vědy o zemi KES FSS MUNI

minerály x horniny

minerál - stejnorodý, jedna chemická sloučenina/prvek

hornina - nejčastěji směs minerálů s různým chemickým složením

Bowenovo reakční schéma

koncepce postupné krystalizace minerálů z taveniny pro lepší pochopení vzniku vyvřelých hornin

horninotvorné primární křemičitany

primární minerály, vznikají přímo z magmatu. Např. olivín, pyroxeny, slídy, amfiboly, křemen

zložené prevažne z kremíka a kyslíka

křemen

SiO2, nejodolnější a nejběžnější minerál zemské kůry
vďaka svojej chemickej odolnosti často zostáva prítomný aj pri premene hornín

sekundární minerály

vznikají přeměnou primárních minerálů, nejčastěji chemickým zvětráváním, hydrotermální činností nebo nízkoteplotní metamorfózou

např. jílové minerály, serpentiny, chlority, kalcit, sádrovec, hydroxidy Fe, apatit, pyrit

jílové minerály

patří do sekundárních minerálů
vznik - zvetrávaním živcov a iných kremičitanov

výroba keramiky, porcelánu, absorbenti ropy

jílovec, jílovitá břidlice

serpentiny

patří do sekundárních minerálů

zbarvení do zelena, vznik serpentinizací
nadbytok oxidu horečnatého

např. antigorit, olivín, granát, magnetit

serpentinizace

proces přeměny minerálů za nízkého tlaku a teploty a za přítomnosti vody

chlority

patří do sekundárních minerálů

často se vyskytují společně s křemenem

kalcit

CaCO3, sekundární minerál

nejdůležitější složka vápence, reaguje s hcl, organogenní (ze schránek) nebo chemický (krystalizace z roztoku)

sádrovec

sekundární minerál

vyskytuje se společně s pyritem

vzniká reakci kyseliny sírové (uvolněné ze zvětrávání pyritu) s vápencem

hydroxidy Fe

vznikají oxidací primárních železitých minerálů jako olivín, biotit, pyrotit

rez, hematit, goethit, limonit, magnetit

apatit

sekundární minerál

zdroj fosforu (výroba hnojiv)

pyrit

sekundární minerál

bláznovo zlato

hlavní minerální přeměny

živce na jílové minerály

olivín a pyroxeny na serpentin

hlavní minerální živiny

makroprvky - N, P, K, Ca, Mg, S

mikroprvky - Fe, Mn, Zn, Cu, Ni, B, Mo

základní dělení hornin

vyvřelé

sedimentární

metamorfované

dělení vyvřelých hornin

hlubinné

výlevné

žilné

horniny vyvřelé hlubinné (vznik, příklady)

vznikají pomalým podpovrchovým tuhnutím magmatu

např. granit, granodiorit, diorit, gabro

horniny vyvřelé výlevné (vznik, příklady)

rychlé tuhnutí magmatu na povrchu

např. porfyr, porfyrit, andezit, čedič, sopečné tufy

horniny vyvřelé žilné (vznik, příklady)

krystalizují z hydrotermálních roztoků za nízkých teplot

např. aplit, pegmatit, žilný křemen

dělení sedimentárních hornin

úlomkovité (zpevněné, nezpevněné)

chemické

biogenní

smíšené

nezpevněné úlomkovité sedimenty

sutě

štěrky

písky

spraš

jíly

sutě

nezpevněný úlomkovitý sediment, ostré úlomky, vznik v glaciálu

štěrky

nezpevněný úlomkovitý sediment, oblé úlomky, po vzniku transport vodou nebo ledovcem

písky

nezpevněný úlomkovitý sediment, zaoblená zrna různé velikosti, má zvětratelný a nezvětratelný podíl, váté nebo eluviální, různé typy - říční, mořské, ledovcové..

spraše

nezpevněný úlomkovitý sediment z prachu, jílu a písku

jíl

nezpevněný úlomkovitý sediment, má extrémně malé částečky a tvoří téměř nepropustné půdy

zpevněné úlomkovité sedimenty

slepnece

pískovce

droba

jílovce

jílovité břidlice

vápenec

biogenní nebo chemický sediment, složení kalcit + příměsi, reahuje s hcl

opuka

smíšený sediment obsahující křemíkové jehlice mořských hub

rašelina

biogenní sediment, vzniká nedokonalým rozkladem rostlin ve vlhkém anaerobním prostředí

mnoho využití člověkem

při tlaku a teplotě se dále přeměňuje na uhlí, antracit a grafit

buližník

křemitý sediment

rohovec

sediment s velmi jemnou zrnitostí, jeho podtypem je pazourek - výroba ostrých nástrojů

horniny metamorfované - příklady

fylit

svor

rula

amfibolit

hadec

mramor

typy metamorfózy hornin

regionální (orogenní, oceánského dna, pohřbením)

lokální (kontaktní, šoková, kataklastická)

fylit

metamorfovaná hornina vzniklá regionální metamorfózou jílových sedimentů

svor

lesklá šupinatá metamorfovaná hornina vzniklá regionální metamorfózou jílových sedimentů

rula

metamorfovaná hornina vzniklá regionální metamorfózou

amfibolit

metamorfovaná hornina vzniklá regionální nebo kontaktní metamorfózou, obsahuje žilky minerálů

