= způsob, jakým se určitá vrozená vlastnost organismu, neboli fenotypový znak, vytváří spolupůsobením dvou či několika odlišných genů
Alelické páry účastníci se genové interakce leží na různých lokusech a mohou být umístěné i na různých chromozomech
může měnit fenotypové štěpné poměry, které se projevují jako odchylky od Mendelem popsaných zákonitostí
Reciproká interakce - interakce bez změny štěpného poměru, sledovaný znak se vyskytuje ve více formách, z nichž každá je determinována jednou z kombinací alel rodičovských genů
9:3:3:1
A_B_ : A_bb : aaB_ : aabb
Dominantní epistáze - dominantní alela epistatického genu potlačuje fenotypový projev hypostatického genu
epistatický gen – A hypostatický gen – B alela A > B
12:3:1
A_B_ + A_bb : aaB_ : aabb
Recesivní epistáze - homozygotně recesivní sestava alel epistatického genu potlačuje fenotypový projev hypostatického genu
alela a > B (aa > B-)
9:3:4
A_B_ : A_bb : aaB_ + aabb
Inhibice - dominantní alela genu inhibitoru potlačuje funkci jiného genu, ale sama nemá žádný účinek na fenotyp
13:3
alela B – inhibitor
A_B_ + aaB_ + aabb : A_bb
Komplementarita - dominantní alely dvou či více genů se vzájemně doplňují při realizaci fenotypového znaku (znak se vytváří teprve tehdy, jsou-li přítomny obě dominantní alely)
9 : 7
A – prekurzor B – enzym
A_B_ : aaB_ + aabb + A_bb
Multiplicita - na projevu znaku se podílí dominantní alely genu a intenzita projevu znaku záleží na vzájemných vztazích těchto genů. U duplicity kumulativní se účinky všech dominantních alel sčítají (duplicita kumulativní s dominancí nebo duplicita kumulativní bez dominance) u duplicity nekumulativní se nesčítají
duplicita nekumulativní - stačí jedna dominantní alela k úplnému projevu
15:1
A_B_ + A_bb + aaB_ : aabb
duplicita kumulativní s dominancí - přítomnost dominantní alely obou, jednoho genu nebo nepřítomnost
9:6:1
A_B_ : A_bb + aaB_ : aabb
duplicita kumulativní bez dominance - mezi alelami je neúplná dominance, účinek dominantních alel se sčítá a intenzita znaku je dána počtem dominantních alel, existuje pět odlišných fenotypů
1:4:6:4:1
AABB : AABb + AaBB : AAbb + aaBB + AaBb : Aabb + aaBb : aabb