1/66
Looks like no tags are added yet.
Aminokyseliny
základní stavební jednotky peptidů a proteinů
20 základních AK → kódované aminokyseliny
karboxylové kyseliny s primární aminoskupinou nejčastěji vázanou na Cα
opticky aktivní látky
Cα chirální uhlík → dvě enantiomerní konformace
Triviální názvy
Glycin, Alanin, Valin, Leucin, Isoleucin, Serin, Threonin, Cystein, Methionin, Kys. asparagová, Kys. glutamátové, Asparagin, Glutamin, Lysin, Arginin, Histidin, Fenylalanin, Tyrosin, Tryptofan, Prolin
Esenciální aminokyseliny
(Val, Leu, Ile, Thr, Met, Lys, Phe, Trp)
v proteosyntéze jsou do polypeptidového řetězce řazeny výhradně L-aminokyseliny
biologicky významné AK nejen α-, ale i β-, γ-, δ-
substituované přírodní AK → ornithin, citrulin (odbourávání amoniaku) katecholaminy (odvozené od tyrosinu) thyroxin, trijodthyronin (odvozené od tyrosinu)
Fyzikální vlastnosti aminokyselin
Polarita
Nepolární
Polární s postranním řetězcem bez el. náboje v neutrálním prostředí
Polární s potravním řetězcem s el. nábojem
Acidobazické vlastnosti
Optické vlastnosti
Nepolární AK
Ala, Val, Leu, Ile, Pro, Trp, Met
méně rozpustné ve vodě
hydrofobní interakce bílkovin
Polární AK s postranním řetězcem bez el. náboje v neutrálním prostředí
Ser, Trh, Cys, Tyr, Asn, Gln
vodíkové vazby v bílkovinách
Polární s postranním řetězcem s el. nábojem
Asp, Glu, His, Lys, Arg
elektrostatické interakce
Acidobazické vlastnosti
bipolární charakter → amfolyty
výsledný náboj molekuly nulový → amfiont → nepohybuje se v elektrickém poli → izoelektrický bod pI
většina AK dobře rozpustná ve vodě a málo rozpustná v organických rozp.
soli AK lépe rozpustné než volné AK → závislost na pH
Neutrální AK
obsahují zásadité a kyselé skupiny v poměru 1:1
pl = 5,0 - 6,4
Kyselé AK
v molekule převažuje skupina -COOH
pl = 2,3 - 3,1
Zásadité AK
v molekule převažuje skupina -NH2
pl = > 7,0
Optické aminokyseliny
aromatické AK absorbují při 260 – 300 nm → chromofory
chiralita → optická aktivita – schopnost stáčet rovinu polarizovaného světla
Stavba aminokyselin
Základní kostra s postranním řetězcem

Neutrální, nepolární AK

Neutrální, polární

Zásadité AK

Kyselé AK

Glycin
nejjednodušší AK bez optické aktivity!!!
monoaminokarboxylová AK
kyselina aminoethanová
bez postranního řetězce
nejvíce zastoupen v kolagenu
ve většině albuminů není zastoupen vůbec
nepolární

Alanin
kys. 2-aminopropanová
vzniká transaminací pyruvátu
monoaminokarboxylová AK
součást běžných proteinů
nepolární

Valin
kys. 2-amino-3-methylbutanová
esenciální AK živočichů
monoaminokarboxylová AK
nejvíce obsažen ve strukturních proteinech elastinech
nepolární

Leucin
kys. 2-amino-4-methylpentanová
monoaminokarboxylová AK
součást běžných proteinů
nepolární

Isoleucin
kys. 2-amino-3-methylpentanová
monoaminokarboxylová AK
součást běžných proteinů
nepolární

Kyselina asparagová
kys. 2-aminobutandiová
monoaminodikarboxylová AK
AK zbytek dává proteinům za fyziologického pH záporný náboj
ve vyšším množství v albuminech a globulinech
polární s nábojem v postranním řetězci
kyselá

