Biologie buňky a buněčné dělení

Slovníčkové kartičky pokrývající stavbu buňky, funkce jednotlivých organel, transport látek, genetickou výbavu a typy buněčného dělení.

Buňka

Základní stavební a funkční jednotka živých organismů, ve které probíhá výměna látek, tvorba bílkovin, získávání energie a předávání genetických informací.

Erytrocyty (červené krvinky)

Malé krevní buňky, které nemají buněčné jádro.

Vajíčko

Ženská pohlavní buňka, která je největší buňkou v lidském těle.

Cytoskelet

Síť vláken pomáhající buňce udržet tvar, která zároveň zajišťuje vnitřní pohyb a přenos látek.

Plazmatická (buněčná) membrána

Tenký polopropustný obal tvořený zejména tuky a bílkovinami, který odděluje buňku od okolí, chrání ji, obsahuje vazebná místa a receptory a výběrově reguluje průchod látek dovnitř i ven.

Cytoplazma

Polotekuté pohybující se vnitřní prostředí buňky obsahující převážně vodu a rozpuštěné látky, ve kterém jsou uloženy organely.

Organely

Drobné orgány buňky uložené v cytoplazmě, které plní specifické funkce.

Pasivní transport

Způsob přestupu látek přes membránu po koncentračním spádu, který probíhá bez přímé spotřeby energie.

Aktivní transport

Způsob transportu látek pomocí přenašečů za spotřeby energie, a to i proti koncentračnímu spádu.

Ribozomy

Buněčné útvary vytvářející bílkoviny, které se nacházejí volně v cytoplazmě nebo přisedlé na hrubém endoplazmatickém retikulu.

Drsné endoplazmatické retikulum

Buněčná organela s vázanými ribozomy podílející se na tvorbě a transportu bílkovin.

Hladké endoplazmatické retikulum

Buněčná organela, která vytváří lipidy a ukládá vápník.

Golgiho aparát

Organela, která upravuje, třídí a balí látky určené pro další transport.

Lysozomy

Organely obsahující enzymy, které rozkládají cizorodý materiál a poškozené části buňky.

Mitochondrie

Organely zajišťující buněčné dýchání a tvorbu ATP jakožto zdroje energie pro buňku.

ATP

Základní zdroj energie pro buňku vznikající oxidací v mitochondriích.

Centriol

Struktura podílející se na organizaci dělicího aparátu při buněčném dělení.

Buněčné jádro

Centrální organela řídící činnost buňky, která obsahuje většinu její DNA.

Chromatin

Hmota uvnitř jádra tvořená komplexem DNA a bílkovin.

Jadérko

Struktura uvnitř buněčného jádra, kde vzniká ribonukleová kyselina (RNA) a sestavují se podjednotky ribozomů.

Autozomy

Tělní (nepohlavní) chromozomy tvořící v běžné lidské buňce $22$ párů z celkových $23$ párů.

Pohlavní chromozomy

Jeden pár chromozomů určující pohlaví, který se vyskytuje ve složení XX (ženský) nebo XY (mužský).

Mitóza

Nepřímé dělení buňky, při kterém vznikají $2$ dceřiné buňky se stejným počtem chromozomů jako měla buňka mateřská.

Meióza

Dělení zahrnující dvě po sobě navazující dělení, při kterém vznikají pohlavní buňky nesoucí poloviční počet ($23$) chromozomů.

Amitóza

Přímé rozdělení buněčného jádra bez tvorby typického mitotického aparátu, které u člověka nepředstavuje běžný způsob množení buněk.