Knowt0.0(0)
Explore Top Notes
Note
Studied by 500 peopleNoteStudied by 11 peopleNoteStudied by 17 peopleNoteStudied by 22 peopleNoteStudied by 11 peopleNoteStudied by 11 people
HL Biological Approach to Understanding Behavior
NoteStudied by 500 peopleChapter 11: Language and Culture
NoteStudied by 11 peopleDevelopment of Western Music in Europe (ca. 450-ca.1450)
NoteStudied by 17 peopleChapter 16 - Kinetics: Rates and Mechanisms of Chemical Reactions
NoteStudied by 22 peopleCrisis de pilotos
NoteStudied by 11 peopleImperialism
Rise in Nationalism
• During the French and Industrial Revolution, nationalism continued to inspire nations to increase their political and economic power.
• Nationalism became the ideal force in the political, economic, and cultural life in the world, becoming the first universal ideology-organizing all people into a nation state.
Nationalism Defined
• The strong belief that the interest of a particular nation-state is of primary importance.
o Nation-State – a state where the vast majority shares the same culture and is conscious of it. It is an ideal in which cultural boundaries match up with political ones.
• As an ideology, it is based on the idea that the individual’s loyalty and devotion to the nation-state surpass other individual/group interests.
• Exalting one nation’s belief above all others and placing primary emphasis on promotion of its culture and interests, excluding the interests of others.
Changing the World through a Nationalistic Vision
• The French Revolution significantly changed the political world and how countries govern.
• The Industrial Revolution significantly changed the economic world.
• The Age of Imperialism (1870-1914) dramatically changed the political, economic, and social world.
What is Imperialism?
• Imperialism- The policy of extending the rule of authority of an empire or nation over foreign countries, or of acquiring and holding colonies and dependencies. Power and influence are done through diplomacy or military force.
Reasons for Imperialism
• There are 5 main motives for empires to seek to expand their rule over other countries or territories:
1. Exploratory
• Imperial nations wanted to explore territory unknown to them.
• The main purpose for this exploration of new lands was for resource acquisition, medical or scientific research.
o Charles Darwin
• Other reasons:
o Cartography (map making)
o Adventure
2. Ethnocentric
• Europeans acted on the concept of ethnocentrism
o Ethnocentrism- the belief that one race or nation is superior to others.
• Ethnocentrism developed out of Charles Darwin’s “survival of the fittest” theory. Philosophers used the theory to explain why there were superior races and inferior races.
o This became known as Social Darwinism.
• Most imperial nations believed that their cultural values or beliefs were superior to other nations or groups.
• Believed imperial conquest would bring successful culture to inferior people.
3. Religious
• Imperial expansion promoted a religious movement of people setting out to convert new members of conquered territories.
• With the belief that Christianity was superior, missionaries believed it was their duty to spread Christianity to the world.
• Christian missionaries established churches, and in doing so, they spread Western culture values as well.
• Typically, missionaries spread the imperial nation's language through education and religious interactions.
4. Political
• Patriotism and Nationalism helped spur our imperial growth, thus creating competition against other supremacies.
• It was a matter of national pride, respect, and security.
• Furthermore, European rivalry spurred nations for imperial conquest. Since land equaled power, the more land a country could acquire the more prestige they could wield across the globe.
• Empires wanted strategic territory to ensure access for their navies and armies around the world.
• The empire believed they must expand, thus they needed to be defended.
5. Economic
• With the Industrial Revolution taking place during the same time, governments and private companies contributed to find ways to maximize profits.
• Imperialized countries provided European factories and markets with natural resources (old and new) to manufacture products.
• Trading posts were strategically placed around imperialized countries to maximize and increase profits.
o Such places as the Suez Canal in Egypt which was controlled by the British provided strategic choke hold over many European powers.
o Imperial powers competed over the best potential locations for resources, markets, and trade.
History of Imperialism
• Ancient Imperialism 600 BCE-500 CE
o Roman Empire, Ancient China, Greek Empire, Persian Empire, Babylonian Empire.
• Middle Age Imperialism (Age of Colonialism-1400-1800s)
o Great Britain, Spain, Portugal, France, Netherlands (Dutch), Russia.
• Age of Imperialism 1870-1914
o Great Britain, Spain, Portugal, France, Germany, Belgium, Italy, Japan, United States, Ottoman Empire, Russia.
• Current Imperialism...?
o U.S. Military intervention (i.e. Middle East)
o Russia’s Invasion of Ukraine.
Imperialism Colonialism
• Refers to political or economic control, either legally or illegally. • Refers to where one nation assumes control over the other.
• Creating an empire, expanding into neighboring regions and expanding the dominance far outside its borders. • Where a country conquers and rules over other regions for exploiting resources from the conquered country for the conqueror's benefit.
• Foreign government controls/governs a territory without significant settlement. • Foreign government controls/governs the territory from within the land being colonized.
• Little to no new settlement established on fresh territory. • Movement to settle to fresh territory.
Age of Colonialism
WHEN?
• Started around the late 1400s and ended around the late 1700s/early 1800s.
WHY?
• Primary Reason: European countries, wished to find a direct trade route to Asia (China & India) and the East Indies.
o Quicker and relatively more effective than land routes over Asia.
• Secondary Reason: Empire expansion
(land power)
WHO?
• Countries involved: Great Britain, France, Spain, the Dutch & Portugal.
• Individuals’ knowns as Mercantilists believed that maintaining imperialized territory and colonizing the region could serve as a source of wealth, while personal motives by rulers, explorers, and missionaries could therefore promote their own agenda.
o This agenda being “Glory, God and Gold”.
Mercantilism
• Mercantilism was a popular and main economic system for many European nations during the 16th to 18th centuries.
• The main goal was to increase a nation’s wealth by promoting government rule of a nation’s economy for the purpose of enhancing state power at the expense of rival national power.
• It was the economic counterpart of political absolutism.
Why did mercantilists want colonies?
• Mercantilists believed that a country must have an excess of exports over imports.
• By colonizing territory, it provided the nation with indispensable wealth of precious raw materials.
• Therefore, the claimed territory served as a market and supplier of raw materials for the mother country. Which, in time, provided an excess of exports for the nation and thus created wealth.
o Development of Trading Companies to support this economic system. Hudson Bay Company – (1670). Controlled primarily North America.
o Dutch East Indie Trading Company (1682)
o East Indian Trading Company (1600)
o Royal African Trade Company (1672)
WHERE?
• European nations begun to colonize the America, India and the East Indies to create a direct trade route.
• Great Britain was the leading power in India, Australia and North America, South Africa.
• Spain colonized central and South America.
• French held Louisiana, coastal land of Africa and French Guinea.
• The Dutch built an empire in the East Indies.
• The Portuguese was able to take control of present-day Brazil and the southern tip of South America and Japan.
Age of Colonialism
• As countries started to imperialize these regions, eventually the concept of colonization took hold:
• This is what makes the Age of Colonialism extremely different!
End of Colonialism
• By 1800, colonialism became less popular
• Why?
o Revolutions (Spain, France & American)
o The Napoleonic Wars
o Struggle for nationalism and democracy.
o Exhausted all money and energy to supervise their colonies.
Waiting to wake again
• Imperialism would stay quiet for close to 50 years before Great Britain and France’s economies revitalized.
• The outbreak of the Industrial Revolution only encouraged and revitalized European nations to begin their conquest for new territory and resources.
Age of Imperialism
THE SCRAMBLE FOR AFRICA 1870-1914
Conditions Prior to Imperialism of Africa
European interest in exploiting Africa was minimal.
Their economic interests & profit in Africa primarily came through coastal trade that took place during the 1500-1700s.
The slave trade became the main source of European profit.
Furthermore, disease, political instability, lack of transportation and unpredictable climate all discouraged Europeans from seeking territory.
Slave Trade & the Trans-Atlantic Slave Voyages
Forced labor was not uncommon during the 13-17th Centuries. Africans and Europeans had been trading goods and people across the Mediteranea for centuries.
This all changed from 1526 to 1867, as a new system of slavery was introduced that became highly “commercialized, racialized and inherited”
By 1690, the America and West Indies saw approximately 30,000 African people shipped from Africa. A century later, that number grew to 85,000 people per year.
By 1867, approximately 12.5 million people (about twice the population of Arizona) left Africa in a slave ship.
What Changed?
1. End of the Slave Trade- Left a need for trade between Europe and Africa.
2. Innovation in technology- The steam engine and iron hulled boats allowed Europe
3. Discovery of new raw materials- Explorers located vast raw materials and resources and this only spurred imperialism with Europe in the wake of the Industrial Revolution.
4. Politics- Unification of Germany and Italy left little room to expand in Europe. Germany and Italy both needed raw materials to “catch up” with Britain and France so they looked to Africa.
The Scramble for Africa
The scramble started in 1870.
Although some coastal land had previously been acquired before 1870, the need for territory quickly accelerated as European countries looked t get deeper into Africa.
Within 20 years, nearly all continents were placed under imperialistic rule.
Who was Involved?
Great Britain
France
Germany
Italy
Portugal
Belgium
Spain (kind)
Violent Affairs
Violence broke out multiple times when European nations looked to claim the same territory.
