pojmy lekce 3, 4, 5, 6

Vzácnost

Vzácnost znamená, že máme omezené zdroje, které nestačí na splnění všech našich přání a potřeb. Proto si musíme vybírat.

Třeba máš 200 Kč a chceš tričko za 200 Kč i večeři za 200 Kč. Na obojí nemáš, takže se musíš rozhodnout.

V ekonomii tedy vzácné neznamená neobvyklé, ale omezené vzhledem k tomu, kolik toho lidé chtějí.

Užitek

Užitek je uspokojení, které ti přináší spotřeba nějakého statku nebo služby.

Třeba když máš hlad a sníš pizzu, užitek je to, jak tě pizza zasytí a potěší.

Mezní užitek

Mezní užitek je dodatečné uspokojení z jedné další spotřebované jednotky statku.

Třeba jíš pizzu:

• První kousek ti udělá velkou radost, protože máš hlad.

• Druhý kousek tě taky potěší, ale už méně.

• Třetí kousek už ti přinese jen malé uspokojení, protože jsi skoro sytá.

Mezní užitek je tedy užitek z toho jednoho dalšího kousku. S rostoucí spotřebou obvykle klesá.

Průměrný užitek

Průměrný užitek je užitek připadající na jednu spotřebovanou jednotku statku.

Průměrný užitek = celkový užitek ÷ počet spotřebovaných jednotek.

Třeba sníš 3 kousky pizzy, které ti dohromady přinesou 30 jednotek užitku:

30 ÷ 3 = 10 jednotek užitku na jeden kousek.

Celkový užitek

Celkový užitek je veškeré uspokojení ze všech spotřebovaných jednotek statku dohromady.

Třeba jíš pizzu:

• První kousek ti přinese 10 jednotek užitku.

• Druhý dalších 7.

• Třetí dalších 3.

Celkový užitek = 10 + 7 + 3 = 20 jednotek užitku.

Rozpočtové omezení

Rozpočtové omezení říká, co si můžeš dovolit koupit vzhledem ke svému rozpočtu a cenám zboží.

Máš 200 Kč. Káva stojí 50 Kč a dort 100 Kč. Můžeš si koupit třeba:

• 4 kávy,

• 2 dorty,

• 2 kávy a 1 dort.

Celková útrata nesmí překročit těch 200 Kč.

Preference

Preference vyjadřují, čemu dáváš přednost před něčím jiným.

Třeba když si můžeš vybrat mezi kávou a čajem a radši si dáš kávu, říkáme, že preferuješ kávu před čajem.

V ekonomii preference popisují, jak člověk seřazuje možnosti podle toho, jaké uspokojení mu přinášejí.

Indiferenční křivka

Indiferenční křivka znázorňuje kombinace dvou statků, které ti přinášejí stejný užitek – jsi s nimi stejně spokojená.

Například jsou pro tebe stejně dobré tyto možnosti:

• 1 káva a 4 dortíky,

• 2 kávy a 2 dortíky,

• 3 kávy a 1 dortík.

Všechny tyto kombinace leží na stejné indiferenční křivce. Je ti jedno, kterou dostaneš, protože ti přinášejí stejnou spokojenost.

Obvykle klesá: když máš víc kávy, stačí ti méně dortíků, abys byla pořád stejně spokojená.

Mezní míra transformace (MRT)

Mezní míra transformace (MRT) říká, kolika jednotek jednoho statku se musíš vzdát, abys mohla vyrobit jednu další jednotku druhého statku.

Továrna vyrábí auta a motorky a využívá všechny své výrobní možnosti.

Když chce vyrobit o 1 auto víc, musí vyrobit o 4 motorky méně, protože část pracovníků a strojů přesune na výrobu auta.

👉 Mezní míra transformace je 4 motorky za 1 auto. Za jedno další auto tedy „obětuje“ výrobu čtyř motorek.

V grafu odpovídá MRT sklonu hranice výrobních možností v daném bodě, obvykle vyjádřenému v absolutní hodnotě.

Mezní míra substituce (MRS)

Mezní míra substituce (MRS) říká, kolika jednotek jednoho statku jsi ochotná se vzdát za jednu další jednotku druhého, abys byla pořád stejně spokojená.

Máš houby a borůvky. Za 1 kg hub navíc jsi ochotná se vzdát 2 kg borůvek, přičemž budeš pořád stejně spokojená.

👉 Mezní míra substituce je 2 kg borůvek za 1 kg hub. Vyjadřuje, jak jsi ochotná borůvky nahrazovat houbami.

MRS se týká tvých preferencí a indiferenční křivky. MRT se týká výrobních možností a hranice výrobních možností.

Důchodový efek

Důchodový efekt znamená, že když se změní cena statku, změní se i to, kolik si za své peníze můžeš dovolit koupit – a tím i tvoje spotřeba.

