Trvá od 11. do 13. století
Odrážení středověké mystiky a dogmat
Církev má dominantní postavení, which reflects in art
Poddaní žijí v víře posmrtného života
Rozšíření po Španělsku, Německu, Francii a Itálii
Na českém území se objevuje se 100 letým zpožděním, přineseno mnišskými řády, které budovaly kláštery.
Nejvýznamnější prvek: uplatnění kleneb
Vzorem římské stavby z technické stránky (Roma = Řím)
Materiál: kámen/cihla (stavby působí masivně, těžkopádně)
Prostory zakončené valenou/křížovou klenbou
Malá obloukovitá okna nebo kulaté rozety
Tlak kleneb nesou pilíře (trojdělení: patka, dřík a hlavice)
Horizontální rozměr převažuje nad vertikálním
Kláštery a kostely (nejčastěji)
Obdélný půdorys (baziliky nad rotundami)
Hrady (stavby často do písmene T/l. kříže)
Zdobená hlavice sloupu
Reliéfy nad portálem
Obloučkový vlys
Kostel sv. apoštolů v Kolíně nad Rýnem
Notre-Dame-la-Grande v Poitiers
Kostel sv. Marka v Benátkách
Chrám v Cluny (architekt: Hugues de Semur)
Poutní kostely do Santiago de Compostela
Katedrála v Pise a šikmá věž
Většina anonymní: Vilém z Volpiana, Hugues de Semur (klášter Cluny), Landranc z Canterbury (Katedrála v Canterbury)
Praha měla kdysi 41 románských kostelů
Bazilika sv. Jiří na Hradčanech
Rotunda sv. Martina na Vyšehradě
Rotunda sv. Kříže
Rotunda sv. Jiří na Řípu
Juditin most v Praze
Matěj z Arrasu
Vázané na architekturu (tympanon portálu), většina tvůrců anonymních
Tématika: náboženská (zvěstování p. Marie, Trůnící madona), živočišné náměty (lvi, draci)
Figurální plastika: postavy bez výrazu, strnulost v pohybu těla (nezájem o prostor)
Portál poutního kostela sv. Magdalény
Křížová chodba Saint-Pierre
Katedrála sv. Lazara v Autunu (hlavice sloupů a tympanony)
Gislebert (výzdoba mnoha kostelů ve Francii)
Reiner von Huy (křtitelnice kostela sv. Bartoloměje)
Mistr Niccolo (lvy u katedrály Ferrara)
Výzdoba průčelí kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře
Fresky a knižní malba, schematičnost a strnulost (např. Povolání Přemysla na trůn)
Dělení: ranná, vrcholná, pozdní
Výsledek technického vývoje, začátek ve Francii (dostává se do okolí díky mnišským řádům)
Gotický realismus: umění neslouží jen k oslavě duchovního světa
Architektura jako hlavní nositel
Lomený oblouk: zmenšení tlaku klenby, odlehčení stěn
Žebrová klenba: rozložení tlaku do 4 bodů
Opěrný systém: přenesení váhy stavby na vnější pilíře
Bohaté zdobení: dekorativní prvky, chrliče, rozety
Členitost a vertikalita,
Odhmotnění: ztenčení zdí a zvětšení oken
Katedrály (bazilikní trojlodí)
Hrady, měšťanské domy, radnice
Materiál: převážně kámen
Notre Dame v Paříži (Jean de Chelles)
Milánský Dóm (Jean Mignot)
Katedrála v Bruselu (Jean Bornoy)
Štěpánský dóm ve Vídni (Hans Puchsbaum)
Matyáš z Arrasu (Chrám sv. Víta, Karlštejn)
Petr Parléř (Sv. Vít, Karlův most, Katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře)
Václav a Jan Parléřovi (Sv. Vít)
Benedikt Rejt, Matěj Rejska (Prašná brána, Vladislavský sál)
Kostel sv. Mořice v Olomouci
Hrady Loket/Bezděz
Města: České Budějovice (šachovitý půdorys, pravoúhlé ulice, čtyřúhelníkové náměstí)
Sloupkové figury
Archivolty (zvěrokruhy, obrazy z kalendáře)
Zlidštění božství (Kristus, panna Marie)
Retábl: oltářní nástavec s sochami
Sochy spojené s architekturou, existují i samostatné
Madona a piety
Portály: Chatres, Notre-Dame, Senlis, Remeš
Giovanni Pisano (kazatelna v Pise)
Andrea Pisano (bronzové dveře baptisteria v Florencii)