Germ Chancellor. Otto van Bismarck. Attempted to avert the possibility of violence against the European powers.
In 1884, Bismarck organized a conference in Berlin for the European nations.
The Berlin Conference (1884-85)
The conference looked to set ground rules for future annexation of African territory by European Nations.
Annexation is the forcible acquisition and assertion of legal title over one state’s territory by another state, usually following military occupation of the territory.
From a distant perspective, it looked like it would reduce tensions among European nations and avert war.
At the heart of the meeting, these European countries negotiated their claims to African territory, made it official and then mapped their regions.
Furthermore, the leaders agreed to allow free trade among imperialized territory and some homework for negotiating future European claims in Africa was established.
Further Path
After the conference, european powers continued to expand their claims in Africa so that by 1900. 90% of the African territory had been claimed.
A Turn towards Colonization?
Upon the imperialization of African territory, European nations and little interest in African land unless it produced economic wealth.
Therefore, European governments put little effort and expertise into these imperialized regions.
In most cases, this emat a form of indirect rule. Thus, governing the natin without sufficient settlement and government from within the mother country.
Some Exceptions
There were some exemptions through in Africa as colonization was a necessary for some regions i n Africa.
Some regions where diamonds and gold were present. Government looked to protectorate the regions and establish rule and settlement in the regions.
Protectorates: A state controlled and protected by another state for defense against aggression and other law violations. Would
Some examples include South Africa, Botswana, Zimbabwe and Congo.
Conclusion
Although it may appear that the Berlin Conference averted war amid the African Scramble, imperialism eventually brought the world into worldwide conflict.
With the continued desire to create an empire by European nations. World War 1 would break out which can be linked to this quest at imperialism.
NoteStudied by 11 people
TIVP
VEŘEJNÁ POLITIKA ALIAS „PUBLIC POLICY“
ANEB VEŘEJNÁ POLITIKA JAKO TEORIE A PRAXE
VP představuje vědeckou disciplínu, která:
qpropracovává výkladové rámce různých oborů (zejm. sociologie, ekonomie, politických věd, práva, a
teorie řízení)
qvyužívá je k analýze a prognóze procesů utváření a uplatňování
veřejných zájmů,
qkteré se vážou na řešení diferencovaných sociálních problémů,
qvěnuje se přitom především institucionálnímu zprostředkování těchto procesů veřejným, občanským a
do určité míry i komerčním sektorem v poloze, která je využitelná politickou praxí (Potůček 2015)
Ø
Posláním VP
je řešit SOCIÁLNÍ PROBLÉMY a uspokojovat tím VEŘEJNÉ ZÁJMY
= např. bytová politika reaguje na sociální problémy osob ohrožených vyloučením z bydlení ve snaze
zaručit dosažitelné bydlení pro všechny
SOCIÁLNÍ PROBLÉMY A SOCIÁLNÍ
RIZIKA A VZTAH MEZI „VEŘEJNÝM“
A „SOUKROMÝM“
V sociologickém pojetí je sociální problém stav společnosti, který vyrůstá z rozporů mezi
sociálními institucemi a životními podmínkami a existenčními potřebami lidí. Uvědomování těchto
potřeb vede ke vzniku společenských hnutí (Giddens 1990)
Instituce moderní společnosti
Typ sociálních hnutí
Cíle
reagující na problémy
Změny v institucích
KAPITALISMUS
Pracovní hnutí
(odboráři)
Sociální organizace ekonomiky
Post-nedostatkový hospodářský systém
INDUSTRIALISMUS
Ekologické a kulturní hnutí
Systém péče
o planetu a člověka
Humanizace technologií
BYROKRATICKÁ
ADMINISTRACE
Hnutí za občanská
a lidská práva
Koordinovaný sociální řád, větší participace lidí
na řízení společnosti
Pluralitní systém správy veřejného života
VOJENSKÁ MOC
Mírové hnutí
Potlačení válečných konfliktů
Postupná demilitarizace
Conflict, crime, discrimination, problems, social, social problem icon - Download on Iconfinder
VZTAH MEZI INDIVIDUÁLNÍMI POTŘEBAMI A SOCIÁLNÍMI PROBLÉMY JAKOŽTO VZTAH
MEZI „VEŘEJNÝM“ A „SOUKROMÝM“
qPOTŘEBY se vztahují k jedincům a ne každá potřeba je součástí sociálního problému (zajistit
stabilní finanční příjem z placeného zaměstnání) X SOCIÁLNÍ PROBLÉMY se projevují neuspokojením
různých sociálních a životních potřeb jedinců
qPOTŘEBY mají svou nevědomou a neuvědomovanou stránku X SOCIÁLNÍ PROBLÉMY jsou
uvědomované, obvykle má toto uvědomování a reflexe veřejný rozměr
SOCIÁLNÍ PROBLÉMY mají veřejný charakter - překračují rámec soukromého života a jsou předmětem
společné diskuse lidí. V těchto diskusích dochází ke sbližování a sjednocování X nebo k
diferenciaci a polarizaci významu sociálních problémů v daném společenství.
Pojetí „veřejného“ a „soukromého“
u starých Řeků a Římanů
Významová dichotomie „veřejného“ a „soukromého“ v Antice
(H. Arendtová)
VEŘEJNÉ
SOUKROMÉ
Město
Domácnost
Svoboda
Nutnost
Mužský svět
Ženský svět
Rovnost
Nerovnost
Nesmrtelnost
Smrtelnost
Otevřenost
Uzavřenost
Aténská agora (tržnice)
ŘÍMSKÁ ARCHITEKTURA ŘÍMSKÁ VILLA A OBYTNÝ DŮM - PDF Free Download
Starořecký dům
The bioclimatic house architecture of ancient Greece
STAROVĚKÝ DŮM A DOMÁCNOST
JAKO SOUKROMÝ PROSTOR RODINY
Řecké domy se stavěly z pálených nebo sušených cihel nebo z kamene, měly sedlovou střechu s
pálenými taškami a v patře malá okénka, ale do ulice bývala jen hladká stěna, která chránila před
nezvanými sousedy a lupiči.
V těchto domech existoval jednak společný shromažďovací prostor pro členy domácnosti (nádvoří,
herna) a současně oddělené prostory pro muže a ženy (tedy SPECIFICKÉ VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ PROSTORY).
Dům se dělil na mužskou a ženskou část.
Ženská část byla zasvěcena bohyni domácího krbu Hestii a sloužila matce a dětem. Ženy zde trávily
většinu svého života, přičemž se věnovaly domácím pracím, tkaní a vaření.
Mužská část sloužila pánovi domu k hostinám s přáteli, kterých se však manželky a dcery nesměly
účastnit, proto byli pánové obsluhováni otrokyněmi.
Ložnice byla zařízena jednoduchými postelemi s pestrými přikrývkami a truhlami na šatstvo.
V kuchyni se vařilo na otevřeném ohni v hliněných nádobách.
Žádný dům se neobešel bez velké spižírny, kde se skladovaly zásoby obilí, oleje a vína. Některé
domy měly také koupelnu – balaneion, dále pak hernu.
Podle Saxonhause je významová dichotomie Arendtové zjednodušená:
qsféra života a sféra lidských zájmů nejsou úplně odděleny;
qexistuje mezi nimi „tragická vzájemná souvislost“, protože mezi soukromým a veřejným může být
silně konfliktní vztah.
Návrhy jak toto napětí a konflikt zájmů ve společnosti řešit:
Aristoteles
Je potřeba rozvíjet myšlenku městské pospolitosti („polis“) jakožto nejvyšší formy lidského
sdružování. V současnosti řada sociologů kritizuje současné lidské společenství za neschopnost
vytvářet zájmové asociace (sdružení zájmů jako je Sdružení rodičů a přátel školy, Svaz zahrádkářů,
Svaz ochránců přírody, Odborové sdružení).
Adam Smith
John S. Mill
Konflikt je možné řešit definováním „role státu“ nebo „veřejné politiky“ k zajištění veřejných
zájmů a tím oslabením myšlenky „trhů“, prostřednictvím kterých se maximalizují soukromé zájmy.
State Icons & Symbols Pin on Greece
STARÝ LIBERALISMUS
A VZTAH MEZI „VEŘEJNÝM“ A „SOUKROMÝM ZÁJMEM“
Představitelé klasického liberalismu (A.Smith, J.S. Mill) vnímali jasné hranice mezi veřejným a
soukromým světem, ale jejich vzájemný vztah nechápali jako rozporuplný.
Na počátku 19. st. byla jasně oddělena veřejná sféra od soukromého života veřejnou mocí zejména ve
Velké Británii - rolí státu a politiky bylo:
qVytvářet podmínky pro zajištění veřejných zájmů k rozvoji tržních vztahů a současně
qZachovat podnikatelskou svobodu soukromých subjektů a podporovat podnikatelskou
etiku vycházející z protestantismu (a propojit tak veřejné a soukromé zájmy na úrovni
individuální morálky, čímž docházelo ke sbližování veřejných zájmů)
Na konci 19. st. začala kolabovat klasická liberální myšlenka o jasném rozdělení soukromých a
veřejných zájmů - veřejné a politické zájmy postupně prosákly do všech důležitých
oblastí společenského života, které byly postupně regulovány státem (vzdělávání, zdraví, sociální
jistoty, bydlení, městské plánování, trestání zločinců aj.)