Například: Máš 200 Kč. Když borůvky zlevní, po nákupu stejného množství ti zbude víc peněz. Můžeš si tak koupit více borůvek nebo hub.

👉 Peníze ti nepřibyly, ale můžeš si za ně dovolit víc. Tvůj reálný příjem vzrostl.

„Důchod“ tady znamená příjem, ne starobní důchod.

Substituční efekt

Substituční efekt znamená, že při změně poměru cen nahrazuješ relativně dražší statek relativně levnějším.

Například: Značkové tričko zdraží, ale cena neznačkového zůstane stejná. Začneš proto kupovat méně značkových triček a více neznačkových.

👉 Substituční efekt: měníš, co kupuješ, protože se změnil poměr cen.
👉 Důchodový efekt: měníš spotřebu, protože si za své peníze můžeš dovolit víc nebo méně.

Sociální interakce

Sociální interakce je vzájemné působení lidí – chování jednoho člověka ovlivňuje druhého a naopak.

V ekonomii třeba: Firma zlevní své výrobky a konkurenční firma na to reaguje také snížením cen.

Sociální dilema

Sociální dilema je situace, kdy každý sleduje svůj vlastní prospěch, ale výsledkem je, že si všichni pohorší oproti tomu, kdyby spolupracovali.

Například: Každý rybář chce ulovit co nejvíc ryb. Když to ale dělají všichni, ryby se nestíhají rozmnožovat a nakonec mají všichni rybáři menší úlovky.

👉 Co se vyplatí jednotlivci, může škodit celé skupině.

Tragédie obecní pastviny

Tragédie obecní pastviny je situace, kdy lidé nadměrně využívají společný zdroj ve vlastním zájmu, až ho poškodí nebo vyčerpají.

Například: Vesnice má společnou pastvinu. Každý chovatel na ni přidává další krávy, protože z nich má větší užitek. Když to ale dělají všichni, krávy spásají trávu rychleji, než dorůstá. Pastvina se zničí a nakonec nemá dost potravy nikdo.

👉 Je to příklad sociálního dilematu: každý chce získat víc pro sebe, ale společně si pohorší.

Černý pasažér

Černý pasažér je člověk, který využívá výhody společného statku nebo spolupráce, ale sám na ně nepřispívá.

Například: Ve skupině máte společný úkol. Ostatní ho vypracují, ty neuděláš nic, ale dostaneš stejnou známku jako oni.

NEBO

Obyvatelé ulice se skládají na veřejné osvětlení. Jeden člověk nezaplatí, ale světlo stejně využívá, protože ho z osvětlené ulice nelze snadno vyloučit.

👉 Čerpáš výhody z úsilí ostatních, aniž bys přispěla.

Teorie her (→Strategická interakce)

Teorie her %výsledek závisí nejen na tom, co uděláš ty, ale i na tom, co udělají ostatní.

Například: Dvě kavárny rozhodují, jestli zlevní kávu. Každá musí přemýšlet, jakou cenu nastaví konkurence, protože to ovlivní počet jejích zákazníků a zisk.

👉 Při rozhodování tedy zvažuješ i možné rozhodnutí druhého a jeho reakci na tvoje chování.

Strategická interakce

Strategická interakce je situace, kdy výsledek tvého rozhodnutí závisí i na rozhodnutí ostatních, a proto při své volbě zvažuješ, co udělají oni.

Například: Kavárna rozhoduje, zda zlevní kávu. Jestli jí to přiláká zákazníky, závisí i na tom, zda zlevní konkurenční kavárna.

👉 Teorie her zkoumá strategické interakce.

Vězňovo dilema

Vězňovo dilema je situace, kdy se každému jednotlivě vyplatí nespolupracovat, ale oba by dopadli lépe, kdyby spolupracovali.

Například: Dva podezřelí jsou vyslýcháni odděleně a nemohou se domluvit:

• Oba mlčí: každý dostane 1 rok vězení.

• Jeden udá druhého, druhý mlčí: udavač jde na svobodu, mlčící dostane 5 let.

• Oba se navzájem udají: každý dostane 3 roky.

Každý si říká: „Ať druhý mlčí, nebo mě udá, pro mě je výhodnější ho udat.“ Oba se proto udají a dostanou po 3 letech, přestože společným mlčením mohli dostat jen po 1 roce.

👉 Individuálně výhodná rozhodnutí vedou k horšímu výsledku pro oba.

NEBO

Ekonomický příklad: Dvě firmy se rozhodují, zda zaplatí za společnou reklamu:

Reklama stojí celkem 20 000 Kč.(každá firma zaplatí 10 000). Pokud reklama vznikne, každé firmě přinese 15 000 Kč.

• Obě přispějí: 15 000 − 10 000 = 5 000 Kč …. Každé firmě zůstane čistý přínos 5 000 Kč.

