Biologie živočichů - TĚLNÍ TEKUTINY

0.0(0)
Studied by 4 people
call kaiCall Kai
learnLearn
examPractice Test
spaced repetitionSpaced Repetition
heart puzzleMatch
flashcardsFlashcards
GameKnowt Play
Card Sorting

1/12

encourage image

There's no tags or description

Looks like no tags are added yet.

13 Terms

1
New cards

Uveďte hlavní funkce krve živočichů. 

- od dýchacích orgánů přivádí kyslík do tkání a oxid uhličitý odvádí zpět 

- přivádí živiny a ostatní látky resorbované v gastrointestinálním traktu ke tkáním a odvádí z nich odpadní zplodiny látkové přeměny

- transportuje hormony, organické i anorganické látky z místa jejich sekrece nebo resorpce k cílovým orgánům a tkáním. 

- přenáší teplo, a tak se řízeným prokrvením podílí na termoregulaci 

- udržuje stálosti vnitřního prostředí (pufrovací schopnost udržení pH, zásobárna vody na regulaci osmotického tlaku atd.) = homeostáze 

- imunitní funkce odstraňující mrtvé nebo cizorodé elementy z těla


2
New cards

Uveďte základní anorganické a organické složky krevní plazmy. 

- krevní plazma tvoří cca 55 % objemu krve 

- základní anorganické složky (ionty a minerály) – přibližně 1% plazmy (pro udržení osmotického tlaku, pH krve a nervosvalové dráždivosti):  

- kationty = sodík – nejzastoupenější (udržování osmotického tlaku), draslík (aktivita některých enzymů), vápník (srážení krve, neuromuskulární přenos a kontrakce svalů, spolu s fosforem tvorba kostí a zubů), hořčík (aktivita důležitých enzymů a snižují dráždivost kosterního svalstva  

- anionty = chloridy, hydrogenuhličitany (HCO3-), fosfátové, sulfátové, bikarbonátové 

- ionty železa (v plazmě ve vazbě na bílkovinu transferin, ionty železa oxidační děje a součást hemoglobinu i cytochromů) 

- měď vázaná na bílkovinu ceruloplazmin – syntéza mnoha enzymů, u mužů hladina mědi vyšší 

- základní organické složky – cca 7-8% plazmy:  

  • plazmatické bílkoviny 

  • albuminy – nejvíce zastoupené  

  • globuliny – obranná a transportní funkce  

  • fibrinogen – srážení krve  

  • živiny – glukóza, lipidy, aminokyseliny  

  • dusíkaté látky – močovina, kreatin, kyselina močová 

  • regulační a ostatní látky – hormony, enzymy, vitamíny 


3
New cards

Červené krvinky – uveďte jejich význam pro organismus. Kde se tvoří a kde zanikají? 

- erytrocyty = zajišťují přenos dýchacích plynů – kyslíku z plic do všech tkání, odvod oxidu uhličitého, udržování acidobazické rovnováhy v krvi = pufrovací kapacita krve  

- červené krvinky vznikají v červené kostní dřeni, zejména v plochých kostech (pánev, hrudní kost, žebra, obratle) – proces = erytropoéza  

- červená krvinka žije v průměru 120 dní – zanikají (=hemolýza) v retikuloendotelovém systému, hlavně ve slezině, ale i v játrech  

  • globin – rozštěpen na aminokyseliny 

  • hem – Fe3+ - transferin – hemosiderin – feritin, zbytek hemu na biliverdin – bilirubin – žluč


4
New cards

Jaké látky jsou nezbytné pro erytropoézu a jaký je osud „starých“ erytrocytů včetně jejich složek? 

