či síť lidí, jejichž sdílené hodnoty jsou v přímém rozporu s dominantní kulturou nebo vůči ní vystupují kriticky.

Dick Hebdige

Autor průkopnického díla Subkultura a styl, v němž analyzoval výrazové prostředky skupin jako punk, skinheads či rockeři.

Autor průkopnického díla Subkultura a styl, v němž analyzoval výrazové prostředky skupin jako punk, skinheads či rockeři.

Proces, kdy se původně okrajová subkultura stane součástí hlavního proudu (např. punk v podání Vivienne Westwoodové).

Modern Primitives (Moderní primitivové)

Specifická subkultura příznivců extrémních tělesných modifikací, kteří hledají autenticitu v rituálech kmenových společností.

Sociolingvistika

Vědní obor zabývající se vztahy mezi jazykem a myšlením a tím, jak se v jazyce odráží sociální stratifikace.

Vědní obor zabývající se vztahy mezi jazykem a myšlením a tím, jak se v jazyce odráží sociální stratifikace.

Koncept studující proplétání jazyků, etnických a sociálních rozdílů ve veřejném prostoru (ulicích).

Superdiverzita

Stav charakteristický pro současnost, definovaný jako „diverzita v diverzitě", která se vyznačuje komplexitou, nepředvídatelností a mobilitou.

Etnografie řeči

Směr založený Dellem Hymesem, který studuje jazyk primárně jako sociální fenomén.

Řečové společenství

Skupina lidí, která sdílí určitou varietu jazyka spolu s pravidly pro jeho užívání a interpretaci.

Etnografie

Metodologický postup zaměřený na podrobné zaznamenávání „proudu sociální rozmluvy" a jevů v jejich přirozeném kontextu.

Reflexivita

Přístup v etnografii uznávající, že tvorba vědeckých dat je osobní záležitostí výzkumníka a odráží jeho vlastní perspektivu.