1/15
Looks like no tags are added yet.
Bílé krvinky – uveďte jejich hlavní úlohy v organismu a typy (bez detailů imunitních reakcí).
- bílé krvinky = leukocyty: hlavní úloha chránění organismu před infekcemi, cizorodými látkami a patogeny (viry, bakterie, paraziti) = klíčové buňky imunitního systému
imunitní odpověď – tvoří specifikou i nespecifickou imunitu, jsou schopné fagocytózy
- granulocyty: obsahují v cytoplazmě granula
neutrofily – nejčetnější, fagocytóza, odumřelé neutrofily vytvářejí hnis
eozinofily – zvyšují se při alergických reakcích/ napadeních parazity, fagocytují a ničí cizí částice
bazofily – nejméně početné, histamin a heparin, uvolňují se při alergických reakcích/zánětech
- agranulocyty: bez viditelných granul v cytoplazmě
lymfocyty – specifická imunita – specificky rozpoznávají antigen na povrchu monocytů
T-lymfocyty = buněčná imunita, cytotoxické buňky a pomahači
B-lymfocyty = produkce protilátek, plazmatické buňky
Monocyty – při přechodu z krve do tkání se mění na makrofágy = prekurzory makrofágů, fagocytují mikroorganismy a odumřelé buňky vlastních tkání, prezentují antigen
- není vrozená – receptory (rozpoznávací systémy) vznikají náhodnou kombinací v průběhu celého života
- specificky rozpoznává cizorodé látky (antigeny) – každý klon imunitní buňky je geneticky předurčen k rozpoznání pouze jediného druhu antigenu
- imunologická paměť – opakované setkání s konkrétním antigenem vyvolává stále silnější a rychlejší imunitní odpověď
- specifita založena na existenci individuálně specifických membránových struktur (nejčastěji glykoproteinů) na povrchu všech buněk těla – ty umožňují imunitnímu systému rozpoznat která buňka je vlastní a která cizorodá – tyto značky = antigeny
- buňky specifické imunity
B-lymfocyty – namířeny proti extracelulárním antigenům, jejich primární funkce je produkce protilátek
T-lymfocyty – dozrávají v brzlíku, specializovány k rozpoznávání intracelulárních antigenů, význam u infekcí, kdy je patogen uvnitř buněk
antigen prezentující buňky = APC (Antigen Presenting Cells) – buňky vlastního těla schopné fagocytovat, typově hlavně makrofágy, dendritické buňky ale i B-lymfocyty – fagocytují ze svého okolí částice a poté je „zpracovávají“
MHC molekuly = Major Histocompatibility Complex – membránové, vysoce polymorfní, pro každého specifické unikátní bílkovinové molekuly, nachází se ve všech jaderných buňkách organismu; na MHC molekuly se specificky váží fragmenty intracelulárně rozštěpeného nebo v buňce syntetizovaného antigenu – tento komplex je poté vystaven na povrchu APC buňky a je schopný prostřednictvím koreceptorů CD4 a CD8 specificky aktivovat příslušný T-lymfocyt
Charakterizujte nespecifickou imunitu savců. Které buňky, význam.
- vrozená – její mechanismy se během života nemění
- není specifická = je namířena proti širokému spektru patogenů, její buňky rozpoznávají chemické struktury společné mnoha skupinám mikroorganismů, ale nevyskytující se ve vlastním těle
- nemá imunologickou paměť – její buňky zasahují vždy stejnou silou a to i po opakovaném kontaktu s konkrétním antigenem
- fyzikální a chemické bariéry organismu
kůže, sliznice – chráněné mukózním sekretem a řasinkovými epitely
největší riziko vniknutí mikroorganismu je přes sliznice trávicího, dýchacího a močopohlavního ústrojí – tenká vrstva epiteliálních buněk – sliznice proto produkují antibakteriální látky = chemická bariéra (sliny, slzy – lysozym, žaludeční šťávy HCl, zvýšení teploty)
- buňky nespecifické imunity
obranná linie fagocytujících buněk, hlavně neutrofilů a makrofágů
bazofily – tzv. žírné buňky, v cytoplazmě granula s histaminem, heparinem a dalšími chemokiny, histamin způsobuje vazodilataci a zvýšení permeability vlásečnic → usnadnění uvolnění proteinů a leukocytů do postižené tkáně
cytotoxické NK buňky (Natural Killers) – leukocyty specializované a obranu proti virům a nádorovým buňkám, rozpoznávají změny na povrchu těchto buněk a usmrcují je
dendritické buňky – fagocytují a prezentují antigen, čímž stimulují naivní T-lymfocyty
Jaké znáte výkonné složky vrozené (nespecifické) imunity?