John Stuart Mill – Wikipedie
Příkladem sbližování veřejných a soukromých zájmů a tedy i role veřejné politiky při řešení
konfliktu soukromých a veřejných zájmů byla výstavba prvního městského kanalizačního systému na
světě pro likvidaci odpadových vod v Paříži koncem 18. století.
Pro podporu přijetí projektu městskou radou byl poprvé v politické praxi aplikován model
cost-benefit analýzy jako formálně racionálního modelu rozhodování, který se vyznačuje
následujícími prvky:
1) výrazná dekompozice problému a
2) jeho řešení,
3) modelování variant rozhodnutí,
4) stanovení posloupnosti rozhodovacích
kroků a
5) kvantifikace poznání pomocí ukazatelů.
Představuje zapojení organizované
inteligence zástupců několika vědních
oborů do řešení praktických problémů
politických zájmů.
Přestavba Paříže během druhého císařství – Wikipedie
NOVÝ LIBERALISMUS
A ROLE VEŘEJNÉ POLITIKY PŘI ŘÍZENÍ
VZTAHU MEZI „VEŘEJNÝM“ A „SOUKROMÝM ZÁJMEM“
Na přelomu 19. a 20. st. byla rozšířená praxe státních zásahů do spontánního života společnosti a
vedla k myšlenkám tzv. Nového liberalismu (např. John Dewey, John Maynard Keynes).
qTrh byl vnímán jako „spontánní řád“, který by neměl být státem rozvíjen.
qStátní intervence měly být zajištěny „organizovaným rozumem“ (“organizovanou inteligencí“)
státních institucí a autorit.
qBylo žádoucí získat více poznatků a znalostí ke zvládání složitých konfliktů mezi veřejnými a
soukromými zájmy.
qStát má prostřednictvím veřejné politiky řídit veřejný sektor a řešit jeho problémy, které není
schopen řešit trh.
V 70. letech 20. st. se ukázalo, že tento způsob řízení společnosti přinesl více problémů než kolik
jich vyřešil.
John Dewey | Biography, Philosophy, Pragmatism, & Education | Britannica John Maynard Keynes –
Rozmluvy
NOVÝ LIBERALISMUS
A VZNIK NOVÉ VĚDNÍ DISCIPLÍNY „VEŘEJNÁ POLITIKA“
Přístup NL se opírá o racionalistickou představu formulovanou nejjasněji francouzskými osvícenci,
že svět je skládačka otázek a problémů, které lze vyřešit prostřednictvím aplikace
lidského rozumu a vědeckého poznání.
V období po 1. sv. do ½ 20. st. probíhal optimistický vývoj společenských věd (sociologie,
psychologie, politické vědy, management, správní vědy atd.) a jejich aplikování do oblastí
veřejného rozhodování. V USA se postupně začala formovat specifická aplikovaná vědní disciplína
označovaná jako „policy science“, která:
q„…zahrnuje (1) metody, pomocí nichž je zkoumán politický proces (2) výsledky studia tohoto procesu
a (3) zjištění uvedené disciplíny jsou velmi důležitým příspěvkem pro inteligenci, kterou v naší
době potřebujeme. (…)
qPraktický rámec „policy“ analýzy se vztahuje k tomu, že je nezbytně nutné mít pohled na celý
kontext významných událostí (minulých, současných i budoucích), v nichž vědec žije. Je
pravděpodobné, že vědecká orientace politiky bude zaměřena na zlepšení znalostí potřebných ke
zlepšení praxe demokracie.
qNová věda byla tedy (1) společensky kontextuální, (2) metodicky multidisciplinární a (3)
problémově orientovaná.
NOVÝ LIBERALISMUS
A ROZVOJ BYROKRATICKÉ STÁTNÍ SPRÁVY
Rozvoj státu jako nástroje řešení konfliktů mezi soukromými a veřejnými zájmy prostřednictvím VP
vedl k rozšíření byrokratické správy.
Její principy a hodnoty vychází z předpokladu, že veřejná správa je racionálnější a méně konfliktní
nástroj podpory veřejných zájmů než trh - jsou jimi (1) národní zájmy; (2) neosobní, nezaujaté a
odpolitizované jednání úředníků; (3) loajalita k neosobním hierarchicky uspořádaným pravidlům; (4)
technologická racionalita při dosahování cíle.
X
V 80. letech ms celá řada empirických výzkumů prokázala, že teorie racionálního liberálního státu
má řadu trhlin a postupně se rozpadá - tvrzení:
qexistuje mnoho ukazatelů „iracionality“ nebo alespoň „omezené racionality“ v byrokratickém jednání
(Simon 1945), (Lindblom 1959)
qdůsledky a funkce tohoto jednání nepodporují veřejné zájmy, ale spíše prosazování vlastních
úřednických cílů;
qpostupně se stírá demarkační čára mezi „politikou“ a „veřejnou správou“ (Aberbach et al, 1981)
VLASTNOSTI SOCIÁLNÍHO PROBLÉMU
JAKOŽTO KOLEKTIVNÍHO PROBLÉMU LIDÍ
Z PERSPEKTIVY SOCIOLOGIE
qVZÁJEMNÁ SOUVISLOST PROBLÉMŮ - souvisí s jinými problémy nebo jevy a vytváří tak propojený systém
problémů - tvoří systémy vnějších podmínek, které vytváří nespokojenost mezi různými částmi
společenství a proto nejsou jednoduchá a výlučná řešení – je nutné hledat celková a komplexní
řešení a jejich dopady na kontext.
qSUBJEKTIVITA VERSUS VĚCNÝ ZÁKLAD (OBJEKTIVITA) PROBLÉMU - vnější podmínky jsou lidmi různě
definované, tříděné a vyhodnocované – přestože problémy můžeme objektivně popsat, jejich
interpretace bývají subjektivní
qSOCIÁLNÍ KONSTRUKCE - kolektivní problémy jsou lidskou konstrukcí, souvisí s lidským posuzováním
podmínek jejich života - stávají se legitimní definicí objektivních společenských nebo
organizačních podmínek, pokud jsou lidmi sdílené
qHISTORICKÁ PROMĚNLIVOST, NESTÁLOST - v čase se mění věcný základ i interpretace problémů -
existuje tolik různých řešení problému, kolik existuje jeho definic
1,200+ Vulnerability Icon Illustrations, Royalty-Free Vector Graphics & Clip Art - iStock |
Financial vulnerability icon, Security vulnerability icon, Software vulnerability icon
SOCIÁLNÍ PROBLÉMY A SOCIÁLNÍ RIZIKA
Pokud existuje několik nezávislých faktorů, které ovlivňují výskyt sociálního problému, vzniká
komplexní řetězec způsobující ohrožení nějaké skupiny lidí konkrétním problémem.
Mluvíme v těchto souvislostech o ohrožení nějakým problémem. Lze také měřit míru rizika
(pravděpodobnost), že daný problém nastane.
Příklady:
ØRiziko spálení při opalování na prudkém slunci - Jaké faktory zde působí?
ØRiziko nezaměstnanosti na trhu práce - Jaké faktory zde působí?
ØRiziko onemocnění COVID-19 v průběhu její pandemie v ČR - Jaké faktory zde působí?
q
Veřejná politika
řeší sociální problémy,
které jsou centrem veřejných zájmů
VEŘEJNÉ ZÁJMY – VYMEZENÍ
q
qPříbuzné pojmy:
Øobecné blaho/dobro, společné blaho (Martenas 1991), společné dobro (soc.nauka kat. církve),
nadindividuální zájem (Ochrana 1999), obecný zájem (Lisabon. smlouva 2010)
qVychází z nejednoznačeného a neurčitého pojmu veřejný:
ØPrávní vymezení: věci ve veřejném zájmu, problémy řešené státem a jeho zákony, které se dotýkají
celého společenství
ØSociálně-psychologické vymezení: vztahy, hodnoty a skutečnosti, které mají význam pro danou
společenskou skupinu a jejichž veřejný význam její členové uznávají
qNemají jednoznačnou definici:
Øzájem veřejnosti, souhrn individuálních zájmů (Smith 1776), opak soukromých zájmů (Lippman 1995),
může být obtížně odlišitelný od státních a podnikatelských zájmů (sledování skupinových zájmů
politických stran, lobbying, korupce)
VEŘEJNÉ ZÁJMY – ZNAKY
qtýkají se kvality života občanů dané společnosti nebo jiných hodnot, které považují
za důležité;
qtýkají se aktuálních sociálních problémů nebo možné
budoucnosti (Reaktivní vs. Aktivní politika).
qmohou být vztaženy ke kvalitě či efektům fungování společnosti jako celku;
qjsou historicky podmíněny fází civilizačního vývoje = mohou se měnit;
VZ vstupují na pole, v němž se střetávají s diferencovanými individuálními, skupinovými,
institucionálními zájmy a jsou zde identifikovány, formulovány, uznávány a realizovány.
