Zánik a vývoj života na Zemi

Vznik života

• Vznik života (biogeneze), str. 347 - 351

• • Velký třesk – před 13 miliardami a 700 miliony lety

• = začátek existence všeho kolem nás (vesmíru)

• • Stáří planety Země – 4,6 miliardy let

• • Vznik života - ne zcela vyjasněná událost, během které se z neživé hmoty stala hmota živá, jež se začala rozmnožovat, vyvíjet a přeměňovat svoje okolí

• • Podle vědeckých výzkumů ke vzniku života na Zemi došlo cca před 4000 - 3800 miliony let

• • Také se předpokládá, že život mohl vzniknout několikrát a následně být opakovaně zcela zničen, než došel úspěchu.

• • podle analýz DNA a RNA mají všechny současné organismy jednoho společného předka (LUCA)-3,8 milrd

Z čeho se skládá vesmír

• • Viditelná hmota – (baryonická či atomární) – nám známá tabulka prvků, to co je všude kolem (hory, planety, hvězdy, galaxie) - cca 5% veškeré hmoty vesmíru

• • Temná hmota – 25 % vesmíru, neviditelná, ale všudypřítomná

• • Tzv. temná energie – 70 % vesmíru, také neviditelná, ale svým způsobem vesmír „ovládá“

• - asi vytváří tzv. antigravitační pole, které od sebe vzájemně odpuzuje galaxie

•  VESMÍR = moc prostoru, málo času, teplota -270 C

•  Statisticky může být až 10.000 civilizací (souslednost?!)

Kreacionismus

• „Život na Zemi je výsledkem stvoření.“

• • časté východisko mnoha náboženství, včetně některých proudů křesťanství

• • Teorie není vědecká (vědeckými postupy ji nelze ani dokázat, ani vyvrátit).

• • C.Linné, R.Hooke, J.B.Lamarck

• • Teorie inteligentního designu“ (USA): snaha dát kreacionismu „vědeckou“ podobu a oprostit ho od náboženství: (Vesmír i život jsou natolik složité, že nemohly vzniknout náhodou; musí mít svou příčinu i svého „plánovače“ – „inteligentního designéra“).

Panspermická teorie

• „Život byl na Zemi zanesen z kosmu (kde se vyskytuje ve formě zárodků).“

• • poprvé vědecky formuloval švéd Svante Arrhenius (1859 – 1927)

• • teorie se opírá o schopnost mikroorganismů přežívat i velmi extrémní podmínky a o důkazy některých jednoduchých organických látek v kosmu (např. v plynném obalu komet, meteoritů)

• • v současnosti má mnoho zastánců, (biologové)

• • připouštějí, že teorie vzniku života na Zemi má příliš mnoho nejasností

• • (známým zastáncem byl např. Francis Crick – spoluobjevitel struktury DNA)

• - „genetický kód je tak jednotný a složitý, že pro jeho evoluci nebylo na Zemi dost času“

Teorie samozplození

• • Teorie samozplození (naivní abiogeneze)

• • Život neustále vzniká ve vhodných podmínkách z neživé hmoty.“

• • poprvé formuloval Aristoteles (384 - 322 př. n. l.)

• • oblíbená především v renesanci – recepty na „výrobu“ organismů (červi z bahna, myši ze sýra a zrní ap.)

• • U mikroorganismů- bakterií byla uznávána ještě v 19. století (nemoci vznikají ze „špatného vzduchu“ ap.)

• • teorii přesvědčivě vyvrátil roku 1856 Louis Pasteur

Teorie evoluční

• • Teorie evoluční (autochtonní) abiogeneze

• • Život na Zemi vznikl z neživých složek postupným slučováním a zvyšováním stupně organizace.“

• • poprvé ve zjednodušené podobě naznačil Charles Darwin (1809 – 1882), jeden z možných důsledků své evoluční teorie

• • v ucelené podobě poprvé publikoval Alexandr Oparin (1894 – 1980)

• • podle této teorie je živá hmota výsledkem postupných (řádově miliarda let) náhodných syntéz látek z vhodných surovin ve vhodných podmínkách

Podmínky na mladé Zemi

• • Pro život nezbytná přítomnost vody

• • První oceány byly velmi kyselé

• • Podnebí bylo velmi horké a vlhké

• • V prvotní zemské atmosféře nebyl kyslík, převažoval vodík, oxid uhličitý, dusík, amoniak, kyanovodík,