Kyselina glutamová
kys. 2-aminopentandiová
monoaminodikarboxylová AK
AK zbytek dává proteinům za fyziologického pH záporný náboj
nejhojnější AK nervové tkáně
polární s nábojem v postranním řetězci
kyselá

Asparagin
4-amid kyseliny asparagové
významný donor aminoskupiny v syntézách
vyšší obsah v albuminech a globulinech
polární bez náboje v postranním řetězci v neutrálním prostředí

Glutamin
5-amid kyseliny glutamové
vyšší obsah v rostlinných proteinech
polární bez náboje v postranním řetězci v neutrálním prostředí

Lysin
kys. 2,6-diaminohexanová
diaminomonokarboxylová k.
polární s nábojem v postranním řetězci
bazická
postranní řetězce důležité pro tvorbu kovalentních meziřetězcových vazeb kolagenu a elastinu

Arginin
kys. 2-amino-5-guanidinopentanová
polární s nábojem v postranním řetězci
bazická
diaminomonokarboxylová k.
v jaterních buňkách intermediátem ureosyntézy
hydrolýza guanidinové skupiny → urea + ornithin
ornithinový cyklus → citrulin → arginin

Serin
kys. 2-amino-3-hydroxypropanová
hydroxyderivát aminokyseliny
polární bez náboje v postranním řetězci v neutrálním prostředí
-OH zbytek může esterově vázat na kys. fosforečnou → regulace proteinů
hodně zastoupen ve většině proteinů

Threonin
kys. 2-amino-3-hydroxybutanová
hydroxyderivát aminokyseliny
-OH zbytek může esterově vázat na kys. fosforečnou → regulace proteinů
hodně zastoupen ve většině proteinů
polární bez náboje v postranním řetězci v neutrálním prostředí

Cystein
kys. 2-amino-3-sulfanylpropanová
sirný derivát AK
reaktivní –SH skupina → dvě molekuly cysteinu → cystin (vratná reakce)
tvorba disulfidových můstků v proteinech
nejvíce v keratinech společně s cystinem
volný cystein málo rozpustný
cysteinurie → krystaly cystinu
pro syntézu některých proteinů – selenocystein
polární bez náboje v postranním řetězci v neutrálním prostředí

Methionin
kys. 2-amino-4-methylsulfanylbutanová
esenciální AK, sirný derivát AK
methylová skupina buňkami využívaná k methylacím → homocystein → zpětná regenerace na methionin
homocystein je jeden z faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění
vyšší výskyt v živočišných než rostlinných proteinech
nepolární

Fenylalanin
kys. 2-amino-3-fenylpropanová
esenciální AK, aromatická
nepolární
způsobuje fenylketonurii → vrozená metabolická porucha přeměny Phe na tyrosin (defekt v enzymu fenylalaninhydroxylázy) → poruchy CNS

Tyrosin
kys. 2-amino-3(4-hydroxyfenyl)propanová
vznik hydroxylací Phe
aromatická
polární bez náboje v postranním řetězci v neutrálním prostředí
v proteinech spolu s Phe
prekurzor fenolických látek (melanin, adrenalin, thyroniny)

Tryptofan
kys. 2-amino-3-(3´-indolyl)propanová
obsahuje heterocyklus indol
prekurzorem serotoninu, melatoninu, nikotinamidu
nepolární

Histidin
kys. 2-amino-3-(4-imidazolyl)propanová
obsahuje imidazolový heterocyklus
polární s nábojem v postranním řetězci
bazická
při malých změnách pH se mohou uplatňovat jako donory nebo akceptory protonů
v hemoglobinu zprostředkovává histidin vazbu hemového železa
volný histidin poskytuje dekarboxylací biogenní amin histamin

