1/12
Looks like no tags are added yet.
Jaké znáte membránové mechanismy mechanorecepce?
- membrány opatřeny přídavnými strukturami
Paciniho hmatová tělíska nebo receptorové buňky bezobratlých napojené na chlup na povrchu těla až k např. uchu
mikroskopické vlásky převádějící mechanický podnět na membránu
- molekulární mechanismus (přímo v buňce)
mechanicky vrátkované kanály – mechanická deformace postavení membránových proteinů
vazba na cytoskelet – kanál je často spojen s vláknem cytoskeletu (tah za vlákno způsobí fyzické otevření kanálu a vtok iontů)
Popište obecně co vše se musí stát, aby jakýkoliv smyslový podnět mohl vstoupit do vědomí?
- 1. transdukce, 2. vznik receptorového potenciálu, 3. elektrotonické šíření, 4. generování akčních impulzů
- transdukce = převedení velikosti podnětu na receptorový potenciál (mnohostupňový proces)
na počátku přenosu informace z vnějšího světa do nervového systému stojí vždy reakce podnětu s membránovými molekulami, která dříve nebo později vede k otevírání nebo uzavírání iontových kanálů → vznik místního receptorového potenciálu
informace musí putovat dál do CNS a je třeba ji přeložit na akční potenciál = transformace (odehraje se na nejbližší synapsi)
- amplifikace = receptory výrazně zesilují slabý podnět na silnější impulz
- smyslový práh – při vnímání velmi slabých podnětů je receptor omezen hladinou přirozeného šumu; podnět může být detekován, je-li poměr signál/šum alespoň roven 1

Jaká je fylogeneze, stavba a funkce vestibulárního aparátu obratlovců?
- statokinetický orgán; primární zdroj informací týkajících se rovnováhy
- uložen v hlavové části; reflexní pohyby očí (stabilní obraz při pohybu hlavy)
- význam: zajišťuje pohyb a polohu hlavy; reflexní reakce udržující hlavu a trup ve vzpřímené a vyvážené poloze vůči gravitaci
- obratlovci – kanál naplněný tekutinou s políčky smyslových buněk na stěně
3 polokruhovité kanálky vnitřního ucha, kolmo na sebe postavené, rozšířené do baňky (ampula) vyplněné endolymfou
vlásky vláskových buněk trčí do dutiny kanálku a jsou kryty želatinózní kupulou; při pohybech hlavy se pohyb endolymfy opožďuje za pohybem stěn kanálku – kupula se vychyluje a dráždí recept. buňky
→ kanálky snímají úhlové zrychlení
- kruhoústí – 2 polokruhovité kanálky
- váček vejčitý a kulatý – obsahují krystalky uhličitanu vápenatého – otolity (snímají lineární zrychlení)
Sluchový aparát: popište dráhu transdukce zvukové vlny na vzruch ve sluchovém nervu.
- transdukce – vláskové buňky, mechanicky vrátkovaný kanál – pohyblivá doména se otevírá a zavírá – kanál lokalizován na vrcholku jednoho vlásku (cilie) a jeho vrátkovaná doména spojena proteinovým filamentem k sousednímu vlásku → vzájemný pohyb cilií vede k otevírání a zavírání kanálu a vzniku receptorového potenciálu (vyvolá na bázi buňky vylití neurotransmiteru) → přenašeč podráždí zakončení sluchového nervu, kde vznikají akční potenciály (vzruchy), které vedou informaci do mozku
- obratlovci
signály zachytávány ušním boltcem a zvukovodem jsou vedeny na bubínek – membránu oddělující vnitřní a vnější ucho
střední ucho – zvuk přenášen sluchovými kůstkami (kladívko, kovadlinka, třmínek) na membránu oválného okénka vnitřního ucha
receptory zvukové energie – vnitřní ucho v hlemýždi
vibrace z oválného okénka rozvlní tekutinu v hlemýždi (perilymfu a endolymfu) → vlnění tekutiny rozkmitá bazilární membránu, na které sedí vláskové buňky
pohybem bazilární membrány dochází k ohybu vlásků (cilií) proti krycí (tektoriální) membráně
- smysl převodu – zvýšení účinnosti přenosu energie ze vzduchu do kapaliny zvýšením síly vibrací (mechanismus nerovnoramenné páky, soustředěním energie z velké plochy bubínku na malou plošku oválného okénka)
Jak je schopen sluchový aparát savců a ptáků přesně zjistit výšku slyšených tónů?
- pomocí rozdílu ve frekvenci akčních potenciálů (u nižších frekvencí)
- tonotopie = různě vysoké tóny vyvolávají vibrace na různých místech bazilární membrány v hlemýždi → schopnost rozlišovat tóny je založena na schopnosti lokalizovat co nejpřesněji místo maximálních vibrací
vysoké tóny – vibrace u báze hlemýždě (začátek oválného okénka)
nízké tóny – vibrace u vrcholu hlemýždě
Co je to laterální inhibice receptorových buněk a jaký je její význam?
- postranní útlum – první zpracování vstupní informace – její selektivní destrukce nebo zvýraznění určité složky podnětu na úkor složky jiné
- význam je vyšší rozlišovací schopnost daného smyslu
zrak – laterální útlum se uplatňuje ke zvýraznění hranic mezi světlými a tmavými plochami – posílení kontrastních linií (rozdíl ve frekvenci akčních potenciálů je mnohem větší v oblasti hraniční linie než mezi středy světlé a tmavé oblasti)
vnímání tónů, vůní
- nejsilněji podrážděný receptor tlumí aktivitu okolních receptorů – tím se potlačí šum v okolí a hlavní signál vynikne
Co je to adaptace u receptorových buněk? Uveďte kategorie receptorů podle míry adaptace a příklady.
