Obecná bakteriologie

3 způsoby jak prokázat přitomnost bakterií

1. Mikroskopie

2. Kultivace

3. Serologický průkaz protilátek

3. Serologicky průkaz protilátek

a) virů

b) nekultivovaných bakterií

c) přílíš nebezpečných bakterií

Přímá mikroskopie

Přímo z materiálu

Vždy tekutý

(výpotky, hnis, TAS, BAL, sputum, moč, tkáň)

Výsledek do 1 hodiny

Hledáme: leukocyty a bakterie

Mikroskopie z kultivační plochy

Bakterie z kultivační půdy

Barvení Gram:

Genciálová violeť (30s)

Lugolův roztok (30s)

Aceton do odbarvení

Karbol - fuchsín (30s), omýt vodou a osušit

Jaké zvětšení při mikroskopování

1000x s imerzním olejem

Co hledáme a určujeme u bakterií

Barvitelnost (G+,G-), velikost balterií, tvar a uspořádání (shluky, řetízky, palisády)

Mikroskopie z nativního preparátu

V bakteriologii se nepoužívá, lze použít vzácně (u listerie)

Pozorujeme živé mikroby a jejich pohyb

Kultivace bakterií

Schoponost bakterií růst a množit se v neživých podmínkách (laboratoři)

Cíl kultivace

Získat čisté kultury bakterie, rod, druh, citlivost na antibiotika

Co musí vědět mikrobiolog?

Jaká bakterie se vyskytuje běžně a kde být nesmí (kde může způsobit onemocnění)

Podmínky kultivace

1. Dostatek živin (AMK, cukry)

2. Teplota 37°C

3. pH 7,4

4. Délka kuktivace 24 hodin

5. Vlhkost

6. Atmosféra

Délka kultivace u kapavky či meningokoka

48 hodin

Délka kultivace u anaerobů

3 dny

Délka kultivace u TBC

6. týdnů

Bakterie psychrofilní

Maji rádi chladno (4°C)

Bakterie termofilní

Maji rádi teplo (42°C)

Anaerobní

Nesnáší kyslík

Aerobní

Potřebují kyslík

Fakukativně anaerobní

Rostou s kyslíkem i bez

Mikroaerobní

Mají rádi 5% kyslíku

Druhy kultivačních půd

Pevné a tekuté

Zpracování tekutého materiálu

Mirkoskopický preparát+kultivace na pevných půdách+tekutá půda

Zpracování stěrů a výtěrů

Kultivace na pevných půdách+tekutá půda

Tekutá půda

Bujon ve zkumavce, pomnožovací - pri pomnožení zákal, blanka, sraženina

Bujon

Vývar z masa+pepton (bílkovina)

Pevné půdy

Slouží jako transportní nebo kultivační

Pevná transportní

Transport bakterií pro stěry a výtěry

Pevná kultivační

V Petriho miskách, masopeptonový agar (vývar z masa+agarová řasa -bílkovina)+obohacovadla (AMK, cukry, vitaminy, ionty, krev)

Kolonie

Shluk milionu bakterií

Co hodnotíme u kolonií

Barvu, konzistenci, tvar, velikost, okraje, povrch, vůně, zápach, plazení

Druhy pevných kultivačních půd

1. Obohacené

2. Diagnostické

3. Selektivně diagnostické

1. Obohacené

Krevní agar, čokoládový agar

Krevní agar

Obsahuje krev jako vyživu, rostou na ni všechny bakterie G+,G-

Čokoládový agar

Vyživnějši KA (krev se lije při teplotě 80-85°C - krvinky se rozpadnou)

2. Diagnostické

Endova půda, DC půda

3. Selektivně diagnostické

Endova půda, DC půda + obsahují antibiotika či soli, které tlumí růst nežádoucích mikrobů (např. potlačí růst G+ bakterií, vyrostou G-)

Endova půda

Světlerůžová

Bakterie, které štěpí cukr rostou v tmavých koloniích

Bakterie, které neštěpí cukr rostou ve světle růžových koloniích

DC půda

Oranžová

Bakterie, které štěpí cukr rostou v tmavých koloniích

Bakterie, které neštěpí cukr rostou ve světle růžových koloniích

Substrát v diagnostických půdách

Cukr - laktoza, indikator je barvivo

Černé kolonie

Salmonela

Komenzálové

Užitečné bakterie, každý máme svoje (kůže, sliznice, střeva, pochva, dutina ustní)

1. Zabirají místo

Hodná bakterie sedí na neporušeném mistě a nepustí tam ty zlé (pokud je ovšem porušeno, zlé bakterie se tam mohou dostat)

2. Burcují naší imunitu

Tím, ze ty hodné bakterie máme na ně musí naše imunita reagovat a je neustále v pohotovosti

3. E. coli ve střevě pomáhá štěpit pottavu a vyrábí vitaminy B a K.

Eumikrobie, dysmikrobie

Eumikrobie

Rovnovažný stav mezi člověkem a mikroby

Dysmikrobie

Nerozvnovážný stav mezi člověkem a mikroby (vzniká při cestováni, ATB., jiná onemocnění)

Čím se zabývá mikrobiologie?

