Pojmy BUNĚČNÁ BIOLOGIE

Aktin

•       Aktin je bílkovina tvořící mikrofilamenta cytoskeletu

•       Podílí se na udržování tvaru buňky, pohybu buňky a pohybu některých organel

•       Spolu s myozinem umožňuje svalovou kontrakci

•       Nachází se také v buněčných výběžcích a při cytokinezi vytváří kontraktilní prstenec

Amitóza

•       Přímé dělení buněčného jádra, při kterém nedochází k vytvoření typického dělícího vřeténka

•       Jádro se jednoduše zaškrtí a rozdělí

•       Je méně přesný způsob rozdělení genetického materiálu než mitóza

•       Vyskytuje se například u některých specializovaných nebo poškozených buněk

Amyloplasty

•       Druh leukoplastů, tedy bezbarvých plastidů rostlinných buněk

•       Jejich hlavní funkcí je ukládání škrobu

•       Nacházejí se například v zásobních orgánech – hlízách, kořenech nebo semenech

Anafáze

•       Jedna z fází mitózy nebo meiózy

•       U mitózy se od sebe oddělují sesterské chromatidy a putují k opačným pólům buňky

•       V meióze I se naopak oddělují homologické chromozomy, nikoli chromatidy

•       K pohybu chromozomů slouží dělicí vřeténko

Apoptóza

•       Programovaná buněčná smrt

•       Je geneticky řízená a pro organismus představuje normální fyziologický proces

•       Odstraňuje nepotřebné, poškozené nebo staré buňky

•       Buňka se postupně rozpadá na malé části, které jsou odstraněny okolními buňkami nebo fagocyty

•       Na rozdíl od nekrózy obvykle nevyvolává výrazný zánět

Apozice

•       Přikládání nových vrstev materiálu na povrch buněčné stěny

•       U rostlin se tak například zesiluje buněčná stěna

•       Nový materiál se ukládá mezi již existující vrstvy nebo na jejich povrch

Astrosféra

•       Oblast cytoplazmy kolem centrozómu, ze které vycházejí mikrotubuly

•       Je typická především pro živočišné buňky

•       Podílí se na organizaci mikrotubulů a tvorbě dělícího vřeténka

Autofágie

•       Proces, při kterém buňka rozkládá a recykluje vlastní poškozené nebo nepotřebné struktury

•       Materiál je obvykle dopraven k lyzozomům, kde je enzymaticky rozložen

•       Umožňuje buňce získávat zpět stavební látky

•       Může být významná při nedostatku živin

Bičík

•       Dlouhý buněčný pohybový organel

•       U eukaryot je tvořen systémem mikrotubulů

•       Umožňuje pohyb buňky nebo pohyb tekutiny kolem buňky

•       Typickým příkladem je bičík spermie

Biomembrána

•       Membrána tvořená především fosfolipidy a bílkovinami

•       Odděluje buňku od okolí nebo vytváří hranice buněčných organel

•       Má selektivní propustnost

•       Podle tekutého mozaikového modelu se membrána skládá z fosfolipidové dvojvrstvy, ve které jsou vloženy membránové proteiny

Bivalenty

•       Struktury vznikající během meiózy I.

•       Jeden bivalent tvoří dva homologické chromozomy, každý složený ze dvou chromatid

•       Celkem tedy obsahuje 4 chromatidy

•       Proto se také označuje jako tetráda

Buněčná inkluze

•       Neživé nebo dočasně uložené látky v cytoplazmě

•       Nejsou považovány za organely

•       Mohou představovat například zásobní látky, pigmenty nebo odpadní produkty

•       Příkladem jsou tukové kapénky nebo zásobní granula

Buněčná stěna

•       Pevná struktura na povrchu některých buněk

•       U rostlin je tvořena především celulózou, hemicelulózami a pektiny

•       Dodává buňce pevnost a chrání ji

•       Zabraňuje také nadměrnému prasknutí buňky při příjmu vody

•       Rostlinná buněčná stěna může být primární a sekundární

Buněčný cyklus

•       Období od vzniku buňky do jejího dalšího rozdělení

•       Skládá se z:

o      G1 fáze – růst a běžná činnost

o      S fáze – replikace DNA

o      G2 fáze – příprava na dělení

o      M fáze – mitóza a cytokineze.

