Korán: Svaté písmo islámu.
Muhamed (Muhammad) se narodil kolem roku 570 v Mekce a zemřel v Medíně roku 632. Vychován strýcem Abú Tálibem, pracoval jako obchodník a vzal si vdovu Chadídžu. V roce 610 se mu zjevil archanděl Gabriel a přikázal mu šířit soury (114) Koránu. Po konfliktu s mekkánskými obchodníky v roce 622 utekli do Medíny, kde se stal vůdcem a sjednotitelem Arabů, učinil z Mekky centrum islámu, přičemž Židy, kteří spolupracovali s nepřítelem, nechal povraždit. Zemřel bez mužského potomka a jeho hrob v Medíně je druhým nejuctívanějším místem islámu. Nejuctívanější svatyní je Ka’aba v Mekce. Základními povinnostmi muslima (Pět pilířů islámu) jsou: 1. Šaháda - Vyznání víry; 2. Salát - Modlitba pětkrát denně; 3. Saum - Půst v Ramadánu; 4. Zakát - Almužna pro chudé a poutníky.
Nejuctívanější svatyně: Ka’aba v Mekce.
Pět povinností muslima (Pět pilířů islámu):
Vyznání víry (šaháda): "Není Boha kromě Boha a Mohamed je jeho Prorok"; nelze vzít zpět
Modlitba (salát): Pětkrát denně, čelem ke Ka’abě; omytí rukou, tváře a nohou.
Půst (saum): V posvátném měsíci Ramadánu od úsvitu do západu slunce.
Vyjmuty děti, těhotné a kojící ženy, nemocní a zesláblí.
Almužna (zakát): Podpora chudých, duchovních, dlužníků, žebráků, poutníků do Mekky.
Pouť do Mekky (hadždž): Alespoň jednou za život.
Další islámské zvyklosti a zákony:
Obřízka: Věcí místních zvyklostí.
Zákazy: Pít alkohol, jíst vepřové maso, zpodobovat Proroka.
Mnohomanželství: Islám povoluje 4 ženy; realita 1; povinnost jednat se všemi laskavě a spravedlivě.
Postavení ženy: Zcela podřízena muži; zahalování tváře a těla; děti patří otci.
Rozvod: Muž 3x (asi po měsíci) řekne: "jsi propuštěna"; žena může požádat o rozvod pro špatné zacházení.
Věno (mahr): Manžel platí ženě (zůstane ženě po jeho smrti nebo po rozvodu, pokud o rozvod nepožádala manželka).
Šaría: Islámské právo.
Mohamed zachoval otroctví.
Zakázal zabíjet malé děti.
Zachoval krevní mstu.
Tresty: Useknutí ruky za krádež, 80 ran bičem za opilství a křivé svědectví, 100 ran bičem za cizoložství (později ukamenování; problém znásilnění).
Džihád: Povinnost muslima = svatá válka proti nevěřícím; kdo v džihádu zahyne, je mučedníkem a jde rovnou do nebe.
Korán: Tvoří 114 súr (kapitol).
Mohamed je pronášel zpaměti, jeho stoupenci si texty zapamatovali a zapsali.
Po Prorokově smrti byl vytvořen závazný text, do kterého se nesmí zasahovat.
Súra 17, Noční cesta: Text připomíná Mojžíšovo desatero božích přikázání:
Jeden Bůh
Úcta k rodičům
Dávání almužny
Zákaz zabíjení dětí
Zákaz cizoložství
Umožněna krevní msta
Poučník má řádně nakládat se svěřeným majetkem
Zákaz podvodných měr a vah při obchodování
Buď rozvážný
Nebuď pyšný
Středověk: Období od cca. 476 (pád Západořímské říše) do r. 1492 (objevení Ameriky Kolumbem), resp. 1453 (dobytí Konstantinopole muslimskými Turky).
