Biologie živočichů Bi6790 - SMYSLY

0.0(0)
Studied by 12 people
call kaiCall Kai
learnLearn
examPractice Test
spaced repetitionSpaced Repetition
heart puzzleMatch
flashcardsFlashcards
GameKnowt Play
Card Sorting

1/12

encourage image

There's no tags or description

Looks like no tags are added yet.

13 Terms

1
New cards

Jaké znáte membránové mechanismy mechanorecepce? 

- membrány opatřeny přídavnými strukturami 

  • Paciniho hmatová tělíska nebo receptorové buňky bezobratlých napojené na chlup na povrchu těla až k např. uchu  

  • mikroskopické vlásky převádějící mechanický podnět na membránu 

- molekulární mechanismus (přímo v buňce) 

  • mechanicky vrátkované kanály – mechanická deformace postavení membránových proteinů 

  • vazba na cytoskelet – kanál je často spojen s vláknem cytoskeletu (tah za vlákno způsobí fyzické otevření kanálu a vtok iontů) 


2
New cards

Popište obecně co vše se musí stát, aby jakýkoliv smyslový podnět mohl vstoupit do vědomí? 


- 1. transdukce, 2. vznik receptorového potenciálu, 3. elektrotonické šíření, 4. generování akčních impulzů 

- transdukce = převedení velikosti podnětu na receptorový potenciál (mnohostupňový proces) 

  • na počátku přenosu informace z vnějšího světa do nervového systému stojí vždy reakce podnětu s membránovými molekulami, která dříve nebo později vede k otevírání nebo uzavírání iontových kanálů → vznik místního receptorového potenciálu 

  • informace musí putovat dál do CNS a je třeba ji přeložit na akční potenciál = transformace (odehraje se na nejbližší synapsi) 

- amplifikace = receptory výrazně zesilují slabý podnět na silnější impulz 

 

- smyslový práh – při vnímání velmi slabých podnětů je receptor omezen hladinou přirozeného šumu; podnět může být detekován, je-li poměr signál/šum alespoň roven 1 


<p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"></p><p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;"><strong>- 1. transdukce, 2. vznik receptorového potenciálu, 3. elektrotonické šíření, 4. generování akčních impulzů</strong>&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;"><strong>- transdukce </strong>= převedení velikosti podnětu na receptorový potenciál (mnohostupňový proces)&nbsp;</span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;">na počátku přenosu informace z vnějšího světa do nervového systému stojí vždy reakce podnětu s membránovými molekulami, která dříve nebo později vede k otevírání nebo uzavírání iontových kanálů </span><span style="font-family: Calibri, sans-serif; line-height: 115%;">→</span><span style="line-height: 19.6917px;"> vznik místního receptorového potenciálu&nbsp;</span></p></li></ul><ul><li><p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;">informace musí putovat dál do CNS a je třeba ji přeložit na akční potenciál = transformace (odehraje se na nejbližší synapsi)&nbsp;</span></p></li></ul><p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;"><strong>- amplifikace </strong>= receptory výrazně zesilují slabý podnět na silnější impulz&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;">&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW102189605 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;"><strong>- smyslový práh</strong> – při vnímání velmi slabých podnětů je receptor omezen hladinou přirozeného šumu; podnět může být detekován, je-li poměr signál/šum alespoň roven 1&nbsp;</span></p><p></p>
3
New cards

Jaká je fylogeneze, stavba a funkce vestibulárního aparátu obratlovců? 

- statokinetický orgán; primární zdroj informací týkajících se rovnováhy 

- uložen v hlavové části; reflexní pohyby očí (stabilní obraz při pohybu hlavy) 

- význam: zajišťuje pohyb a polohu hlavy; reflexní reakce udržující hlavu a trup ve vzpřímené a vyvážené poloze vůči gravitaci 

- obratlovci – kanál naplněný tekutinou s políčky smyslových buněk na stěně 

  • 3 polokruhovité kanálky vnitřního ucha, kolmo na sebe postavené, rozšířené do baňky (ampula) vyplněné endolymfou 

  • vlásky vláskových buněk trčí do dutiny kanálku a jsou kryty želatinózní kupulou; při pohybech hlavy se pohyb endolymfy opožďuje za pohybem stěn kanálku – kupula se vychyluje a dráždí recept. buňky  

  • → kanálky snímají úhlové zrychlení 

- kruhoústí – 2 polokruhovité kanálky 

- váček vejčitý a kulatý – obsahují krystalky uhličitanu vápenatého – otolity (snímají lineární zrychlení) 


4
New cards

Sluchový aparát: popište dráhu transdukce zvukové vlny na vzruch ve sluchovém nervu. 