Přispěje jen jedna: Firma A získá 15 000 Kč, ale za reklamu zaplatí celých 20 000 K…. 15 000 − 20 000 = −5 000 Kč

➡ Firma A tedy prodělá 5 000 Kč.

Firma B nic nezaplatí, ale reklama jí také přinese zákazník….. ➡ Firma B získá 15 000 Kč.

• Nepřispěje ani jedna: reklama nevznikne a přínos je pro obě 0 Kč.

Každá firma si řekne: „Když druhá přispěje, vydělám víc bez placení. Když nepřispěje, placením bych prodělala.“

👉 Ani jedna nepřispěje a obě získají nulu, přestože spoluprací mohly získat každá 10 000 Kč.

Strategie (plán)

Strategie v teorii her je volba nebo plán jednání hráče.

Například: Dvě firmy se rozhodují, jakou cenu nastaví. Každá má dvě možné strategie:

• Nastavit vysokou cenu.

• Nastavit nízkou cenu.

👉 Strategie tedy říká, jak bude hráč jednat.

Simultánní hra

Simultánní hra je hra, ve které se hráči rozhodují bez znalosti aktuální volby ostatních.

Ekonomický příklad: Dvě firmy určují cenu svého výrobku. Každá zvolí cenu, aniž ví, jakou cenu právě nastavuje konkurence.

👉 Nemusí se rozhodnout přesně ve stejný okamžik. Důležité je, že při rozhodování neznají volbu druhého.

Hra neviditelné ruky

Hra neviditelné ruky je situace, kdy každý sleduje svůj vlastní zájem, ale výsledkem je zároveň něco výhodného i pro ostatní. 😊

Příklad: Pekárna a zákazníci

Představ si, že si otevřeš pekárnu. Chceš hlavně vydělávat peníze. Aby si ale lidé tvoje pečivo kupovali, musíš jim nabídnout něco, co chtějí, za cenu, kterou jsou ochotní zaplatit.

• Ty získáš: tržby a případně zisk.

• Zákazníci získají: pečivo, které chtějí koupit.

Nemusíš tedy péct proto, že chceš ostatním pomáhat. Přesto jim tím, že sleduješ vlastní zájem, můžeš přinést užitek.

Proč „neviditelná ruka“?

Tenhle pojem je spojený s ekonomem Adamem Smithem. Myšlenka je, že trh může koordinovat lidi, kteří sledují své vlastní cíle, a vést je k výsledku prospěšnému i pro ostatní – jako by je k tomu vedla nějaká „neviditelná ruka“.

Důležité: Neplatí to vždycky. Někdy může snaha o vlastní zisk ostatním škodit – třeba když firma znečišťuje řeku, aby ušetřila náklady. Pak vlastní zájem nemusí vést k dobrému výsledku pro společnost.

Pro hru neviditelné ruky je tedy typické, že jednotlivé zájmy a společný zájem jsou ve shodě: lidé mají motivaci udělat něco výhodného pro sebe a tím zároveň vznikne výhodný výsledek i pro ostatní.

Reciprocita

Reciprocita znamená oplácení chování druhých – vstřícnost oplácíš vstřícností a nefér jednání odvetou.

Ekonomický příklad: Zaměstnavatel dá pracovníkovi vyšší mzdu, než musí. Pracovník mu tuto vstřícnost oplatí větším úsilím, i když ho zaměstnavatel nekontroluje.

👉 Pracovník se víc snaží, protože má pocit, že se k němu zaměstnavatel zachoval férově.

Sekvenční hra

Sekvenční hra je hra, ve které hráči rozhodují postupně a další hráč může reagovat na předchozí tah.

Například: Jedna firma nejprve zlevní výrobek. Druhá firma to zjistí a potom se rozhodne, zda také zlevní, nebo ponechá původní cenu.

👉 Jeden udělá tah a druhý na něj reaguje.

Nejlepší odpověď

Nejlepší odpověď v teorii her je strategie, která ti přinese nejvyšší výplatu při dané volbě ostatních hráčů.

Ekonomický příklad: Konkurence nastavila cenu 100 Kč. Pokud při své ceně 90 Kč vyděláš 5 000 Kč a při ceně 100 Kč vyděláš 3 000 Kč, je z těchto možností tvojí nejlepší odpovědí cena 90 Kč.

👉 Co je pro mě nejvýhodnější, když ostatní zvolili právě toto?

Nashova rovnováha

Nashova rovnováha je situace, kdy každý hráč volí nejlepší odpověď na strategie ostatních. Nikdo si tedy nepolepší tím, že sám změní svou strategii, pokud ostatní své strategie nezmění.

Ekonomický příklad: Dvě firmy si zvolily ceny. Ani jedna by nezvýšila svůj zisk změnou vlastní ceny, pokud by druhá firma ponechala svou cenu stejnou. Jejich ceny jsou tedy v Nashově rovnováze.

