České země po třicetileté válce, vláda Habsburků a reformy Marie Terezie

Slovníková sada kartiček pokrývající české dějiny od bitvy na Bílé hoře po vládu Marie Terezie, včetně rekatolizace, postavení poddaných, válek o rakouské dědictví, sedmileté války a osvícenských reforem.

Bitva na Bílé hoře (1620)

Klíčová bitva, po níž následovala poprava 27 českých pánů a zavedení Obnoveného zřízení zemského s absolutistickou vládou Habsburků.

Obnovené zřízení zemské (OZZ)

Zákoník vydaný po Bílé hoře, který zavedl absolutistickou vládu Habsburků, prohlásil katolictví za jediné povolené náboženství a vedl ke ztrátě politického vlivu královských měst.

Rekatolizace po Bílé hoře

Násilné či dobrovolné obracení obyvatel na katolickou víru; šlechta a svobodní měli možnost konvertovat, zatímco nesvobodní obyvatelé museli přistoupit povinně.

Poddanská půda (rustikál)

Část šlechtických pozemků v dědičném držení poddaných, ze které se vrchnosti a státu odváděly daně.

Panská půda (dominikál)

Půda spravovaná přímo vrchností, na které byli poddaní nuceni vykonávat robotu.

Připoutání rolníků k půdě

Nevolnické opatření zavedené po třicetileté válce, podle kterého se poddaní nesměli stěhovat bez svolení vrchnosti.

Selské povstání (1680)

Nejmohutnější povstání sedláků v Čechách vyvolané zhoršujícími se životními podmínkami a nárůstem robotní povinnosti po třicetileté válce.

Jezuitský řád

Církevní řád s klíčovou rolí v pobělohorské rekatolizaci, který v českých zemích vytvořil jednu z nejlepších školských soustav v Evropě.

Ferdinand III.

Habsburský panovník, syn Ferdinanda II., který pokračoval v rekatolizaci a absolutistické vládě a sloučením Klementina a Karlovy univerzity založil Karlo-Ferdinandovu univerzitu.

Karlo-Ferdinandova univerzita

Univerzita vzniklá za vlády Ferdinanda III. sloučením jezuitského Klementina s pražskou Karlovou univerzitou.

Leopold I.

Habsburský panovník vládnoucí od roku 1657; za jeho vlády proběhly selské bouře (vydal robotní patent), morová epidemie a války s Turky na východě i o španělské dědictví na západě.

Války o španělské dědictví (1700–1714)

Konflikt na západě monarchie, jehož výsledkem byl pro Habsburky zisk Španělského Nizozemí, Sardinie, Neapelska a většiny Milánska.

Karel VI.

Císař, za jehož vlády doznívaly války o španělské dědictví a oslabovala moc Habsburků v Evropě; vydal Pragmatickou sankci.

Pragmatická sankce

Nástupnický řád vydaný Karlem VI., který zajišťoval nedělitelnost habsburské říše a umožňoval nástupnictví na trůn v ženské linii pro Marii Terezii.

Války o rakouské dědictví (1740–1748)

Série válek po nástupu Marie Terezie vyvolaná odmítnutím Pragmatické sankce ze strany sousedních států usilujících o rozebírání území monarchie.

Koalice proti Marii Terezii (1740–1748)

Spojenectví Pruska, Saska, Francie a Bavorska usilující o oslabení habsburské monarchie a zisk jejích území.

Spojenci Habsburské monarchie (1740–1748)

Velká Británie a Spojené Nizozemí, které podpořily Marii Terezii ve válkách o rakouské dědictví.

Karel Albrecht

Bavorský panovník, který během válek o rakouské dědictví obsadil Prahu a nechal se provolat českým králem; zemřel v roce 1745.

František Štěpán Lotrinský

Manžel Marie Terezie, který po smrti bavorského panovníka Karla Albrechta nastoupil v roce 1745 na císařský trůn.

Sedmiletá válka (1756–1763)

První konflikt světového formátu probíhající v Evropě, Americe, Asii i Africe; Habsburská monarchie v něm doufala ve znovuzískání ztraceného Slezska.

Spojenci v sedmileté válce

Na jedné straně aliance Habsburků s ruskou carevnou Alžbětou a francouzským králem Ludvíkem XV., na druhé straně Prusko Fridricha II. a Velká Británie s Jiřím II.

Výsledky sedmileté války

Velká Británie se stala námořní velmocí, v habsburské monarchii vzrostl státní dluh a ztráty na životech, Slezsko zůstalo Prusku a pozice Pruska v Evropě se upevnila.

Reformy školství Marie Terezie

Zavedení nového třístupňového školského systému tvořeného školami triviálními, hlavními a normálními, přičemž nejvyšším článkem vzdělávání zůstaly univerzity.

Povinná školní docházka (1774)

Osvícenská reforma zavedená Marií Terezií ukládající povinnou školní docházku pro děti ve věku od 6 do 12 let.

Tereziánský katastr

Úřední soupis půdy a poddanského majetku v habsburské monarchii sloužící ke spravedlivějšímu a zjednodušenému vybírání daní.

Bankocetle

Nové papírové platidlo zavedené v habsburské monarchii v rámci finančních reforem Marie Terezie.

Robotní patent (1775)

Nařízení vydané Marií Terezií zmírňující a přesně vymezující robotní povinnosti poddaných v českých zemích.

Reforma hrdelního práva (1768)

Právní reforma Marie Terezie, kterou bylo zrušeno útrpné právo (mučení) a upraveno soudní a hrdelní řízení.

Svatořečení Jana Nepomuckého (1729)

Kanonizace významného českého světce Jana Nepomuckého, která představovala vrchol pobělohorské rekatolizace a barokní zbožnosti v českých zemích.