1/18
Sada flashkaret zaměřená na klíčové pojmy týkající se aminokyselin, peptidů a čtyř úrovní struktury proteinů včetně jejich funkcí a rozdělení.
Peptidová vazba
Kovalentní chemická vazba spojující jednotlivé aminokyseliny do peptidových a polypeptidových řetězců.
Oligopeptidy
Peptidy tvořené řetězcem o délce 2 až 10 aminokyselin spojených peptidovými vazbami (např. dipeptid, tripeptid až dekapeptid).
Polypeptidy
Peptidy tvořené více než 10 aminokyselinami spojenými peptidovými vazbami.
Proteiny (bílkoviny)
Biopolymery složené z proteinogenních aminokyselin, jejichž polypeptidové řetězce obsahují více než 50 aminokyselin stočených do specifického tvaru, čímž získávají charakteristickou vyšší strukturu (sekundární, terciární, případně kvartérní).
Primární struktura proteinu
Přesné lineární pořadí aminokyselin v peptidovém řetězci, které je předurčeno sekvencí nukleotidů v příslušném genu DNA a realizováno během proteosyntézy.
Polypeptidová kostra
Hlavní řetězec proteinu tvořený atomy peptidových vazeb, do kterého se nezapočítávají postranní řetězce (R) jednotlivých aminokyselin.
Sekundární struktura proteinu
Úroveň prostorového uspořádání popisující vzájemné chování atomů polypeptidové kostry, které mezi sebou tvoří vodíkové můstky mezi aminoskupinami (NH) a karbonylovými skupinami (C=O).
α-helix
Typ sekundární struktury proteinu stočený do pravotočivé šroubovice, kde je karbonylová skupina (C=O) první aminokyseliny spojena vodíkovým můstkem s aminoskupinou (NH) páté aminokyseliny.
β-skládaný list
Typ sekundární struktury proteinu vznikající tehdy, když se dvě nebo více částí polypeptidového řetězce poskládají vedle sebe a propojí vodíkovými můstky mezi atomy kostry; postranní řetězce aminokyselin směřují nad nebo pod vytvořenou rovinu.
Paralelní a antiparalelní β-list
Dvě možné orientace sousedních řetězců v β-listu: v paralelním listu mají řetězce stejný směr (N-konec k N-konci a C-konec k C-konci), zatímco v antiparalelním listu běží opačnými směry (N-konec sousedí s C-koncem).
Terciární struktura proteinu
Celkové trojrozměrné (3D) uspořádání proteinu v prostoru vznikající převážně interakcemi mezi postranními řetězci (R) aminokyselin.
Hydrofóbní interakce
Nekovalentní interakce v terciární struktuře, při níž se nepolární postranní řetězce aminokyselin shlukují a orientují dovnitř proteinu, aby se vyhnuly kontaktu s polárním vodným prostředím.
Disulfidický můstek
Kovalentní vazba mezi dvěma atomy síry (−CH2−S−S−CH2−) v postranních řetězcích aminokyselin, která stabilizuje terciární strukturu proteinu.
Kvartérní struktura proteinu
Uspořádání proteinů, které jsou složeny z více než jednoho polypeptidového řetězce (z více podjednotek) spojených nekovalentními interakcemi; proteiny tvořené jediným řetězcem kvartérní strukturu nemají.
Hemoglobin
Protein s kvartérní strukturou skládající se ze 4 polypeptidových podjednotek držených pohromadě nekovalentními interakcemi.

Globulární proteiny (sféroproteiny)
Proteiny kulovitého tvaru, které jsou rozpustné ve vodě a plní dynamické funkce jako enzymy, transportní proteiny či buněčné receptory (např. albumin, hemoglobin).

Fibrilární proteiny (skleroproteiny)
Proteiny vláknitého tvaru, které jsou nerozpustné ve vodě a mají primárně strukturní funkci; tvoří součást nehtů, vlasů, kostí či šlach (např. kolagen).

Ligand
Specifická molekula, která se váže na receptorový protein na povrchu buňky a přenáší informaci spouštějící určitou buněčnou odpověď.
Kolagen
Příklad podpůrného fibrilárního proteinu, který zajišťuje mechanickou pevnost a pružnost kostí a chrupavek.