Centriola

•       Válcovitá struktura tvořená mikrotubuly

•       Typická především pro živočišné buňky

•       Dvě centrioly společně tvoří centrozóm

•       Podílí se na organizaci mikrotubulů a tvorbě dělícího vřeténka

Centromera

•       Oblast chromozomu, která spojuje jeho chromatidy.

•       Váží se na ni proteiny kinetochoru.

•       Na kinetochor se připojují mikrotubuly dělícího vřeténka.

•       Je důležitá pro správné rozdělení chromozomů při dělení buňky

Centrosféra

•       Oblast cytoplazmy nacházející se kolem centrozómu

•       Obsahuje mikrotubuly vycházející z organizačního centra

•       Pomáhá při organizaci cytoskeletu

Centrozóm

•       Hlavní centrum organizace mikrotubulů v živočišných buňkách

•       Obsahuje dvojici centriol

•       Při buněčném dělení se podílí na vytvoření dělícího vřeténka

Crossing-over

•       Výměna úseků DNA mezi homologickými chromozomy

•       Probíhá během profáze I meiózy, konkrétně v pachytene

•       Zvyšuje genetickou variabilitu potomstva

•       Místa, kde jsou homologické chromozomy spojeny po crossing-overu, souvisejí s chiazmaty

Cytokineze

•       Rozdělení cytoplazmy mateřské buňky na dvě dceřiné buňky

•       Následuje po karyokinezi

•       U živočišných buněk vzniká zaškrcením buněčné membrány

•       U rostlin vzniká buněčná přepážka

Cytoplazma

•       Obsah buňky mezi buněčnou membránou a jádrem

•       Tvoří ji cytosol a buněčné struktury/organelly

•       Probíhá v ní mnoho metabolických reakcí

Cytoplazmatická membrána

•       Membrána ohraničující buňku

•       Je tvořena především fosfolipidovou dvojvrstvou s bílkovinámi

•       Reguluje transport látek mezi buňkou a okolím

•       Je selektivně propustná

Cytoskelet

•       Vnitřní „kostra“ buňky

•       Tvoří ho: mikrofilamenta, intermediární filamenta, mikrotubuly

•       Udržuje tvar buňky

•       Umožňuje pohyb buněk a organel

•       Podílí se na buněčném dělení

Cytostatika

•       Látky používané především k léčbě nádorových onemocnění

•       Zasahují do dělení a růstu buněk

•       Protože nádorové buňky se rychle dělí, jsou vůči nim často citlivé

•       Mohou ale poškodit i zdravé rychle se dělící buňky

Dělicí vřeténko

•       Struktura vytvořená především z mikrotubulů během buněčného dělení

•       Připojuje se k chromozomům a zajišťuje jejich rozdělení do dceřiných buněk

•       Je zásadní pro mitózu i meiózu

Despiralizace chromozomů

•       Rozvolnění silně kondenzovaného chromatinu

•       Probíhá především na konci buněčného dělení

•       Chromozomy se stávají méně viditelné a DNA se vrací do podoby chromatinu

Diakineze

•       Poslední fáze profáze I meiózy

•       Chromozomy jsou silně kondenzované

•       Homologické chromozomy jsou spojeny chia zmaty

•       Mizí jaderný obal a začíná vznikat dělící vřeténko

Diktyozóm

•       Funkční jednotka Golgiho aparátu v rostlinné buňce

•       Tvoří jej soustava plochých membránových váčků – cisteren

•       Přijímá látky z endoplazmatického retikula, upravuje je a třídí

•       Podílí se také na tvorbě materiálu buněčné stěny

Diploidní

•       Buňka nebo organismus, který má dvě sady chromozomů – 2n

•       Jedna sada pochází od matky a druhá od otce

•       Typickými diploidními buňkami jsou tělní buňky člověka

Diplotene

•       Fáze profáze I meiózy

•       Homologické chromozomy se začínají od sebe vzdalovat

•       Zůstávají spojeny v místech crossing-overu – chiazmatech

Ektoderm

•       Jeden ze tří zárodečných listů embrya

•       Vznikají z něj například: pokožka, nervová soustava, některé smyslové struktury