- transdukce – vláskové buňky, mechanicky vrátkovaný kanál – pohyblivá doména se otevírá a zavírá – kanál lokalizován na vrcholku jednoho vlásku (cilie) a jeho vrátkovaná doména spojena proteinovým filamentem k sousednímu vlásku → vzájemný pohyb cilií vede k otevírání a zavírání kanálu a vzniku receptorového potenciálu (vyvolá na bázi buňky vylití neurotransmiteru) → přenašeč podráždí zakončení sluchového nervu, kde vznikají akční potenciály (vzruchy), které vedou informaci do mozku 

- obratlovci 

  • signály zachytávány ušním boltcem a zvukovodem jsou vedeny na bubínek – membránu oddělující vnitřní a vnější ucho 

  • střední ucho – zvuk přenášen sluchovými kůstkami (kladívko, kovadlinka, třmínek) na membránu oválného okénka vnitřního ucha 

  • receptory zvukové energie – vnitřní ucho v hlemýždi 

  • vibrace z oválného okénka rozvlní tekutinu v hlemýždi (perilymfu a endolymfu) → vlnění tekutiny rozkmitá bazilární membránu, na které sedí vláskové buňky 

  • pohybem bazilární membrány dochází k ohybu vlásků (cilií) proti krycí (tektoriální) membráně 

- smysl převodu – zvýšení účinnosti přenosu energie ze vzduchu do kapaliny zvýšením síly vibrací (mechanismus nerovnoramenné páky, soustředěním energie z velké plochy bubínku na malou plošku oválného okénka) 


5
New cards

Jak je schopen sluchový aparát savců a ptáků přesně zjistit výšku slyšených tónů? 

- pomocí rozdílu ve frekvenci akčních potenciálů (u nižších frekvencí) 

- tonotopie = různě vysoké tóny vyvolávají vibrace na různých místech bazilární membrány v hlemýždi → schopnost rozlišovat tóny je založena na schopnosti lokalizovat co nejpřesněji místo maximálních vibrací 

  • vysoké tóny – vibrace u báze hlemýždě (začátek oválného okénka) 

  • nízké tóny – vibrace u vrcholu hlemýždě 


6
New cards

Co je to laterální inhibice receptorových buněk a jaký je její význam? 

 - postranní útlum – první zpracování vstupní informace – její selektivní destrukce nebo zvýraznění určité složky podnětu na úkor složky jiné 

- význam je vyšší rozlišovací schopnost daného smyslu 

  • zrak – laterální útlum se uplatňuje ke zvýraznění hranic mezi světlými a tmavými plochami – posílení kontrastních linií (rozdíl ve frekvenci akčních potenciálů je mnohem větší v oblasti hraniční linie než mezi středy světlé a tmavé oblasti) 

  • vnímání tónů, vůní 

- nejsilněji podrážděný receptor tlumí aktivitu okolních receptorů – tím se potlačí šum v okolí a hlavní signál vynikne 


7
New cards

Co je to adaptace u receptorových buněk? Uveďte kategorie receptorů podle míry adaptace a příklady. 

- receptorový potenciál a následně frekvence akčních potenciálů s časem slábne, ačkoli podnět je konstantní  

  • fázické/diferenční – rychlá adaptace – receptory čichu, teploty kůže 

  • tonické/proporcionální – neadaptují se – měření kyslíku, polohy kloubu nebo teploty krve 

- možná příčina adapta: rychlá inaktivace kanálů umožňujících depolarizační toky iontůce 


<p class="Paragraph SCXW23534214 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;">- receptorový potenciál a následně frekvence akčních potenciálů s časem slábne, ačkoli podnět je konstantní&nbsp;&nbsp;</span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW23534214 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;"><strong>fázické/diferenční</strong> – rychlá adaptace – receptory čichu, teploty kůže&nbsp;</span></p></li></ul><ul><li><p class="Paragraph SCXW23534214 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;"><strong>tonické/proporcionální</strong> – neadaptují se – měření kyslíku, polohy kloubu nebo teploty krve&nbsp;</span></p></li></ul><p class="Paragraph SCXW23534214 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;">- možná příčina adapta: rychlá inaktivace kanálů umožňujících depolarizační toky iontůce&nbsp;</span></p><p></p>
8
New cards

Jaké jsou transdukční mechanismy pro 5 základních chutí? 

- receptorové buňky mohou být opatřeny vlásky, jejichž membrány nesou proteinové receptory 

- každá chuťová papila obsahuje desítky chuťových buněk 

- člověk může rozlišit asi 100 chuťových kvalit, skládání 5 základních kvalit: sladké, slané, kyselé, hořké a umami (reakce na AMK) 

  • jedna chuťová buňka může reagovat na všech 5, ale na jednu maximálním potenciálem 

  • jim příslušné axony vedou do rovněž příslušných ganglií v mozku 

  • některé chutě jsou tvořeny malými nabitými částicemi (slaná Na+, kyselá H+; vstupují buď přímo přes sodíkové kanály, nebo (u kyselé) blokují draslíkové kanály); malé iontové kanály v membránách mikroklků umožňují vstup 

  • ostatní prostřednictvím GPCR (receptor spřažený s G-proteinem – např. gusticin) – tyto molekuly chutnají sladce, tučně nebo hořce 


9
New cards

Jaký je transdukční mechanismus fotorecepce v tyčince? Které buňky dál signál vedou do mozku?  