- receptorový potenciál a následně frekvence akčních potenciálů s časem slábne, ačkoli podnět je konstantní
fázické/diferenční – rychlá adaptace – receptory čichu, teploty kůže
tonické/proporcionální – neadaptují se – měření kyslíku, polohy kloubu nebo teploty krve
- možná příčina adapta: rychlá inaktivace kanálů umožňujících depolarizační toky iontůce

Jaké jsou transdukční mechanismy pro 5 základních chutí?
- receptorové buňky mohou být opatřeny vlásky, jejichž membrány nesou proteinové receptory
- každá chuťová papila obsahuje desítky chuťových buněk
- člověk může rozlišit asi 100 chuťových kvalit, skládání 5 základních kvalit: sladké, slané, kyselé, hořké a umami (reakce na AMK)
jedna chuťová buňka může reagovat na všech 5, ale na jednu maximálním potenciálem
jim příslušné axony vedou do rovněž příslušných ganglií v mozku
některé chutě jsou tvořeny malými nabitými částicemi (slaná Na+, kyselá H+; vstupují buď přímo přes sodíkové kanály, nebo (u kyselé) blokují draslíkové kanály); malé iontové kanály v membránách mikroklků umožňují vstup
ostatní prostřednictvím GPCR (receptor spřažený s G-proteinem – např. gusticin) – tyto molekuly chutnají sladce, tučně nebo hořce
Jaký je transdukční mechanismus fotorecepce v tyčince? Které buňky dál signál vedou do mozku?
- na membránách čípků a tyčinek jsou obsaženy zrakové pigmenty, které zprostředkovávají transdukci světelného podnětu v elektrické podráždění
- zraková dráha: fotoreceptory (na světlo reagují hyperpolarizací) → sítnice – bipolární buňky, které propojují receptory s gangliový buňkami, jejichž axony tvoří zrakový nerv
- zrakový pigment = rhodopsin, aktivuje ho dopad fotonu, který přes G-protein (transducin) spustí enzym, jenž rozloží cGMP → pokles hladiny cGMP vede k uzavření sodíkových kanálů, což způsobí hyperpolarizaci membrány. Toto je elektrický signál o dopadu světla
Na čem je založeno barevné vidění živočichů?
- sítnice = vnitřní vrstva oční koule; v ní 2 typy světločivných buněk – tyčinky (černobíle – rhodopsin), čípky (barevně – iodopsin)
- čípky
3 druhy fotopigmentu citlivými na různé barvy spektra: červenou, zelenou a modrou (→ každý druh čípků je citlivý na jinou vlnovou délku světla
výsledný vjem – porovnání míry podráždění jednotlivých typů čípků
oproti tyčinkám mají mnohem vyšší práh citlivosti
Jaké smyslové transdukční mechanismy využívají G-proteinovou metabotropní dráhu? Srovnejte je.
- smyslová transdukce u čichu, zraku a chutě (sladká, hořká, umami) využívá G-protein, který spouští enzymatickou kaskádu umožňující výrazné zesílení (amplifikaci) signálu
čich – vazba pachu na receptor aktivuje G-protein a následně adenylátcyklázu. Vzniklý druhý posel cAMP otevírá kationtové kanály
sladká chuť – aktivace G-proteinu (gustducinu) vede přes cAMP k uzavření draslíkových kanálů
hořká chuť – G-protein aktivuje cestu, která uvolní vápník z vnitřních zásob buňky
tyčinky – foton aktivuje rhodopsin a G-protein transducin. Ten aktivuje fosfodiesterázu, která rozkládá cGMP, což vede k uzavření sodíkových kanálů a hyperpolarizaci buňky
u čichu a chuti dochází k depolarizaci, fotorecepce je specifická hyperpolarizací a poklesem koncentrace cGMP po dopadu světla
Co je to zraková dráha a jak postupuje při analýze viděného?
- začíná na fotoreceptorech, pokračuje ještě v sítnici navazujícími bipolárními buňkami propojujících vertikálně receptory s gangliovými buňkami, jejichž axony tvoří zrakový nerv
- v sítnici jsou i horizontální spoje – horizontální a amakrinní buňky, umožňující první syntézu informace: konvergenci (zejména na periferii sítnice) nebo laterální inhibici
- zrakové nervy z obou očí se v oblasti pod hypotalamem překříží (chiasma opticum), než vstoupí do mezimozku
- cestou do zrakových oblastí v kůře projde ještě vizuální informace zpracováním v řadě podkorových jader
Jak vstupují do mozku čichové podněty? Jak jsou vůně rozeznávány?
- čichové buňky s vlásky s membránovými receptory (několik tisíc typů)
- výsledný čichový vjem vzniká mísením podnětů z různě vyladěných receptorových buněk
receptorová buňka může reagovat na více různých pachových molekul a jedna molekula může aktivovat více typů receptorů. Výsledná vůně je pak interpretována mozkem jako specifický vzorec (pattern) aktivovaných buněk
- čichové receptory se rychle adaptují
- navázání voňavé molekuly na specifický receptor vede v mnoha případech k odstartování kaskády membránových dějů analogických hormonální signalizaci (cAMP otevírá iontové kanály)
- na konci řetězce reakcí je opět konformační změna kanálu, a tedy i permeability membrány pro určitý iont vedoucí k depolarizaci (nebo někdy hyperpolarizaci) a vzniku receptorového potenciálu
- axony čichových buněk procházejí skrze dírkovanou ploténku čichové kosti přímo do čichového kyje – první místo v mozku, kde dochází ke zpracování čichové informace (na rozdíl od všech ostatních neprochází čichová dráha přes thalamus)