👉 Nikomu se nevyplatí změnit svou volbu jako jediný. Nemusí to ale být nejlepší možný výsledek pro oba.

Dominantní strategie

Dominantní strategie je takové rozhodnutí, které je pro tebe nejlepší bez ohledu na to, co udělá druhý hráč.

Vzpomeň si na náš příklad se společnou reklamou. Ty a druhá firma se rozhodujete, jestli za ni zaplatíte:

• Když druhá firma zaplatí, vyplatí se ti nezaplatit: získáš 15 000 Kč místo 5 000 Kč.

• Když druhá firma nezaplatí, také se ti vyplatí nezaplatit: zůstane ti 0 Kč místo ztráty 5 000 Kč.

➡ Ať druhá firma udělá cokoli, pro tebe je lepší nezaplatit. Proto je „nezaplatit“ tvoje dominantní strategie.

Pareto efektivita, pizza

Pareto efektivita znamená, že už nejde zlepšit situaci jednoho člověka, aniž by se zároveň zhoršila situace někoho jiného.

Jednoduchý příklad 🍕

Představ si, že máme jednu pizzu a rozdělíme si ji mezi sebe. Obě máme pizzu rády.

Když každá dostaneme polovinu, není už žádný volný kousek. Pokud bys chtěla větší podíl, musela bych se vzdát části toho svého. Tvoje situace by se tedy zlepšila, ale moje zhoršila.

➡ Rozdělení je Pareto efektivní.

Kdybychom ale každá měly jen čtvrtinu pizzy a druhá polovina by zůstala ležet nesnědená, mohla bys z ní dostat další kousek, aniž bych já o něco přišla.

➡ Původní rozdělení tedy není Pareto efektivní, protože alespoň jedné z nás lze polepšit, aniž by si druhá pohoršila.

Pozor: efektivní neznamená spravedlivé

Představ si, že ty dostaneš celou pizzu a já žádnou. Ani tady ti nemůžu dát víc, protože máš všechno. A pokud bych si chtěla vzít kousek já, musela bych ho vzít tobě.

➡ I takové rozdělení může být Pareto efektivní, přestože ho můžeme považovat za nespravedlivé.

Zapamatování: Pareto efektivní = nikomu už nejde polepšit, aniž by si někdo jiný pohoršil. Neříká nám to ale, jestli je rozdělení spravedlivé.

Společný majetek vs. zdroje s volným přístupem

Společný majetek je zdroj, který vlastní a společně spravuje určitá skupina lidí. Ta může určit pravidla používání a omezit přístup ostatním.

Příklad: Pastvina patří vesnici. Smějí ji využívat jen místní chovatelé a každý na ní může mít maximálně 5 krav.

Zdroj s volným přístupem může využívat kdokoliv a přístup k němu není účinně omezený.

Příklad: Loviště, kam může přijet kdokoliv a lovit ryby bez omezení.

👉 Společný majetek má vymezené uživatele a může mít pravidla. Volný přístup znamená, že přístup není omezen.

Sociální preference

Sociální preference znamenají, že člověku záleží nejen na vlastním prospěchu, ale i na výsledcích ostatních a na tom, jak se k němu chovají.

Ekonomický příklad: Můžeš rozdělit 100 Kč mezi sebe a spolužačku. Přestože si můžeš nechat všechno, dáš jí 50 Kč, protože ti záleží na férovém rozdělení.

👉 Patří sem třeba altruismus, odpor k nerovnosti nebo reciprocita.

Sociální normy

Sociální normy jsou nepsaná pravidla chování, která určitá společnost nebo skupina považuje za správná a očekává jejich dodržování.

Ekonomický příklad: Očekává se, že se každý člen skupiny zapojí do společného úkolu. Kdo práci nechá na ostatních, může čelit kritice nebo ho příště do skupiny nevezmou.

👉 Normy dodržujeme například proto, že je považujeme za správné nebo se chceme vyhnout nesouhlasu ostatních.

Altruismus

Altruismus znamená, že ti záleží na prospěchu ostatních a jsi ochotná jim pomoci, i když tě to něco stojí a neočekáváš odměnu.

Ekonomický příklad: Daruješ 200 Kč na charitu. Sama máš o 200 Kč méně, ale pomůžeš někomu jinému.

👉 Prospěch druhého je pro tebe sám o sobě důležitý.

Averze k nerovnosti

Averze k nerovnosti znamená, že člověku vadí nerovné rozdělení příjmů nebo odměn – nejen když dostává méně, ale může mu vadit i to, že dostává víc než ostatní.

Ekonomický příklad: Za stejnou práci dostaneš 1 000 Kč a spolužačka jen 200 Kč. Přenecháš jí 400 Kč, abyste obě měly 600 Kč, protože ti nerovné rozdělení vadí.

👉 Záleží ti nejen na vlastní odměně, ale i na rozdílu mezi tebou a ostatními.

