3. FINANČNÍ TRHY

3. FINANČNÍ TRHY

čtvrtek 6. března 2025

15:50

Finanční trh je systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb peněž a kapitálu prostřednictvím různých finančních instrumentů mezi ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky.

Hlavním cílem finančního trhu je přesun finančních prostředků od přebytkových subjektů k deficitním subjektům, které zajistí jejich maximální zhodnocení při respektování rizika a to vše s minimálními transakčními náklady a se zajištěním likvidity.

Finanční trh umožňuje prostřednictvím finančních investic financování reálných investic a přispívají tak k ekonomickému růstu a rozvoji.

Členění finančního trhu

1)Peněžní trh

• Trh krátkodobého kapitálu

• Subjekty peněžního trhu

• Centrální banka– prostřednictvím PT provádí měnovou politiku

• Obchodní banky a ostatní fin. subjekty (pojišťovny, fondy PT, nefinanční trhy) – prostřednictvím PT řídí svoji krátkodobou likviditu

• Investiční instrumenty

• Krátkodobé dluhové instrumenty splatností < 1 rok

• Instrumenty PT jsou vysoce likvidní, málo rizikové, s nízkým očekávaným výnosem

• Repo operace, mezibankovní depozita, státní pokl. poukázky, finanční deriváty na instrumenty peněžního trhu (FRA)

2)Kapitálový trh

• Trh střednědobého a dlouhodobého kapitálu

• Subjekty kapitálového trhu

• Emitenti – subjekty veřejného sektoru, banky, nefinanční společnosti

• Investoři – banky, pojišťovny, investiční a penzijní fondy, nefinanční společnosti,

domácnosti

• Finanční zprostředkovatelé – banky, obchodníci s CP

• Instrumenty kapitálového trhu

• Středně – a dlouhodobé instrumenty se splatností > 1 rok

• Instrumenty KT jsou méně likvidní, více rizikové, ale s vyšším očekávaným výnosem než instrumenty PT

• Akcie, dluhopisy a finanční deriváty navázané na instrumenty KT

3)Úvěrový trh

• Trh, kde jsou uzavírány úvěrovými obchody mezi bankami a nebankovními subjekty

• Subjekty úvěrového trhu

• Obchodní banky – shromažďují vklady od svých klientů a zapůjčují je ve formě úvěrů

• Klienti bank – subjekty veřejného sektoru, nefinanční subjekty, domácnosti – vystupují v pozici věřitelů i dlužníků

• Instrumenty úvěrového trhu

• Depozita a úvěry poskytované nebankovním subjektům

• Mají individuální charakter a nejsou sekundárně obchodovatelné

4)Devizový trh

• Trh s měnami

• Měnový kurz - cena jedné měny vyjádřená v měně druhé, se označuje jako devizový kurz

• Motiv pro obchodování na devizovém trhu

• Realizace mezinárodního platebního styku

• Spekulace za účelem dosažení zisku

• Členění devizového trhu

• Trh deviz x valutový trh

• Trh deviz - obchody s bezhotovostními penězi v podobě pohledávek u bank nebo s CP

Valutový trh - zahrnuje obchody v hotovostní formě peněz (nákup a prodej bankovek a mincí)

Velkoobchodní trhu x maloobchodní trh

• Velkoobchodní trh - obchody jsou sjednávány mezi velkými finančními institucemi (bankami) na vysoké částky . Jedná se o decentralizovaný trh, kde jsou obchody sjednávány telefonicky, případně prostřednictvím počítačových sítí

• Maloobchodní trh - obchody s menšími objemy a to především mezi bankami a jejich klienty

2)Primární trh x sekundární trh

• Primární trh

• Trh s půjčkami a úvěry a trh s nově emitovanými CP

• Převod finančních prostředků probíhá mezi dlužníkem a investorem

• Sekundární trh

• Trh s již emitovanými instrumenty, kde dochází k opětovným prodejům a nákupům dříve emitovaných CP

• Jde o obchod mezi dvěma investory (dlužník zůstává neovlivněn)

• Sekundární trhy poskytují investorům likviditu

• Na sekundárním trhu je určována cena CP

3)Spotový trh x termínový trh

• Spotový trh –sjednaných obchody jsou ihned vypořádány (obvykle do 2 dnů po datu sjednání).

