Atmosféra
Atmosféra = vrstva plynů obklopující zemi
odděluje krajinnou sféru od vesmírného prostoru
400 - 500 km nad zemí
Hustota klesá s rostoucí výškou, hmotnost je zanedbatelná
dusík 78%
Kyslík 21%
Další plyny 1% (Argon, neon, helium,…)
V podobě aerosolu = kapénky udržované ve vzduchu neustálým prouděním
např. Oblaky
Např. Voda, průmyslové kapaliny
prach, ledové krystalky, sopečný popel, pylová zrna
21% vzduchu
Reaktivní
Fotosyntéza, dýchání, hoření
Do ovzduší se dostává díky fotosyntéze
Ozonová vrstva (ozon - O3) odklání většinu UV záření
stopové množství
Uvolněn při hoření, dýchání, sopečné erupci
Spotřebován při fotosyntéze
Skleníkový plyn - zesiluje skleníkový efekt (=zadržuje teplo a tím zvyšuje teplotu na Zemi)
do atmosféry se dostává vypařováním - přeměna kapalné vody na plyn
Opak je kondenzace - přeměna plynu na kapalnou vodu
Homosféra (do 100km) - stabilní složení plynů
Heterosféra (vnější vrstvy atmosféry) - roste podíl vodíku a helia
Troposféra
Průměrně do 11 km
Tvorba počasí a podnebí
Téměř veškerá vodní pára, oblačnost, vzdušné proudy
Teplota klesá s výškou (0,65°C na 100 m)
Stratosféra
Do výšky 50-60 km
Nižší teplota vzduchu
ve výškách 25-30 je ozonová vrstva
Mezosféra
ochranná vrstva
60-90 km
Termosféra
Do 500-700 km
Ionosféra
Exosféra
nad 500 km
veličiny popisující stavv atmosféry
solární konstanta=množství sluneční energie dopadající na atmosféru
Radiační bilance=bilance výměny energie mezi zemí a atmosférou
ve dne kladná (ohřev vzduchu)
V noci záporná (příjem tepla ze vzduchu)
izoterm=čáry spojující místa se stejnou teplotou na mapách
Vertikální proudění vzduchu - teplý vzduch stoupá, studený klesá - vznikají stoupavé proudy
Teplotní inverze - při silně záporné radiační bilanci (v zimě v noci) ochlazuje zem. Povrch spodní vrstvy vzduchu a ty se proto nemísí s teplým vzduchem nad nimi
Horizontální tepelný gradient - různé teploty v různých oblastech Země (stejná výška)
způsoben rozdílným množstvím sluneční energie
množství vodní páry ve vzduchu
rosný bod - 100% nasycenost vzduchu - vodní pára kondenzuje
typy oblaků - cirrus, cumulus, stratus
Oblačnost podle výšky - vysyoká, střední, nízká, s vertikálním vývojem
kondenzace v atmosféře (děšť, sníh, kroupy)
hmotnost vzduchového sloupce od země po vrchol atmosféry
Měří se barometry (Jednotka hektopascal)
Horizontální tlakový gradient - tlak ovlivněn i teplotou
oblasti vysokého tlaku = cyklóny (opak jsou anticyklóny) - mezi nimi probíhá proudění
cyklóna - tlaková níže
v místech teplého vzduchu
Vzduch nasáván z okolí, stoupá spirálovitě vzhůru - vznik horikánů/tajfunů/orkánů
Anticyklóna - tlaková výše
vzduch klesá spirálovitě dolů, pak ven do všech stran
počasí - krátkodobý stav atmosféry
Podnebí (klima) - dlouhodobý průměr na větším území
uzavřený systém výměnu vzduchu mezi oblastmi vysokého a nízkého tlaku
Příčiny: nerovnoměrná intenzita zahřívání zemského povrchu, nerovnoměrné rozložení radiační bilance
Oblasti nízkého tlaku - rovník, polární oblasti
Oblasti tlakové výše - subtropy v okolí obratníku Raka a Kozoroha
Pasáty = Stálé větry mezi oblastí vysokého a nízkého tlaku
Od obratníků k rovníku
Antipasáty = odtékají ve velkých výškách k obratníkům, ukončují proces
stálé větry vanoucí
Od západu k východu
Evropa díky nim přijímá vodu
od zemských pólů k polárnímu kruhu
vznik kvůli rozdílnému tlaku nad pevninou a oceánem
pravidelný vítr, který mění ve dvou sezonách svůj směr
Letní - z oceánu k pevnině, srážky
Zimní - z pevniny k moři, sucho
menší území než monzuny
Brízy - pobřežní větry, fungují jako monzuny, ale mění směr 2x denně
Fény - horské větry, vanou přes hřebeny hor, pokud je na jedné straně tlaková výše a na druhá níže
vzduchové hmoty - velké objemy vzduchu se stejnými vlastnostmi (např. Polární, tropické)
teplé vzduchové hmoty - přesunutí do chladných oblastí, přinášejí teplo
Chladné vzduchové oblasti - do teplejších oblastí, přinášejí zimu
Atmosférická fronta - přechodné pásmo mezi dvěma hmotami
teplá fronta - mírnější a delší srážky, teplejší počasí a nižší tlak (u nás v zimě, na jaře)
Studená fronta - prudké intenzivní srážky, bouřky, chladnější počasí a vyšší tlak (léto)
Okluzní fronta - setkání dvou studených vzduchových hmot