Strategické motivace

Strategické motivace znamenají, že se chováš určitým způsobem, protože očekáváš, že tím ovlivníš chování ostatních a získáš výhodu.

Ekonomický příklad: Firma dá zákazníkovi slevu, protože očekává, že u ní díky tomu bude nakupovat i v budoucnu.

👉 Pomáháš nebo spolupracuješ, protože se ti to může později vyplatit.

Hra ultimátum

Hra ultimátum je hra, ve které jeden hráč navrhne rozdělení peněz a druhý ho může přijmout, nebo odmítnout.

Příklad: Máš rozdělit 100 Kč mezi sebe a spolužačku. Navrhneš: 90 Kč pro sebe a 10 Kč pro ni.

• Přijme: ty dostaneš 90 Kč a ona 10 Kč.

• Odmítne: obě dostanete 0 Kč.

👉 Spolužačka může nabídku odmítnout, protože jí připadá nefér, přestože tím sama přijde o 10 Kč.

Hra na jistotu

Hra na jistotu je hra, ve které je nejlepší spolupracovat, pokud spolupracuje i druhý. Když si jeho spoluprací nejsi jistá, můžeš zvolit bezpečnější možnost s menším výnosem.

Ekonomický příklad: Dvě firmy zvažují přechod na novou technologii:

• Obě přejdou: mohou ji společně využívat a obě hodně vydělají.

• Přejde jen jedna: přecházející firma prodělá, protože potřebuje zapojení druhé.

• Obě zůstanou u staré: mají menší, ale jistý zisk.

👉 Chci spolupracovat, ale potřebuji věřit, že bude spolupracovat i druhý.

Moc

Moc v ekonomii je schopnost prosadit své zájmy a ovlivnit jednání ostatních, i když s tím nemusí souhlasit.

Ekonomický příklad: Firma je jediným velkým zaměstnavatelem v okolí. Může nabízet nízké mzdy, protože zaměstnanci mají málo jiných pracovních možností.

👉 Čím méně alternativ má druhá strana, tím větší moc nad ní můžeš mít.

Strukturální moc

je moc, která vyplývá z postavení člověka nebo firmy v ekonomickém systému a ze závislosti ostatních na nich.

Ekonomický příklad: Velká firma zaměstnává většinu lidí ve městě. Město jí nabídne výhody, aby neodešla, protože by přišlo o pracovní místa a příjmy z daní.

👉 Firma nemusí ani přímo vyhrožovat – vliv jí dává to, že jsou na ní ostatní závislí.

Vyjednávací moc

je schopnost prosadit při vyjednávání podmínky výhodné pro sebe.

Ekonomický příklad: Máš nabídky práce od tří firem. Můžeš si říct o vyšší mzdu, protože pokud jedna firma odmítne, můžeš nastoupit jinam.

👉 Čím lepší máš alternativy a čím víc tě druhá strana potřebuje, tím větší máš vyjednávací moc.

Substantivní spravedlnost

Substantivní spravedlnost posuzuje, zda je spravedlivý samotný výsledek – například rozdělení příjmů nebo odměn.

Příklad: Dva lidé udělali stejnou práci, ale jeden dostal 1 000 Kč a druhý 200 Kč. Posuzujeme, zda je tento rozdíl spravedlivý.

👉 Substantivní = spravedlivý výsledek

Procedurální spravedlnost

Procedurální spravedlnost posuzuje, zda byl spravedlivý postup, kterým se k výsledku došlo.

Příklad: Firma vybírá zaměstnance. Všichni uchazeči mají stejné podmínky a hodnotí se podle schopností, bez protekce.

Procedurální = spravedlivý postup.

Závoj nevědomosti

Závoj nevědomosti je myšlenkový experiment, při kterém vybíráš pravidla společnosti, aniž víš, jaké místo v ní budeš mít – jestli budeš bohatá, chudá, zdravá nebo nemocná.

Ekonomický příklad: Rozhoduješ, zda má být zdravotní péče dostupná i lidem, kteří si ji nemohou zaplatit. Nevíš přitom, jestli budeš bohatá a zdravá, nebo chudá a nemocná.

👉 Pravidla vybíráš bez možnosti zvýhodnit sebe podle svého postavení.

Společný přebytek

Společný přebytek je součet toho, o kolik si obě strany polepší díky dohodě oproti své nejlepší alternativě bez dohody.

Ekonomický příklad: Za kolo jsi ochotná zaplatit nejvýš 3 000 Kč. Prodávající je ochotný ho prodat nejméně za 2 000 Kč. Dohodnete se na ceně 2 400 Kč:

• Ty získáš přebytek 600 Kč.

• Prodávající získá přebytek 400 Kč.

👉 Společný přebytek je 1 000 Kč. Dohodnutá cena určuje, jak si ho mezi sebou rozdělíte.