- kůže nebo sliznice chráněné mukózním sekretem a řasinkové epitely tvoří mechanickou zábranu proti pronikání cizorodých látek do organismu
- epiteliální buňky produkují antibakteriální látky → chemická bariéra
- sliny a slzy obsahují lysozym narušující bakteriální stěnu
- nízké pH žaludeční šťávy = antibakteriální prostředí
- zvýšení teploty
- pokud dojde k překonání mechanických bariér:
fagocytující buňky – neutrofily a makrofágy
bazofily (ve tkáních tzv. žírné buňky) – v cytoplazmě obsahují granula s histaminem (→ dochází k dilataci cév a zvýšená permeability vlásečnic → usnadní se uvolnění proteinů a leukocytů do postižené tkáně – vznik zánětlivé reakce), heparinem…
cytotoxické NK buňky (Natural Killers, tj. „přirození zabíječi“) - leukocyty specializované na obranu proti virům a nádorovým buňkám; rozpoznávají změny na povrchu těchto buněk a usmrcují
dendritické buňky - fagocytují a prezentují antigen, čímž stimulují naivní T-lymfocyty
Charakterizujte spolupráci mezi nespecifickou a specifickou imunitní linií savců.
- díky spolupráci je imunitní systém schopný identifikovat hrozby a přesně na ně reagovat
- prezentace antigenu: buňky nespecifické imunity (dendritické buňky, makrofágy) fungují jako antigen prezentující buňky (APC), pohltí patogen fagocytózou, rozloží ho na malé fragmenty a ty vystaví na svém povrchu ve vazbě na MHC glykoproteiny, to aktivuje T-lymfocyty
- protilátky produkované B-lymfocyty (specifická) označují cizorodé částice, větší viditelnost pro fagocyty (nespecifické - neutrofily, makrofágy)
- aktivace komplementu: komplex specifická protilátka-antigen aktivuje proteiny komplementu (nespecifická) → kaskáda → lýza bakterie, podpora zánětlivé reakce
- cytokiny: pomocné T-lymfocyty (specifická) produkují cytokiny, které zpětně stimulují buňky nespecifické imunity
Charakterizujte B-lymfocyty a jejich funkci v imunitním systému savců.
- specifická imunita, základ látkové imunity, označení patogenů, APC
- po stimulaci se aktivuje a klonálně expanduje (dělí se) na:
plazmatické buňky: krátká životnost, akutní fáze infekce, produkuje protilátky (imunoglobuliny), opsonizují antigeny (označí) → usnadní pohlcení makrofágy, aktivují proteiny komplementu
paměťové buňky: dlouhá životnost, při opakovaném setkání s patogenem zajišťují sekundární imunitní odpověď, ta je rychlejší a silnější
- vznik a dozrání v červené kostní dřeni
- na povrchu specifické membránové receptory schopné rozpoznat konkrétní antigen, každý klon je geneticky předurčen k rozpoznávání jednoho druhu antigenu
- recyklují mezi krví a lymfou → zvýšení šance na setkání s patogenem v periferních lymfatických orgánech
Charakterizujte T-lymfocyty a jejich funkci v imunitním systému savců.
