Úvod do chemie, její obory a historie

Sada slovníkových kartiček pokrývající definici chemie, její metody, jednotlivé obory, historická období a využití chemických surovin a průmyslu.

Chemie

Přírodní věda, která zkoumá vlastnosti látek a chemické změny (jejich přeměnu v látky jiné).

Pozorování (v chemii)

Způsob získávání poznatků v chemii pomocí našich smyslů.

Pokusy

Cílevědomé zjišťování chování látek za určitých podmínek.

Měření

Zjišťování hodnot určitých veličin pomocí přístrojů.

Modelování

Postup využívající podobnosti v případech, kdy studovaný jev není přímo dostupný.

Obecná chemie

Obor chemie zabývající se základními chemickými zákonitostmi, stavbou látek a obecnými představami o průběhu chemických dějů.

Anorganická chemie

Obor chemie zkoumající vlastnosti všech prvků a většiny sloučenin s výjimkou sloučenin uhlíku.

Organická chemie

Obor chemie zabývající se chemií sloučenin vodíku, uhlíku a jejich derivátů.

Biochemie

Obor chemie zkoumající reakce a složení probíhající v živých organismech.

Fyzikální chemie

Obor chemie, který zkoumá chemické systémy a reakce pomocí fyzikálních principů.

Analytická chemie

Obor chemie zjišťující kvalitativní a kvantitativní složení látek pomocí fyzikálně-chemických metod.

Chemická technologie

Obor chemie zabývající se praktickým využitím chemických reakcí při výrobě chemických látek.

1. období starověké chemie

První historické období chemie spojené s využitím ohně, malbami na stěnách, zpracováním kůží, kovů, výrobou keramiky, skla, porcelánu, papíru a přípravou opojných nápojů.

2. období alchymie (časové vymezení)

Historické období probíhající v Číně (okolo 6. století), Arábii (9.–13. století), Evropě (11.–18. století) a ČR (16.–17. století za vlády Rudolfa II.).

Iatrochemie

Směr, kterým byla nahrazena alchymie v ČR v 16.–17. století za vlády Rudolfa II., spojený se jménem Paracelsus.

Robert Boyle

Vědec (1637–1691), který ve druhé polovině 17. století položil základy vědecké chemie, odmítl názory alchymistů a určil za úkol chemie zjišťování skutečného složení látek.

3. období vzniku vědecké chemie

Období započaté ve 2. polovině 17. století Robertem Boylem; koncem 18. století v něm byla objevena řada prvků, zjištěno složení vody a formulován zákon zachování hmoty.

4. období rozvoje moderní chemie

Období 19.–20. století, kdy se chemie odděluje jako samostatná věda a dochází k prudkému rozvoji chemické výroby.

Mezníky 4. období rozvoje moderní chemie

Objev slučovacích zákonů, vypracování atomové a molekulové teorie, objev periodického zákona (PSP), objevy v elektrochemii, objev elementárních částic atomu a radioaktivity a syntetická příprava makromolekulárních látek.

Velká chemizace

Všestranné využívání chemických výrobků a chemických postupů, které přináší pozitiva i negativa (ničení životního prostředí, zdravotní potíže lidí).

Nerudné suroviny pro chemickou výrobu v ČR

Kaolín, křemenný písek, jíly, hlíny a vápenec.

Hutnický průmysl

Průmyslové odvětví zaměřené na výrobu kovů z rud.