- na membránách čípků a tyčinek jsou obsaženy zrakové pigmenty, které zprostředkovávají transdukci světelného podnětu v elektrické podráždění 

- zraková dráha: fotoreceptory (na světlo reagují hyperpolarizací) → sítnice – bipolární buňky, které propojují receptory s gangliový buňkami, jejichž axony tvoří zrakový nerv 


- zrakový pigment = rhodopsin, aktivuje ho dopad fotonu, který přes G-protein (transducin) spustí enzym, jenž rozloží cGMP → pokles hladiny cGMP vede k uzavření sodíkových kanálů, což způsobí hyperpolarizaci membrány. Toto je elektrický signál o dopadu světla 


10
New cards

Na čem je založeno barevné vidění živočichů? 

- sítnice = vnitřní vrstva oční koule; v ní 2 typy světločivných buněk – tyčinky (černobíle – rhodopsin), čípky (barevně – iodopsin) 

- čípky 

  • 3 druhy fotopigmentu citlivými na různé barvy spektra: červenou, zelenou a modrou (→ každý druh čípků je citlivý na jinou vlnovou délku světla 

  • výsledný vjem – porovnání míry podráždění jednotlivých typů čípků 

  • oproti tyčinkám mají mnohem vyšší práh citlivosti 


11
New cards

Jaké smyslové transdukční mechanismy využívají G-proteinovou metabotropní dráhu? Srovnejte je. 


- smyslová transdukce u čichu, zraku a chutě (sladká, hořká, umami) využívá G-protein, který spouští enzymatickou kaskádu umožňující výrazné zesílení (amplifikaci) signálu 

  • čich – vazba pachu na receptor aktivuje G-protein a následně adenylátcyklázu. Vzniklý druhý posel cAMP otevírá kationtové kanály 

  • sladká chuť – aktivace G-proteinu (gustducinu) vede přes cAMP k uzavření draslíkových kanálů 

  • hořká chuť – G-protein aktivuje cestu, která uvolní vápník z vnitřních zásob buňky 

  • tyčinky – foton aktivuje rhodopsin a G-protein transducin. Ten aktivuje fosfodiesterázu, která rozkládá cGMP, což vede k uzavření sodíkových kanálů a hyperpolarizaci buňky 

  • u čichu a chuti dochází k depolarizaci, fotorecepce je specifická hyperpolarizací a poklesem koncentrace cGMP po dopadu světla 

 

12
New cards

Co je to zraková dráha a jak postupuje při analýze viděného? 

- začíná na fotoreceptorech, pokračuje ještě v sítnici navazujícími bipolárními buňkami propojujících vertikálně receptory s gangliovými buňkami, jejichž axony tvoří zrakový nerv 

- v sítnici jsou i horizontální spoje – horizontální a amakrinní buňky, umožňující první syntézu informace: konvergenci (zejména na periferii sítnice) nebo laterální inhibici 

- zrakové nervy z obou očí se v oblasti pod hypotalamem překříží (chiasma opticum), než vstoupí do mezimozku 

- cestou do zrakových oblastí v kůře projde ještě vizuální informace zpracováním v řadě podkorových jader 


13
New cards

Jak vstupují do mozku čichové podněty? Jak jsou vůně rozeznávány? 

- čichové buňky s vlásky s membránovými receptory (několik tisíc typů) 

- výsledný čichový vjem vzniká mísením podnětů z různě vyladěných receptorových buněk 

  • receptorová buňka může reagovat na více různých pachových molekul a jedna molekula může aktivovat více typů receptorů. Výsledná vůně je pak interpretována mozkem jako specifický vzorec (pattern) aktivovaných buněk 

- čichové receptory se rychle adaptují 

- navázání voňavé molekuly na specifický receptor vede v mnoha případech k odstartování kaskády membránových dějů analogických hormonální signalizaci (cAMP otevírá iontové kanály) 

- na konci řetězce reakcí je opět konformační změna kanálu, a tedy i permeability membrány pro určitý iont vedoucí k depolarizaci (nebo někdy hyperpolarizaci) a vzniku receptorového potenciálu 

- axony čichových buněk procházejí skrze dírkovanou ploténku čichové kosti přímo do čichového kyje – první místo v mozku, kde dochází ke zpracování čichové informace (na rozdíl od všech ostatních neprochází čichová dráha přes thalamus)