•       Je tedy základem především pro povrchové a nervové struktury

Elaioplasty

•       Druh leukoplastů

•       Ukládají především lipidy/tuky

•       Nacházejí se v některých rostlinných buňkách

Embryonální indukce

•       Proces, při kterém jedna skupina embryonálních buněk ovlivňuje vývoj jiné skupiny buněk

•       Indukující tkáň vysílá signály, které ovlivňují diferenciaci okolních buněk

•       Je důležitá při vývoji orgánů a tělních struktur

Endocytóza

•       Příjem látek do buňky pomocí vchlípení buněčné membrány

•       Membrána obalí přijímanou látku a vytvoří váček

•       Patří sem fagocytóza a pinocytóza

Endomembránové struktury

•       Soustava membránových struktur uvnitř eukaryotické buňky

•       Patří sem: endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, lyzozomy, transportní váčky a vakuoly, jaderná membrána – kartotéka

•       Podílejí se na syntéze, úpravě, transportu a rozkladu látek

Endoplazmatické retikulum

•       Membránový systém tvořený kanálky a váčky; Naléhající cisterny na sebe

•       Rozlišujeme drsné ER a hladké ER

•       Drsné ER má ribozomy a podílí se hlavně na syntéze transmembránových proteinů

•       Hladké ER se podílí například na syntéze lipidů a detoxikaci

•       Svalová soustava – sarkoplazmatické retikulum – zásobárna Ca

Entoderm

•       Jeden ze tří zárodečných listů

•       Vznikají z něj především epitely trávicí a dýchací soustavy a některé jejich žlázy

•       Je vnitřním zárodečným listem

Eukaryotická buňka

•       Buňka s pravým buněčným jádrem, které je odděleno jaderným obalem

•       Obsahuje membránové organely – mitochondrie a chloroplasty

•       Patří sem buňky živočichů, rostlin, hub a prvoků

•       Je obecně strukturálně složitější než prokaryotická buňka

•       Vznikla procesem endosymbiózy

•       Větší než prokaryotická buňka

Exocytóza

•       Proces, při kterém buňka vylučuje látky ven

•       Vezikula splyne s cytoplazmatickou membránou a její obsah se uvolní mimo buňku

•       Například při sekreci hormonů, neurotransmiterů nebo trávicích enzymů

Fagocytóza

•       Druh endocytózy

•       Buňka pohlcuje velké pevné částice, například bakterie nebo buněčné zbytky

•       Typická je pro některé bílé krvinky

•       Vzniklý váček je následně spojen s lyzozomem

Fáze mitózy

Mitóza se klasicky dělí na:

1.     profázi – kondenzace chromozomů

2.     metafázi – chromozomy se řadí do ekvitoriální roviny uprostřed buňky

3.     anafázi – oddělení sesterských chromatid

4.     telofázi – vznikají dvě nová jádra

Poté následuje cytokineze

Fyziologický roztok

•       Roztok, jehož koncentrace je přibližně stejná jako koncentrace tělních tekutin

•       Klasickým příkladem je 0,9% roztok NaCl

•       Je přibližně izotonický vůči krevní plazmě

G0 fáze

•       Stav, kdy buňka opustí buněčný cyklus a přestane se dělit

•       Některé buňky mohou být v G0 dočasně a za určitých podmínek se vrátit do cyklu

•       Jiné, například některé vysoce diferencované buňky, zůstávají v G0 dlouhodobě

G1 fáze

•       První fáze buněčného cyklu po vzniku dceřiné buňky

•       Buňka roste

•       Probíhá intenzivní syntéza RNA a proteinů

•       Buňka kontroluje, zda jsou podmínky vhodné pro další dělení

G2 fáze

•       Následuje po replikaci DNA

•       Buňka dále roste a připravuje se na mitózu

•       Probíhá kontrola správnosti replikace DNA

•       Syntetizují se látky potřebné pro buněčné dělení

Gameta

•       Pohlavní buňka

•       Je obvykle haploidní, tedy obsahuje jednu sadu chromozomů

•       U člověka jsou gametami vajíčko a spermie

•       Při oplození se dvě gamety spojí a vzniká diploidní zygota

Generační čas buňky

•       Doba potřebná k tomu, aby se buňka jednou rozdělila

•       Zahrnuje celý buněčný cyklus

•       Liší se podle typu buňky a podmínek prostředí

Genom

•       Kompletní soubor genetické informace organismu nebo buňky.