- faktory lze rozdělit na substráty = látky nezbytné pro stavbu krevních buněk, a biokatalyzátory = látky nezbytné pro průběh enzymatických reakcí při syntéze erytrocytů 

  • Substráty: aminokyseliny a železo 

  • Katalyzátory: měď, vitamin B12 (součástí kobalt, působí na tvorbu krvinek v kostní dřeni), vitamin B2, B6, kyselina listová a kyselina askorbová  

- rigidní, zestárlé krvinky neschopné průchodu úzkými krevními siny jsou ve slezině a játrech pohlcovány fagocytujícími buňkami  

- hemolýza = rozpad erytrocytů uvolňuje hemoglobin 

  • bílkovina globin se štěpí na aminokyseliny – tvorba nových bílkovin 

  • z hemu se v játrech a slezině odštěpí železo a rozklad pokračuje přes zelený biliverdin a oranžový bilirubin (konjugovaný bilirubin s kyselinou glukuronovou z jater odchází do střeva jako součást žlučových barviv – ve střevě se činností bakterií redukuje a jeho část se přeměňuje oxidací na sterkobilin = typické zbarvení stolice) 

  • uvolněné železo vychytává transferin – přenese ho do místa erytropoézy do kostní dřeně, nebo ho odsouvá do zásobárny železa, kde je vázán ve feritinu (zásobárna železa + chrání intracelulární prostředí proti toxickému účinku volných železitých iontů) 


5
New cards

Charakterizujte typy a funkce plazmatických bílkovin. 

- hlavní plazmatické bílkoviny jsou albuminy, globuliny a fibrinogen 

- globuliny dělíme na alfa1, alfa2, beta1, beta2 a gama (složek je ale v plazmě mnohem více) 

- plazmatické bílkoviny se podílí na procesu srážení krve, její suspenzní stabilitě, udržování stálého pH (tvoří tzv. proteinový nárazníkový systém), mají i nutriční význam (odbouráváním jsou získávány aminokyseliny pro syntézu jiných životně důležitých bílkovin) 

- při hladovění např. klesá onkotický tlak (=osmotická savá síla bílkovin, kterou molekuly bílkovin vážou vodu – při snížené hladině plazmatických bílkovin onkotický tlak klesá, voda uniká z cév a vznikají otoky ve tkáních) 

- plazmatické bílkoviny díky své rozpustnosti ve vodě vážou a transportují některé ve vodě nerozpustné látky – hormony, vitaminy, tuky, léky, bilirubin (vázán na albuminy) i ionty některých prvků 


6
New cards

Jakým způsobem probíhá rozpad starých erytrocytů a jaký je osud produktů rozpadu? 

- staré erytrocyty jsou ve slezině a játrech pohlcovány fagocytujícími buňkami  

- při hemolýze se z krve uvolňuje hemoglobin – odštěpuje se hem a globin  

- globin se štěpí na aminokyseliny – tvorba nových bílkovin  

- hem – v játrech a slezině se z něj odštěpí železo a rozklad pokračuje přes biliverdin a bilirubin – z jater se konjugovaný bilirubin (k. glukuronovou) dostává žlučovými cestami do střeva jako součást žlučových barviv – ve střevě se bilirubin činností bakterií redukuje – část oxidací na sterkobilin (zbarvení stolice) 

- uvolněné železo vychytává transferin – přenáší ho na místo erytropoézy do kostní dřeně/odsouvá do zásobárny železa kde se váže na feritin 


7
New cards

Jaké vlastnosti a význam mají kmenové buňky? Jaká je jejich úloha v krvetvorbě? 

- kmenové buňky mají schopnost sebeobnovy (u dospělého organismu zachováno pouze v tkáních jako pokožka, střevní epitel, buňky krvetvorby, vlasové folikuly atd.) 

i v ostatních tkáních je množství kmenových buněk schopných se reverzibilně dediferencovat a opět se začít dělit – např. v mozkové tkáni 

- charakteristická vlastnost kmenových buněk je nediferencovanost – nemají určenou morfologickou a funkční specializaci (to sebou většinou nese ztrátu funkce se dělit) 

- krevní buňky se neustále opotřebovávají a jsou nahrazovány jinými – je zde trvale udržující cyklus mitotických dělení zásobních nestárnoucích kmenových buněk – část z nich je odebírána do různých diferenciačních linií vedoucí postupnými kroky až ke všem zralým buněčným elementům krve 

- kmenová buňka je schopna diferenciace do libovolné krevní řady = je pluripotentní (nejprve z kmen. buněk vznikají unipotentní buňky = progenitorové = buňky schopné se dělit ale již s vývojem determinovaným směrem k určitému typu krevní buňky  

- leukemie = nekontrolované dělení krvetvorných buněk současně se zástavou jejich zrání 

- transplantace kostní dřeně – nutná v případě zničení kmenových buněk např ozářením, neschopnosti vytvářet krvinky 


8
New cards
<p><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>Charakterizujte hlavní pufrační systémy krve savců.</strong>&nbsp;</span></p>

Charakterizujte hlavní pufrační systémy krve savců. 