Přijatá rozhodnutí ovlivňují způsob tvorby, rozdělování a užití veřejných statků, ovlivňují kvalitu
života velkých sociálních skupin a uspokojování funkčních potřeb celé společnosti;
Public Interest Bootcamp Archives - Pro Bono Training Institute
PŘEDMĚTEM VEŘEJNÉHO ZÁJMU
JSOU PROBLÉMY, KTERÉ
q
qJsou vnímány jako závažné, aktuální, ohrožující blaho společnosti: definováno nejrůznějšími
způsoby - HDP /C, I, G, NX/, HDI /LEI, EI, GNI/ nebo MIP
qMohou se měnit v čase: např. zajištění internetové bezpečnosti, COVID-19
qMohou být obtížně řešitelné či neřešitelné: tzv. nová sociální rizika, wicked problems, problémy
omezující udržitelný rozvoj
qČasto vyžadují překročení kompetencí jediné instituce, rezortu, sektoru, někdy i celého státu:
např. minimalizace hrozby jaderné katastrofy, klimatické změny
Climate Change Vector Icon Design 15335544 Vector Art at ... Covid-19 icon Cyber security - Free
technology icons
Nová sociální rizika
(Esping-Andersen 1999; Taylor-gooby 2004; Bonoli 2007)
ØHarmonizace práce a rodiny
ØPéče o nemohoucí příbuzné a malé děti
ØNedostatečná nebo zastarávající kvalifikace a dovednosti k získání a/nebo udržení zaměstnání
ØNedostatečné pokrytí sociálním zabezpečením v obdobní nezaměstnanosti, nemoci, invalidity nebo
stáří z důvodu přerušované pracovní kariéry
ØVyužívání privátních služeb nejisté kvality anebo v situaci neadekvátní podpory příjmů
How to Achieve Work-life Balance | Audit Career Advice
Wicked problems (Conklin 2006)
qObtížně vysvětlitelné a ve své podstatě neřešitelné
problémy z důvodu neúplných,
rozporuplných a měnících se požadavků na jejich
řešení, které jsou často obtížně rozpoznatelné
qNení možné jim porozumět do té doby, dokud neformulujeme způsob jejich řešení,
qNeexistuje způsob, jak je zastavit, jsou ze své podstaty nové a
jedinečné, nemají předem daná alternativní řešení
Příklady:
ØHlad, pandemie chřipky
ØSociální nerovnost a chudoba
ØZneužívání jaderné energie/nukleární zbraně, terorismus
ØObchodování s drogami
ØUdržitelnost životního prostředí (změna klimatu, přírodní katastrofy, ukládání odpadů)
3,707 Social Inequality Illustrations & Clip Art - iStock Experts assess the nuclear
Non-Proliferation Treaty, 50 years after it went into effect 4,614 Drug Trafficking Stock Photos,
Pictures & Royalty-Free Images - iStock The Ethical Dimension of Mitigating and Adapting to Climate
Change or Sprinkling Some Fairness on a Pie of Injustice
Problémy ohrožující udržitelný rozvoj lidí,
ekonomiky a planety (Agenda 2030, Strategický Rámec ČR 2030)
qUdržitelný rozvoj = „rozvoj, který uspokojuje současné potřeby, aniž by to ohrozilo schopnost
budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby“ (WCD 1987)
SOCIÁLNÍ PILÍŘ
EKONOMICKÝ PILÍŘ
EVNIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
POLITICKÝ PILÍŘ
·CHUDOBA, RODINA A KOMUNITA
·PRÁCE
·UDRŽITELNÁ MĚSTA A OBCE
·GLOBÁLNÍ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ A GLOBÁLNÍ PARTNERSTVÍ
·ZDRAVÍ
·HOSPODÁŘSKÉ INSTITUCE
·DOSTUPNOST VODY, SANITAČNÍCH ZAŘÍZENÍ A HOSPODAŘENÍ S NIMI
·DEMOKRATIČNOST A DLOUHODOBÁ EFEKTIVITA VLÁDNUTÍ
·VZDĚLÁNÍ
·INFRASTRUKTURA
·PŘÍSTUP K MODERNÍM ZDROJŮM ENERGIE
·KOMPETENCE A KVALITA ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
·NEROVNOST
·VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE
·OCHRANA, OBNOVA A PODPORA SUCHOZEMSKÝCH EKOSYSTÉMŮ
·KOORDINACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB A JEJICH DOSTUPNOST
·KULTURA
·SOUSTAVA VEŘEJNÝCH FINANCÍ
·OCHRANA OCEÁNŮ, MOŘE A MOŘSKÝCH ZDROJŮ
·SPOLUPRÁCE OBCÍ A VEŘEJNOSTI
·HOSPODAŘENÍ SE ZDROJI
Ê
KÝM A KDE JE VEŘEJNÝ ZÁJEM VYMEZOVÁN
qKÝM: Klíčovými aktéry a nadnárodními, národními a regionálními institucemi (obce, NNO, stát,
právo), kteří mají k dispozici (procedurální) mechanismy pro artikulaci, agregaci, koordinaci a
uspokojování dílčích veřejných zájmů
Ønapř. Všeobecná deklarace lidských práv OSN z roku 1948 zajišťuje ve VZ ochranu lidských práv, aby
bylo zabráněno vzniku totalitárních režimů
qKDE: v různých typech politických prohlášení, diskursech různých politických a společenských
aktérů (politiků, úředníků, zájmových skupin)
Breifing Form Icon Declaration Png - Clip Art Library Paragraph Symbols Royalty Free SVG, Cliparts,
Vectors, And Stock Illustration. Image 58578037. Foreign, global, international, supranational,
worldwide icon - Download on Iconfinder
VP JAKO TEORIE A PRAXE
ØF.D.Lasswell (1951) - Policy sciences of democracy: vědní disciplína k řešení reálných
společenských problémů demokratickým způsobem (podpora demokratických hodnot a ochrana demokracie
před jinými ideologiemi) è vědění o politice [policy studies): studium procesu tvorby a výstupů
politiky
ØJ.F.Kenedy (1960): zkoumání reálně probíhajících procesů tvorby politiky ke zvýšení efektivity
vlády v poválečném období è vědění pro potřeby politiky (policy analysis): veřejně politické
poradenství, metodologie/metody ke studiu politického rozhodování
VÝZNAMNÁ ROZLIŠENÍ VEŘEJNÉ POLITIKY JAKO SOCIÁLNÍ PRAXE NA
PŘÍKLADU RODINNÉ POLITIKY:
ØPreventivní VS. reaktivní: předmanželské poradny VS. náhradní rodinná péče
ØPodle uplatňovaných regulačních principů či nástrojů: rodinné právo, dětské přídavky, předškolní
zařízení, výchova k rodičovství
ØPodle úrovně realizace /globální-EU-národní-lokální/: rodinná politika se realizuje především na
národní úrovni, někdy i na úrovni kraje či obce
ØPodle zúčastněných aktérů: ministerstva, organizace občanského sektoru poskytující služby, církve,
školy, policie, soudy, členové rodin
ØPodle věcného zaměření: budoucí rodiny, rodiny s nezaopatřenými dětmi, rodiny s handicapovaným
členem, neúplné rodiny
VP LIBERÁLNÍ VS. PATERNALISTICKÁ
qLiberální veřejná politika: zasahuje až tam, kde prosazování individuálního/skupinového zájmu
ohrožuje uznaný veřejný zájem
q
qPaternalistická veřejná politika: prosazuje uznaný veřejný zájem bez ohledu na měnící se povahu
sociálních problémů či újmu individuálních zájmů - např.:
Øveřejné školství/zdravotnictví
Øvýše minimální mzdy
Ønutnost zohledňovat handicapované zaměstnavateli
Control, paternalism, paternalistic, politic, politician, restrict, restriction icon - Download on
Iconfinder
INTERDISCIPLINARITA VE VEŘEJNÉ POLITICE
Pramen: Potůček (2015)
POJEM VEŘEJNÝ V RŮZNÝCH DISCIPLÍNÁCH VYUŽÍVANÝCH VEŘEJNOU POLITIKOU
Pramen: Potůček (2015)
NEJČASTĚJŠÍ POJMY VEŘEJNÝ VE VEŘEJNÉ POLITICE V AJ/ČJ
Pramen: Potůček (2015)
TROJDIMENZIONÁLNÍ POJETÍ POLITIKY A RŮZNÁ POJETÍ POLICY
„Politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu
(politics) vzniká materiální politika (policy)“ (Fiala a Schubert 2000)
qPOLITY = obecné ukotvení, zaměření dané společnosti, „volba společnosti“, „institucionální
rámec/prostředí politiky“, který je utvářen ústavou, zákony a dalšími normami a který upravuje
fungování vlády, legislativy, soudů a jednotlivých orgánů státní správy
qPOLITICS: procesy střetávání a řešení zájmových konfliktů různých aktérů prostřednictvím
politických institucí, vzájemné vyjednávání mezi členy vlády, poslanci, senátory, výbory a
komisemi, zájmovými skupinami
qPOLICY: nejblíže českému pojmu „veřejná politika“ (sledující veřejné zájmy), výsledná politika,
která se zaměřuje na řešení konkrétních sociálních problémů
ÚKOL
Zkuste zařadit, kam patří následující příklady (zda jde o polity, policy či politics):
ØZvýšení důchodů
Ø
ØPřijetí nové ústavy
Ø
ØZamítnutí návrhu státního rozpočtu v parlamentu
RŮZNÁ POJETÍ POJMU POLICY
Pramen: Veselý, Drhová a Nachtmannová (2005: 9)
DŮVODY PRO STUDIUM VEŘEJNÝCH POLITI
POSKYTUJE ODPOVĚDI NA PRAKTICKÉ OTÁZKY – např. (Mcconell 2010; Cairney 2012)
ØProč nechali mnohé vlády po ekonomické krizi v roce 2008 zkrachovat banky, aniž by je podpořili?
