1/3
Looks like no tags are added yet.
Co jsou to cirkadiánní rytmy a co je jejich fyziologickou podstatou? Uveďte příklady.
- (circa = asi, dies = den), adaptační fenomén společný pro všechny úrovně biologické organizace
- v důsledku 24hodinového střídání délky a intenzity světla dochází v organismu k ovlivnění řady biorytmů
- nejsou jen pasivní reakcí na světlo, ale jsou generovány endogenně (vnitřně)
- podstata vzniku – systém propojených pozitivních a negativních zpětnovazebných smyček cyklické exprese „hodinových genů“ a jejich proteinových signálních produktů v buňkách suprachiasmatického jádra hypotalamu

Jaké znáte příklady endogenně řízených rytmů a k čemu jsou živočichům dobré? Co je řídí?
- endogenní rytmy bez vnějšího korelátu: spontánní rytmy (jejich frekvence neodpovídají žádné známé frekvenci externích rytmů – jsou často dány vlastnostmi zpětnovazebných systémů nastavených jako oscilátory
přenos nervového vzruchu, tvorba nervového vzruchu v 1 buňce
regulace rytmicity dýchání
- endogenní rytmy s vnějšími koreláty: nezávislost na teplotě a chemických podnětech – řízeny endogenním oscilátorem (vnitřními hodinami), který u savců sídlí v suprachiasmatickém jádru (SCN) hypotalamu
24hodinové, lunární, roční
- anticipace – rytmy umožňují organismu se připravit na pravidelné změny v prostředí ještě dříve, než nastanou
Na jakém principu fungují fyziologické rytmy v těle? Na 3 příkladech vysvětlete.
- pro fyziologické rytmy je určující 24hodinový chod oscilátoru suprachiasmatického jádra hypotalamu – synchronizuje rytmy periferních buněčných oscilátorů, které mají na starosti lokální rytmická řízení
- endogenní oscilátor (vnitřní hodiny) - pracuje na principu zpětnovazebné cyklické exprese „hodinových genů“
v buňkách se v přibližně 24hodinových intervalech tvoří a odbourávají specifické bílkovinné produkty těchto genů
tento endogenní rytmus je denně seřizován vnějšími podněty, z nichž nejdůležitější je střídání světla a tmy
- kortizol (glukokortikoidy) - hladina kortizolu vykazuje výrazný cirkadiánní rytmus s maximem těsně před probuzením a minimem kolem půlnoci; tento rytmus připravuje organismus na nadcházející denní zátěž (anticipace)
- tělesná teplota – kolísá v průběhu dne o cca 0,5–1 °C; nejnižších hodnot dosahuje v noci (v klidové fázi), nejvyšších v odpoledních hodinách (v aktivní fázi). Tento rytmus je udržován i v konstantních podmínkách bez střídání světla.
- melatonin – hormon tvořený v nadvěsku mozkovém (epifýze), jehož vylučování je řízeno suprachiasmatickým jádrem; jeho hladina je vysoká výhradně v noci (za tmy) a slouží organismu jako „chemický signál noci“, čímž pomáhá synchronizovat ostatní periferní rytmy
.
.