- hodnota pH je u člověka v průměru 7,4 – molekulární podoba bílkovin a tím i normální struktura jednotlivých součástí buňky, optimální činnost enzymů a metabolismus závisí na pH – odchylka pH vede k poruchám metabolismu, propustnosti membrán, distribuci elektrolytů atd. (pH pod 7 a nad 7,8 nejsou slučitelné se životem) 

 

- pufrační systémy  

  • důležitým pufračním systémem krve a intersticiální tekutiny je:  

CO2 + H2O ⇌ HCO3− + H+ 

  • význam pufrovacího systému CO2/HCO3− je, že může vázat H+ ionty a zároveň mohou být koncentrace obou složek systému značně změněny nezávisle na sobě - CO2 dýcháním a HCO3− činností jater a ledvin 

  HCO3− reabsorpce 

  HCO3−  reabsorpce 2 

  • jestliže proniknou do pufrovacího roztoku ionty H+ - vážou se na pufrové báze (HCO3−) za vzniku CO2 + H2O → v uzavřeném systému se vytvoří právě tolik pufrové kyseliny, kolik se spotřebuje pufrové báze → CO2 je účinně odstraňován dýcháním – je ho vydechováno právě tolik, kolik se ho vytvoří a pufrovací kapacita vzrůstá  

 regulace pH plíce 

  • při pH 7,4 se podílí otevřený pufrovací systém CO2/HCO3− asi 2/3 na celkové pufrační kapacitě krve – zbytek zajišťován neuhličitanovými pufry lokalizovanými intercelulárně  

- nejdůležitější z dalších pufrů je hemoglobin v červených krvinkách 

  • HbH ⇌ Hb + H+ 

  • HbO2H ⇌ HbO2− + H+ 

- plazmatické bílkoviny = pufrovací nárazníkové systémy (např i fosfáty) 