Hans Multscher (Krásný sloh = idealizace tvarů)
Petr Parléř (sochy ve sv. Vítu, výzdoba mostních věží u Karlova mostu)
Bratři z Kluže (jezdecké sousoší sv. Jiří)
Madona plzeňská
Madona strakonická
Madona krumlovská
Snaha o realitu (ovlivněná středověkem)
Rytířské romány, světská tématika (ilustrace)
Malba na skle, mozaiky, grisaille
Mistr Třeboňský (Zmrtvýchvstání Krista)
Mistr Theodorik (malba pro kapli sv. Kříže na Karlštejně)
Mistr Litoměřický (fresky v kapli sv. Václava ve sv. Vítu)
Znovuzrození antiky
Důvěra v lidské myšlení, svobodu jedince, poznání přírody
Pro koho se stavba tvoří: přizpůsobení lidem
Širší, klidné vrstvení, vodorovná linie
Opticky vzdušný vnitřní prostor budovy
Častá kupole, budovy reprezentující krychli a kouli
Paláce jako sídla obchodní šlechty
Filippo Brunelleschi (kopule domu ve Florencii)
Donato Bramante (Chrám sv. Petra v Římě)
Rafael Santi (Chrám sv. Petra v Římě)
Andrea Palladio (Olympijské divadlo ve Vicenze)
Michelangelo Buonarroti (Kupole chrámu sv. Petra)
Snaha vykreslit realitu, anatomické rysy
Přirozené pózy, volně stojící sochy (už nejsou zapracovány jen do architektury)
Donatello (socha Davida)
Michelangelo (David, Mojžíš, Pieta)
Lorenzo Ghiberti (Rajská brána)
Malované kazetové a trámové stropy
Perspektiva, iluzionismus
Zachycení psychiky a emocí
Olejomalba na plátně
Školy: florentská a benátská
Masaccio (Vyhnání z ráje)
Sandro Botticelli (Zrození Venuše)
Leonardo da Vinci (Mona Lisa, Poslední večeře, Madona ve skalách)
Michelangelo Buonarroti (Sixtinská kaple)
V českých zemích se renesance moc nedotkla (jen 16. století) = rudolfínská doba
Většinou italské architekti
Okna Vladislavského sálu (Benedikt Rejt: gotika, ale ovlivněný ren.)
Letohrádek královny Anny (architekti Giovanni Spazia a Paola Della Stella)
Dům u císařské pošty
Portál ve Ztracené ulici
Zámek Velké Losiny, náměstí Telč/Jičín
Hans Von Aachen, Bartolomeus Spranger, Giuseppe Arcimboldo
Tomáš Jaroš (Zpívající fontána)
Úcta k svatým, náboženství, vzdělanost lidu
Baroko má ohromovat, fascinovat, působit na smyslovou stránku
Převládá citová složka nad rozumovou
Expresivnost, dynamičnost, dramatičnost
Duchovní stránka, kontrasty (světlo/stín)
Elipsy, křivky, průniky, využívání kontrastu světla a stínů
Štuková výzdoba, mystický dojem
Barokní andělíčci: buclatí, barokní vlnka
Lorenzo Bernini (bronzový baldachýn)
Francesco Borromini (Kostel San Carlo alle Quattro Fontane)
Johan Bernhard Fischer (Schönbrunn, Schwarzenberský palác)
Christopher Wren (katedrála sv. Pavla v Londýně)
Sochy zbavené existence pozemského světa
Religiózní náměty
Křivky, složité pohyby těla
Vrstvení a složitost, přehnané emoce (výrazy tváří)
Lorenzo Bernini (Vídění sv. Terezie, fontána di Trevi)
Ferdinando Tacca (Delfíní fontána, jezdecké sochy)
Matthias Braun (sochy na Karlově mostě)
Dramatické kompozice
Emotionalita, expresivita, tvarová deformace
Šerosvit/temnosvit (obraz ponořen do tmy)
Caravaggio (David s hlavou Goliášovou, Ukřižování sv. Petra)
Diego Velazquez (Infantka Margarita, Dvorní dámy)
Hals (Veselý piják)
zokusko-promeny-vyt.-umeni
Trvá od 11. do 13. století
Odrážení středověké mystiky a dogmat
Církev má dominantní postavení, which reflects in art
Poddaní žijí v víře posmrtného života
Rozšíření po Španělsku, Německu, Francii a Itálii
Na českém území se objevuje se 100 letým zpožděním, přineseno mnišskými řády, které budovaly kláštery.
