Biologie buňky: Prokaryotické a eukaryotické organismy

Sada flashkaret zaměřená na klíčové pojmy, organely, procesy a rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou na základě přednáškových poznámek.

Pro-karyon

Prvotní („nedokonalé“) jádro; označení původu pro prokaryotickou buňku, která nemá pravé jádro.

Eu-karyon

Dokonalé jádro; označení původu pro eukaryotickou buňku s pravým jádrem ohraničeným membránou.

Nukleoid

Genetická informace uvnitř prokaryotické buňky tvořená neohraničenou kruhovou DNA („nedokonalé jádro“).

Plazmidy

Pomocná genetická informace v prokaryotické buňce nacházející se mimo hlavní DNA.

Základní cytoplazma

Hmota uvnitř buňky tvořená vodou, bílkovinami a rozpuštěnými látkami.

Bičíky

Pohybová ústrojí prokaryotické buňky.

Tvorba spor

Způsob přežívání a rozmnožování prokaryotických organismů v nepříznivých podmínkách.

Prokaryota

Jednobuněčné organismy bez pravého jádra o velikosti $1\text{--}10\,\mu m$, existující na Zemi již $3,5\text{ mld.}$ let (zahrnují bakterie a sinice).

Archea

Zvláštní skupina jednobuněčných prokaryotických organismů, které mají podobnou genetickou informaci jako eukaryota.

Protista

Různorodá skupina eukaryotických organismů („nižší rostliny“ a „nižší živočichové“, např. řasy a prvoci), které nepatří ani mezi houby, ani mezi živočichy, ani mezi rostliny.

Celulóza

Látka, ze které je vytvořena buněčná stěna rostlinné buňky.

Chitin

Látka tvořící buněčnou stěnu houbových buněk (podobná materiálu ve vnější kostře hmyzu).

Škrob

Zásobní látka, ve formě které ukládá energii rostlinná buňka.

Glykogen

Zásobní látka houbových a živočišných buněk, která má složitější strukturu než škrob.

Jádro (nucleus)

Řídící centrum eukaryotické buňky obsahující molekulu DNA a pomocné bílkoviny, oddělené od cytoplazmy dvojitou membránou.

Jadérko (nucleolus)

Struktura uvnitř jádra eukaryotické buňky, ve které se tvoří ribozomy.

Endoplazmatické retikulum

Síť kanálků a dutinek ohraničená biomembránou zajišťující transport látek uvnitř buňky; rozlišuje se na hladké (bez ribozomů) a drsné (s ribozomy).

Golgiho komplex (aparát)

Soustava váčků a cisteren vznikající z endoplazmatického retikula, v nichž se uchovávají enzymy a hormony.

Lysozom

Membránová organela nacházející se v živočišných buňkách obsahující trávicí enzymy.

Vakuola

Membránová organela obsahující ve vodě rozpuštěné látky; v rostlinných buňkách bývá velká centrální, v houbových menší a v živočišných je malá a postupně zaniká.

Mitochondrie

Energetické centrum eukaryotické buňky se dvěma membránami (vnější a vnitřní), na jehož vnitřní membráně probíhá oxidace cukrů a uvolnění energie.

Buněčné dýchání

Proces probíhající na vnitřní membráně mitochondrií, při němž dochází k oxidaci cukrů (glukózy) na $CO_2$ a $H_2O$ za současného uvolnění energie.

Centriola

Buněčná organela aktivní během mitózy, která vytváří dělicí vřeténko.

Difúze

Transport látek přes cytoplazmatickou membránu typický pro plyny.

Osmóza

Způsob transportu vody přes cytoplazmatickou membránu.

Cytoskelet

Buněčná kostra přítomná ve všech eukaryotních buňkách tvořená sítí bílkovinných vláken v cytoplazmě (mikrotubuly a mikrofilamenta).

Autotrofní organismy

„Samo“ vyživující organismy, které získávají uhlík z oxidu uhličitého ($CO_2$) a přeměňují anorganické látky na organické (např. zelené rostliny a řasy prostřednictvím fotosyntézy).

Heterotrofní organismy

Organismy neschopné syntetizovat organické látky z anorganických, které je přijímají z okolního prostředí ve formě cukrů, tuků a bílkovin (živočichové, houby, většina bakterií).

Fotosyntéza

Děj, při kterém autotrofní organismy využívají světelnou energii k tvorbě organických látek podle rovnice: $6CO_2 + 12H_2O + E \rightarrow C_6H_{12}O_6 + 6O_2$.

Plastidy

Organely rostlinných buněk zahrnující tři základní struktury: chloroplasty (zajišťující fotosyntézu), chromoplasty (obsahující oranžová a další barviva) a leukoplasty.