TEMA 2 Středověká literatura v Čechách a období husitství

Středověká Literatura v Čechách

Příchod Konstantina a Metoděje

• V roce 863 přicházejí Konstantin (Cyril) a Metoděj na Velkou Moravu.
• Jejich cílem je organizace moravského křesťanství a vytvoření základů vzdělanosti.
• Oba pocházeli ze Soluně a byli velmi vzdělaní s politickými zkušenostmi.
• Jazyk, kterým učili, se nazývá staroslověnština, nejstarší slovanský spisovný a bohoslužebný jazyk.
• Písmo, které vytvořili, se nazývá hlaholice, později nahrazená cyrilicí.

Staroslověnské Písemnictví

• Mezi díla staroslověnského písemnictví patří Panonské legendy – legendy o životě Konstantina a Metoděje.
• Po Metodějově smrti vzrůstá vliv latinské literatury a jeho žáci jsou pronásledováni.

Legendy

• Legendy zpracovávají životy českých světců.
• První staroslověnská legenda o sv. Václavu pochází z poloviny 10. století.
• Kristiánova legenda (10. století) je psána latinsky a vypráví o životě a umučení sv. Václava a jeho babičky Ludmily.
• Další legendy: Legenda o sv. Prokopu, legenda o sv. Kateřině

Kroniky

• Kroniky vznikají ze stručných záznamů o úmrtích členů společenství (klášterů) a zpráv o událostech (korunovace, války, pohromy).
• Kosmas byl prvním kronikářem, vzdělaný autor Kroniky české (počátek 12. století) psané latinsky.
• Kosmas píše o příchodu Čechů, Krokovi a jeho dcerách, Přemyslu Oráči a dívčí válce.
• Psaní latinsky svědčí o vítězství latiny nad staroslověnštinou.

Duchovní Písně

• Rozšiřují se duchovní písně.
• Příkladem je píseň Hospodine, pomiluj ny (10. století), zpívaná při slavnostních příležitostech.
• Další píseň: Svatý Václave, vévodo české země (12. století).

Počátky Staročeské Literatury (Konec 13. – Začátek 14. Století)

• Konstantin je autorem Proglasu (předzpěvu) z 60. let 9. století, což je veršovaná předmluva k překladu evangelia.
• Dvě významné skladby veršované epiky psané staročeštinou:
  • Alexandreis – veršovaný epos o Alexandru Velikém (na rozhraní 13. a 14. století).
    • Předlohou bylo dílo francouzského básníka stejného názvu.
    • Osudy Filipa a Alexandra připomínají osudy českých panovníků Přemysla Otakara II. a Václava II.
  • Dalimilova kronika – kronika tak řečeného Dalimila (Dalimilova kronika).
    • Autor není znám, kronika pochází z vlády Jana Lucemburského.
    • Popisuje českou minulost od příchodu praotce Čecha do roku 1314.
    • Má vlastenecký charakter, vyzvedává národní mýty a tradice, vyslovuje odpor proti Němcům.
    • Čerpá z Kosmovy kroniky a pověstí. Historicky spolehlivější je Kosmova kronika.

Středověká Česká Literatura – Doba Karla IV. (1346–1378)

• Za vlády Karla IV. se české země stávají kulturním centrem Evropy.
• V roce 1348 je založena Karlova univerzita, první středoevropská.
• Dochází k nárůstu vzdělaných lidí.

Staročeské Drama

• Staročeské dramatické skladby se předváděly o Vánocích nebo Velikonocích, dochovaly se jen zlomky.
• Byly většinou dvojjazyčné (latinsky a česky).
• Nejvýznamnější skladba: Mastičkář – scéna z velikonoční hry odehrávající se na středověkém trhu, mastičkář nabízí zboží.

Staročeské Satiry

• Zdůrazňují rozdíly mezi společenskými vrstvami.
• Autoři pochází z řad měšťanstva, studentů, žáků.
• Satirická skladba Podkoní a žák (konec 14. století) srovnává postavení žáka a panského sluhy.
• Další díla: Satiry o řemeslnících a konšelích, Satira o řeznících, Hradecký rukopis

Smil Flaška z Pardubic

• Nová rada = alegorická skladba, zvířata udílejí lvu rady při nástupu na trůn.

Literatura Doby Husitské

Husovi Předchůdci

• Počátkem 15. století vyúsťuje krize feudalismu, vznikají rozpory ve společnosti.
• Kritika církve: hromadění majetku, přijímání podobojí, odpustky, svatokupectví.
• Kazatelé kritizující církev: Tomáš Štítný ze Štítného, Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova
• Tomáš Štítný ze Štítného: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – otázky víry, naděje, lásky, pokušení, hřích.

Jan Hus (asi 1371–1415)

• Narodil se v Husinci u Prachatic, vystudoval pražskou univerzitu, učil na ní a stal se rektorem.
• Kazatel v Betlémské kapli, kritizoval bohatou církev a panstvo.
• Stíhán církevními tresty, opustil Prahu a uchýlil se na Kozí Hrádek a Krakovec.
• Vyzván císařem Zikmundem, aby se omluvil na koncilu v Kostnici (1414).
• Odmítl odvolat své učení a byl 6. července 1415 upálen.
• O rok později byl upálen Jeroným Pražský.
• Díla:
  • O církvi (latinsky, 1413) – hlavou církve není papež, ale Kristus, příslušníkem je ten, kdo nespáchal hřích, křesťan nemusí poslouchat papeže.
  • Knížky o svatokupectví (česky) – kritika prodávání odpustků a získávání majetku církví.
  • Výklad viery, Desatera a Páteře – výklad tří hlavních modliteb.
  • O pravopise českém – reforma českého pravopisu (změna ze spřežkového na diakritický).

Další Osobnosti a Skupiny

• Vavřinec z Březové, Jan Žižka, Petr Chelčický
• Jednota bratrská – pronásledována kališníky a katolíky, spory o učení Chelčického, zakládání škol, literární tvorba.

Shrnutí

• Konstantin a Metoděj přinesli na Moravu základní texty ve slovanských překladech.
• Jazykem byla staroslověnština (nářečí ze Soluně).