• atmosféra prosycena párou a prachem

• • Intenzivní sopečná činnost

• • Časté dopady meteoritů

Teorie evoluční abiogeneze

• (Oparinova teorie)

•  vznik života spadá do období prahor (před 3,5 – 4 mld. let)

•  vodní prostředí bylo rozhodující

• předpokládá vznik života postupným chemickým a biologickým vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi

• 2 etapy:

• 1. Chemická evoluce: vznik org. sloučenin z anorganických

• 2. Biologická evoluce: přeměna jednoduchých org. látek ve složité, vznik buněk a jejich vývoj až po dnešní dobu.

  
  

  Oparin haldane

  koacervat/ kulovite seskupen9 molekul

Chemická evoluce

• 1. Chemická evoluce - vznik jednoduchých organických sloučenin

• • v praoceánu z jednoduchých anorganických látek (H2, NH3, CO2, CO, H2S, CH4…) - se začaly spojovat do primitivních organických sloučenin

• – vznikly aminokyseliny, dusíkaté heterocykly, mastné kyseliny → fosfolipidy, cukry, bílkoviny→ nukleové kyseliny

• • tzv. „primární bujón“ („chemická polévka“).

• • Vznik „prebiotických struktur“ - vznik koacervátů a metabolonů

• • → tvorba polymerů (bílkoviny, RNA), shlukování do kapiček (koacervátů), oddělené polopropustnou membránou (1924. A. Oparin)

• • → metabolon = první otevřený termodynamický systém se znaky organismů→ příjem látek z prostředí, jejich přeměna, využití energie, vylučování látek odpadních, růst,

• • - neschopnost sebeobnovy (autoreplikace)

2. Biologická evoluce 1

• 2. Biologická evoluce , Učebnice str. 353

• • souvisí se vznikem genetického kódu, schopnosti autoreplikace

• • vznik prabuněk a pravých buněk

• Probionta (předchůdci organismů - RNA) ->

• Protobionta (vznik DNA tzv.-reverzní transkripcí)

  • vznik prabuněk = protobiontů (první organismy)

  • - obsahují jednu celistvou molekulu RNA

  • - vývoj ve vodě (ochrana před UV), stavba jednoduchá

  • - před 3,5 mld. let, anaerobní, heterotrofní ->

• Praorganismy (Eobionta – anaerobněheterotrofní) ->

• Prokaryota (fotoautotrofie)

  • - (3 mld. let) – využití světelné energie

  • – vznik molekulárního kyslíku, který se dostává do atmosféry

  • – rozvoj aerobních organismů (2,5 mld. let, potomci dnešních sinic -ozónová vrstva –↑20-30 km ->

• Eukaryota (endosymbióza – 2 mld.let, 1,2 mld)

  1. • → vznik eukaryotické buňky ( 2 mld. let)

  2. → teorie endosymbiózy =

  3. - pohlcení menší aerobní prokaryotické buňky

  4. větší buňkou →

  5. vznik mitochondrií

  6. - pohlcení fotoautotrofní buňky

  7. → vznik plastidů (chloroplastů) (1,2 mld.let)

  8. (vlastní genetic.informace a vlastní ribozomy)

  9. • → vznik mnohobuněčných organismů

  10. (0,7 mld. let)

• 
  

• 
  

• 
  

• 
  

• • Z eobiont vznikla prokaryot. b.

• dokonalá replikace,

• proteosyntéza

• Vývoj se odehrával ve vodě

• Centrální význam v procesu vzniku života má proteosyntéza založená na existenci genetického kódu

endosymbiotická teorie příklad

• Eukaryota (endosymbióza – 2 mld.let, 1,2 mld)

  • • → vznik eukaryotické buňky ( 2 mld. let)

  • → teorie endosymbiózy =

  • - pohlcení menší aerobní prokaryotické buňky

  • větší buňkou → vznik mitochondrií

  • - pohlcení fotoautotrofní buňky

  • → vznik plastidů (chloroplastů) (1,2 mld.let)

  • (vlastní genetic.informace a vlastní ribozomy)

  • • → vznik mnohobuněčných organismů

  • (0,7 mld. let)

• 
  

2. Biologická evoluce 2

• • První prokaryontní organismy byly anaerobně-heterotrofní

• • S růstem množství praorganismů se začalo nedostávat živin

• - začleněním barevných molekul do své struktury získaly některé praorganismy schopnost využívat fotonů viditelné části slunečního spektra – vznik sinic – produkce O2 – ozonová vrstva

• —podmínky pro rozšíření života na souš

Teorie evoluční abiogeneze (Oparinova teorie) - shrnutí

• 1. chemická abiogeneze

• • anorganické l.