ØProč mnohé vlády od 80. let minulého století privatizují průmysl a zavádějí do veřejného sektoru
principy řízení využívané v soukromém sektoru?
ØProč mnohé země zavedli politiku kontroly tabákového průmyslu, zatímco jiné (Německo) nikoli?
ØProč některé země válčí?
Veřejná politika jako proces
qVeřejná politika je proces záměrného působení na společenské prostředí, na které působí různí
aktéři s různými cíli
q
qVeřejná politika nabízí mnoho teorií, které se snaží vystihnout různé stránky tohoto společenského
pohybu v relevantním kontextu
q
qNeexistuje jedna všezahrnující a vševysvětlující teorie – jednotlivé teorie se v lepším případě
doplňují, v horším si mohou protiřečit
PROBÍRANÁ TÉMATA
qTradiční přístupy k analýze politiky zohledňující její strukturu:
Øpolitický režim
Ømakro/mikro proměnné
Ødesign a obsah politiky
Øvýstupy a výsledky/efekty politiky
q
qModerní přístupy k analýze politiky jako procesu:
Øteorie fází veřejně politického cyklu
Ømodel AAA
Øpolitické sítě
Ø
qSoučasné vybrané přístupy/teorie zkoumající veřejně politický proces:
ØMST/model tří proudů
ØACF/teorie zástupných koalic
ØPET/teorie přerušované rovnováhy
ØIAD/rámec institucionálního rozvoje)
Free Icon | Structure
POVINNÁ LITERATURA
·BIRKLAND, T.A. 2020. ELEMENTS OF THE POLICY-MAKING SYSTEM. IN: AN INTRODUCTION TO THE POLICY
PROCESS. THEORIES, CONCEPTS, AND MODELS OF PUBLIC POLICY MAKING. 5TH EDITION. NEW YORK:
ROUTLEDGE, PP. 33-69 (36PP.)
·BIRKLAND, T.A. 2020. SCIENCE AND THEORY IN THE STUDY OF PUBLIC POLICY. IN: AN INTRODUCTION TO THE
POLICY PROCESS. THEORIES, CONCEPTS, AND MODELS OF PUBLIC POLICY MAKING. 5TH EDITION. NEW YORK:
ROUTLEDGE, PP. 374-405 (31PP.)
Literature Icons - Free SVG & PNG Literature Images - Noun Project
Tradiční přístupy k analýze politiky zohledňující její strukturu (Howlett and Ramesh 1995)
q
q
1.KONTEXT POLITIKY: Vliv politického režimu jakožto kontextuálního rámce na tvorbu politiky – jaké
faktory ovlivňují aktivity a rozhodnutí vlády (příliš deskriptivní)
2.
2.
2.
2.DÍLČÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PRŮBĚH POLITIKY: Vliv kauzálních faktorů ovlivňujících politiku na
makroúrovni (socio-ekonomické faktory-náklady/přínosy) a chování aktérů na mikroúrovni (politická
příslušnost, pohlaví, typ řízení (nevšímá si kontextu)
q
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze
služby Stock | Adobe Stock
Ústavní systém: formy vlády – státní režimy – státní zřízení
FORMA VLÁDY = právní forma vlády („de iure“) uvedená v ústavních zákonech = složení a povaha
státních orgánů a vztahy mezi nimi:
monarchie x republika
parlamentní (monarchie/UK – republika/CR, IT, AU, IRL) x prezidentské/USA x smíšené
(neoprezidentský s./FR. – kancléřská r./GER) x vláda shromáždění/direktoriální systém/SWI
STÁTNÍ REŽIM/POLITICKÝ SYSTÉM/POLITICKÝ REŽIM = politické formy vlády („de facto“) = způsoby
fungování státní moci působící na společnosti a jednotlivce a profilované politikou, stranami,
osobnostmi, tradicemi, zvyklostmi: totalitní a autoritářský/monarchie, faš. dikt, politická strana,
voj.junta, nábož. autority, prezident x demokratický/liberální/pluralistický(přímá,
nepřímá/reprezentativní
STÁTNÍ ZŘÍZENÍ = územní organizace státu a systém vztahů mezi státem a územními administrativními
jednotkami: unitární x složené(konfederace-federace) x kombinované
q
q
3.DESIGN A OBSAH POLITIKY OVLIVŇUJÍCÍ ZPŮSOB ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ („policy determines politics“):
àtyp politiky (Theodor Lowi 1964): distributivní, redistributivní, regulativní, konstitutivní
ànáklady/přínosy (James Q. Wilson 1973)
ànástroje (Lester Salamon 2002)
3.
4.VÝSTUPY NEBO DOPADY/EFEKTY POLITIK: zkoumání vztahů mezi různými typy vládních aktivit (např.
výdajů a rozvoje korporací) pomocí kvantitativních technik (nevšímá si politických procesů a
nástrojů)
q
q
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Moderní přístupy k analýze politiky jako procesu (cyklický, arénový a síťový přístup)
1) Teorie fází veřejně politického cyklu
(Harold Lasswell, David Easton, Gary Brewer, Charles O. Jones, James Anderson)
qVětšina politik se v čase opakuje a navazuje na předchozí politiky s většími či menšími
modifikacemi
qPolitický systém lze vnímat jako biologický systém, obsahuje několik procesů (ekonomické,
sociální, a kulturní), které musejí zůstat v rovnováze, aby přežil
Harold Lasswell – 50. léta, 7 fází: sběr, zpracování a šíření informací – volba rozhodnutí –
stanovení průběhu jednání – uplatní předpisů a sankcí – aplikace politiky soudy a byrokracii –
ukončení – zhodnocení výstupu vůči původním cílů
Gary Brewer – 70. léta, 6 fází: vnímání problémů a návrh je v řešení – zvažování rizik, nákladů a
přínosů – výběr řešení – přijetí řešení – implementace – zhodnocení – ukončení
Fáze praktického řešení problému
Fáze politického cyklu
1.Rozpoznání problému
Nastavení agendy
2.Návrh řešení
Formulace politiky /design/
3.Volba řešení
Rozhodování /o designu politiky/
4.Převedení řešení do praxe
Implementace politiky
5.Monitorování výsledků
Hodnocení politiky
Jednotlivé fáze „modelu politického cyklu“
a jejich vazba na „model praktického řešení problému“
Pramen: Howlett
a Ramesh (1995)
Úkol:
Aplikujte „model praktického řešení problému“-„model politického cyklu“ na problém nemocného dítěte
- nárůstu nemocných dětí předškolního věku
Fázový model veřejně politického procesu
Pramen: Howlett a Ramesh (1995)
Sociální problém
se stává
veřejně politickým problémem
tehdy, když s ním můžeme něco udělat prostřednictvím nástrojů veřejné politiky
(Potůček 2015)
Veřejně politické problémy jsou nerealizované potřeby, hodnoty nebo příležitosti pro zlepšení,
které lze řešit prostřednictvím veřejných opatření (Dunn 2003)
Výhody a nevýhody modelu politického cyklu
+ umožňuje jednoduše porozumět procesu tvorby veřejné politiky
+ umožňuje, aby každá z jeho fází byla zkoumána samostatně anebo ve vztahu k některé z dalších fází
nebo ke všem fázím cyklu
- podporuje chybnou myšlenku, že veřejní politikové řeší veřejné problémy systematicky a více či
méně přímočaře
- zanedbává kauzalitu – nevysvětluje, co anebo kdo posouvá politiku z jedné fáze do druhé
- falešně předpokládá, že politický proces probíhá tzv. „shora–dolů“
q
q
FÁZE 1: VYMEZOVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ PROBÉLMU
(definování problému a nastavení politické agendy)
NEMOC:
aktéři je sami vyřeší
NEDOSTATEK MÍST V MŠ: stávající instituce je vyřeší
KRIMINALITA osob z vyloučených lokalit: potřeba
reformy
VÁLKY, EPIDEMIE:
rozpad společenského uspořádání
V počáteční fázi tvorby politiky:
qvětšina občanů očekává, že právě jejich zájmy by měly být centrem zájmu
qstejné téma/problém může být definováno a interpretováno odlišně
qexekutiva a legislativa se reálně může věnovat pouze malému počtu témat/problémů
qtémata/problémy, které jsou centrem tvůrců politik utvářejí politickou agendu
qdůležité je věnovat pozornost dynamice formulování myšlenek, politických návrhů, novým porozumění
problémům
qmožnost formulovat agendu je zdrojem moci: výhodu mají ti, kdo jako první upozornili na problém a
navrhli jeho řešení
q
FÁZE 2: ROZHODOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ POLITICE
(o způsobu řešení veřejně politických problémů konkrétními nástroji a
opatřeními)
Proces rozhodování sestává ze dvou fází:
qJEDNÁNÍ O LEGISLATIVNÍM NÁVRHU: debata členů vlády a ministerských úředníků o povaze sociálního
problému à designu politiky/nástrojích, převaha dobře informovaných úředníků
q
qPŘIJETÍ NÁVRHU A JEHO PŘEKLOPENÍ DO ZÁKONA/ZÁKONŮ: vliv polity /institucionálního a procedurálního
politického uspořádání na vztahy mezi členy vlády a legislativou, obvykle mají podobný vliv
q
q
q
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze
služby Stock | Adobe Stock
Důležitá témata zaměřená na rozhodování:
/Rozhodování představuje závazek k budoucímu jednání tvůrců rozhodnutí/
qDEMOKRATIČNOST ROZHODOVÁNÍ – kritéria: osobní volba, kompetence, hospodárnost (R. A.