- specifická imunita, s antigenem nereagují přímo ale spolupracují s APC
- vznik v červené kostní dřeni, dozrávání v brzlíku
- interakce
APC pohltí cizorodou částici a rozloží ji na epitopy
epitopy se vážou na specializované MHC glykoproteiny → vystavené na povrchu APC
TCR receptor T-lymfocytu rozpozná komplex MHC-antigen → aktivace, klonální expanze
- typy T-lymfocytů
cytotoxické T-lymfocyty (CD8+): přímá likvidace napadených buněk přes vyloučení perforinů a proteáz a způsobení osmotické lýzy nebo přes signál k apoptóze
pomocné T-lymfocyty (CD4+): koordinace imunitní odpovědi, produkce cytokinů ke stimulaci ostatních imunitních buněk (tvorba makrofágů, intenzivnější fagocytóza)
regulační T-lymfocyty: potlačují aktivitu jiných efektorových T-lymfocytů a udržují rovnováhu v systému, poruchy vedou k autoimunitním onemocnění
paměťové T-lymfocyty: dlouhožijící, sekundární imunitní odpověď, imunizace
Charakterizujte antigen prezentující buňky a jejich funkci v imunitním systému.
- specializované buňky schopné fagocytózy, zprostředkují interakce T-lymfocytu s antigenem
- typy
dendritické buňky: Langerhansovy buňky, stimulují naivní T-lymfocyty
makrofágy a monocyty: monocyty prekurzory makrofágů, pohlcují mikroorganismy a odumřelé buňky vlastních tkání
částečně i B-lymfocyty
- mechanismus
APC pohltí antigen fagocytózou a rozloží na epitopy
epitopy vázané na MHC glykoproteiny a vystavené na povrchu buňky
na povrchu buňky interakce s T-lymfocyty
Srovnejte imunitní mechanismy bezobratlých a obratlovců.
- bezobratlí: pouze nespecifická imunita, jednoduchý systém, evolučně starší, neobsahuje mechanismy pro vytvoření individuální paměti, postrádají specializované lymfatické orgány, primitivní protilátky v tělních tekutinách
- obratlovci: nespecifická i specifická imunita, získaná imunita je schopná přesně rozpoznat konkrétní antigen a vytvořit imunologickou odpověď, lymfatické orgány (slezina a brzlík, kostní dřeň, u ptáků Fabriciova burza), MHC glykoproteiny, imunoglobuliny
- společná fagocytóza (bezobratlí - améboidní buňky (imunocyty, hemocyty), obratlovci – neutrofily, makrofáfy)
Popište, na jakém principu je založen skupinový systém Rh a jaký jej jeho význam v těhotenství
- rozdělení podle přítomnosti nebo absence specifických antigenů na membránách červených krvinek
- antigeny: systém Rh tvořen kombinací antigenů C, D, E
- antigen D: nejsilnější, podle jeho přítomnosti dělíme lidi na
Rh pozitivní: erytrocyty obsahují antigen D (85 % populace)
Rh negativní: erytrocyty neobsahují antigen D (15 % populace)
- protilátky anti-D se nevyskytují v plazmě jedinců s Rh- přirozeně, vytvářejí se imunizací při kontaktu s krví Rh+ → problém v těhotenství
Rh- matka čeká Rh+ plod: matka se při porodu imunizuje z krve plodu → vytvoří anti-D, problém při dalších těhotenství s Rh+ plodem, protilátky matky shlukují a hemolyzují červené krvinky plodu → hemolytická nemoc novorozenců (žloutenka a chudokrevnost + vznik toxického bilirubinu při rozpadu krvinek)
Popište imunitní základ krevních skupin. Co se děje při inkompatibilitě. Jak se imunitně liší AB od Rh systému?
- antigenní systémy na membránách erytrocytů a specifických protilátek v krevní plazmě
- antigeny = aglutinogeny (v plazmě aglutiny): dědičné, během života se nemění
- inkompabilita
opsonizace - protilátky se navážou na cizí erytrocyty
protilátky změní povrchový náboj krvinek → shlukování (aglutinace)
shluky krvinek ucpávají kapiláry příjemce, erytrocyty se rozpadají, uvolňují hemoglobin → hemolytická žloutenka, selhání srdce, ledvin, dýchání, smrt
- rozdíly AB0/Rh
typy antigenů: AB0 A a B Rh C, D, E
původ protilátek: AB0 v plazmě přirozeně, v plazmě Rh- přirozeně nejsou, tvoří se po kontaktu s Rh+ krví imunizací
Jaké znáte výkonné buňky imunitního systému? Jak jsou aktivovány a jak se účastní konkrétních imunitních reakcí?
