DEFINICE PENĚZ
Vlastnosti peněz:
Důvěryhodnost (ovlivněna kupní sílou peněz)
Kupní síla
Pokles kupní síly - inflace
Růst kupní síly - deflace
Funkce peněz:
Směna
Účetní jednotky (jejím prostřednictvím peněz jsou určovány ceny zboží, služeb, kapitálu, práce, zahraničních peněz)
Naturální směna
Peněžní směna
Uchovatel hodnot
Kupní síla peněz
Rostoucí cenová hladina => pokles kupní síly => klesající motivace k držbě peněz
Klesající cenová hladina => růst kupní síly => rostoucí motivace k držbě peněz
Úroková míra (zvyšuje ochotu k tvorbě úspor)
Likvidita (peníze - nejlikvidnější aktivum)
Empirická definice peněz
Měnové agregáty
Měří množství peněz v oběhu
Představují souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity
Vymezení měnových agregátu se může lišit
Peněžní zásoba
Agregát, který nejlépe reprezentuje množství peněz v oběhu
Agregát M1 = oběživo + vklady na běžných účtech
Oběživo - mince a bankovky v nebankovních subjektů
Vklady BÚ - vklady domácích nebankovních subjektů v domácí i zahraničních měně
Agregát M2 = M1 + termínované vklady
Termínované vklady - vklady s maximální splatnosti 2 roky
Agregát M3 = M2 + krátkodobé cenné papíry nebankovních subjektů v domácí měně + repo operace
Repo operace - prodej cenných papíru se závazkem jejich zpětného odkupu
PENÍZE A MĚNA
Měnové báze (M0)
Operativní (krátkodobé) kritérium, pomocí kterých CB ovlivňuje měnové agregáty
Peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity
M0 = oběživo + rezervy
Měnové báze se dělí na:
Nevypůjčená měnové báze - část báze pod dokonalou kontrolou CB
Vypůjčená měnové báze - část měnové báze pod slabší kontrolou krátkodobé úvěry
Měna - národní forma peněz
Základní znaky měny:
Název
Nominální struktura oběživa
Zákonné platidlo
Zákonem upravená pravidla emise, ochrany a nabývání
Směnitelnost
Vnitřní - rezidenti mohou směnit domácí měnu za zahraniční měnu
Vnější - nerezidenti mohou s domácí měnou volně nakládat
Stanovení měnového kurzu
Nepružné - stanoven administrativně
Pružné = stanoven na měnovém trhu
Pěvný kurz
Pohyblivý kurz
VÝVOJ EMISE PENĚZ A PENĚŽNÍHO OBĚHU
Přechod z naturální na peněžní směnu
Mince z drahých kovů (plnohodnotné mince)
Monometalismus - mince z jednoho kovu v oběhu
Bimetalismus - mince ze dvou kovů v oběhu (zlato, stříbro)
MS = MP
Krátkodobě MS > MP
Růst výroby způsobuje zvyšuje potřebu peněz MS < MP
Dojde k poklesu cenové hladiny
Dojde ke zlehčování mincí
Státovky
Státovky - papírové peníze emitované státem s příslibem jejich zpětné výměny za mince
Vznikají z důvodů nedostatku drahých kovů
Emise státovek je zdrojem příjmů emitenta (stát)
MS > MP => růst cenové hladiny provázen státními bankroty
Klasické bankovky
Dochází k rozvoji velkovýroby -> mince a státovky nepokryjí potřebu peněz -> dochází k makroekonomické nerovnováze (MS < MP) -> platby za zboží a služby za použití směnek
Směnka - závazek emitenta uhradit uvedenou částku ve stanoveném budoucím termínu
Směnky jsou odkupovány bankami za vlastní ,,klasické" bankovky (směnky emitované bankou)
Výhody bankovek:
Standardizované nominální hodnoty
Vyšší důvěra široké veřejnost v banky v porovnání s jinými emitenty
Bankovky jsou používány v platebním styku
Klasické bankovky mají obchodní nebo kovové krytí -> zajištěna rovnováha (MS = MP)
Obchodní (směnečné) krytí - krytí obchodními směnkami