Prolin
kys. pyrrolidin-2-karboxylová
nepolární
na α uhlíku nemá primární aminoskupinu
aminoskupina součástí pyrrolidinového kruhu
vysoký obsah v kolagenu
asi polovina prolinových zbytků v kolegenu je posttranslačně modifikováno na 4- nebo 3-hydroxyprolin
přítomen v kaseinu

Peptidy
vznikají kondenzací jednotlivých aminokyselin za vzniku peptidové vazby
zvláštní typ amidové vazby
reakce –COOH jedné AK s –NH2 druhé AK za odštěpení vody
vyloučení vody je jen formální – rovnováha výrazně posunuta ve prospěch výchozích látek
peptidy se relativně lehce hydrolyticky štěpí na AK
hydrolýza peptidové vazby → exergonní
syntéza peptidové vazby → endergonní
in vivo – AK jsou aktivovány zaúčasti ATP a deriváty s vysokou energií → pak může dojít k syntéze peptidové vazby v ribozomech
částečně charakter dvojné vazby → není možná rotace
-NH – CO- tvoří planární útvar v jedné rovině
v peptidech a proteinech převládá trans- konformace, cis- v proteinech obsahujících v sekundární struktuře Pro
Struktura polypeptidového řetězce
spojením AK vzniká lineární polypeptidový řetězec
N-konec → volná α-aminoskupina
C-konec → volná karboxylová skupina
z hlavního řetězce vystupují postranní řetězce AK
název peptidu → od N-konce k C-konci
dipeptidy, tripeptidy – nonapeptidy → oligopeptidy → > 10 polypeptidy
biologicky aktivní peptidy mají sekvenci danou gentickým kódem
peptid nebo už protein??
není důležitý počet AK v řetězci, ale sekundární a terciární struktura
peptidy plní řadu funkcí → hormony, antibiotika, toxiny
peptidy v potravinách → produkty metabolismu
Oligopeptidy
Dipeptidy
Tripeptidy
Polypeptidy
PROTEINY
Proteiny
polymery aminokyselin
vznik proteosyntézou
obsahují více než 100 AK spojených peptidovou vazbou
obsahují i vazbydisulfidové, esterové a amidové (s kys. fosforečnou)
pořadí a počet AK v řetezci je pro daný protein specifické
existují proteiny s úseky se shodným pořadím AK → homologní proteiny
Rozdělení proteinů
Strukturní
Katalytické
Transportní
Pohybové
Obranné
Zásobní
Senzorické
Regulační
Výživové
Strukturní proteiny
tvoří cytoskelet, organely, membrány
Katalytické proteiny
zejména enzymy a hormony
vysoce specifické, aktivita regulovatelná
Transportní proteiny
membránové proteiny zajišťující transport látek přes membrány
přenašeče látek v extracelulárních tekutinách – nízkomolekulární látky nebo ionty vázané na proteiny (albumin, transferin, hemoglobin, steroidní hormony
Pohybové proteiny
proteiny svalových vláken (aktin, myosin)
proteinová filamenta umožňující pohyb řasinek, chromozomů při mitóze
Obranné proteiny
specifické proteiny zajišťující ochranu buňek, organismu…
imunoglobuliny, znaky krevních skupin
Zásobní proteiny
Ferritin
Senzorické proteiny
Rhodopsin
Regulační proteiny
hormony – inzulin, parathormon, růstový hormon
Výživové proteiny
získané z potravin, degradované na AK, z nichž jsou syntetizovány opět proteiny
nativní - vysoce stabilní
denaturované - působením vnějších vlivů je narušena nativní konformace
upravené - chemicky modifikované
Dělení proteinů podle struktury
Jednoduché
Složené
Jednoduché proteiny
složené pouze z aminokyselin
globulární (sferoproteiny) – oblý až kulovitý tvar, nepolární skupiny uvnitř polární tvoří vnější obal, rozpustné ve vodě, tvoří koloidní roztoky
fibrilární (skleroproteiny) – nerozpustné strukturní proteiny, tvar makroskop. vláken
Složené proteiny