Rezervační indiferenční křivka

Rezervační indiferenční křivka znázorňuje všechny kombinace statků, které ti přinášejí stejný užitek jako tvoje nejlepší alternativa bez dohody.

Ekonomický příklad: Bez dohody můžeš mít 4 kg hub a 2 kg borůvek. Rezervační indiferenční křivka prochází touto kombinací a všemi dalšími, se kterými bys byla stejně spokojená.

• Nad touto křivkou: dohoda ti přináší vyšší užitek.

• Na křivce: jsi na tom stejně jako bez dohody.

• Pod křivkou: dohodou by sis pohoršila.

👉 Ukazuje minimální úroveň spokojenosti, kterou musí dohoda nabídnout, abys na ni byla ochotná přistoupit.

Křivka pareto efektivních alokací

Křivka Pareto efektivních alokací spojuje taková rozdělení statků mezi lidi, při kterých už nelze jednomu polepšit, aniž by si druhý pohoršil.

Ekonomický příklad: S kamarádkou si rozdělíte houby a borůvky. Pokud si je ještě můžete vyměnit tak, abyste byly obě spokojenější, vaše rozdělení není Pareto efektivní. Na této křivce už žádná výměna nemůže jedné polepšit, aniž by druhé uškodila.

👉 Křivka ukazuje efektivní rozdělení, ale neříká, které z nich je spravedlivé.

Vybavení jednotlivce

Vybavení jednotlivce znamená zdroje a statky, které má člověk k dispozici před směnou nebo dohodou.

Ekonomický příklad: Ty máš 4 kg hub a 2 kg borůvek. To je tvoje počáteční vybavení. Kamarádka má 1 kg hub a 5 kg borůvek – to je její vybavení.

👉 Je to to, s čím do směny vstupuješ.

Příjem VS. Bohatství

Příjem je to, kolik peněz získáš za určité období – například mzda 30 000 Kč za měsíc. Je to tok.

Bohatství je hodnota všeho, co vlastníš, po odečtení dluhů v určitém okamžiku. Je to stav.

Příklad: Máš úspory 200 000 Kč a auto za 100 000 Kč, ale dlužíš 50 000 Kč. Tvoje bohatství je 250 000 Kč.

👉 Příjem = kolik ti přichází. Bohatství = kolik máš po odečtení dluhů.

Tržní vs. disponibilní příjem

Tržní příjem je příjem, který získáváš účastí na trhu – například mzda, zisk z podnikání, úroky nebo příjem z pronájmu. Počítá se před zdaněním a bez sociálních transferů.

Disponibilní příjem je příjem, který ti zbude na spotřebu nebo spoření po přičtení sociálních transferů a odečtení přímých daní a povinných odvodů.

Příklad: Máš tržní příjem 30 000 Kč, dostaneš dávku 2 000 Kč a na daních a odvodech zaplatíš 6 000 Kč.

👉 Disponibilní příjem = 30 000 + 2 000 − 6 000 = 26 000 Kč.

Lorenzova křivka

Lorenzova křivka ukazuje, jak nerovnoměrně jsou mezi lidmi rozdělené příjmy nebo bohatství. Lidé jsou seřazeni od nejchudších po nejbohatší.

Příklad: Nejchudších 50 % lidí získává jen 20 % všech příjmů.

V grafu je:

• Vodorovně: kumulativní podíl lidí od nejchudších.

• Svisle: podíl celkových příjmů, který dohromady získávají.

👉 Při úplné rovnosti by 50 % lidí mělo 50 % příjmů a křivka by byla přímá úhlopříčka. Čím víc se pod ni Lorenzova křivka prohýbá, tím větší je nerovnost.

Giniho koeficient

Giniho koeficient je číslo, které měří nerovnost v rozdělení příjmů nebo bohatství.

• 0 = úplná rovnost: všichni mají stejně.

• 1 = maximální nerovnost: jeden člověk má všechno a ostatní nic.

Příklad: Země s koeficientem 0,25 má rovnoměrněji rozdělené příjmy než země s koeficientem 0,50.

👉 Čím vyšší Giniho koeficient, tím větší nerovnost. Někdy se uvádí na stupnici 0–100 místo 0–1.

Statická VS. Dynamická nerovnost

Statická nerovnost je nerovnost mezi lidmi v jednom určitém okamžiku.

Příklad: Letos máš příjem 20 000 Kč měsíčně a kamarádka 50 000 Kč. Porovnáváme vaše současné příjmy.

Dynamická nerovnost sleduje, jak se postavení lidí mění v čase – jestli chudí zůstávají chudí, nebo se mohou dostat mezi bohatší, a naopak.

Příklad: Dnes jako studentka vyděláváš málo, ale za deset let můžeš patřit mezi lidi s vysokými příjmy.

👉 Statická = rozdíly teď. Dynamická = vývoj postavení lidí v čase.