• • organické l.

• • koacerváty

• 2. biologická abiogeneze

• • eobionta

• • prokaryotická. b.

• • eukaryotická b.

  • nefotosyntetizující

  • fotosyntetizující

  
  

Teorie 1. endosymbiózy: vznik mitochondrií Teorie 2. endosymbiózy: vznik chloroplastů

• v průběhu evoluce se vytvořily tři ekologické skupiny:

• • producenti - chemo/fotosyntetizující organismy, přeměňují anorganické látky na organické

• • konzumenti - heterotrofní organismy, neumí si samy vytvořit určité organické látky, musí je přijímat

• • destruenti - živí se mrtvými těly producentů i konzumentů, přeměňují je na anorganické látky

• Co oči nevidí?

• • V nejbohatších oblastech světových oceánů v 1 litru vody:

• - 100 miliard virů

• - 10 miliard bakterií

• - 100 milionů řas a prvoků

• - 10 tisíc mikroskop. živočichů

• • Mořské řasy a sinice produkují ½ kyslíku v atmosféře

• • Jeden druh sinice fixuje až 1/3 veškerého vzdušn. dusíku

• • Plankton do svých těl ukládá uhlík, jinak by zasahoval

• do klimatických změn

• • Plankton je na počátku potravních řetězců→→ člověk

Evoluce

• • V biologii - evoluce = proces změn dědičných vlastností organismů.

• • vědní obor evoluční biologie - studuje

• - evoluci organismů

• - ovlivňující mechanismy při evoluci

• Evoluce = pozvolný, průběžný vývoj

Názory na vývoj života

• Starověk, středověk - nevnímali vývoj, vládly kreacionistické názory- „příroda je dílem stvořitele“

• Novověk - nálezy fosílií = zbytky draků a obrů ???

• I Carl Linné – organismy stvořené Bohem = neměnnost druhů, ale co druhy vzniklé křížením???

• Teorie diskontinuálního vývoje („teorie kataklyzmat“) – druhy organismů dílem stvořitele: R.Hook –potopa x-krát

• - mnohé druhy vyhynuly během katastrof (kataklyzmat) - bible potopa

Lamarckismus

• • Autorem této evoluční teorie je francouzský přírodovědec Jean Baptiste Lamarck (1744-1829).

• • Jedná se o první ucelenou evoluční teorii představenou v roce 1809.

• • Lamarckismus - Jean-Baptiste de Lamarck 1744 – 1829)

• • "Všechny organismy mají vrozenou schopnost vývoje a zdokonalování od jednodušších forem ke složitějším.

• • Cílem je co nejlepší adaptace na podmínky prostředí.

• • Nově získané znaky jsou dědičné a přenášejí se na

• další generace

• • (pokud srna hodně běhá, budou mít její mláďata silné

• nohy), - dědičnost získaných vlastností

• • Myš a elektrika ,myš(prababička)→typ chemikálie(fungicid –vinclozolin) kvalita

• spermií

• 
  

Alfred Russel Wallace

• Britský biolog, antropolo a geograf.

• Žil v letech 1823 – 1913.

• Svou teorii evoluce vypracoval nezávisle na Charlesi Darwinovi, s nímž posléze i přes názorové rozpory velmi intenzivně spolupracoval

Charles Robert Darwin

• Britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie.

• Byl synem lékaře a vnukem botanika.

• Vystudoval teologii na University of Cambridge, studia

ukončil v roce 1831.

• Lékařská studia nedokončil

- 1859 „O vzniku druhů přírodním výběrem“

- 1871 „O původu člověka a pohlavním výběru“

• V roce 1831 vydal na bezmála pětiletou výzkumnou cestu kolem světa na lodi Beagle.

