1/25
Looks like no tags are added yet.
Name | Mastery | Learn | Test | Matching | Spaced | Call with Kai | Chat |
|---|
No analytics yet
Send a link to your students to track their progress
Kolik petagramů suché hmotnosti za rok tvoří suchozemská primární produkce?
48–69 petagramů suché hmotnosti za rok.
Kolik petagramů suché hmotnosti za rok tvoří mořská primární produkce?
50 petagramů suché hmotnosti za rok.
Jaká je celková čistá primární produkce planety?
Zhruba 105 petagramů uhlíku za rok.
Na čem primárně závisí biologické procesy?
Na slunečním záření.
Jaké faktory ovlivňují využití slunečního záření pro NPP?
Dostupnost vody a živin.
Proč je měření podpovrchové NPP problematické?
Protože může být stejně vysoká nebo vyšší než povrchová a často se podceňuje.
Kolik procent oceánských stanovišť produkuje méně než 400 g/m²/rok?
Asi 90 %.
Kolik procent suchozemských stanovišť produkuje méně než 400 g/m²/rok?
Více než 30 %.
Proč oceány přestože pokrývají dvě třetiny Země, produkují méně než polovinu uhlíku?
Protože většina oceánu má nízkou koncentraci živin.
Kde je v oceánech nejvyšší primární produkce?
U ústí velkých řek a na mořském šelfu.
Co umožňuje vyšší fotosyntézu v oblastech mořského šelfu?
Čirá voda a vysoká koncentrace živin.
Která stanoviště jsou nejproduktivnější?
Řasové lavice, korálové útesy, močály, bažiny a obdělávaná půda.
Jak se do produktivních stanovišť dostávají živiny?
Zvětráváním hornin, vymýváním půd z povodí a srážkami.
Proč má volný oceán nízkou produktivitu?
Protože má sice hlubokou eufotickou zónu, ale nízkou koncentraci živin.
Kde se v oceánu zvyšuje obsah živin?
V místech upwellingu.
Co je upwelling?
Výstup chladné, na živiny bohaté hlubokomořské vody na povrch.
Jak vzniká upwelling pomocí Ekmanova transportu?
Paralelní vítr s pobřežím vytváří proudy, které Coriolisova síla odklání od pobřeží, voda je nahrazována hlubinnou vodou.
Kde dochází k významnému upwellingu?
Na rovníku (ITCZ), u pobřeží Antarktidy a na místech, kde vystupují hlubokomořské proudy.
Jak produktivita obecně závisí na zeměpisné šířce?
Roste od severu přes mírné pásmo až k tropům.
Které biomy zajišťují asi 60 % suchozemské produkce uhlíku?
Tropické deštné lesy a savany.
Proč jsou tropické deštné lesy a savany tak produktivní?
Protože mají vysokou produktivitu a pokrývají velkou plochu.
Jaký je vztah mezi produktivitou a zeměpisnou šířkou u lesních biomů?
Produktivita roste směrem od severu k tropům.
Kde v oceánech dochází k největší produktivitě?
V místech upwellingu.
Které vodní ekosystémy kopírují vzorec závislosti na šířce?
Jezera (nikoli oceány).
Jaké jsou hlavní faktory omezující produktivitu společenstev?
Sluneční záření a teplota.