Dahl)
qTEORIE KOOPERACE - zkoumání chování jedinců, kteří sledující vlastní zájmy a kteří by spolu
kooperovali pouze pokud by byli donuceni centrální autoritou
qVĚZŇOVO DILEMA – dilema dvou hráčů, kdy každý musí učinit volbu ve vlastní prospěch bez znalosti
volby druhého (přiznat se/nepřiznat, agrese/neagrese, platit/neplatit daně), přičemž toto sledování
individuálních zájmů je konfliktní vůči skupinovým zájmům
qSLEDOVÁNÍ ZÁJMŮ TĚCH, KTEŘÍ ROZHODOVÁNÍ ZATÍM NEMOHOU OVLIVNIT (dosud nenarozených) – potřeba
výzkumu budoucností, strategického vládnutí apod.
FÁZE 3: IMPLEMENTACE VEŘEJNÉ POLITIKY
(způsob poskytování nástrojů a opatření a tím naplňování cílů politiky)
qVÝZKUMNÝ POSTUP: potřeba identifikovat aktéry implementující politiku a faktory úspěšné
implementace pomocí vybrané teoretické perspektivy („top-down“, „bottom-up“, „syntetizující
přístup“)
qTEORETICKÉ MODELY IMPLEMENTACE: autoritativní (direktivní řízení, plánování, kontrola, hierarchie,
odpovědnost) – participativní (spontánnost, učení, odpovědnost, adaptace, vyjednávání, spolupráce,
důvěra) - model koalic aktérů (sdílení hodnoty a cíle na základě komunikace, vyjednávání, uzavírání
kompromisů) - model učení (evoluce, pokus-omyl, přirozená redefinice cílů a nástrojů)
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Nejdůležitější nástroje implementace
NÁSTROJE POLITICS:
qNástroje strategického řízení: strategické a prováděcí dokumenty (vize, strategie, koncepce,
cílové programy, plány) (Strategie vzdělávací politiky 2020, Národní koncepce rodinné politiky)
qPolitické deklarace: vládní prohlášení, stanovení aktuálních témat a úkolů (Prohlášení vlády ČR)
q
INSTITUCIONALIZOVANÉ REGULÁTORY:
qPrávní a organizační normy: jejich tvorba a aplikace
qFiskální nástroje: regulace příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, distribuce a redistribuce
finančních zdrojů
q
VLÁDNUTÍ, VÝCHOVA A INDOKTRINACE
qVládnutí na regionální a lokální úrovni: organizování, řízení, koordinace, kontrola a realizaci
politik (nástrojů a opatření)
qVýchova a indoktrinace: politických aktérů, běžných občanů
q
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Možné příčiny implementačního selhání/„deficitu“
(nesouladu mezi cíli a výstupy/efekty politiky)
q
qObtížně řiditelný společenský vývoj (Ringen 1987) a jeho předpověditelnost
qKomplexní, těžko ovlivnitelné prostředí, ve kterém žijeme (Kepinski 1986)
qSetrvačné hodnotové orientace lidí v organizacích
qStřety a nechtěné důsledky více souběžně realizovaných politik
qProblém simulování zájmu o politiku a nechtěných důsledků politik
qOdlišnost plánů tvůrců politik na národní a nadnárodní úrovni od realizovaných aktivit liniových
byrokratů (Lipsky 1980)
q
FÁZE 4: HODNOCENÍ VEŘEJNÉ POLITIKY
(očekávané a neočekávané výstupy a dopady/efekty politiky)
qZJIŠŤOVÁNÍ VNĚJŠÍ EFEKTIVITY:
ØByly naplněny cíle politiky?
q
qZJIŠŤOVÁNÍ VNITŘNÍ EFEKTIVITY:
ØKolik bylo vynaloženo zdrojů?
q
qZJIŠŤOVÁNÍ PROCESNÍCH POCHYBENÍ:
ØVznikly problémy v průběhu implementace? Pokud ano, jaké?
q
METODY: komparace - indikátory procesů/výkonu nebo výsledků - analýza nákladů a přínosů
(cost-benefit analysis) - hodnocení dopadů (impact assassement), příp. jednotlivých fází
politického procesu aj.
Optimální model veřejné politiky jako procesu (Dror 1968)
Cyklus tvorby strategií ve veřejné politice
2. Model aktéři-agendy-arény (AAA)
/aktéři generující agendy v arénách/ (Jordan a Richardson 1987)
qPOLITIČTÍ AKTÉŘI: všechny subjekty schopné samostatně zasahovat do průběhu veřejné politiky nebo
ji alespoň ovlivňovat: vláda, parlament, prezident, kraje, obce, soudy, podniky, neziskové
organizace, politické strany, církve, mafie, média, instituce poskytující služby /politické strany,
legislativa, exekutiva, veřejnost, byrokracie, zájmové skupiny, média/
qAGENDY: formulované, řešené, případně odkládané sociální (veřejné) problémy reflektované uvnitř
politických arén a mezi nimi. Jsou neustále utvářeny, modifikovány a doplňovány nejrůznějšími
specifičtějšími tématy (issues).
qARÉNY: prostor, v němž jednotliví aktéři tvorby veřejné politiky vstupují mezi sebou do
kooperačních/konsensuálních nebo konkurenčních/konfliktních vztahů.
ØUvnitř, v okolí či mezi různými politickými ARÉNAMI dochází k různorodým formám komunikačních
toků, vazeb, prosazování zájmů v podobě spolupráce či konfliktu mezi AKTÉRY ve věci určité
POLITICKÉ AGENDY. Předmět komunikace souhrn problémů reflektovaných politickými aktéry.
Typologie politických arén / politik podle jejich účinků
/Lowi 1972/
qDISTRIBUTIVNÍ: rozděluje zboží a služby, které jsou v nadbytku, všem, nikdo není vylučován, nikomu
neškodí (kupónová privatizace)
q
qREDISTRIBUTIVNÍ: přerozděluje existující zdroje od určité socioekonomické vrstvy jiné vrstvě
(progresivní daň, pojištění)
q
qREGULATIVNÍ: reguluje a kontroluje aktivity pomocí příkazu, zákazu, nařízení a povolení, je zde
prostor pro vyjednávání (určení, které statky budou zdaňovány sníženou sazbou DPH, zavedení
školného)
qKONSTITUTIVNÍ (sociálně regulační, udržující systém): stanovuje pravidla pro používání politické
moci, tj. ovlivňuje (udržuje a reguluje) uspořádání politického systému a náplň politického a
společenského života (zakládání nových úřadů, reforma veřejné správy, změna volebního zákona, změna
kompetencí)
q
qSAMOREGULATIVNÍ: vytváří prostor bez vlivu státu, aktéři řeší své záležitosti ve vlastní režii
(rezignuje na přímý státní vliv a kontrolu)
q
qPERSUASIVNÍ: spočívá v přesvědčovacích schopnostech politických aktérů (protidrogová politika,
veřejná politika sekt a náboženských hnutí)
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
3. Model politických sítí
/tvorba politiky volně spojenými skupinami aktérů s různorodými interakcemi/
q= Nehierarchizované pojetí tvorby politiky, společnost vnímána jako multi-actor society (Jordan a
Schuber 1992), sítě reflektují i problémy neprezentované politickými autoritami a řešené mimo
politické hierarchie (Fiala a Schubert 2000)
q
qPOLITICKÉ SÍTĚ tvorby a realizace veřejných politik (policy networks) představují prostor, v němž
probíhají interakce mezi volně spjatými skupinami aktérů. Tento prostor lze chápat také jako
pravidla, vymezující/omezující rozhodovací prostor a činnosti účastnících se aktérů. Postavení
aktérů v mocenské hierarchii nemusí být rozhodující.
q
Koncept „politických sítí“ („policy networks“)
qTrvalé sítě menšího počtu aktérů, které od nepaměti ovlivňují proces tvorby politiky většiny zemí
světa (systematicky zkoumány v UK a v USA od 60.l.ms)
qZúčastnění aktéři (politici, odborníci, úředníci, zájmové skupiny...) ovlivňují výsledek
prostřednictvím vlastního nasazení a angažovanosti, přičemž podléhají vlivu pravidel a postupů
q
ØCHARAKTERISTIKY: n omezený počet participantů, n časté interakce, n kontinuita, n hodnotový
konsenzus, n závislost na zdrojích, n hra s pozitivním součtem, n regulace členů (Marsh a Rhodes
1992:23)
qZ různých kombinací aktérů a pravidel jsou různé výstupy, které jsou ovlivněny: n sílou vazeb mezi
aktéry, n stupněm flexibility systému, n právním a tržním prostředím, n druhem sítě (např.