•       U eukaryot zahrnuje DNA v jádře i genetickou informaci některých organel.

•       Obsahuje geny i nekódující úseky DNA.

Glykokalyx

•       Vrstva sacharidových řetězců na vnější straně cytoplazmatické membrány

•       U živočišných buněk je tvořena především sacharidy navázanými na membránové proteiny a lipidy

•       Podílí se na ochraně, buněčném rozpoznávání a komunikaci

Golgiho aparát

•       Membránová organela tvořená systémem plochých cisteren

•       Přijímá látky z ER

•       Upravuje, třídí a balí proteiny a lipidy. Postranslační modifikace proteinů, glykosylace

•       Vytváří transportní a sekreční váčky

•       Podílí se také na tvorbě lyzozomů

Haploidní

•       Buňka obsahující jednu sadu chromozomů – n

•       U člověka mají haploidní buňky 23 chromozomů

•       Typickými haploidními buňkami jsou gamety

Hayflickův limit

•       Omezený počet dělení, který mohou za běžných podmínek absolvovat některé somatické buňky

•       Po určitém počtu dělení buňky vstupují do senescence

•       Souvisí mimo jiné se zkracováním telomer

Heterotypické dělení

•       Označení pro první meiotické dělení – meiózu I

•       Dochází při něm k oddělení homologických chromozomů

•       Po jeho skončení vznikají dvě buňky s redukovaným počtem chromozomů

Hladké endoplazmatické retikulum

•       ER bez ribozomů na povrchu

•       Podílí se na: syntéze lipidů, metabolismu sacharidů, detoxikaci, ukládání Ca²⁺

•       Ve svalových buňkách se specializuje jako sarkoplazmatické retikulum

Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu

•       Kontrolní mechanismus, který rozhoduje, zda buňka může pokračovat v buněčném cyklu

•       Kontroluje například poškození DNA, velikost buňky a dostupnost živin

•       Pokud jsou podmínky nevhodné, může se cyklus zastavit

Homeotypické dělení

•       Označení pro druhé meiotické dělení – meiózu II.

•       Připomíná mitózu

•       Oddělují se při něm sesterské chromatidy

Hypertonické prostředí

•       Prostředí s vyšší koncentrací rozpuštěných látek než uvnitř buňky

•       Voda proto z buňky odchází osmózou

•       Živočišná buňka se může smršťovat

•       U rostlinné buňky může dojít k plazmolýze

Hypotonické prostředí

•       Prostředí s nižší koncentrací rozpuštěných látek než uvnitř buňky

•       Voda proudí do buňky

•       Živočišná buňka může při velkém příjmu vody prasknout

•       Rostlinná buňka se stává turgidní

Chloroplasty

•       Plastidy charakteristické pro rostlinné buňky a některé řasy

•       Obsahují chlorofyl

•       Probíhá v nich fotosyntéza

•       Mají vlastní DNA a ribozomy, proto patří mezi semiautonomní organely

•       Obsahují tylakoidy a stroma

Chromatida

•       Jedna ze dvou identických částí chromozomu po replikaci DNA

•       Dvě sesterské chromatidy jsou spojeny v oblasti centromery

•       Při anafázi mitózy se sesterské chromatidy oddělují

Chromatin

•       Komplex DNA a proteinů, především histonů, v buněčném jádře

•       V interfázi je DNA relativně rozvolněná

•       Při buněčném dělení se chromatin kondenzuje do podoby chromozomů

Chromoplasty

•       Plastidy obsahující především karotenoidní pigmenty

•       Způsobují žluté, oranžové nebo červené zbarvení některých částí rostlin

•       Vyskytují se například v některých květech a zralých plodech

Chromozom

•       Kondenzovaná struktura tvořená DNA a bílkovinami

•       Nese genetickou informaci

•       Při dělení buňky je DNA silně spiralizovaná, takže jsou chromozomy dobře pozorovatelné.