- výkonné buňky = imunocyty - zajíšťují obranu organismu proti patogenům a patologicky změněným buňkám vlastního děla
typy
fagocytující buňky: neutrofily, monocyty, makrofágy: první linie nespecifické imunity, rozpoznají patogeny, pohltí je, rozloží a vystaví na svém povrchu (APC)
buňky produkující protilátky (B-lymfocyty): stimulace přímou vazbou antigenu a receptor BCR, nastává diferenciace na plazmatické a paměťové buňky. plazmatické produkují protilátky imunoglobuliny.
T-lymfocyty: aktivace po prezentaci antigenu na MHC glykoproteinech APC buněk, dělí se na CD8+ (cytotoxické, zabíjí napadené buňky), CD4+ (pomocné, produkce cytokinů)
cytotoxické NK buňky: rozpoznávají obecné patologické změny na povrchu buněk bez nutnosti setkání s antigenem, buňky usmrcují
granulocyty: bazofily: gramina s histaminem, při aktivace se degranulují, histamin roztáhne cévy → do místa poškození se dostane víc imunitních buněk → zánět
eozinofily: likvidace parazitů a alergické reakce
Popište vztahy mikroorganismů a imunity obratlovců. Co je to mikrobiom? Lokalizace, rozpoznání.
- mikrobiom: soubor symbiotických mikroorganismů, které osidlují tělo hostitele (pomáhají s trávením, dodávají vitamíny, stimulují a posilují imunitní systém),
- lokalizace ve specializovaných částech těla
trávicí trakt: mikroflóra v tlustém střevě - Escherichia coli, u přežvýkavců v bachoru, u hlodavců ve slepém střevě
- rozpoznání
nespecifické vrozené: geneticky dané receptory (TLR fagocytujících buněk) rozpoznávají sacharidy na povrchu mikroorganismů
specifické získané: BCR a TCR receptory lymfocytů, APC
Jak jsou aktivovány buňky specifické a jak nespecifické imunity?
- aktivace nespecifické imunity
fagocytující buňky: rozpoznají přes TLR receptory chemické struktury na povrchu mikroorganismů, které nejsou těle vlastní
NK buňky: aktivovány rozpoznáním abnormálních změn na povrchu buněk vlastního těla
dendritické buňky: aktivace pohlcením patogenu
žírné buňky a bazofily: reagují na přímé poškození tkáně nebo na signály zánětu
proteiny komplementu: aktivují se přímo přítomností patogenu v krvi nebo vazbou na patogen → označení patogenu pro fagocyty nebo přímý rozklad
- aktivace buněk specifické imunity
B-lymfocyty: aktivace přímým kontaktem s antigenem vazbou na BCR receptor
T-lymfocyty: aktivace kontaktem s epitopem antigenu na MHC APC
Jak rozeznává imunitní systém savců cizí struktury od vlastních? Jak „ví“, která je cizí a která vlastní?
- MHC glykoproteiny: fungují jako značky, které sdělují IS, že je buňka vlastní, obrovská variabilita, systém reaguje na odlišné MHC jako na cizí antigeny
všechny buňky těla nesou na povrchu MHC-I, APC navíc MHC-II
- buňky IS se naučí poznávat vlastní MHC + rozeznat MHC s navázaným antigenem
- klonální delece: nově vznikající lymfocyty jsou konfrontovány s molekulami vlastního těla, pokud se lymfocyt naváže, je spuštěná klonální delece a buňka zanikne apoptózou
Jaké znáte onemocnění a poruchy imunitního systému? Co o nich víte?
- alergie – vyvolaná přecitlivělostí na jinak všeobecně neškodné látky, tzv. alergeny např. pyl, léky, hadí a hmyzí jedy, ořechy
- autoimunitní – dochází k selhání schopnosti rozlišit látky cizorodé od látek vlastního těla; dochází k tvorbě protilátek proti vlastním tkáním
- AIDS – vyvoláno retrovirem HIV, který napadá lidské T-lymfocyty a způsobuje tak sníženou obranyschopnost vůči jinak běžným infekcím
- nádory – selhává schopnost zasahovat proti vnějším patogenům, ale také rozpoznávat abnormality u vlastních buněk a ty potom eliminovat