otevřenost x uzavřenost vůči novým aktérům).
qKritéria usnadňující vymezení politických sítí
Øúroveň institucionalizace
Ørozsah uspořádání (sektorové/průřezové veřejné politiky)
Ømíra otevřenosti přístupu do sítě zvenčí (otevřené/uzavřené)
Øpočet aktérů (menší/větší)
Østupeň symetrie mezi aktéry (symetrické/asymetrické)
Østupeň konsenzu (konsenzus/konflikt)
Ø
qMíra stability politických sítí
Øod ad hoc struktur krystalizujících kolem určitého problému, nepříliš určitých, nestabilních,
atomizovaných, nejasně vymezených („issue networks“), měnících se a se snadným vstupem
Øaž ke stabilním sítím zahrnujícím shluky aktérů, kteří vykonávají rutinní rozhodnutí v konkrétní
oblasti veřejné politiky, typicky zákonodárce, exekutivní aparát a zástupce zájmově interesovaných
skupin („policy networks“)
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Druhy politických sítí podle stability
/Marsh a Rhodes 1992, Rhodes 1997a, Scharpf 1997/
q
q
qPolitické komunity (stabilita, důvěra, vyjednávání)
qProfesionální sítě
qMezivládní sítě
q(Ko-)Produkční sítě
qTematické sítě (nestabilní, atomizované, nejasně vymezené)
Ø
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Typy kolaborativních politických sítí /testované dle de Leon a Varda (2009)/
Současné (vybrané) přístupy/teorie zkoumající veřejně politický proces
Model tří proudů (MSF, Kingdon 1984)
Rámec zástupných koalic (ACF, Sabatier)
Teorie přerušované
rovnováhy
(PET, Baumgartner
a Jones 1983)
Rámec institucionální
analýzy a rozvoje
(IADF, Ostrom 1999, 2009)
Teorie konstrukce cílových skupin
(Schneider, Ingram 1993)
Rámec institucionální analýzy a rozvoje (IADF)
(Institutional Analysis and Development Framework) (Ostrom 1999; 2009)
q= k porozumění kolektivním akcím jejich dělením do „akčních arén“, které plní srozumitelné funkce
a v rámci kterých dochází k různým "akčním situacím", které jsou krátkodobě pevně stanoveny
qV akčních arénách existují "aktéři" na pozicích s jasně vymezených rolemi, které jsou k dispozici
v opakující se situaci interakce a které jsou determinovány:
1.INSTITUCIONÁLNÍM PROSTŘEDÍM / DANÝMI "TYPY PRAVIDEL" určujících zastávanou pozici, hranici
přístupu k pozici, možnosti volby, agregaci interakcí vedoucích k výsledkům, typy a druh dostupných
informací a informačních kanálů, odměny a tresty a tím i pravděpodobné přínosy či ztráty, a
kritéria nebo požadavky dosažených výsledků určujících jejich rozsah
2.SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝMI PODMÍNKAMI a
3.FYZICKÝM PROSTŘEDÍM
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Rámec koalic aktérů (Avocacy coalition framework)
(Sabatier a Jenkins-Smith 1993; Sabatier a Weible 2007)
= k vysvětlení tvorby politiky v turbulentním politickém prostředí - centrem zájmu jsou:
1.ROLE ZASTUPUJÍCÍCH KOALIC NEBO SKUPIN POLITICKÝCH AKTÉRŮ, kteří se vyznačují společně sdílenými
vírami a jsou součástí politického subsystému
2.DVA SOUBORY EXOGENNÍCH FAKTORŮ PŮSOBÍCÍCH NA SUBSYSTÉM, KTERÉ PŘEDSTAVUJÍ OMEZENÍ A SOUČASNĚ
PŘÍLEŽITOSTI ovlivňující jednání aktérů politického subsystému v průběhu času:
ØRELATIVNĚ STABILNÍ PARAMETRY: problémové oblasti, přírodní zdroje, sociokulturní hodnoty a
společenskou strukturu, a ústava
ØDYNAMICKÉ VNĚJŠÍ FAKTORY NEBO SYSTÉMOVÉ UDÁLOSTI: socioekonomické podmínky, veřejné mínění, vládní
koalice, politická rozhodnutí jiných subsystémů
Teorie sociální konstrukce cílových skupin
(Schneider a Ingram 1993)
qPŘEDPOKLAD: způsob, jakým jsou konstruovány cílové skupiny určité politiky, určuje do velké míry i
podobu dané politiky, tj. jaká jí bude věnována „pozornost“ a jaké „nástroje“ budou využity
qRozlišuje čtyři typy konstrukcí cílových skupin podle toho, jakou má daná skupina „politickou moc“
a zda je „vykreslována pozitivně či negativně“
Model tří proudů (the Multiple Stream Framework) (Kingdon 1984)
qVYSVĚTLUJE:
Øjak jsou politiky utvářeny vládou v politickém systému za nejednoznačných podmínek (problematické
preference, nejednoznačné technologie a nejistá účast aktérů)
Øco určuje, které problémy a řešení jsou diskutovány v procesu tvorby agendy tvůrci politik a co
určuje, zda jsou přijaty či nepřijaty
qPŘEDPOKLAD: stávající problémy a jejich řešení se významněji nezmění, pokud nedojde ve stejné době
ke střetnutí tří proudů:
ØPROBLÉMŮ - témat vyžadujících pozornost,
ØPOLITIKY - řešení navrhovaných nátlakovými aktéry a
ØPOLITIKŮ - zohledňujících, jak jsou občané v určité době citliví na určitá řešení
Teorie přerušované rovnováhy
(Punctuated Equilibrium Framework) (Baumgartner a Jones 1983)
q= k porozumění procesu vývoje změny politik - střídání období stability a změny
q
qTVRZENÍ: Politika se mění pouze postupně v důsledku omezení způsobených:
q
Ø„přilnavostí“ institucionálních kultur,
Øprosazováním vlastních zájmů,
Øomezenou racionalitou jednotlivých tvůrců rozhodnutí,
Øzměnami veřejného mínění
VLÁDNUTÍ
qCentrem zájmu mnoha klasických myslitelů (Platon, Campanella, Bacon, Moor, Machiavelli aj.):
„Kolektivní schopnost ovlivňovat budoucnost k lepšímu“ (Dror 2001)
„Systém hodnot, veřejných politik a institucí, pomocí kterých společnost spravuje své hospodářské,
politické a společenské záležitosti interakcí uvnitř a mezi státem, občanskou společností a
soukromým sektorem“ (Governance2000)
q
qV posledních desetiletích dochází ke změnám „forem“ a „způsobů“ vládnutí,
což naznačuje, že jádro tohoto konceptu je spojeno s 1) procesuálností, 2) pluralitou aktérů
a 3) komplexností.
Good Governance | ITCILO Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector
illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock
„Politický proces v moderním světě je třeba vnímat jako komplexní, a proto je vhodné jej označovat
spíše za „vládnutí“ (governance) než „vláda“ (government)“ (Hill a Varone 2021)
Existují dva hlavní projevy změny přístupu státu k řešení veřejných problémů jakožto „vládnutí“:
1)meziorganizační komplexita v rámci národního státu (zahrnuje jak složité vertikální, tak
horizontální vztahy mezi veřejnými institucemi a vytváření sítí zahrnujících státní a soukromé
aktéry), a
2)měnící se vztahy mezi státy, které mají dopad na procesy domácí politiky (souvisí s vlivem
globálních institucí, rozvojem uskupení států jako je Evropská unie a sdílením společných problémů
napříč institucionálními hranicemi)
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY VLÁDNUTÍ JAKO NOVÉHO
ZPŮSOBU TVORBY POLITIKY
1)PLURALITA AKTÉRŮ: účast volených představitelů a státní správy, ale také zapojení odborníků,
zájmových skupin, nevládních organizací a soukromých firem;
2)POLYCENTRICKÉ SÍTĚ: absence jasné hierarchie mezi různými rozhodovacími centry;
3)FUNKČNÍ HRANICE: struktury rozhodnutí jsou definovány podle hranic řešeného problému, namísto
stávajících územních nebo institucionálních hranic;
4)VYJEDNÁVÁNÍ JAKO ZPŮSOB KOORDINACE: vzájemné úpravy a přizpůsobování zájmů je častější než
jednostranné rozhodování.
qVládnutí je založené na vzájemné souhře formálních i neformálních institucí
qDynamika vládnutí vyvolává důležité otázky týkající se demokratické odpovědnosti (státních) aktérů
zapojených do roztříštěných politických sítí
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
PŘÍKLAD ŘEŠENÍ MANAGEMENTU TOKU ŘEKY,
KTERÁ PROCHÁZÍ VICE REGIONY A SOUČASNĚ I VICE LOKALITAMI
= potřeba vertikálních a horizontálních vazeb a interakcí v mezi-organizačních systémech, kde
existuje více „aktérů“, více „zájmů“ a více „institucionálních míst“ (institutional venues)
Source: Hill and Varone (2017: 412)
Room for Rivers | Forest and Bird
Při řešení „komplexních problémů“ může být využita jedna z následujících
možností nebo jejich kombinace (Hill a Varone 2017)
1)mnohem více organizací z různých odvětví vlády (tj. výkonné, zákonodárné a soudní);
2)organizace s překrývajícími se jurisdikcemi;
3)organizace, které jsou zapojeny do různých oblastí politiky (zdravotní/sociální péče/vzdělávání
atd.);
4)organizace s průřezovými vztahy mezi orgány (místní organizace vyžadující spolupráci na místní
úrovni, ale odpovědné různým národním organizacím).