Nejvýznamnější prvek: uplatnění kleneb
Vzorem římské stavby z technické stránky (Roma = Řím)
Materiál: kámen/cihla (stavby působí masivně, těžkopádně)
Prostory zakončené valenou/křížovou klenbou
Malá obloukovitá okna nebo kulaté rozety
Tlak kleneb nesou pilíře (trojdělení: patka, dřík a hlavice)
Horizontální rozměr převažuje nad vertikálním
Kláštery a kostely (nejčastěji)
Obdélný půdorys (baziliky nad rotundami)
Hrady (stavby často do písmene T/l. kříže)
Zdobená hlavice sloupu
Reliéfy nad portálem
Obloučkový vlys
Kostel sv. apoštolů v Kolíně nad Rýnem
Notre-Dame-la-Grande v Poitiers
Kostel sv. Marka v Benátkách
Chrám v Cluny (architekt: Hugues de Semur)
Poutní kostely do Santiago de Compostela
Katedrála v Pise a šikmá věž
Většina anonymní: Vilém z Volpiana, Hugues de Semur (klášter Cluny), Landranc z Canterbury (Katedrála v Canterbury)
Praha měla kdysi 41 románských kostelů
Bazilika sv. Jiří na Hradčanech
Rotunda sv. Martina na Vyšehradě
Rotunda sv. Kříže
Rotunda sv. Jiří na Řípu
Juditin most v Praze
Matěj z Arrasu
Vázané na architekturu (tympanon portálu), většina tvůrců anonymních
Tématika: náboženská (zvěstování p. Marie, Trůnící madona), živočišné náměty (lvi, draci)
Figurální plastika: postavy bez výrazu, strnulost v pohybu těla (nezájem o prostor)
Portál poutního kostela sv. Magdalény
Křížová chodba Saint-Pierre
Katedrála sv. Lazara v Autunu (hlavice sloupů a tympanony)
Gislebert (výzdoba mnoha kostelů ve Francii)
Reiner von Huy (křtitelnice kostela sv. Bartoloměje)
Mistr Niccolo (lvy u katedrály Ferrara)
Výzdoba průčelí kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře
Fresky a knižní malba, schematičnost a strnulost (např. Povolání Přemysla na trůn)
Dělení: ranná, vrcholná, pozdní
Výsledek technického vývoje, začátek ve Francii (dostává se do okolí díky mnišským řádům)
Gotický realismus: umění neslouží jen k oslavě duchovního světa
Architektura jako hlavní nositel
Lomený oblouk: zmenšení tlaku klenby, odlehčení stěn
Žebrová klenba: rozložení tlaku do 4 bodů
Opěrný systém: přenesení váhy stavby na vnější pilíře
Bohaté zdobení: dekorativní prvky, chrliče, rozety
Členitost a vertikalita,
Odhmotnění: ztenčení zdí a zvětšení oken
Katedrály (bazilikní trojlodí)
Hrady, měšťanské domy, radnice
Materiál: převážně kámen
Notre Dame v Paříži (Jean de Chelles)
Milánský Dóm (Jean Mignot)
Katedrála v Bruselu (Jean Bornoy)
Štěpánský dóm ve Vídni (Hans Puchsbaum)
Matyáš z Arrasu (Chrám sv. Víta, Karlštejn)
Petr Parléř (Sv. Vít, Karlův most, Katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře)
Václav a Jan Parléřovi (Sv. Vít)
Benedikt Rejt, Matěj Rejska (Prašná brána, Vladislavský sál)
Kostel sv. Mořice v Olomouci
Hrady Loket/Bezděz
Města: České Budějovice (šachovitý půdorys, pravoúhlé ulice, čtyřúhelníkové náměstí)
Sloupkové figury
Archivolty (zvěrokruhy, obrazy z kalendáře)
Zlidštění božství (Kristus, panna Marie)
Retábl: oltářní nástavec s sochami
Sochy spojené s architekturou, existují i samostatné
Madona a piety
Portály: Chatres, Notre-Dame, Senlis, Remeš
Giovanni Pisano (kazatelna v Pise)