• Termínový trh – je trh s investičními instrumenty (deriváty), které jsou splatné k určitému okamžiku v budoucnosti

4)Burzovní trh x mimoburzovní trh

• Burzovní trh

• Nabídka a poptávka po finančním instrumentu je koncentrovaná na jednom místě

• Nejorganizovanější forma obchodování, obchoduje se dle přísných pravidel a pouze s instrumenty schválenými burzou

• Mimoburzovní trh

• Decentralizovaný trh, obchody se sjednávají prostřednictvím telekomunikačních a počítačových sítí

• Obchody jsou sjednávány individuálně mezi obchodníky (dealery) navzájem nebo mezi obchodníkem a jeho zákazníky

• Důvody rozvoje mimoburzovních trhů

• Méně striktní podmínky pro přijetí instrumentu k obchodování (tržní kapitalizace, free float, informační povinnost)

• Nemožnost provádět některé typy obchodů prostřednictvím burzy (akviziční a blokové obchody)

• Snižování transakčních nákladů prostřednictvím přímých obchodů nebo vlastních obchodních systémů

• Možnost obchodování i mimo vymezené burzovní hodiny umožňující obchodování na globální úrovni

5)Národní trh x mezinárodní trh

• Národní trh

• Ohraničeny geografickými hranicemi jednotlivých zemí

• Obchodování a způsob regulace jsou upraveny právním řádem dané země

• Mezinárodní trh

• Trhy, které z pohledu (regulace, měny a subjektů) přesahují hranice jednoho státu

• Vznikají propojováním národních finančních trhů

Alokace finančních prostředků na finančních trzích

• Kanály alokace finančních prostředků na FT

• Trh cenných papírů

• Zprostředkovatelský finanční trh

• Trh cenných papírů (přímé přerozdělení)

• Přesun finančních prostředků probíhá přímo mezi dlužníkem (emitentem a věřitelem (investorem) prostřednictvím emisí a nákupů CP

• Transfer finančních prostředků a CP může probíhat přes investiční prostředníky, kteří zvyšují jeho efektivitu (snižují transakční a informační náklady)

• Zprostředkovatelský finanční trh (nepřímé přerozdělení)

1) Finanční zdroje zprostředkovatelé získávají prodejem vlastních sekundárních investičních instrumentů (podílové listy, akcie

investičních fondů, hypotéční zástavní listy, depozita)

2) Získané finanční prostředky jsou investovány do primárních investičních instrumentů (akcie, dluhopisy, úvěry)

Finanční zprostředkovatelé:

• Bankovní finanční zprostředkovatelé

• Subjekty, které mají povolení k provozování bankovní činnosti a podléhají regulaci a dohledu (banky)

• Mezi hlavní činnosti banky patří přijímání vkladů a poskytování úvěrů

• Nebankovní finanční zprostředkovatelé

• Subjekty bez bankovní licence (pojišťovny, penzijní fondy, podílové a investiční fondy)

Funkce finančních zprostředkovatelů:

• Transformace peněz a kapitálu

• Zajištění efektivního finančního zprostředkování

• Realizace platebního styku

• Transformace peněz a kapitálu

• Získané peníze od věřitelů jsou poskytovány dlužníkům v jiných formách

• Kvantitativní (denominační) transformace – získané zdroje jsou v jiných částkách než poskytnuté úvěry

• Časová transformace – finanční zdroje jsou zapůjčovány na jinou lhůtu, než na jakou byly získány

• Teritoriální transformace – finanční zdroje jsou získávány na jiném místě, než na kterém byly vypůjčeny

• Transformace z hlediska obchodovatelnosti – málo likvidní aktiva banky jsou financovány likvidními instrumenty

• Transformace z hlediska úvěrového rizika – úvěrové riziko pasiv (vkladů) je nižší než úvěrové riziko aktiv

• Měnová transformace – banka získává finanční prostředky v jiné měně než je měna, ve které jsou denominované investice banky

• Zajištění efektivního finančního zprostředkování

• Finanční zprostředkovatelé snižují transakční a informační náklady

• Realizace platebního styku

• Finanční zprostředkovatelé (banky) zajišťují většinu transakcí v rámci ekonomiky

Burza je organizované přímé či nepřímé (prostřednictvím počítačů) shromáždění osob, které obchodují ve stanovený čas s vymezenými instrumenty dle stanovených pravidel a burzovních předpisů.