Lidé věřili, že Bůh se narodil jako člověk Ježíš Kristus, zemřel, ale smrt přemohl a vstal z mrtvých
Naděje: Lidé věřili, že budou-li křesťansky žít, po smrti budou vzkříšeni a spaseni, zatímco hříšníci budou zatraceni.
Prvotní hřích: Lidstvo upadlo do stavu nevědomosti, chlípnosti a vášní; důsledkem jsou smrt a utrpení; hřích je dědičný, vinni jsou i Adamovi potomci.
Nebe: Spása a život věčný
Peklo: Věčné zatracení
Očistec: Duše zemřelých odpykávají tresty za hříchy před příchodem do nebe.
Charakteristika: Anonymní skladby zobrazují ideálního rytíře, který slouží bohu, svému panovníkovi; čestného a statečného bojovníka.
Francie – chanson de geste (= písně o činu). Zpívali je žakéři za doprovodu hudebního nástroje.
Karlovi Velikému zbývá dobýt Zaragozu, Král Marsilus nabízí mír. Roland doporučuje pověřit Ganelona, který pak zradí a naplánuje útok na Karlův zadní voj. Roland a jeho baroni jsou napadeni, Roland odmítá volat o pomoc, a nakonec hyne v bitvě, zatímco Karel dorazí po bojišti a pomstí jeho smrt. Ganelon je potrestán smrtí, Rolandova milá umírá žalem. Historie ukazuje, že v roce 778 Karel Veliký čelil útoku Basků. Příběh zjednodušuje morální principy a psychologii postav.
Zrádný Ganelon je odsouzen k roztrhání čtyřmi koňmi.
Anděl ve snu posílá Karla na další výpravu.
Historická pravda: R. 778 Karel Veliký vyplenil křesťanskou Pamplonu a poté byl jeho zadní voj napaden křesťanskými Basky v průsmyku u Roncevaux v Pyrenejích.
Svět hrdinské epiky je zjednodušeně černobílý:
Křesťan má pravdu, je vždy v právu a je dobrý X pohan nemá pravdu a je zlý.
Psychologie postav je silně zjednodušená; hrdinové nejsou živí lidé, ale morální principy: hrdina X zrádce; statečný X zbabělec.
Ztvárnění reality života je silně zjednodušené, viz. smrt Rolandovy snoubenky.
Rodrigo Díaz de Bivar, přezdívaný Cid el Compeador, je křivě obviněn ze zpronevěry a poslán do vyhnanství. Ve vyhnanství bojuje proti Maurům a dosahuje vítězství, za což si získává úctu. Po dobytí Valencie mu král Alfons odpouští, a Cid se znovu setkává se svou rodinou. Jeho dcery jsou provdány za zrádné infanty Carriónské, které Cid později potrestá za týrání. Cidovy dcery se nakonec provdají za španělské prince, čímž se jeho krev mísí s královskou krví.
Bojovník ze švédského kmene Geatů Beowulf a jeho spolubojovníci se vylodí v Dánsku, aby králi Hrothgarovi pomohli zabít netvora Grendela, který pustoší Hrothgarovo království. Beowulf Grendela zabije. Následuje oslava vítězství.
Spící královský dvůr napadne Grendelova matka a mstí synovu smrt. Beowulf ji pronásleduje na dno jezera a tam ji s pomocí zázračného meče zabije. Bohatě obdarovaní bojovníci se vrací domů.
Druhá část se odehrává po padesáti letech, během nichž Beowulf vládl Geatům. Starý Beowulf bojuje proti ohnivému drakovi, rozezlenému krádeží zlatého poháru z pokladu, který drak střežil. Beowulf draka zabije, ale sám umírá. Poklad je uložen do Beowulfova hrobu.
Část 1: Siegfried, nizozemský princ, je nezranitelný s jedním zranitelným místem pod levou lopatkou. Bojoval a získal tři kouzelné předměty: poklad Nibelungů, meč Balmung a neviditelnou kápi. Přišel na burgundský královský dvůr, aby si vzal Kriemhildu, a získal ruku i pro Gunthera, podmínkou byla Brunhilda. Po deseti letech se Kriemhilda a Brunhilda pohádají, což vedlo k odhalení tajemství, a Siegfried byl zrazen a zabit Hagenem. Kriemhilda si v Wormsu nechává poklad Nibelungů, který Hagen ukradne a schová.