Andrea Pisano (bronzové dveře baptisteria v Florencii)
Hans Multscher (Krásný sloh = idealizace tvarů)
Petr Parléř (sochy ve sv. Vítu, výzdoba mostních věží u Karlova mostu)
Bratři z Kluže (jezdecké sousoší sv. Jiří)
Madona plzeňská
Madona strakonická
Madona krumlovská
Snaha o realitu (ovlivněná středověkem)
Rytířské romány, světská tématika (ilustrace)
Malba na skle, mozaiky, grisaille
Mistr Třeboňský (Zmrtvýchvstání Krista)
Mistr Theodorik (malba pro kapli sv. Kříže na Karlštejně)
Mistr Litoměřický (fresky v kapli sv. Václava ve sv. Vítu)
Znovuzrození antiky
Důvěra v lidské myšlení, svobodu jedince, poznání přírody
Pro koho se stavba tvoří: přizpůsobení lidem
Širší, klidné vrstvení, vodorovná linie
Opticky vzdušný vnitřní prostor budovy
Častá kupole, budovy reprezentující krychli a kouli
Paláce jako sídla obchodní šlechty
Filippo Brunelleschi (kopule domu ve Florencii)
Donato Bramante (Chrám sv. Petra v Římě)
Rafael Santi (Chrám sv. Petra v Římě)
Andrea Palladio (Olympijské divadlo ve Vicenze)
Michelangelo Buonarroti (Kupole chrámu sv. Petra)
Snaha vykreslit realitu, anatomické rysy
Přirozené pózy, volně stojící sochy (už nejsou zapracovány jen do architektury)
Donatello (socha Davida)
Michelangelo (David, Mojžíš, Pieta)
Lorenzo Ghiberti (Rajská brána)
Malované kazetové a trámové stropy
Perspektiva, iluzionismus
Zachycení psychiky a emocí
Olejomalba na plátně
Školy: florentská a benátská
Masaccio (Vyhnání z ráje)
Sandro Botticelli (Zrození Venuše)
Leonardo da Vinci (Mona Lisa, Poslední večeře, Madona ve skalách)
Michelangelo Buonarroti (Sixtinská kaple)
V českých zemích se renesance moc nedotkla (jen 16. století) = rudolfínská doba
Většinou italské architekti
Okna Vladislavského sálu (Benedikt Rejt: gotika, ale ovlivněný ren.)
Letohrádek královny Anny (architekti Giovanni Spazia a Paola Della Stella)
Dům u císařské pošty
Portál ve Ztracené ulici
Zámek Velké Losiny, náměstí Telč/Jičín
Hans Von Aachen, Bartolomeus Spranger, Giuseppe Arcimboldo
Tomáš Jaroš (Zpívající fontána)
Úcta k svatým, náboženství, vzdělanost lidu
Baroko má ohromovat, fascinovat, působit na smyslovou stránku
Převládá citová složka nad rozumovou
Expresivnost, dynamičnost, dramatičnost
Duchovní stránka, kontrasty (světlo/stín)
Elipsy, křivky, průniky, využívání kontrastu světla a stínů
Štuková výzdoba, mystický dojem
Barokní andělíčci: buclatí, barokní vlnka
Lorenzo Bernini (bronzový baldachýn)
Francesco Borromini (Kostel San Carlo alle Quattro Fontane)
Johan Bernhard Fischer (Schönbrunn, Schwarzenberský palác)
Christopher Wren (katedrála sv. Pavla v Londýně)
Sochy zbavené existence pozemského světa
Religiózní náměty
Křivky, složité pohyby těla
Vrstvení a složitost, přehnané emoce (výrazy tváří)
Lorenzo Bernini (Vídění sv. Terezie, fontána di Trevi)
Ferdinando Tacca (Delfíní fontána, jezdecké sochy)
Matthias Braun (sochy na Karlově mostě)
Dramatické kompozice
Emotionalita, expresivita, tvarová deformace
Šerosvit/temnosvit (obraz ponořen do tmy)
Caravaggio (David s hlavou Goliášovou, Ukřižování sv. Petra)
Diego Velazquez (Infantka Margarita, Dvorní dámy)
Hals (Veselý piják)