Impregnace

•       Vyztužení buněčné stěny ukládáním určitých látek

•       U rostlin může docházet například k ukládání ligninu

•       Zvyšuje mechanickou pevnost buněčné stěny

Inkrustace

•       Ukládání anorganických nebo jiných látek do buněčné stěny

•       Může docházet například k ukládání minerálních látek

•       Mění vlastnosti a pevnost buněčné stěny

Intermediární filamenty

•       Jedna ze tří hlavních složek cytoskeletu

•       Jsou stabilnější než mikrofilamenta a mikrotubuly

•       Zajišťují především mechanickou pevnost buňky

•       Příkladem jsou keratinová filamenta

Intususcepce

•       Způsob růstu buněčné stěny, při kterém se nový materiál vkládá mezi již existující vrstvy

•       Na rozdíl od apozice tedy nedochází pouze k ukládání na povrch

Izotonické prostředí

•       Prostředí s přibližně stejnou koncentrací osmoticky aktivních látek jako uvnitř buňky

•       Nedochází k výraznému čistému pohybu vody přes membránu

•       Objem buňky se za ideálních podmínek významně nemění

Jadérko

•       Struktura uvnitř buněčného jádra

•       Není ohraničeno vlastní membránou

•       Probíhá zde především tvorba rRNA a sestavování podjednotek ribozomů

Jaderná membrána

•       Membránový obal buněčného jádra

•       Skládá se z vnější a vnitřní membrány

•       Mezi nimi je perinukleární prostor

•       Obsahuje jaderné póry

Jaderné póry

•       Otvory v jaderném obalu

•       Umožňují řízenou výměnu látek mezi jádrem a cytoplazmou

•       Procházejí jimi například RNA a některé proteiny

Jádro

•       Řídicí centrum eukaryotické buňky

•       Obsahuje většinu genetické informace

•       Je tvořeno jaderným obalem, karyoplazmou, chromatinem a jadérkem

•       Řídí mimo jiné genovou expresi a replikaci DNA

Kalciová pumpa

•       Membránový transportní protein, který aktivně přenáší Ca²⁺ přes membránu

•       Spotřebovává energii ATP

•       Pomáhá udržovat nízkou koncentraci Ca²⁺ v cytoplazmě

•       Významná je například při svalové kontrakci a následném uvolnění svalu

Karcinogenní faktory

•       Faktory, které mohou zvyšovat riziko vzniku nádorového onemocnění

•       Mohou být: chemické, fyzikální, biologické

•       Patří sem například některé chemické látky, ionizující záření nebo některé viry