Mobilita

Mobilita v souvislosti s nerovností znamená pohyb lidí mezi příjmovými nebo společenskými skupinami – směrem nahoru i dolů.

Ekonomický příklad: Vyrůstáš v rodině s nízkými příjmy, ale později získáš dobře placenou práci a dostaneš se mezi lidi s vysokými příjmy. To je vzestupná mobilita.

👉 Vysoká mobilita znamená, že tvoje výchozí postavení neurčuje, kde zůstaneš celý život.

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva je dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která stanovuje podmínky práce – například jakou práci bude zaměstnanec vykonávat a za jakou mzdu.

Ekonomický příklad: Kavárna tě zaměstná jako servírku za 180 Kč na hodinu.

👉 V ekonomii je důležité, že pracovní smlouva je neúplná: nejde v ní přesně stanovit a kontrolovat veškeré úsilí, které při práci vynaložíš.

Aktiva specifická

Aktiva specifická pro firmu jsou zdroje, které mají větší hodnotu v konkrétní firmě než při využití jinde.

Ekonomický příklad: Zaměstnanec se naučí pracovat s interním systémem, který používá jen jeho firma. Tato znalost je pro ni užitečná, ale v jiné firmě ji využije jen málo.

👉 Může jít o speciální stroje, znalosti nebo dovednosti vázané na určitou firmu.

Oddělení vlastnictví a řízení

Oddělení vlastnictví a řízení znamená, že firmu vlastní jiní lidé, než kteří ji každodenně řídí.

Ekonomický příklad: Akcionáři vlastní firmu, ale její chod řídí najatí manažeři.

👉 Jejich zájmy se mohou lišit: vlastníci chtějí vyšší zisk, zatímco manažer může usilovat třeba o vysokou vlastní odměnu, i když to firmě neprospívá.

Reziduální příjemce

Reziduální příjemce je ten, komu připadne to, co zbude z příjmů firmy po zaplacení všech jejích nákladů a závazků – obvykle vlastník firmy.

Ekonomický příklad: Pekárna má tržby 100 000 Kč. Za mzdy, suroviny, nájem a ostatní náklady zaplatí 80 000 Kč. Zbývajících 20 000 Kč připadá vlastníkovi.

👉 Vlastník dostává zbytek, proto má motivaci, aby firma dobře hospodařila. Zároveň nese riziko ztráty.

Neúplná smlouva

Neúplná smlouva je smlouva, která nedokáže přesně stanovit a vymahatelně upravit všechny situace a povinnosti, které mohou nastat.

Ekonomický příklad: Pracovní smlouva určuje, že budeš pracovat 8 hodin denně. Nedokáže ale přesně určit a zajistit, jak moc se budeš snažit nebo jak ochotně budeš pomáhat zákazníkům.

👉 Některé věci nejdou dopředu popsat nebo spolehlivě ověřit a vymáhat.

Pán (principal), Správce (agent)

Pán (principal) je ten, kdo pověří někoho jiného, aby jednal v jeho zájmu.

Správce (agent) je ten, kdo tento úkol vykonává za pána.

Ekonomický příklad: Vlastník firmy (principal) najme manažera (agent), aby firmu řídil.

👉 Problém pána a správce: Jejich zájmy se mohou lišit a vlastník nedokáže manažera dokonale kontrolovat. Manažer tak může jednat ve svůj prospěch na úkor vlastníka.

Asymetrie informací

Asymetrie informací je situace, kdy jedna strana má více nebo lepší informace než druhá.

Ekonomický příklad: Prodávající ojetého auta ví, že má auto skrytou závadu, ale kupující o ní neví.

👉 Rozhodují se spolu, ale nemají stejné informace.

Ověřitelná informac

Ověřitelná informace je informace, jejíž pravdivost může prokázat nezávislá třetí strana, například soud. Díky tomu na ní lze založit vymahatelnou smlouvu.

Ekonomický příklad: Zda zaměstnavatel poslal sjednanou mzdu, lze ověřit bankovním výpisem.

👉 Nestačí, že něco víš ty – musí to být možné doložit i někomu nezávislému.

Skryté jednání

Skryté jednání je situace, kdy jedna strana nemůže plně pozorovat nebo kontrolovat, co druhá strana dělá.

Ekonomický příklad: Zaměstnavatel ti platí za práci, ale nedokáže neustále sledovat, jak moc se snažíš a zda část pracovní doby netrávíš na telefonu.

👉 Zaměstnanec zná své skutečné úsilí, ale zaměstnavatel ho nemůže dokonale pozorovat.

Morální hazard

Morální hazard je situace, kdy člověk jedná méně zodpovědně nebo více riskuje, protože část následků jeho chování nese někdo jiný.

Ekonomický příklad: Po sjednání pojištění proti krádeži si člověk méně hlídá kolo, protože případnou ztrátu zaplatí pojišťovna.