• Galapágy – pěnkavky (tvar zobáku – gen ALX1, u lidí ovlivňuje tvar obličeje)

Darwinismus

• Darwinismus – teorie Charlese Darwina

• Evoluční teorie

• - Vývoj probíhá vždy postupně a pozvolna od jednodušších ke složitějším formám.

• - hlavní hybnou silou vývoje → přírodní výběr

• – přežívají jen ti, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni měnícím se podmínkám prostředí =→ snadnější rozmnožování, upevnění znaku

• • Zvýhodněni jsou ti, kteří:

• - lépe využívají zdroje

• - lépe vzdorují nepřátelům (parazitům, dravcům)

• - jsou atraktivnější pro druhé pohlaví → více potomků

• "Znaky, které nelze vysvětlit přírodním výběrem, se zřejmě vyvinuly díky pohlavnímu výběru.„

• • Darwinova teorie pohlavního výběru - kdy si samice vybírají k rozmnožování partnery, kteří působí nejvíce životaschopným dojmem.“

• • Je dobré být atraktivní pro své případné sexuální partnery (např. pohlavní dimorfismus)

Bezsrstost člověka

• • Darwin - díky pohlavnímu výběru

• - víc se samečkům líbili neochlupené paní a

• dívky a znak se postupně přenesl i na pány

• • Portmannova a Bolkova teorie – lidská

• pernamentní juvenilita – člověk se stabilizoval v

• dětském či embryonálním stadiu primátů včetně

• extrémně velké mozkovny.

• • někteří giboni se rodí holí, jen ovlasení na hlavě

• • Ale Kdo ví?

Neodarwinismus

• • sloučení darwinismu s mendelismem (genetiky a molekulární biologie, ekologie)

• • příčinou odlišnosti potomstva jsou mutace

• • jde o náhodné mutace (chyby při kopírování genů)

• - (mutace = mírné odlišnosti od předků)

• • Většina mutací byla nevýhodná, jen malé procento mutací byly výhodné, a právě tito jedinci s výhodnými mutacemi byli lépe přeživší

• • Tato teorie již 25 let neplatí ???

Teorie: SOBECKÉHO GENU úvod

• • Richard Dawkins (*1941) v knize: Sobecký gen

• • V evoluci jsou hlavní hráči GENY

• • Darwinova ev. teorie platila do okamžiku vzniku pohlavního rozmnožování

• • Sex – promíchání variant genů (alel) =˃ unikátní soubor kombinací vlastností, které jednotlivé alely podmiňují

• • U pohlavně rozmnožujících se organismů:

• • jde tedy o soupeření jednotlivých variant genů a o co největší počet svých kopií předaných do další generace

• 
  

Teorie: SOBECKÉHO GENU 2 geny

• • V evoluci jsou hlavní hráči GENY

• • Geny nás vlastně ovládají a my jsme jejich loutky

• • Jsme takové „pěstírny“ alel

• • Některé geny (alely) nás naprogramují na:

• 1. co nejvíce potomků = co nejvíce kopií alel

• 2. rozmnožovat a pomáhat příbuzným (také nositelé)

• 3.škodit svým nepřátelům

• • Dále do našeho chování nezasahují, zbytek nechají na nervové soustavě

Teorie: SOBECKÉHO GENU 3

• • Dále do našeho chování nezasahují, zbytek nechají na nervové soustavě

• • Máme umožněno získávat nové zkušenosti

• = učit se = svobodná vůle + mozek

• • My se proti genům vzbouříme → nemnožíme se = geny nevhodné

• → oběť (Hus) = alely se dál nemnoží

• • Např: alely nás naprogramovaly, aby nám chutnalo sladké a tučné (dřív hrozilo, že v zimě umřeme hladem)

• Současnost: → cukrovka, obezita, horší kvalita potomků

• • Zásah mozku = geniální evoluční vynález

• • Mozek – může změnit tyto návyky, když se začneme sobě sama nelíbit, necítíme se dobře, nebo když zjistíme strach z pandemie AIDS, jenže …

• • Zamilovanost – (sex, vzrušivost) = podvědomí→ evolučně starší část mozku = nemůžeme ovlivnit → sex

• • Co na to rozum? Zpětně si naši volbu zdůvodní

• • Na našem štěstí a na spokojenosti našim alelám nikdy nezáleželo.