Kovové (zlaté) krytí - krytí drahými kovy
Problémy:
Emise nekrytých klasických bankovek - vznik nerovnováhy (MS > MP) a tlak na růst cenové hladiny
V dobách krize roste nedůvěra v bankovky a je vyžadována zpětná přeměna na drahý kov
Nepřehledný systém - každá banka vydává svoje bankovky
Centrální emise bankovek
Emise bankovek svěřena jedné instituci - emisní (centrální) banka
Demonetizace - emitované bankovky mají částečné kovové krytí a i to je postupně zrušeno (1971 - zrušena směnitelnost USD za zlato)
Emise nekrytých bankovek opět způsobuje nerovnováhu (MS>MP) -> roste význam měnové politiky (regulace množství peněz v ekonomice)
Bezhotovostní peníze
Bezhotovostní peníze - forma zápisu na účtu
běžné účty
termínované účty
Emitenti
Centrální banka
Obchodní banky
Emise a oběh peněz v současnosti
Hotovostní peníze (bankovky, mince)
Bezhotovostní peníze
Bezhotovostní peníze vznikají
Poskytování úvěrů (CB -> OB, OB -> NBS)
Nákupy dlužnických cenných papírů (CB od OB, OB od NBS)
Nákupy zahraničních měn (CB od OB, OB od NBS)
Bezhotovostní peníze mají úvěrový základ
Peníze mohou měnit snadno svoji formu z bezhotovostní na hotovostní peníze a opačně
Směnitelnost měny
Pokles zprostředkování
Klesá množství transakcí zprostředkovaných bankou a roste podíl nebankovních finančních zprostředkovatelů na těchto transakcích
Snížená účinnost měnové politiky
Elektronizace plateb a nástroje platebního styku
Využívání elektronických plateb - zrychlení oběhu peněz
Pokles hotovostních transakcí
Monetarizace státního dluhu
PENĚŽNÍ STANDARTY A DEMONETIZACE ZLATA
1) Standard zlaté mince
Systém plnohodnotných zlatých mincí
Bankovky neomezeně směnitelné za zlato
2) Standard zlatého slitku
3) Standard zlaté rezervy
4) Standard zlaté devizy
5) Zlatý dolarový standard
Jediná měna směnitelná za zlato je USD (1934) a to za fixní kurz (1 TRU (31,1g) = 35 USD
6) Zlatý pool
7) Demonetizace
Ukončení vyjadřování zlatého obsahu měn (1978)
MĚNOVÁ UNIE
Měnová unie - peněžní systém, ve kterém měnovou politiku zajišťuje společná CB členských zemí unie nebo CB jedné z členských zemí unie
Společnou měnou může být:
Domácí i zahraniční měna zároveň - kurz je fixován
Měna jedné z členských zemí unie
Společná nově vytvořená měna
Příklady:
Německá říše (1871 -1875) - zavedení jedné centrální banky a měny na území Německa
Belgie a Lucembursko ((1921 - 1998)
CARICOM - Caribbean Community - (1983 - doposud)
Evropská měnová unie (EMU)
Maastrichtská kritéria pro vstup do EMU:
Deficit státního rozpočtu < 3 % HDP
Veřejný dluh nesmí < 60 % HDP
Průměrná roční inflace je max. o 1,5% bodu vyšší než průměrná inflace 3 zemí s nejnižší mírou inflace
Dlouhodobá úroková míra není max o 2% body vyšší než průměr dlouhodobých úrokových měr ve 3 zemích s nejnižšími mírami inflace
Měnový kurz musí být zafixován minimálně dva roky před vstupem do EMU
Přínosy měnové unie
Posílení ekonomické síly členských zemí unie v celosvětovém měřítku
Úspora transakčních nákladů
Eliminace kurzového rizika
Tlak na nižší úrokové míry
Efektivnější alokace investic
Náklady měnové unie
Ztráta národní suverenity v měnové politice
Náklady spojené se vstupem do měnové unie (stažení staré měny z oběhu, tisk bankovek ve společné měně, přenastavení účetních a platebních systémů bank a jiných institucí)
Přenášení ekonomických a finančních problémů členských zemí na ostatní země unie