Karyokineze

•       Rozdělení buněčného jádra při buněčném dělení

•       U mitózy vede k vytvoření dvou geneticky odpovídajících jader

•       Následuje nebo je spojena s cytokinezí

Karyolema

•       Jiný název pro jaderný obal

•       Odděluje karyoplazmu od cytoplazmy

•       Obsahuje jaderné póry

Karyon

•       Jiný název pro buněčné jádro

•       Obsahuje genetický materiál eukaryotické buňky

Karyoplazma

•       Vnitřní prostředí buněčného jádra

•       Obsahuje chromatin, jadérko, enzymy, nukleotidy a další látky

•       Někdy se označuje také jako nukleoplazma

Kinetozóm

•       Struktura související s bazálním tělískem bičíku nebo řasinky

•       Organizačně souvisí s mikrotubuly

•       Zajišťuje vznik a organizaci axonému pohybového organelu

Kristy

•       Vchlípeniny vnitřní mitochondriální membrány

•       Výrazně zvětšují povrch vnitřní membrány

•       Nachází se na nich komplexy dýchacího řetězce a ATP-syntáza

•       Jsou tedy důležité pro tvorbu ATP

Kutinizace

•       Ukládání kutinů do buněčných stěn rostlinných buněk

•       Souvisí zejména s pokožkou rostlin

•       Omezuje ztráty vody

Leptotene

•       První fáze profáze I meiózy

•       Chromozomy se začínají kondenzovat

•       Začínají být pozorovatelné jako tenká vlákna

Leukoplasty

•       Bezbarvé plastidy rostlinných buněk

•       Neobsahují chlorofyl

•       Slouží především k ukládání zásobních látek

•       Patří mezi ně například amyloplasty a elaioplasty

Lignifikace

•       Proces ukládání ligninu do buněčné stěny

•       Buněčná stěna se stává pevnější a méně propustnou

•       Typická je například pro dřevní části rostlin

Lyzozomy

•       Membránové organely obsahující hydrolytické enzymy

•       Zajišťují rozklad nepotřebných nebo poškozených buněčných struktur

•       Podílejí se na intracelulárním trávení a autofágii

M fáze

•       Část buněčného cyklu, během které probíhá dělení buňky

•       Zahrnuje mitózu a následnou cytokinezi

•       Dochází k rozdělení genetického materiálu a cytoplazmy

Maligní transformace buněk

•       Proces, při kterém normální buňka získává vlastnosti nádorové buňky

•       Dochází k poruchám regulace buněčného dělení a kontroly buněčného cyklu

•       Buňky mohou získat schopnost nekontrolovaného růstu

Meióza

•       Speciální typ buněčného dělení vedoucí ke vzniku haploidních buněk

•       Probíhá ve dvou po sobě jdoucích děleních:

     meióza I

    meióza II

•       Před meiózou se DNA replikuje pouze jednou

•       Výsledkem jsou obvykle 4 geneticky odlišné haploidní buňky

•       Významná je pro tvorbu gamet a genetickou variabilitu

Meióza I

•       První meiotické dělení

•       Dochází k oddělení homologických chromozomů

•       Probíhá zde crossing-over

•       Po jejím skončení je počet chromozomových sad redukován

Meióza II

•       Druhé meiotické dělení

•       Probíhá bez další replikace DNA

•       Oddělují se sesterské chromatidy

•       Výsledkem jsou čtyři haploidní buňky

Metafáze

•       Fáze mitózy, ve které se chromozomy seřadí v ekvatoriální rovině buňky

•       Na centromery/kinetochory jsou připojeny mikrotubuly dělícího vřeténka

•       Je důležitá pro správné rozdělení genetického materiálu

Metastázy

•       Ložiska nádorových buněk, která vznikla šířením nádoru do jiné části organismu

•       Nádorové buňky mohou cestovat krví nebo lymfatickým systémem

•       Metastáza tedy není nový nezávislý nádor, ale pochází z původního nádoru

Mezoderm

•       Prostřední zárodečný list embrya

•       Vznikají z něj například: svaly, kosti, pojivové tkáně, krev, část oběhové soustavy, ledviny a pohlavní orgány

Mikrofilamenta

•       Nejtenčí složka cytoskeletu

•       Jsou tvořena především aktinem

•       Podílejí se na pohybu buňky, změnách tvaru a cytokinezi

•       Spolu s myozinem umožňují svalovou kontrakci

Mikrotubuly

•       Duté trubicovité struktury cytoskeletu.

•       Jsou tvořeny proteinem tubulinem.

•       Podílejí se na,:

   tvorbě dělícího vřeténka

      transportu organel

      pohybu řasinek a bičíků

     udržování tvaru buňky

Mitochondriální matrix

•       Vnitřní prostor mitochondrie ohraničený vnitřní membránou

•       Obsahuje například mitochondriální DNA, ribozomy a enzymy

•       Probíhá zde například Krebsův cyklus

Mitochondrie

•       Organely zajišťující převážnou část aerobní produkce ATP

•       Mají dvě membrány

•       Vnitřní membrána vytváří kristy

•       Obsahují vlastní DNA a ribozomy

Mitóza

•       Dělení buněčného jádra, při kterém vznikají dvě geneticky velmi podobná jádra

•       Zachovává počet chromozomů

•       Probíhá přes profázi, metafázi, anafázi a telofázi

•       Umožňuje růst organismu, obnovu tkání a nepohlavní rozmnožování některých organismů

Nekróza

•       Patologické odumření buňky v důsledku poškození

•       Může být způsobena například nedostatkem kyslíku, toxiny, infekcí nebo mechanickým poškozením

•       Často vede k poškození okolní tkáně a zánětlivé reakci

•       Na rozdíl od apoptózy není běžně řízeným fyziologickým procesem

Nucleolus

•       Latinský/anglický název pro jadérko

•       Místo tvorby rRNA a sestavování ribozomálních podjednotek