Mikroorganismy (bakterie, viry, plísně a paraziti)

Buněčné organely?

Jádro, ribozom, buněčné inkluze, cytoplasma, cytoplasmatická membrána, buněčná stěna (murein), pouzdro, bičíky, fimbrie

Buněčná stěna jiné slovo

Murein

Z čeho se skládá murein?

Z bílkovin a cukrů, peptidoglykan

Jádro

Jeden chromozom, jedna molekula DNA, která nese genetickou informaci

Ribozom

Probíhá zde proteosyntéza

Buněčné inkluze

Zásobní látky (glykogen, škrob, aminokyseliny)

Cytoplasma

Vyplňuje buňky, obsahuje vodu a v ní rozpuštěné organické a anorganické látky

Cytoplasmatická membrána

2 vrstvy fosfolipidů a mezi nimi jsou bílkoviny

Buněčná stěna

Murein, peptidoglykan - bílkovina + cukr

Rozdíl mezi G+ a G- bakterií?

G- má navíc mikropouzdro, které G+ nemá

Cukr+tuk

Endotoxin

Pouzdro

Sacharidové pouzdro

Bičíky

Bílkovina, slouží k pohybu

Fimbire

Bílkovina, slouží k adhezitě (přilnutí na sliznici, ránu)

Příznaky meningitidy?

Spavost, apatičnost, bolest hlavy, horečka, zvracení, zakloněná hlava dozadu, krvácení do kůže

Co je to meningitida?

Zánět mozkových blan

Co se odbebírá při meningitidě?

Mozkomíšní mok

Antigen

Každá cizorodá látka, organismus reaguje imunitní reakcí

Antigeny bakterie

O, H, F, K

Antigen O

Mikropouzdro

Antigen K

Pouzdro

Antigen H

Bičík

Antigen fimbrie

F

Sepse

Bakterie v krvi

Toxémie

Toxin v krvi

Spóra

Rezistentní varianta bakterie

Rezistentní stádium

Stav bakterie, ve kterém se nemnoží, neroste a minimálně metabolizuje

Proč vzniká spóra?

Když bakterie nemá ideální podmínky pro život a množení (nedostatečná vlhkost, vysoká či nízká teplota, nedostatek živin..)

Které druhy bakterií umí udělat spóru?

Clostridium, Bacillus

Mění spóra Clostridium tvar tyčinky?

Ano

Mění spóra Bacillus tvar tyčinky?

Ne

Jak zníčíme spóru?

Sterilizací

Vegetativní stádium

Bakterie se množí, žije, metabolizuje, způsobuje onemocnění

Ascytes

Punktát v břiše

Punktát v hrudníku

Hrudní punktát

Zánětlivý punktát

Přítomnost velkého množství leukocytů

Nezánětlivý punktát

Nejsou přítomny leukocyty

Tonsilitida

Angína, zánět krčních mandlí

Pneumonie

Zápal plic

Empyem

Hnis v hrudníku

Absces

Dutina vyplněná hnisem

Encefalitida

Zánět mozku

Punktát

Výpotek/tekutina, která nemá na daném místě být (kolena, rameno, kyčel)

Patogenita

Schopnost bakterie vyvolat onemocnění

Na čem závisí patogenita?

1. Na vnímavosti lidského organismu

2. Na virulenci bakterie

Virulence

Míra patogenity, jak moc dokáže bakterie způsobit onemocnění

Čím je dána virulence?

1. Invazivitou - schopnost pronikat do lidského organismu

2. Toxigenitou - schopnost produkovat toxiny a enzymy

Endotoxin je součástí které bakterie?

G-

U G- se uvolňuje endotoxin kdy?

Při rozpadu

Produkují G- bakterie endotoxin ven?

Ne, jsou součástí mikropouzdra

Je endotoxin u G- bakterií antigen?

Ne, organismus proti němu netvoří protilátky

Co způsobuje endotoxin u G- bakterií?

Endotoxinový šok