• • „Milujte se a množte se, jak Vám geny

• velí, ale nezapomeňte myslet.“

Éry vývoje Země

OBDOBÍ PŘEDPRAHOHORNÍ

• 4,6 mld let až 4,0 mld let

•  vznik zemského tělesa shlukováním mezihvězdné hmoty

•  nárůst gravitace a srážky hmotných částic spustí radioaktivní reakce

•  uvolnění obrovského množství E

•  do nitra klesaly těžké kovy, lehké minerály zůstávaly na povrchu

•  následuje vznik litosféry, prvotní atmosféry a hydrosféry litosféra – ochlazováním povrchu tuhne zemská kůra

• prvotní atmosféra – vzniká se sopečných plynů, má zcela jiné složení od dnešní atmosféry, neobsahuje kyslík (vodík, amoniak, vodní páry, methan…)

• hydrosféra – vznikla kondenzací vodních par unikajících ze sopek

• Vznik života – koacervátová teorie:

• První živé formy života se objevily na Zemi asi před 4 mld let.

• Této fázi předcházel dlouhý chemický vývoj:

•  I. ETAPA

• • vznik prvních jednoduchých organických látek = AMINOKYSELIN působením

• ultrafialového záření a elektrických výbojů na anorganické látky ( H2, CO, CO2,

• vodní páry, amoniak, methan, sulfany…)

•  II. ETAPA

• • z aminokyselin se vytvořily BÍLKOVINY, fosfolipidy, nukleové kyseliny

• (základní složka živých organismů)

•  III. ETAPA

• • vznik KOACERVÁTŮ (ohraničené útvary nukleových kyselin -

• předchůdci buněk, neschopní reprodukce)

PRAHORY (Archeozoikum)

• 4,0 mld let až 2,5 mld let

•  vzniká základ prapevniny (ZK dosti tenká)

•  většina hornin se přeměnila, zachovaly se také původní vyvřeliny a výjimečně usazeniny (důkaz existence oceánu)

•  četná sopečná a horotvorná činnost, kosmické vlivy – dopady meteoritů a srážky s kometami

•  vznik života – bakterie a sinice

• Bakterie chemoautotrofní, bakterie heterotrofní

STAROHORY (Proterozoikum)

• 2,5 mld let až 0,6 mld let

•  prapevnina = RODINIE (před 1,3 mld let)

•  vyvřelé horniny zvětrávají a tvoří horniny usazené, vznikají hlubinné vyvřeliny a metamorfované horniny

•  četná sopečná a horotvorná činnost

•  z bakterií a sinic vznikají organismy se složitější stavbou (nukleová kyselina je chráněna jaderným obalem)

•  jednobuněčné řasy a prvoci (jednobuněční živočichové)

•  konec starohor mnohobuněčné organismy - řasy, houby, láčkovci, kroužkovci, měkkýši, členovci, ostnokožci

•  fotosyntéza obohacuje atmosféru o kyslík

• Fotosyntéza obohacuje atmosféru o kyslík

• • Nejstarší zvíře na Zemi. Žilo před 550 miliony lety

• • Fosilie živočicha nesoucího název Dickinsonia

• • molekuly živočiš.tuku = zvíře.

• • Žil o 20 milionů let dříve, než Kambrická exploze

PRVOHORY (Paleozoikum)

PALEONTOLOGIE – věda studující zkameněliny

(co se zachová: kosti, zuby, schránky, vejce, otisky kůže, peří, trus, stopy, zbytky potravy, otisky měkkých částí těla, otisky zubů)

Zkamenělina = otisk odumřelého těla R nebo Ž v usazené hornině

zkamenělina trilobita

Joachim Barrande (1799 –1883)

• • francouzský geolog a inženýr

• • v okolí Prahy studoval prvohorní zkameněliny

• • dílo obsahuje 22 svazků, 6 000 stran a

• • 10 000 vyobrazenin zkamenělin

• • území mezi Prahou a Plzní =

• BARRANDIEN

V kambriu a ordoviku

• V kambriu a ordoviku byl život vázán výhradně na vodní

• prostředí.

• Rostliny:

•  řasy → na souš – první vyšší rostliny → první cévnaté suchozemské

•  sinice

• Živočichové:

•  žahavci (medúzy), mořské houby

•  korálnatci (tvorba korálových útesů ze schránek + houby + řasy)

•  ostnokožci (lilijice)

•  měkkýši (mlži, hlavonožci /rovné schránky - loděnky/)

•  trilobiti (členovci, vyhynuli v permu)

•  ryby (dvojdyšné + lalokoploutvé) a paryby

•  latimérie podivná (dýchá i vzdušný kyslík)

•  krytolebci – první obojživelníci

Kambrická exploze

Od doby kambrické exploze již nevznikl žádný nový kmen živočichů!