Specifika burzy:

• Povolení k provozování burzovních obchodů

• Povolení k činnosti burzy vydává regulatorní orgán, který vykonává i dohled nad činností burzy

• Jsou nastavena pravidla obchodování

• Jsou dána platnou legislativou a pravidly, které si stanovuje sama burza

• Specifický okruh osob, které na burz obchodují

• Přímí účastníci – členové burzy, kteří splňují požadavky příslušné burzy a zaplatili členské příspěvky

• Nepřímí účastníci – široká veřejnost, která obchoduje prostřednictvím členů burzy

• Místní a časové vymezení obchodů na burze

• Burza umožňuje koncentraci nabídky a poptávky po inv. instrumentu na jednom místě

• Čas obchodování na burze je vymezen burzovním kalendářem a burzovními hodinami

• Obchoduje se zastupitelným zbožím

• Inv. instrumenty jsou standardizovány a to jak z kvalitativního tak i z kvantitativního hlediska

• Inv. Instrumenty obchodované na burze jsou schváleny vedením burzy

• Inv. instrumenty nejsou na burze fyzicky přítomné

Funkce burzy:

• Obchodní funkce (likvidity)

• Představuje možnost kopit nebo prodat investiční instrument za tržní cenu

• Zajišťuje bezproblémovou přeměnu inv. instrumentu na peněžní prostředky

• Cenotvorná funkce (informační funkce)

• Střet nabídky a poptávky po inv. instrumentu formuje jeho tržní cenu

• Tržní cena umožňuje investorovi určit výnos a emitentovy stanovit náklady na kapitál

• Alokační funkce

• Burza umožňuje přesun volných finančních prostředků od investorů k emitentům prostřednictvím emise nových instrumentů (IPO)

• Spekulační funkce

• Burza umožňuje realizovat obchody s inv. instrumenty za účelem dosažení zisku, který plyne z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou

• Spekulanti dodávají trhu dodatečnou likviditu, ovšem na druhé straně mohou zvyšovat volatilitu ceny inv. instrumentu

Druhy burz

1)Burzy peněžní, zbožové burzy a burzy služeb

Peněžní burzy:

• Burzy cenných papírů – realizace spotových obchodů s CP (akcie, dluhopisy, hypotéční zástavní listy, opční listy)

• Burzy finančních derivátů – jsou ze obchodovány termínové kontrakty (opční burzy a burzy futures)

Burzy služeb:

• Jejich význam je v současnosti mizivý (pronájem lodí a lodních prostory)

Burzy zboží:

• Slouží k obchodování reálného zboží (komodity)

• Na zbožových burzách lze uzavírat jak promtní i termínové obchody

2)Burzy prezenční a elektronické burzy

Prezenční burzy:

• Klasický typ burzy, kde se burzovní obchody uzavírají na parketu burzy (pit) za účasti obchodníků

Elektronické burzy:

• Obchody jsou uzavírány za pomoci výpočetní techniky, kdy jsou jednotliví účastníci propojení počítačovou sítí

3)Veřejnoprávní burzy, soukromoprávní burzy a veřejně obchodovatelné burzy

Veřejnoprávní burzy:

• Existovaly do konce 80. a 90. let minulého století zejména v západní Evropě

• Zakládány státem prostřednictvím svého ministerstva

• Burza podléhá přísné regulaci zakladatele (státu), který určuje podmínky obchodování

Soukromoprávní burzy:

• Podoba akciové společnosti (USA, Velká Británie)

• Povolení k činnosti burzy vydává regulatorní orgán

• Pravidla fungování burzy jsou nastavována samotnými burzami

Veřejně obchodovatelné burzy:

• Současný trend ve vývoji burz

• Akcie těchto burz jsou obchodované na sekundárních trzích (Deutsche Börse, NYSE)

• Obchodovatelnost akcií burzy zvyšuje prestiž a transparentnost burzy

Burzovní systém lze definovat jako souhrn jednotlivých burzovních prvků a jejich vzájemných vazeb. Burzovní systém tvoří tyto složky:

• Obchodní systém

• Burzovní příkazy

• Předmět obchodování

• Druhy burzovních obchodů

• Vypořádání obchodů

• Burzovní informace

Obchodní systém vymezuje způsob a frekvenci stanovení kurzů inv. Instrumentů

Obchodní systémy prezenční burzy:

• Systém řízený příkazy (Order Driven Systém)

• Burzovní obchody probíhají prostřednictvím dohodců (burzovních zprostředkovatelů v pasivní roli)

• Kurz, podle kterého se vypořádávají obchody se stanovuje jednou denně, případně několikrát za den

• Cena inv. Instrumentu je stanovena na principu maximalizace počtu (objemu) transakcí

• Systém řízeným cenou (Price Driven Systém)

• Burzovní obchody jsou uzavírány tvůrci trhu (burzovní zprostředkovatelé v aktivní roli)

• Tvůrci trhu zveřejňují kurzy na nákup a prodej svěřeného inv. instrumentu, za které jsou ochotni daný instrument na vlastní

účet koupit nebo prodat

• Cena inv. isntrumentu se průběžně mění v závislosti na kotovaných cenách tvůrců trhu

• Aukčním systém (Auction Systém)

