Středověké říše, islám a Vikingové

Kartičky zaměřené na klíčové pojmy, osobnosti a události z dějin raného islámu, Byzantské říše, Svaté říše římské a vikingských výprav.

Rozsah islámského území

Území sahající od Španělska přes severní Afriku a Blízký východ až k Persii a do střední Asie.

Mohamed

Prorok a obchodník živící se chovem dobytka a obchodem, narozený v Mekce; zjevil se mu Alláh a vyjevil mu nové učení – islám.

Rok 622

Rok, kdy se Mohamed střetl se zastánci starých kultů a musel prchnout před nevěřícími z Mekky do Mediny.

Hidžra

Útěk Mohameda z Mekky do Mediny roku 622, který představuje počátek muslimského letopočtu.

Islám

Náboženství založené na víře v jednoho boha (Alláha), jehož vyznavači jsou muslimové a jehož posvátnou knihou je Korán.

Pět pilířů islámu

Základní povinnosti zahrnující víru v jednoho boha (Alláh), vykonávání modlitby 5x denně, držení půstu, vyznávání dobročinnosti a pouť či šíření víry.

Byzantská říše

Státní útvar existující v letech 395–1453 na území východního Středomoří.

Justinián I.

Byzantský panovník (524–565), který dobyl severoafrické pobřeží osídlené germánským kmenem Vandalů a zavedl Kodex občanského práva.

Kodex občanského práva

Zákoník vydaný za vlády císaře Justiniána I., který měl za cíl zabránit dalším vzpourám v říši.

Hagia Sofia

Centrum náboženského života Byzantského císařství, které bylo po dobytí Konstantinopole Osmany v roce 1453 přeměněno na mešitu (dnes mešita v Istanbulu).

Církevní schizma (1054)

Rozdělení církve a křesťanství roku 1054 kvůli rozdílným názorům na katolickou větev (se sídlem v Římě) a pravoslavnou větev (se sídlem v Konstantinopoli).

Caesaropapismus

Systém vztahů, ve kterém císař drží nejvyšší moc jak nad státem, tak i nad církví.

Svatá říše římská

Říše existující v letech 962–1806 zahrnující oblasti dnešního Německa, sv. Itálie, Francie, Rakouska, Švýcarska, Belgie či Nizozemska; zanikla roku 1806 kvůli oslabení a napoleonským válkám.

Ota I. Veliký

Panovník, který roku 962 přijal císařskou korunu, čímž oživil římské císařství a založil tradici Svaté říše římské.

Karel IV.

Český král a římský císař (narozen 1316), který v roce 1356 vydal Zlatou bulu.

Zlatá bula (1356)

Dokument vydaný Karlem IV. roku 1356, který se stal základní ústavou Svaté říše římské na dalších 450 let.

Kurfiřti

Knížata oprávněná volit římského krále; sbor tvořilo 7 volitelů (3 církevní a 4 světští, aby nedocházelo k remíze), kteří měli dobrý vztah s Římem.

Investitura

Spor mezi císařem a papežem o právo dosazovat církevní hodnostáře.

Viking

Bojovník pocházející z jednoho ze tří skandinávských království (Dánsko, Švédsko, Norsko), který podnikal námořní výpravy za kořistí, půdou nebo obchodem.

Norští Vikingové

Vikingové, kteří podnikali své výpravy na Britské ostrovy, Island, do Grónska a později dopluli až do Ameriky.

Dánští Vikingové

Vikingové směřující své výpravy do Anglie, na pobřeží Francie a na území Západofranské říše.

Varjagové

Označení pro švédské Vikingy, kteří putovali přes území dnešního Ruska směrem na východ a obchodovali i bojovali až u Kyjeva a Konstantinopole.

Důsledky vikingských výprav

Dobývání a osidlování nových oblastí, mísení Vikingů s místním obyvatelstvem, vznik nových osad a území a rozvoj obchodu mezi severní Evropou a dalšími regiony.