Evoluce buňky přirozeným výběrem
výchozí "pra-buňka" (ancestor cell), z níž se vyvinuly všechny buněčné formy života
podmínky přirozeného výběru:
genetická variabilita
selekce nejvýhodnějšího genotypu
OD JEDNODUCHÝCH SLOUČENIN KE SVĚTU RNA, DNA A PROTEINŮ
Oparin–Haldanova teorie vzniku života
Alexandr Ivanovič Oparin (1894-1980): biochemik
redukční atmosféra na vzniklé planetě (metan, čpavek, vodík, vodní páry)
chemická evoluce uhlíkatých sloučenin: "zárodečná polévka" (primordial soup)
experimenty s koacerváty
John B.S. Haldane (1892-1964): genetik a fyziolog
stejná teorie evoluce organických sloučenin (bez koacervace)
1953 - University of Chicago
první experimentální ověření možnosti vzniku života na planetě Zemi
Stanley Miller a Harold Urey
Millerův experiment
snaha napodobit prvotní podmínky na Zemi
výchozí směs plynů:
methan, čpavek, voda (pára), vodík
elektrické výboje
kondenzace vody a následná analýza roztoku
Výsledky Millerova experimentu:
HCN, formaldehyd
kyselina mravenčí, mléčná, octová, močovina
17 aminokyselin
puriny a pyrimidiny
Vznik prvních polymerů z organických monomerů
zahřívání organických sloučenin
katalytická aktivita vysoce koncentrovaných anorganických polyfosfátů nebo dalších minerálních látek
autokatalytické schopnosti vzniklých polymerů → selekční výhoda systémů s autoreprodukcí
Polynukleotidy jako templáty pro svou vlastní syntézu:
pravidlo o párování bazí (vodíkové můstky)
Egg or Chicken? Which came first?
Nukleová kyselina nebo protein?
RNA World (svět RNA)
2 důležité vlastnosti RNA z hlediska evoluce:
informační (sekvence nukleotidů)
funkční (vznik terciární struktury)
1989 – Nobelova cena za chemii
za objev katalytických vlastností RNA = objev ribozymu
Thomas R. Cech (University of Colorado)
Sidney Altman (Yale University)
3 základní kroky v evoluci RNA
Ribozym
primitivní proteosyntéza
vznik genetického kódu
Svět RNA:
Možné způsoby replikace ve světě RNA:
Úloha ribozymu v evoluci procesu replikace ?
OD ZÁRODEČNÉ POLÉVKY K PRVNÍM BUŇKÁM
Koacerváty (Coacervates)
malé kulaté kapky organických molekul (lipidy)
velikost řádově 1-100 µm
1929: H.G. Bungenberg de Jong, H.R. Kruyt
koacerváty vzniklé interakcí proteinu (želatiny) s arabskou gumou (A.I. Oparin)
Princip koacervace
Průběh koacervace (želatina a arabská guma)
Možné interakce mezi různými koacerváty
OD PROKARYOT K EUKARYOTŮM
Rekonstrukce vývoje
Stáří mikrofosilií:
prokaryontní buňky: 3,5 miliardy let
eukaryontní buňky: 1,5 miliardy let
mnohobuněčné organismy: 500 miliónů let
Změny ve složení zemské atmosféry
Nárůst obsahu vzdušného kyslíku v atmosféře
Vznik membránových struktur a buněčného jádra
Vznik mitochondrií
Vznik chloroplastů
Endosymbiotická teorie
1883 – Andreas W. Schimper
1981 – Lynn Margulis: Symbiosis in Cell Evolution
Skutečnosti podporující endosymbiotickou teorii:
dvojitá membrána u mitochondrií a chloroplastů
u obou organel vlastní genom prokaryontního typu
obě organely obsahují vlastní proteosyntetický aparát prokaryontního typu:
ribosomy prokaryot: 70S (30S + 50S)
ribosomy eukaryot: 80S (40S + 60S)
Giardia - jednobuněčný anaerobní parazit
SYNTETICKÁ BIOLOGIE
Syntetická biologie
a) navrhování a vytváření biologických komponent a systémů, které neexistují v přirozeném světě
b) návrhy na přestavování existujících biologických systémů a jejich následné vytváření
2010:
Vytvoření bakteriální buňky s "umělým" genomem
design, syntéza a sestavení bakteriálního genomu Mycoplasma mycoides JCVI-syn01
vnesení umělého genomu do bakterie Mycoplasma capricolum → nová bakterie se syntetickým genomem
Watermarks (vodoznaky) v genomu Mycoplasma mycoides JCVI-syn01:1.2.3.4.
vysvětlení použitého kódovacího systému
URL adresa pro ty, kdo rozluští kód
seznam 46 autorů a spolupracovníků
série slavných citátů (James Joyce, Richard Feynman)
Kódování písmen ve vodoznacích:
Leden 2020: xenoboti
syntetické organismy připravené dle designu in silico pro plnění požadovaných funkcí
kombinace více buněčných typů – embrya
Xenopus laevis (žába drápatka)
velikost pod 1 mm3
Princip přípravy xenobotů
Aplikační možnosti syntetické biologie:
2019: syntetická embryologie