hadec

metamorfovaná hornina vzniklá serpentinizací

mramor

metamorfovaná hornina vzniklá regionální nebo kontaktní metamorfózou, hlavní složka kalcit

hlavní půdotvorné faktory

klima

reliéf

čas

složení matečné horniny

organismy

člověk

hlavní půdotvorné procesy

zvětrávání matečné horniny

translokace a sorpce látek a solí

hromadění a přeměny organické hmoty

pohyb půdních částic v rámci půdního tělesa

oxidačně redukční procesy

fluviální sedimentační proces

půdotvorný proces, při kterém se periodicky akumuluje sediment ukládaný tekoucí vodou. Tvoří se takto fluvizemě

podzolizace

hydrolýza v kyselém prostředí, kovy se spojují s organickými molekulami do chelátů a ty jsou transportovány pryč z půdy. Rozpad jílových minerálů. Způsobuje relativní zvýšení obsahu křemíku v půdě

illimerizace

půdotvorný proces, při kterém půda ztrácí soudržnost a jílové částečky se přemisťují do hlubších vrstev půdy. vznikají hnědozemě, luvizemě

hnědnutí

metamorfický půdní proces způsobený vnitropůdním zvětráváním

rubifikace

půdotvorný proces typický pro vrchoviny tropických oblastí, v půdě není dost humusu na který by se mohlo vázat železo, a tak zústává ve své původní formě hematitu a zbarvuje půdu do červena

glejový proces

půdotvorný proces, který se děje v anaerobním prostředí způsobeném trvalou přítomností vody

oglejení

půdotvorný proces, kdy je v půdě periodicky přítomna voda (občasné zaplavování). Vede ke střídavé oxidaci a redukci železa - rezavé flekaté zbarvení půdy

paludizace

rašelinění, neúplný rozklad organické hmoty za tmy a vlhka v anaerobním prostředí

pedoturbace

mísení půdní hmoty

významné referenční třídy půdních typů

fluvisoly, luvisoly, podzosoly, stagnosoly, glejsoly, salisoly, antroposoly

půdní profil a jeho vrstvy

řez půdou mezi rostlinným opadem a matečnou hroninou

tvořen jednotlivými horizonty - organické horizonty, organominerální povrchové horizonty, podpovrchové horizonty

půdy ovlivněné vodou

fluvisoly (fluvizem a koluvizem)

glejsoly (glej)

stagnosoly (pseudoglej, stagnoglej)

okyselené půdy

podzosoly, výskyt často v jehličnatých lesích, vřesovištích apod. Jsou kyselé, vybělené organickými kyselinami ze špatně rozložitelné organické hmoty

půdy ovlivněné člověkem

antroposoly - kambizem (pozměněné člověkem) a antropozem (vytvořené člověkem)

degradační procesy v půdě

ztráta organické hmoty

eroze

zhutnění

kontaminace

hydrogeologický kolektor

hornina schopná propouštět vodu

hydrogeologický izolátor

hornina nepropustná pro vodu

typy propustnosti

průlinová

puklinová

krasová

kombinovaná

artézský pramen

podzemní voda, která samovolně pryští na povrch vlivem tlaku, který na ni v pozdemí působí

zdroje pitné vody

povrchové (nádrže, jezera)

podpovrchové (studny, vrty, prameny)

poříční (tekoucí voda, ne moc časté)

land-use

využití půdy člověkem, přeměna původního prostředí pro potřeby lidské činnosti

2 typy datování hornin

uhlíkové datování

termoluminiscence

kvartér

nejmaldší a nejkratší geologické období, dělí se na pleistocén a holocén

pleistocén

starší období kvartéru, typické střídáním dob ledových a meziledových

holocén

mladší období kvartéru

období holocénu

preboreál

boreál

atlantik

epiatlantik

subboreál

subatlantik

subrecent

ČR v pleistocénu

většina území v periglaciální oblasti, tedy ovlivněná ledovci (jak horským z alp tak kontinentálním ze severu), ale ne přímo pod ledem. Kontinentální ledovec se na naše území rozšířil dvakrát, ale jen na severní výběžky česka

půdotvorné a horninotvorné procesy v pleistocénu

sucho a mráz v glaciálech způsobovalo specifickou erozi hornin, ty se ukládaly v podobě spraší. ke vzniku půd přispívaly změny vodního režimu řek (ukládání říčních teras, fluvizemě)

preboreál na území evropy

sucho a chladno, stepi

boreál na území evropy

zvlhčení a oteplení, parková krajina, přibývají lesy

atlantik na území evropy

maximální vlhko a teplo, boom biodiverzity, intenzivní ukládání CaCO3 a tvorba půd, les se více zapojuje, počátky kultivace krajiny člověkem

epiatlantik na území evropy

na začátku náhlé vysušení, pak vlhkost výrazně kolísá (a s ní sedimentace), v neosídlených místech souvislý lesní porost

subboreál

minimum vlhkosti, odlesnění, pastva

subatlantik

opětovné zavlhčení, odeznívá tvorba vápenců

subrecent

vznik současné kulturní krajiny, odlesnění, degradace a eroze půd vlivem středověké kolonizace