- alkalóza = pH krve nad horní hranicí 

- acidóza = pH krve pod spodní hranicí 

  • v obou případech se může jednat o poruchu respirační nebo metabolickou 


<p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.6917px;">- hodnota pH je u člověka v průměru 7,4 – molekulární podoba bílkovin a tím i normální struktura jednotlivých součástí buňky, optimální činnost enzymů a metabolismus závisí na pH – odchylka pH vede k poruchám metabolismu, propustnosti membrán, distribuci elektrolytů atd. (pH pod 7 a nad 7,8 nejsou slučitelné se životem)&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 19.275px;">&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>- pufrační systémy&nbsp;&nbsp;</strong></span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">důležitým pufračním systémem krve a intersticiální tekutiny je:&nbsp;&nbsp;</span></p></li></ul><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>CO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O </strong>⇌<strong> HCO<sub>3</sub><sup>−</sup> + H<sup>+</sup></strong>&nbsp;</span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">význam pufrovacího systému <strong>CO<sub>2</sub>/HCO<sub>3</sub><sup>− </sup></strong>je, že může vázat H+ ionty a zároveň mohou být koncentrace obou složek systému značně změněny <strong>nezávisle na sobě</strong> - CO<sub>2</sub> <strong>dýcháním</strong> a HCO<sub>3</sub><sup>− </sup><strong>činností jater a ledvin</strong>&nbsp;</span></p></li></ul><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">&nbsp; HCO<sub>3</sub><sup>−</sup> reabsorpce&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">&nbsp; HCO<sub>3</sub><sup>−</sup>&nbsp; reabsorpce 2&nbsp;</span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">jestliže proniknou do pufrovacího roztoku ionty H<sup>+</sup> - vážou se na pufrové báze (HCO<sub>3</sub><sup>−</sup>) za vzniku CO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O </span><span style="font-family: Calibri, sans-serif; line-height: 115%;">→</span><span style="line-height: 18.2042px;"> v uzavřeném systému se vytvoří právě tolik pufrové kyseliny, kolik se spotřebuje pufrové báze </span><span style="font-family: Calibri, sans-serif; line-height: 115%;">→</span><span style="line-height: 18.2042px;"> CO<sub>2</sub> je účinně odstraňován dýcháním – je ho vydechováno právě tolik, kolik se ho vytvoří a pufrovací kapacita vzrůstá&nbsp;&nbsp;</span></p></li></ul><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">&nbsp;regulace pH plíce&nbsp;</span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">při pH 7,4 se podílí otevřený pufrovací systém CO<sub>2</sub>/HCO<sub>3</sub><sup>− </sup>asi 2/3 na celkové pufrační kapacitě krve – zbytek zajišťován <strong>neuhličitanovými pufry</strong> lokalizovanými intercelulárně&nbsp;&nbsp;</span></p></li></ul><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">- nejdůležitější z dalších pufrů je<strong> hemoglobin</strong> v červených krvinkách&nbsp;</span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>HbH </strong>⇌<strong> Hb + H<sup>+</sup></strong>&nbsp;</span></p></li></ul><ul><li><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>HbO<sub>2</sub>H </strong>⇌<strong> HbO<sub>2</sub><sup>−</sup> + H<sup>+</sup></strong>&nbsp;</span></p></li></ul><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>- plazmatické bílkoviny</strong> = pufrovací nárazníkové systémy (např i fosfáty)&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>- alkalóza </strong>= pH krve nad horní hranicí&nbsp;</span></p><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;"><strong>- acidóza </strong>= pH krve pod spodní hranicí&nbsp;</span></p><ul><li><p class="Paragraph SCXW36477734 BCX0" style="text-align: left;"><span style="line-height: 18.2042px;">v obou případech se může jednat o poruchu respirační nebo metabolickou&nbsp;</span></p></li></ul><p></p>
9
New cards

Charakterizujte látky nezbytné pro hemokoagulaci a ty, které ji naopak tlumí. 

- zástava krvácení = hemostáza – souhra účinků plazmatických a tkáňových faktorů spolu s činností trombocytů  

- látky nezbytné pro hemokoagulaci 

  • krvení destičky → adherují na kolagen kterého subendotelová vlákna jsou v kontaktu s krví při poranění 

  • přilnutí destičky aktivuje a mění svůj tvar – metamorfují na kulový tvar a probíhá sekrece obsahu jejich granul – látky podporují agregaci dalších krevních destiček a jejich adhezy  

  • serotonin – stimulace vazokonstrikce  

  • růstový faktor – mitogenní účinky  

  • fagocyty aktivující faktor 

  • trombokináza – tkáňový faktor zevního systému mechanismu srážení krve 

  • plazmatický faktor XII – koagulační vlastnost, součístí vnitřního systému mechanismu srážení krve 

  • faktor X – aktivován zevním i vnitřním systémem srážení krve, spolu s dalšími plazmatickými faktory přeměňuje protrobin na trombin → ten potom kaskádovitě přeměňuje fibrinogen na fibrin 

  • fibrin – pleteň fibrinových vláken zpevňuje destičkovou zátku 

- látky tlumící hemokoagulaci 

  • antitrombin, heparin a plazmin (schopnost rozpustit vzniklý fibrin) 

  • hirudin = antihemokoagulační látka pijavic 


10
New cards

Jmenujte anorganické látky plazmy savců a zmiňte jejich význam.

 - řada iontů, kationtů a ionty sodíku – podílejí se na udržování osmotického tlaku  

- ionty chloru – z ionizovaného NaCl, pro tvorbu žaludeční HCl žaludeční šťávy 

- vápenaté ionty – (typicky extracelulární) nezbytné pro srážení krve, neuromuskulární přenos a kontrakci svalů (hypokalcémie vede ke svalovým křečím) 

- fosfor – spolu s vápníkem pro tvorbu kostí a zubů  

- draselné ionty – (převážně intracelulární kationty), aktivita řady enzymů, významná role při přenosu nervového vzruchu (spolu s Na+) 

- hořečnaté ionty – aktivita důležitých enzymů, snižují dráždivost kosterního svalstva, vysoká hladina narkotické účinky 

- ionty železa – v plazmě ve vazbě na transferin, nezbytné pro oxidační děje a důležitá součást hemoglobinu a cytochromů 

- měď – v plazmě vázán na bílkovinu ceruloplazmin, syntéza mnoha enzymů 

- anionty bikarbonátové, fosfátové, sulfátové a další anorganické látky – krví transportované zejména z trávicího traktu k cílovým orgánům 


11
New cards

Onkotický tlak plazmatických bílkovin: popište o jaký jev se jedná, čím je způsoben a kde se fyziologicky uplatňuje. 