Během cca 40 milionů let (dnes nověji možná během 5 – 10 mil.

let!) (565 - 525) vznikly všechny současná kmeny říše Animalia.

Kambrium začíná před 543 miliony lety.

loděnka (prvohory)

loděnka hlubinná (dnes)

Geologické děje: kambrium ordovik

prakontinent = RODINIE - rozpad na nejv. Gondwanu → k jižnímu pólu, Baltika, Laurentie)

 kaledonské vrásnění (ordovik a silur)  variské vrásnění (karbon a perm) (Gondwana + Laurasie)

V siluru devon

• V siluru začíná život pronikat na souš, devon

• Rostliny: velký rozvoj cévnatých rostlin

•  kapradiny, přesličky a plavuně (rostliny výtrusné)

•  první NAHOSEMENNÉ ROSTLINY – cykasy, jinany a jehličnany (perm)

• Živočichové:

•  hmyz – švábi, vážky, kobylky (nadměrné velikosti – rozpětí křídel až 75 cm)

•  štíří a stonožky

•  žahavci (medúzy), mořské houby, loděnkovití hlavonožci, ryby

• obojživelníci – krytolebci

•  graptoliti (polostrunatci – tvořili keříčkovité kolonie)

• první plazi

• Pozdní devon – 75% druhů rostlin zmizelo, asi meteorit

• - v mořích kralují ryby a paryby

latimérie podivná

KARBON

• přesličky

• plavuně

• kapradiny

• • výtrusné rostliny

• • stromové rozměry

• (30m)

• • vznik černého uhlí

• (200 – 1000 m)

Konec permu

• Konec permu – velké vymírání - až 96% druhů

• • výrazné ochlazování -

• • sucho, horko, sibiřské tropy,

• • skleníkový efekt

• • kyselé deště,

• • vymřeli koráli, trilobiti, členovci (klepítkatci),

• • asi zmizely i všechny lesy,

• Geologické děje: kontinenty se spojují do obřího superkontinentu - PANGEA konec permu

• 
  

•  kaledonské vrásnění (ordovik a silur)

•  variské vrásnění (karbon a perm) (Gondwana + Laurussie)

• 
  

jinan dvoulaločný

v ětev jinanu

DRUHOHORY (Mezozoikum)

• V druhohorách pokračuje pronikání života na souš.

• Rostliny:

•  rozvoj NAHOSEMENNÝCH ROSTLIN – cykasy a jehličnany (sekvoje,

• araukárie, a borovice)

•  přesličky, plavuně a kapradiny se udržely jako byliny

•  v juře se objevují první KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (vrby, topoly, šácholany a byliny)

• Živočichové:

•  plazi gigantických rozměrů

• brontosaurus, diplodocus, stegosaurus (býložravci)

• tyranosaurus, allosaurus (masožravci)

• ryboještěři = ichtyosauři a ptakoještěři

•  koncem druhohor se objevují první ptáci

•  vyvinuli se z plazů

•  archeopteryx – předchůdce ptáků (nebyl schopen trvalého letu), hmyz

•  v moři žily ryby, měkkýši – hlavonožci (amoniti a belemiti), lilijice, houby

archeopteryx druhohory

archeopteryx (prapták) druhohory

amonit druhohory

belemniti druhohory

lastura mlžev druhohory

diplodocus (býložravý)druhohory

brachiosaurus (býložravý)druhohory 8

stegosaurus (býložravý)druhohory

torosaurus (býložravý)druhohory

triceratops (býložravý)druhohory

tyranosaurus rex (masožravý)druhohory

allosaurus (masožravý)druhohory

iguanodon (býložravý)druhohory

raptor (masožravý)druhohory

troodon (masožravý)druhohory

xenacanthus (ryboještěr)druhohory

pteranodon (ptakoještěr)

druhohory

Geologické děje: konec triasu

•  začíná alpínsko-himalájské vrásnění

•  vzniká velké množství usazených hornin (břidlice, vápence)

•  sopečná činnost mírná

• Geologické děje:

•  kontinenty se od sebe vzdalují, vulkanická aktivita

•  základ Atlantického oceánu

•  konec křídy – opět mizí až 75% druhů, konec křídy

sražka s

srážka Země s meteoritem Chicxulub (Mexický záliv), kráter

180km=meteorit měl 18km → vymření až 75% živoč. druhů

včetně obřích plazů (změna klimatických podmínek)

KONEC KRIDY

TŘETIHORY (Kenozoikum)

• Rostliny:

•  NAHOSEMENNÉ ROSTLINY (tis, jedle a borovice)

•  rozvoj KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN – vznikají druhy známé i dnes

• (palmy, fíkusy, magnólie, vrby, dub, javor, šácholan, bříza, olše, jilm a

• byliny)

•  pralesní vegetace tvoří zásoby hnědého uhlí (Podkrušnohoří)

• Živočichové:

•  druhohorní plazi vyhynuli, zůstali krokodýli, hadi a želvy

•  vůdčí postavení zaujali savci

• hmyzožravci, hlodavci, šelmy (šavlozubý tygr), kopytníci (předchůdci

• koně, tapíra či nosorožce), chobotnatci (mastodonti) a primáti

•  vznik obrovského množství hmyzu, obojživelníků – hlavně žáby

•  v moři žily kostnaté ryby, měkkýši – hlavonožci na ústupu (amoniti a

• belemniti vyhynuli), nové druhy mlžů a plžů, koráli

•  v šelfových mořích se usazují odumřelá těla drobných živočichů  ropa

• a zemní plyn

arsinoitherium třetihory

dinohyus třetihory

indricotherium třetihory

mastodont třetihory

moerithorium třetihory

plathybelodon třetihory

šavlozubá kočka (smilodon) třetihory

ulity plžů třetihory

Geologické děje: třetihory

• Geologické děje:

•  kontinentální drift (významné změny v uspořádání vodstva a

• pevniny – kontinenty se vzdalují)

•  oddělení Austrálie a Antarktidy

•  Indie se srazila s Eurasií (vznik Himalájí)

•  vyvrcholilo alpínsko-himalájské vrásnění (Alpy, Karpaty,

• Pyreneje, Kavkaz, Himaláje, …)

•  vzniká velké množství usazených hornin (písky, jíly, vápence)

•  sopečná činnost jen místně  vulkanická pohoří (čedič, andezit), v

• oblastech vrásnění časté metamorfózy hornin

•  počátek třetihor klima velmi teplé, postupně se ochlazuje

• Konec neogénu – rod Australopithecus

ČTVRTOHORY (kvartér)

•  střídání chladnějšího období (doby ledové = glaciály - 20x (délka 100 000

• let) s obdobími teplejšími (doby meziledové = interglaciály - 10 000 let)

•  v dobách ledových zasahoval ledovec až do stř. Evropy a Sev. Ameriky 

• migrace (stěhování) živočichů a rostlin

•  tvoří se hlavně nezpevněné usazené horniny

•  složení rostlinstva a živočichů se příliš nemění od třetihor

• Rostliny:

•  dominují KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

•  glaciální relikt – rostlinné druhy, které jsou pozůstatkem doby ledové

• (dnes rostoucí v horských oblastech ČR) – ostružiník moruška, vrba

• bylinná

•  v interglaciálách k nám pronikají stepní teplomilné druhy zs stř. Asie –

• kavyl, katran tatarský, dub šípák, hlaváček jarní

• Živočichové:

•  dominantní postavení zaujímají savci

•  mamuti, srstnatí nosorožci, koně, jeleni, losi, sobi, medvědi, vlci, lišky

ČTVRTOHORY na 2

• Holocén (začátek před 12 000 lety) nebo

• Antropocén (člověk silně ovlivňuje okolní prostředí, až

utváří globální ekosystém) proto geologická éra člověka

(od poloviny 20.století)

• Radionuklidy – v atmosféře po atomových výbuších

• Vytvoření betonu, výrobky z hliníku, výrobky z plastů

• Změna chem. složení půdy – průmyslová hnojiva

• Vykácení lesů, budování přehrad, skládek, přeměny

pobřeží

• Rychlé vymírání přírod. druhů a nestačí vznikat nové d.

• Masivní využití fosilních paliv – skleníkové plyny