1/11
Looks like no tags are added yet.
Jakými způsoby překonávají poikilotermní živočichové období nízkých teplot?
- poikilotermní živočichové: teplota jejich těl je úplně nebo alespoň do značné míry dána teplotou okolí (termoregulují nedokonale) → vyhledávají místa, kde je tepelná výměna optimální
a) dlouhodobý pokles okolní teploty: upadají do klidového stavu (diapauza) → výrazný útlum metabolismu a životních funkcí
b) krátkodobý pokles okolní teploty: zvyšují teplotu zvýšením pohybové aktivity, energií ze slunečního záření nebo kolektivní termoregulací
Jakými mechanismy mohou udržet homoiotermní živočichové konstantní teplotu za nízkých teplot okolí?
- homoiotermní živočichové: udržují teplotu těla pomocí termoregulačních mechanismů, teplota ovlivněna pohlavím, ontogenetickým stadiem, denní dobou, výživou, svalovou činností, emočními stavy, teplotou okolí, funkčním stavem organismu
hodnoty kolísají v povrchových tkáních, tělní jádro si udržuje teplotu stálou
- termoregulační mechanismus: nasazen pro udržení stálé tělesné teploty po změně teploty okolí – fyzikální, chemický a centrální
fyzikální: mechanismy proti tepelným ztrátám – izolace těla srstí, peřím, kůží a podkožním tukem, smrštěním svalů a zvýšení prokrvení cév, konstrikce periferních cév (zabraňuje se přísun tepla k povrchu), změna chování (shlukování, schoulení, stáčení do klubíček a stavění lepších doupat)
- chemická
třesová termogeneze: s klesající okolní teplotou hodnoty klidového metabolismu stoupají, až metabolické možnosti živočicha nestačí pokrýt tepelné ztráty nastupuje vrcholový metabolismus → svalová aktivita; postupné a obecné zvýšení svalového tonu → svalový třes (účel: uvolnit co největší množství energie ze svalového glykogenu pro termoregulaci) není to plynulý děj, ale probíhá v rytmických výbuších
netřesová termogeneze: vyvolaná hormonálně (především noradrenalinu), nebo přes hnědou tukovou tkáň (novorozenci, hibernující a chladově aklimovaní) - v mitochondriích HTK se tepelná energie uvolňuje přímo bez vazby na ATP
- centrální: hypotalamus, koordinuje tvorbu i výdej tepla, udržuje stabilní teplotu tělního jádra
Jaké jsou adaptace na výkyvy teplot na buněčné úrovni?
- hlavní nebezpečí: tvorba ledových krystalků uvnitř buňky
- zmrznutí tolerující = led vzniká v extracelulárních prostorách, ale ne intracelulárně, za tím účelem jsou v intersticiu obsaženy nukleační látky, (proteiny), kolem kterých se kontinuálně a „kontrolovaně“ tvoří krystalky ledu již při mrazech blízkých nule. Intracelulárně syntetizovány tzv. kryoprotektanty (zvyšují osmotickou koncentraci, udržují jistou organizovanost molekul vody a nedovolí jim zmrznout)
- zmrznutí netolerující = snižují bod tuhnutí a udržují extra – i intracelulární vodu v trvale podchlazeném stavu díky mohutné syntéze kryoprotektivních (zmrznutí bránících) látek, náročné, mezi obratlovci např. ryby v zimě
Vysvětlete pojmy: poikilotermie, homoiotermie, heterotermie a čeho se týkají?
- poikilotermie: tělesná teplota kolísá podle teploty okolí, organismus ji aktivně neudržuje konstantní, je typická pro většinu bezobratlých, ryby, obojživelníky a plazy
- homoiotermie: tělesná teplota je relativně konstantní, nezávislá na okolí, organismus ji aktivně udržuje (metabolismus, izolace, regulace), je typická pro ptáky a savce
- heterotermie: kombinace obou předchozích, někdy se organismus chová jako homoiotermní, jindy jako poikilotermní jako při hibernaci, torporu (dočasný, reverzibilní stav snížené aktivity organismu) a denních výkyvech
Charakterizujte fyzikální termoregulaci.
- způsob regulace tělesné teploty, při kterém organismus ovlivňuje výdej (ztráty) tepla do okolí, aniž by výrazně měnil jeho produkci (netvoří)
- mechanismy proti tepelným ztrátám: izolace těla srstí, peřím, kůží a podkožním tukem, smrštěním svalů a zvýšení prokrvení cév, konstrikce periferních cév (zabraňuje se přísun tepla k povrchu), změna chování (shlukování, schoulení, stáčení do klubíček a stavění lepších doupat)
Charakterizujte chemickou termoregulaci.