• Systém bez obchodních zprostředkovatelů

• Burzovní obchodníci obchodují přímo mezi sebou

• Ceny obchodů jsou stanoveny individuálně jako výsledek individuálně uzavřených obchodů

Obchodní systémy elektronické burzy:

• Systém centrální objednávkové knihy (Central Order Book Systém)

• Funkci zprostředkovatele přebírá počítač

• Burzovní obchodníci zadávají své objednávky přímo do systému, kde se párují dle časové a cenové priority

• Obchodování probíhá kontinuálně během obchodního dne

• Systém řízený kotacemi (Quete Driven Systém)

• Elektronická forma systému řízeného cenami

• Tvůrci trhu nakupují a prodávají inv. instrumenty za zveřejněné ceny na vlastní účet

• Kontinuální systém , kdy se kurz inv. Instrumentu průběžně mění v závislosti na kotovaných cenách tvůrců trhu

• Systém jednotné cenové aukce (Single Price Auction Systém)

• Obdoba systému řízeným příkazy prezenční burzy, kdy úlohu dohodce vykonává počítač

• Hlavním kritériem při stanovení kurzu je maximalizace objemu obchodů

• Statický systém, kurz je stanoven jednou (vícekrát) denně k určitému časovému okamžiku

• Kombinovaný obchodní systém

• V průběhu obchodování dochází ke kombinování různých obchodních systémů

Burzovní příkazy

Příkazy jsou obchodníkovi předávány telefonicky nebo v písemné či elektronické podobě.

Příkaz musí obsahovat:

• Informaci o typu příkazu (nákup nebo prodej),

• Identifikaci cenného papíru (jméno a ISIN)

• Množství cenného papíru určeného k zobchodování

• Kurz, za který má být příkaz proveden

Příkazy lze členit:

• Dle způsobu zadání kurzu

• Příkazy určené k okamžité realizaci – Příkaz se zrealizuje za aktuální tržní cenu

• Čekající příkazy – příkaz se zrealizuje až v případě, že kurz inv. istrumentu dosáhne požadované ceny specifikované v příkazu

• Časové omezení realizace příkazů

• Do konce obchodního dne

• Do konce stanovené periody

• Do odstranění příkazu samotným investorem

Předmět obchodování:

• Investiční instrument, který splňuje podmínky pro obchodování na burze

• O přijetí investičního instrumentu k obchodování rozhoduje burzovní orgán (burzovní výbor)

Druhy burzovní obchodů

• Promtní x termínové obchody

• Promtní obchody - doba vypořádání je omezena pouze technickou náročností vypořádání

• Termínové obchody – doba vypořádání má ekonomický význam a je delší než doba nezbytně nutná pro převod inv. instrumentu a peněžních prostředků (obchody s fin. deriváty)

• Přímé obchody x obchody k vypořádání

• Přímé obchody - jsou vypořádávány přímo mezi účastníky obchodu

• Obchody k vypořádání - vypořádává instituce k tomu určená (clearingové centrum)

• Efektivní obchody x diferenční obchody

• Efektivní obchody - dochází ke skutečnému předání inv. Instrumentu

• Diferenční obchody - dochází pouze k peněžnímu vypořádání mezi nákupní a prodejní cenou(CDF)

Vypořádání obchodů

Převod investičních instrumentů a úhrada finančních závazků mezi kupujícím a prodávajícím.

Periodické x průběžné vypořádání:

• Periodické vypořádání - uzavřené obchody jsou vypořádány jednorázově, ve stanovený den (každý pátek)

• Průběžné vypořádání – obchody jsou vypořádány do určitého počtu dní po uzavření obchodu (do 3 dnů od uzavření obchodu)

Burzovní informace shromažďuje burza ze svého okolí nebo vznikají přímo činností burzy.

• Mezi nejdůležitější burzovní informace lze zařadit:

• Informace o aktuálních kurzech a objemech uzavřených obchodů

• Informace o burzovních indexech – hodnoty, složení báze indexu, způsob výpočtu

• Informace o kótovaných instrumentech

• Informace o členech burzy

• Informace o připravovaných emisích

Kurzovní lístek poskytuje přehled o obchodovaných instrumentech, jejích aktuálních kurzech a objemech uzavřených obchodů

Burzovní index:

• Souhrnný ukazatel výkonnosti trhu

• Odráží celkovou atmosféru jak na trhu tak i v rámci celé ekonomiky

• Mohou sloužit jako podkladové aktivum pro jiné inv. Instrumenty

• Lze jej využít jako srovnávací základnu při hodnocení výnosnosti realizovaných investic

• Indexy mohou být počítány jak pro celý trh, tak pro jednotlivé odvětví (sektorové indexy)