Atmosféra = vrstva plynů obklopující zemi
odděluje krajinnou sféru od vesmírného prostoru
400 - 500 km nad zemí
Hustota klesá s rostoucí výškou, hmotnost je zanedbatelná
dusík 78%
Kyslík 21%
Další plyny 1% (Argon, neon, helium,…)
V podobě aerosolu = kapénky udržované ve vzduchu neustálým prouděním
např. Oblaky
Např. Voda, průmyslové kapaliny
prach, ledové krystalky, sopečný popel, pylová zrna
21% vzduchu
Reaktivní
Fotosyntéza, dýchání, hoření
Do ovzduší se dostává díky fotosyntéze
Ozonová vrstva (ozon - O3) odklání většinu UV záření
stopové množství
Uvolněn při hoření, dýchání, sopečné erupci
Spotřebován při fotosyntéze
Skleníkový plyn - zesiluje skleníkový efekt (=zadržuje teplo a tím zvyšuje teplotu na Zemi)
do atmosféry se dostává vypařováním - přeměna kapalné vody na plyn
Opak je kondenzace - přeměna plynu na kapalnou vodu
Homosféra (do 100km) - stabilní složení plynů
Heterosféra (vnější vrstvy atmosféry) - roste podíl vodíku a helia
Troposféra
Průměrně do 11 km
Tvorba počasí a podnebí
Téměř veškerá vodní pára, oblačnost, vzdušné proudy
Teplota klesá s výškou (0,65°C na 100 m)
Stratosféra
Do výšky 50-60 km
Nižší teplota vzduchu
ve výškách 25-30 je ozonová vrstva
Mezosféra
ochranná vrstva
60-90 km
Termosféra
Do 500-700 km
Ionosféra
Exosféra
nad 500 km
veličiny popisující stavv atmosféry
solární konstanta=množství sluneční energie dopadající na atmosféru
Radiační bilance=bilance výměny energie mezi zemí a atmosférou
ve dne kladná (ohřev vzduchu)
V noci záporná (příjem tepla ze vzduchu)
izoterm=čáry spojující místa se stejnou teplotou na mapách
Vertikální proudění vzduchu - teplý vzduch stoupá, studený klesá - vznikají stoupavé proudy
Teplotní inverze - při silně záporné radiační bilanci (v zimě v noci) ochlazuje zem. Povrch spodní vrstvy vzduchu a ty se proto nemísí s teplým vzduchem nad nimi
Horizontální tepelný gradient - různé teploty v různých oblastech Země (stejná výška)
způsoben rozdílným množstvím sluneční energie
množství vodní páry ve vzduchu
rosný bod - 100% nasycenost vzduchu - vodní pára kondenzuje
typy oblaků - cirrus, cumulus, stratus
Oblačnost podle výšky - vysyoká, střední, nízká, s vertikálním vývojem
kondenzace v atmosféře (děšť, sníh, kroupy)
hmotnost vzduchového sloupce od země po vrchol atmosféry
Měří se barometry (Jednotka hektopascal)
Horizontální tlakový gradient - tlak ovlivněn i teplotou
oblasti vysokého tlaku = cyklóny (opak jsou anticyklóny) - mezi nimi probíhá proudění
cyklóna - tlaková níže
v místech teplého vzduchu
Vzduch nasáván z okolí, stoupá spirálovitě vzhůru - vznik horikánů/tajfunů/orkánů
Anticyklóna - tlaková výše
vzduch klesá spirálovitě dolů, pak ven do všech stran
počasí - krátkodobý stav atmosféry
Podnebí (klima) - dlouhodobý průměr na větším území
uzavřený systém výměnu vzduchu mezi oblastmi vysokého a nízkého tlaku
Příčiny: nerovnoměrná intenzita zahřívání zemského povrchu, nerovnoměrné rozložení radiační bilance
Oblasti nízkého tlaku - rovník, polární oblasti
Oblasti tlakové výše - subtropy v okolí obratníku Raka a Kozoroha
Pasáty = Stálé větry mezi oblastí vysokého a nízkého tlaku
Od obratníků k rovníku
Antipasáty = odtékají ve velkých výškách k obratníkům, ukončují proces
stálé větry vanoucí
Od západu k východu
Evropa díky nim přijímá vodu
od zemských pólů k polárnímu kruhu
vznik kvůli rozdílnému tlaku nad pevninou a oceánem
pravidelný vítr, který mění ve dvou sezonách svůj směr
Letní - z oceánu k pevnině, srážky
Zimní - z pevniny k moři, sucho
menší území než monzuny
Brízy - pobřežní větry, fungují jako monzuny, ale mění směr 2x denně
Fény - horské větry, vanou přes hřebeny hor, pokud je na jedné straně tlaková výše a na druhá níže
vzduchové hmoty - velké objemy vzduchu se stejnými vlastnostmi (např. Polární, tropické)
teplé vzduchové hmoty - přesunutí do chladných oblastí, přinášejí teplo
Chladné vzduchové oblasti - do teplejších oblastí, přinášejí zimu
Atmosférická fronta - přechodné pásmo mezi dvěma hmotami
teplá fronta - mírnější a delší srážky, teplejší počasí a nižší tlak (u nás v zimě, na jaře)
Studená fronta - prudké intenzivní srážky, bouřky, chladnější počasí a vyšší tlak (léto)
Okluzní fronta - setkání dvou studených vzduchových hmot