👉 Když neneseš všechny následky svého jednání a druhá strana tě nemůže dokonale kontrolovat, můžeš mít menší motivaci být opatrná.

Úkolová mzda

Úkolová mzda je mzda, jejíž výše závisí na množství vykonané práce nebo vyrobených kusů.

Ekonomický příklad: Za každý ušitý kus oblečení dostaneš 50 Kč. Když ušiješ 20 kusů, vyděláš 1 000 Kč.

👉 Čím víc práce odvedeš, tím víc vyděláš.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost je situace, kdy lidé nemají práci, aktivně ji hledají a jsou připraveni nastoupit.

Ekonomický příklad: Firma tě propustí. Hledáš si nové zaměstnání a můžeš začít pracovat, ale zatím se ti žádné nepodařilo najít.

👉 Ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný – například studentka, která práci nehledá, se mezi nezaměstnané nepočítá.

Ekonomická neaktivita

Ekonomická neaktivita je situace, kdy člověk není zaměstnaný a zároveň nesplňuje podmínky nezaměstnanosti – například práci nehledá nebo není připraven nastoupit.

Ekonomický příklad: Studentka se věnuje studiu, nepracuje a práci si nehledá.

👉 Nezaměstnaný práci aktivně hledá a může nastoupit. Ekonomicky neaktivní tyto podmínky nesplňuje.

Frikční nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost je dočasná nezaměstnanost během hledání práce nebo přechodu mezi zaměstnáními. Najít vhodnou práci totiž nějakou dobu trvá.

Ekonomický příklad: Dokončíš školu a několik týdnů hledáš své první zaměstnání, přestože firmy mají volná pracovní místa.

👉 Práce existuje, ale chvíli trvá, než se zaměstnanec a vhodný zaměstnavatel najdou.

Nedobrovolná nezaměstnanost

Nedobrovolná nezaměstnanost je situace, kdy člověk chce pracovat za běžnou mzdu a je připraven nastoupit, ale nemůže najít práci.

Ekonomický příklad: Chceš pracovat jako prodavačka za mzdu, kterou obchody nabízejí, ale žádný tě nepřijme, protože mají všechna místa obsazená.

👉 Nepracuješ proto, že práci nemůžeš získat, přestože o ni stojíš.

Zaměstnanecká renta

Zaměstnanecká renta je čistý přínos z toho, že máš současné zaměstnání, oproti své nejlepší alternativě při jeho ztrátě.

Ekonomický příklad: V současné práci si po zohlednění nákladů a námahy přijdeš na 25 000 Kč měsíčně. Nejlepší alternativa by ti přinesla 18 000 Kč.

👉 Zaměstnanecká renta je 7 000 Kč měsíčně. O tuto výhodu bys při ztrátě práce přišla, proto máš motivaci si zaměstnání udržet.

Rezervační mzda

Rezervační mzda je nejnižší mzda, za kterou jsi ochotná přijmout konkrétní práci. Při ní je pro tebe práce stejně výhodná jako tvoje nejlepší alternativa.

Ekonomický příklad: Při zohlednění námahy, dojíždění a ostatních možností se ti vyplatí nastoupit alespoň za 25 000 Kč měsíčně. To je tvoje rezervační mzda.

👉 Pod touto mzdou práci odmítneš, nad ní si přijetím práce polepšíš.

Efektivnostní mzda

Efektivnostní mzda je mzda, kterou firma nastaví výše, než by musela k pouhému získání pracovníků, aby podpořila jejich úsilí a produktivitu.

Ekonomický příklad: Firma platí více než ostatní zaměstnavatelé. Zaměstnanci si práce víc váží a více se snaží, protože by při propuštění o tuto výhodu přišli.

👉 Vyšší mzda se firmě může vyplatit díky lepším pracovním výkonům.

Pracovní disciplína

Pracovní disciplína znamená, že zaměstnanec plní pracovní povinnosti a vynakládá požadované úsilí.

Ekonomický příklad: Zaměstnanec pracuje poctivě i bez neustálého dohledu, protože by při odhalení zahálení mohl přijít o práci, která je pro něj výhodnější než ostatní možnosti.

👉 Obava ze ztráty zaměstnanecké renty ho motivuje k práci.

Paradox hodnoty

• Adam Smith: "Nic není užitečnějšího než

voda, ale za tu se sotva něco koupí, sotva se

za ni dá něco získat. Naproti tomu diamant

nemá téměř žádnou užitnou hodnotu, ale

často za něj lze získat velmi mnoho jiného

zboží.“

Mezní hodnota

Mezní hodnota znamená, o kolik se něco změní, když přidáš jednu další jednotku.

Například vyrábíš trička:

• Výroba 10 triček stojí celkem 1 000 Kč.

• Výroba 11 triček stojí celkem 1 080 Kč.

• Mezní náklad toho jedenáctého trička je 80 Kč.