Část 2: Kriemhilda se po třinácti letech od Siegfriedovy smrti provdá za krále Hunů Etzela. Po dalších třinácti letech pozve příbuzné na slavnost, kde je zmasakruje, včetně Gunthera, jehož hlavu mu dá setnout. Chce se dozvědět, kde Hagen ukryl poklad Nibelungů, ale ten si tajemství vezme do hrobu. Kriemhilda nakonec zabije Hagen, ale sama je zabita jedním z hunských leníků.
Kontext: Nacisté Píseň interpretovali jako projev hrdinského germánského ducha.
Charakteristické rysy hrdinské epiky Germánů:
Hrdinské činy motivuje čest, bojechtivost a touha po slávě.
Vyskytují se nadpřirozené a zázračné motivy z germánských mýtů.
Historické jádro pochází z dob stěhování národů – Attila.
Rytířský román: epika
bretonský cyklus
Příběhy s keltskou tematikou označujeme pojmem bretonský cyklus. Pojednávají o bájnému králi Artušovi a rytířích, kteří na znamení rovnosti zasedají okolo kulatého stolu.
Obsahují pohádkové motivy (čaroděj Merlin, víla Viviana, magické předměty, kouzla) a často se v nich odehrávají osudové lásky (např. Tristan a Isolda).
Král Uther Pendragon se zamiluje do Igrainy, manželky vévody Gorloise, a díky Merlinovi je počat Artuš. Po Utherově smrti se mladý Artuš stává králem, sjednocuje Británii a připojuje Irsko a Island, vládne spravedlivě a ožení se s Gueneverou. Artuš se snaží sjednotit Evropu, ale jeho synovec Mordred se zmocňuje trůnu a královny. Artuš Mordreda zabije, ale sám utrpí smrtelná zranění a je převezen na ostrov Avalon. Artuš nezemře, ale jeho uzdravení bude trvat dlouho, po čemž se vrátí jako spravedlivý král.
Grál je kouzelná nádobka, která dává svému majiteli nadpřirozenou moc vidět budoucnost.
Svatý grál je pohár, z něhož pil Kristus při poslední večeři a do níž Josef z Arimatie zachytil krev ukřižovaného Krista, když mu vojáci probodli bok. Josef Arimatejský prý grál přivezl do Bretaně. Rytíři kulatého stolu mají za úkol grál znovu najít. Důležité je, že grál může najít jen mravně naprosto čistý člověk.
Perceval vyrůstá v lese s matkou, poté se setká s rytířem z Artušovy družiny a odchází do Artušova dvora. Král Rybář je nemocný a ukáže mu grál; Perceval se nezeptá na jeho význam a ztrácí paměť. Po vzpomínce na Blancheflor pokračuje v dobrodružstvích.
Příběh je podobenstvím o putování lidské duše ke spáse.
Iniciační román: Hrdina usiluje o nalezení totožnosti a na závěr se hrdinovi dostává poznání a zasvěcení.
Cornwallský sirotek Tristan je vychován jako vzorný rytíř. Poté se přeplaví do Irska, kde ho vyléčí Isolda Zlatovlasá. Poté se Tristan vrátí do Cornwallu.
*Cornwallský král Marc si Isoldu Zlatovlasou chce vzít za ženu. Posílá pro ni do Irska svého synovce Tristana. Ten vykoná řadu hrdinských činů.
*Osudnou se mladým lidem stane plavba přes moře, kdy se napijí kouzelného nápoje lásky. Tristan a Isolda se do sebe zamilují – symbolem je nápoj, budou se milovat navzdory všemu a všem.