- onkotický tlak = koloidně-osmotický tlak: tvořený bílkovinami, které zadržují vodu v cévním prostoru   

  • při snížené hladině plazmatických bílkovin klesá – voda uniká z cév a vznikají otoky ve tkáních (nafouklá bříška při značném nedostatku bílkovin dětí afrických, asijských a jihoamerických dětí)  

  • otoky = edémy – onkotický tlak udržuje stálou hladinu plazmatické vody a zabraňuje nadměrné filtraci tekutiny z cév do tkání   

- onkotický tlak je klíčovým faktorem při kapilární výměně tekutin mezi krví a tkáňovým mokem, působí proti hydrostatickému tlaku krve  


12
New cards

Jak probíhá hemokoagulační kaskáda: start, faktory v ní zapojené, humorální a buněčné složky, protisrážlivé látky, hemofilie. 

- při poranění vnitřní výstelky cév (endotelu) dojde ke kontaktu krve se subendotelovými vlákny kolagenu 

- krevní destičky adherují na kolagen, a to je aktivuje – díky cytoskeletárnímu kontraktilnímu aparátu mění svůj tvar na kulový s pseudopodiemi – exocytózou vylévají obsah svých granul (=sekrece), sekretované látky podporují agregaci dalších krevních destiček  

- serotonin stimuluje vazokonstrikci, růstový faktor způsobuje mitogenní účinky, fagocyty aktivující faktor se také podílí na shlukování destiček kolem poraněného místa za vzniku destičkové zátky = bílého trombu – provizorní ucpání trhliny  

- spolu s uvedenými ději zahájeno vlastní srážení krve (hemokoagulace): 

  1. zevní systém: závislý na tkáňových faktorech (trombokináza) – uvolněné z poraněné tkáně 

  1. vnitřní systém: aktivovaný i při menších poraněních – aktivován kontaktem koagulačního plazmatického faktoru XII s vlákny kolagenu poraněné cévy  

- oba systémy aktivují faktor X – ten spolu s dalšími plazmatickými faktory přeměňuje protrombin na trombin a ten následně kaskádovitě iniciuje přeměnu fibrinogenu na fibrin  

- pleteň fibrinových vláken zpevňuje destičkovou zátku a se zachycenými erytrocyty vytvoří definitivní červený trombus (po určité době se smrští a ze sraženiny je vytlačováno krevní sérum) 

- hemofilie

  • vrozené onemocnění způsobující poruchu srážlivosti krve, způsobené nedostatkem koagulačního faktoru VIII nebo koagulačního faktoru IX, ženy jsou obvykle přenašečky (mají jeden chromozom X v pořádku) 

  • léčba je založena na substituční terapii = nitrožilním podáváním chybějícího sráživého faktoru 


13
New cards

Jaké jsou hlavní rozdíly iontového složení plazmy, lymfy (intersticiální tekutiny) a cytoplazmy? 

- hlavní rozdíl je v tom, zda se jedná o intracelulární nebo extracelulární tekutinu  

- krevní plazma (extracelulární tekutina): vysoká koncentrace Na+, Cl-, HCO3- iontů, vysoké množství bílkovin působících jako anionty, obsahuje stabilní hladinu vápníku  

- lymfa a intersticiální tekutina (tkáňový mok) (extracelulární tekutina): složení velmi podobné krevní plazmě, ale výrazně nižší obsah bílkovin (těžko procházejí stěnou kapilár) 


- cytoplazma (intracelulární tekutina): velké množství K+, vysoké množství Mg2+ a fosfátů HPO42-, velmi nízká koncentrace Na+ a Cl-