nukleoproteiny
lipoproteiny
glykoproteiny
fosfoproteiny
chromoproteiny
metaloproteiny
Dělení proteinů podle významu funkce
Proteiny základního metabolismu
Proteiny specializovaných buněk
Proteiny základního metabolismu
přímo spojeny s existencí buňky
enzymy základních metabolických drah podílejících se na přenosu genetické informace
strukturní proteiny buněk, membrán
Proteiny specializovaných buněk
nemají přímý vliv na existenci buněk, pouze pro určité typy
enzymy sekundárního metabolismu
proteiny pohybového aparátu, antigeny
Struktura proteinů
stavbu molekuly popisuje kovalentní struktura
prostorové uspořádání označujeme konformace
Primární struktura
Sekundární struktura
Terciární struktura
Kvarterní struktura
Primární struktura proteinů
popisuje kovalentní strukturu
počet a pořadí AK v řetězci
pořadí je ve všech molekulách téhož druhu identické
určuje vlastnosti proteinu, prostorovou strukturu a funkci
Sekundární struktura proteinů
prostorové uspořádání atomů v hlavním řetězci
je dána sledem jednotlivých AK z primární struktury
Pravidelné
Nepravidelné
Pravidelné sekundární struktury
Helikální struktury – stočení řetězce kolem Cα do šroubovice (helixu)
chirální, pravotočivé (většina) nebo levotočivé (kolagen)
α-helix – intramolekulové vodíkové vazby
na 1 otáčku šroubovice → 3,6 aminokyselin
vodíkové vazby rovnoběžné s osou šroubovice
tvoří se mezi CO skupinou aminokyseliny s NH skupinou o 4 aminokyseliny dál → 3,613-helix
β – struktury (skládaný list, β-hřeben) – pro některé sekvence je výhodnější
pravidelná struktura s roztaženým a zprohýbaným řetězcem
spojení dvou paralelně nebo antiparalelně orientovaných řetězců
stabilizace intramolekulovými vodíkovými vazbami kolmými na směr řetězců za vzniku pásů
postranní řetězce orientované nad nebo pod osou hřebene
nikdy neobsahují prolin
Nepravidelné sekundární struktury
ohnutí, stočení a jiné deformace pravidelných tvarů
nepravidelně vytvořené vodíkové můstky, sterické vlivy
β – ohyb – mění směr hlavního řetězce o 180°, stabilizováno vodíkovou vazbou
tvoří spojovací úseky mezi pravidelnými segmenty, kličky
Supersekundární struktury
vyskytují se v terciární struktuře
stabilní
vzniklé sdružením α-helixu nebo β-hřebene
Terciární struktura
určuje celkovou konformaci polypeptidového řetězce a prostorové uspořádání postranních řetězců
nejsou to rovinné útvary
strukturní doména – stabilizované, složené ze supersekundárních struktur, mohou mít vlastní terciární strukturu
funkční doména – určité úseky struktury proteinu s nezávislou biologickou funkcí, tvořená jednou nebo více strukturními doménami
vazby účastnící se terciární struktury: disulfidové můstky, nevazebné interakce hydrofobní a elektrostatické interakce
Kvarterní struktura
tvoří ji pouze některé proteiny
tvořena několika nezávislými globulárními podjednotkami (protomery)
podjednotky vázány nekovalentními vazbami
udává počet a prostorové uspořádání podjednotek
funkční skupiny jsou na povrchu a umožňují propojení
vlivem vnějšího prostředí se může uspořádání měnit → změna biologické funkce
typické pro enzymy, receptory, transportní proteiny
hemoglobin
Důležité skupiny proteinů
Globulární proteiny
Fibrilární proteiny
Proteiny s konstrukční a podpůrnou funkcí
Proteiny transportní a skladovací
proteiny kontraktilních a pohybových orgánů
Proteiny s ochrannou funkcí
Modifikované proteiny