*Marcovi rytíři obviní Tristana, že Isoldu svedl, milenci jsou odsouzeni k smrti. Uprchnou do lesa, kde spolu žijí. Poté se vrací Isoldu králi, bere si za ženu Isoldu Bělorukou. Je však opět raněn v souboji otrávenou zbraní. Jedině Isolda Zlatovlasá ho může vyléčit jako již jednou před lety.
Tristanův posel vyvěsí bílou plachtu, pokud na lodi popluje i Isolda, a černou plachtu, pokud za ním Isolda odmítne přijet.
Manželka Tristanovi oznámí, že plachta je černá. Když to Tristan uslyší, umírá. Isolda umírá hned po něm.
Konflikt: Společenské konvence X milostný cit, láska pojímána jako nemoc
Woman: Aktivní součástí
Zdvojování: Zdvojení postav
V německém prostředí užíváme pojem minnesang – ten ovlivnil i českou milostnou lyriku koncem třináctého století na dvoře Václava II.
Dvorská literatura sloužila pro pobavení a jako učebnice rytířského chování.
Církevní hymny – zpívané chorály, jednohlasý, později vícehlasý sborový zpěv v chrámu; texty byly často zhudebňovány předními skladateli a hrány o slavnostních mších
Sv. Ambrož: Te Deum laudamus (Bože, chválíme tebe)
Jacopone da Todi: Stabat Mater (Stála Matka odhodlaně)
Kurtoasní láska: Rytíři si záměrně volili za předmět své touhy nedostupnou ženu. Středověkým ideálem byla platónská (= ideální) láska a vrcholným milostným prožitkem bylo utrpení a soužení.
Andrea Capellanus ve spisu O lásce formuluje pravidla takové lásky:
Manželství není platný důvod k odmítnutí lásky.
Kdo nežárlí, nemůže milovat.
Láska musí neustále slábnout nebo sílit.
To, co milenec získá bez souhlasu milenky, ztrácí hodnotu.
Člověk nemůže milovat dřív než po věku jinošství.
Není vhodné milovat dámu, již by bylo nectné vzít si za manželku.
Láska, pokud je uvedena příliš ve známost, nemůže trvat dlouho.
Láska snadno nabytá má malou hodnotu, obtížně získaná láska získá na ceně.
Každý milenec musí zblednout v přítomnosti své milé.
Při pohledu na svou milou se srdce milence musí zachvět.
Pravou žárlivostí láska vždy roste.
Nespí ani nejí ten, jehož stravuje vášeň lásky.
Žádný opravdový milenec neshledává nic dobrého na tom, co netěší jeho milou.
Milenec neumí své milé nic odříci.
Opravdu nemiluje ten, který má k dispozici příliš velké pohodlí.
Kurtoazní Ideál popsal Guillaume de Loris ve veršovaném Románu o Růži. Hrdina prožívá sen, ve kterém se dostane do zahrady Lásky, kde objeví Růži (symbol ženství). Zahoří k ní nesmírnou touhou, chce Růži utrhnout, ale brání mu v tom její strážci.Neposlechne rady Rozumnosti a s Venušinou pomocí získá vytoužený polibek. Žárlivost ale vystaví kolem Růže pevný hrad.
Sv. František z Assisi (1182–1226): vesele si zpíval. Hlásal poselství o milosrdné lásce Vykupitele. U papeže si vyprosil povolení založit řád, který by šířil křesťanskou víru nikoli silou a zbraněmi, ale láskou, pokorou a radostí. Jeho ideu šířili po celé Evropě členové františkánského řádu – fratres minores (menší bratři). františkánského řádu Všechno stvoření.
Fratišek kázal ptákům, vytvořil první bettlém. Je patronem ekologů.
Učiň mě, Pane, nástrojem
Učiň mě Pane Nástroje ať zářim ať zářím tým pokojem.Požeh nej pane můj me snaze primé vič nez Bít potěšen z chci těšit 100 a vic Nesbyt pochopen druhé chci chápat víc. Nesbyt milovám z chci lasku davat.*