- regulace tělesné teploty změnou produkce tepla pomocí metabolismu (třes i netřesová termogeneze)
- třesová termogeneze: s klesající okolní teplotou hodnoty klidového metabolismu stoupají, až metabolické možnosti živočicha nestačí pokrýt tepelné ztráty nastupuje vrcholový metabolismus → svalová aktivita; postupné a obecné zvýšení svalového tonu → svalový třes (účel: uvolnit co největší množství energie ze svalového glykogenu pro termoregulaci) není to plynulý děj, ale probíhá v rytmických výbuších
- netřesová termogeneze: vyvolaná hormonálně (především noradrenalinu), nebo přes hnědou tukovou tkáň (novorozenci, hibernující a chladově aklimovaní) - v mitochondriích HTK se tepelná energie uvolňuje přímo bez vazby na ATP
Co je to „hnědá tuková tkáň“ a její význam.
- speciální typ tukové tkáně, který slouží k tvorbě tepla (termogenezi), nikoli primárně k ukládání energie
- velké množství mitochondrií (proto „hnědá“ barva), mitochondrie mají speciální mechanismus, který nevede k tvorbě ATP, ale energie se uvolňuje přímo jako teplo → netřesová termogeneze
Jak se s nepříznivými životními podmínkami vyrovnávají heterotermní živočichové?
- dočasně mění svou tělesnou teplotu a metabolismus, přecházejí ze stavu podobného homoiotermii do „poikilotermního“ režimu
- nepříznivé podmínky (chlad, nedostatek potravy): výrazně sníží tělesnou teplotu, utlumí metabolismus a zpomalí životní funkce (dýchání, srdeční činnost)
- hibernace (zimní spánek) zajišťuje, aby byla zachována tepelná homeostáza v bdělém i hypotermním stavu, vyznačuje se poklesem srdeční frekvence, zpomalením dýchání a útlumem metabolických dějů
Jak probíhá výměna tepla mezi organismem a prostředím. Jaké fyziologicky významné děje může změna teploty ovlivnit?
- radiace (vyzařování) – hlavní způsob (cca 60 % tepla)
- kondukce (vedení) – asi 5 %
- konvekce (proudění) – asi 15 %
- evaporace (odpařování vody) např. pocení (velmi významné u člověka)
- změna teploty ovlivňuje metabolismus, aktivitu enzymů a biochemické reakce, nervovou a svalovou činnost a homeostázu organismu
Jak termoreguluje hmyz?
- včely: horko – vyloučí ústy kapičku tekutiny a jejím odpařováním se ochlazují.
chlad – zvýšení metabolismu
- udržování teploty v úle (optimum 35 °C)
chlad: včely se shlukují dohromady a teplotu zvyšují svalovým třesem
horko: některé dělnice stojí u ústí úlu a křídly vytvářejí proud vzduchu, odpařováním vody hlavně z medu v úle teplota klesá (skupinová termoregulace)
- činnost létacích svalů včel: hřbetní céva je ve stopce oddělující hruď od zadečku zatočena do 9 smyček – jednoduchý protiproudý mechanismus nebo tepelný výměník – proud teplé hemolymfy směřující do zadečku předává teplo opačnému proudu tekoucímu hřbetní cévou do hrudi → teplota hrudi je udržovaná na úkor teploty zadečku
- obecně: za letu: šupiny a chlupy můr a včel i jiná izolační zařízení
zahřátí těla: často energie slunečního svitu
stav kryptobiózy: přežití dlouhou dobu v mimořádných teplotách za předpokladu snížení obsahu tělesné vody

Vysvětlete obecný princip protiproudé výměny a uveďte příklady, kde se uplatňuje.
- dvě tekutiny (nebo proudy látek) proudí opačným směrem, což umožňuje maximálně účinný přenos látek nebo tepla. Po celé délce kontaktu je zachován koncentrační/teplotní gradient → efektivnější výměna než při souproudém toku
- žábry ryb, končetiny živočichů a ledviny (Henleova klička)
Diskutujte vliv věku a velikosti těla savců z hlediska strategií termoregulace.
Velikost těla i věk savců výrazně ovlivňují jejich strategie termoregulace.
- malí savci: velký poměr povrchu k objemu → rychle ztrácejí teplo a musí ho kompenzovat vysokým metabolismem
- velcí savci: ztrácejí teplo pomalu a řeší spíše jeho odvádění. Mláďata mají nedokonale vyvinutou termoregulaci, méně izolačních vrstev a jsou náchylnější k prochlazení → využití hnědé tukové tkáně, závisí na rodičích. Dospělí jedinci mají již plně vyvinuté regulační mechanismy a dokážou lépe udržovat homeostázu