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Mencari Titik Equilibrium (Keseimbangan) Antara State, Market, dan Civil Society | Radio Idola
Semarang
Dimenze vládnutí: (Potůček et al 2016)
qVíceúrovňové vládnutí (multi-level governance, MLG)
q
qRegulátory: stát, trh, občanský sektor, média
q
qHorizontální vazby a neformální sítě
Multi-level governance - European Studies Hub
DIMENZE VLÁDNUTÍ
Vládnutí nelze omezovat jen na úroveň národního státu, je nutno respektovat i jeho nadnárodní
úroveň (v případě naší země jde především o Evropskou unii), ale také úroveň regionální (v ČR
krajskou a obecní)
Complex Networks: a Mini-review | SpringerLink
1) VÍCEÚROVŇOVÉ VLÁDNUTÍ
= „Systém nepřetržitého vyjednávání mezi do sebe včleněnými vládami na různých územních stupních“
(Marks 1993)
Epocha suverénních národních států skončila. Vládnutí se sice dosud odehrává z větší části na
národní úrovni, nicméně roste podíl vyšší, nadnárodní úrovně, a zejména pak podíl nižší, regionální
úrovně
(Zürn, Leibfried 2005; Pierre, Peters 2000)
VLÁDNUTÍ NA NADNÁRODNÍ ÚROVNI
qGlobální úroveň:
ØOSN (1945 San Francisco; sídla NY, Ženeva, Vídeň): všechny státy světa mimo Vatikán, cílem
mezinárodní mír, bezpečnost a mezinárodní spolupráce
ØIMF (1944, sídlo Washington): přidružená k OSN, 190 států, cílem mezinárodní měnová spolupráce,
stabilita směnných kursů
ØWB (1944): přidružená k OSN, 189 států, cílem snížení chudoby a zlepšení životních podmínek
rozvíjejících se zemí finanční a technickou pomocí
ØOECD (1948), OEEC (1961): 37 států, nové investice a liberalizace mezinárodního obchodu, cílem
ekonomický rozvoj, potlačení nezaměstnanosti, stabilizace a rozvoj finančních trhů
ØG7 (G6/1975/FR, G7/1976/PORT, G8/1997-2014/bez RUS): F, I, GER, UK J, USA, KAN - cílem témata
společného zájmu a globálního významu (zdraví, legislativa, práce, ekonomický a sociální rozvoj,
energetika, ŽP, zahraniční záležitosti, právo, terorismus, obchod)
Øaj.
Ø
qÚroveň nadnárodních regionálních celků:
ØEU (1951 Paříž) ESUO, EHS (1957), ES (1967): 27 států, politická a ekonomická unie, cílem zlepšení
spolupráce v Evropě
2) REGULÁTORY
qVládnutí je spojeno s regulátory (regulativy), které formují společenské podmínky života
jednotlivců i organizací takovým způsobem, aby obracely jejich činnost předpokládaným směrem
(Potůček 1995)
q
qVliv trhu, státu a občanského sektoru na veřejný život a dopad jejich vzájemných interakcí – někdy
synergický, jindy rozporný – je předmětem studia mnoha sociálních vědců. V současnosti platí, že
vlády samotné nejsou schopny plnit své úkoly bez účasti dalších dvou regulátorů ve veřejném životě.
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
VZTAH STÁTU, TRHU A OBČANSKÉHO SEKTORU
JAKO REGULÁTORŮ ŽIVOTA SPOLEČNOSTI
q
KOMUNISMUS: přecenil myšlenku zajištění kolektivního blaha státem zaručujícím sociálně
spravedlnost, deformoval lidské svobody
q
ANARCHISMUS: společenský život organizovaný na základě spontaneity a dobrovolnosti opovrhuje
institucemi státu, trhu i OS, i když je na nich životně závislý
q
NEOLIBERALISMUS:
jednostrannou preferencí trhu ohrozil dlouhodobé stabilní fungování moderních společností (společně
sdílené hodnoty, legitimitu společenského uspořádání, sociální soudržnost)
STÁT
qZajišťuje obecný a stabilizovaný rámec fungování společnosti (Ústava),
qZprostředkovává formování a výkon politické moci,
qTvoří a uplatňuje právo…
q
…s cílem, efektivně a harmonicky řídit a koordinovat různé zájmy a efektivně rozhodovat o
preferencích a pořadí úkolů prostřednictvím veřejné správy, která má schopnost vnutit vyžadovaný
zájem různým jednotlivcům, skupinám a celé společnosti
„Co mohou dělat jen státy a nic než státy, je kumulovat a efektivně využívat legitimní moc. Tato
moc je nutná k vynucení vlády zákona doma i ve světě.“ (Fukuyama 2004, s. 121)
TRH
q= samoregulační systém, v němž poptávka a nabídka, dosažený zisk či utrpěná ztráta alokují vzácné
zdroje (statky) při dodržení určitých omezujících předpokladů efektivněji než kterýkoli z ostatních
regulátorů.
q
qJe založen na předpokladu dobrovolné kupní smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím o směně zdrojů
(statků).
q
qNa základě miliónů aktů takové směny se vytvářejí rovnovážné soustavy cen, které regulují výrobu i
spotřebu.
q
„Aktéři sledováním pouze svých egoistických zájmů
přispívají ke společnému blahu“
(Adam Smith, neviditelná ruka trhu)
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
OBČANSKÝ SEKTOR
= institucionalizované vyjádření života občanů, kteří vzájemně interagují a společně tak vyjadřují
své názory a hodnoty a promítají je do činů. Tvoří jej organizace, které jsou formou dobrovolného
sdružování občanů sdílejících společné hodnoty a ochotných spolupracovat na společném díle (Potůček
1995)
FUNKCE:
qSOCIÁLNÍ: jeho prostřednictvím se realizují „činnosti, o něž lidé projevují zájem“ a v nichž se
chtějí sami realizovat
qPOLITICKÁ: upevňuje se v něm „politická soudržnost“ a rozvíjí se „politická kultura“ dané
společnosti
qEKONOMICKÁ: podílí se na hospodářském životě jako „spotřebitel“ a „producent“ zboží a služeb i
jako „zaměstnavatel“
Ø
ORGANIZACE OBČANSKÉHO SEKTORU:
qjsou „institucionalizované“, „soukromé“ (nestátní), „neziskové“, „samosprávné“, a „dobrovolné“
(Salamon 2002)
qmají tendenci vznikat tam, kde se neuplatňuje dobře ani trh, ani stát
TYPY ORGANIZACÍ OBČANSKÉHO SEKTORU
Pramen: Frič a kol (2009)
(určité skupiny/komunity) (celá společnost)
(poskytování
služeb)
(zastupování zájmů)
Community Development Solutions - Digitalbes Limited Adult social care and COVID-19 - The Health
Foundation Trade Unions - Definition, Characteristics, Need, Nature and Purpose Strategy for Human
Rights Protection: Guiding Principles, Goals and Directions | ARMENIAN LAWYERS' ASSOCIATION
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STÁTU, TRHU A OBČANSKÉHO SEKTORU
Pramen: Uphoff (1993)
Tripartita – Vláda – Odbory – Zaměstnavatelé
KORPORATIVISMUS
Charakteristická je vzájemná strategická závislost zúčastněných subjektů - stát se stává závislým
na činnostech nevládních (ziskových i neziskových) organizací, které se ale sami neobejdou bez
dobrého fungování státu a ostatních nevládních organizací vstupujících do hry
Příklad korporativního uspořádání: TRIPARTITA
1990: Rada hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD) - společný dobrovolný, dohadovací a iniciativní
orgán vlády, odborů a zaměstnavatelů pro tripartitní vyjednávání, ve kterém zasedají:
q
ØZÁSTUPCI STÁTU/VLÁDY: stát většinou zastupuje a Radě předsedá ministr práce a sociálních věcí
ØZÁSTUPCI ZAMĚSTNANCŮ: velká sdružení odborových svazů - ČMKOS /30 OS/, Asociace samostatných
odborů /200 tisíc členů/
ØZÁSTUPCI ZAMĚSTNAVATELŮ: velká sdružení zaměstnavatelů - Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace
zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR /8 zaměstnavatelských svazů s 22 tisíci subjekty/
(blíže https://www.tripartita.cz/, https://www.vlada.cz/cz/ppov/tripartita/tripartita-139224/)
VZTAH STÁTU A TRHU
„Hospodářství musí být natolik silné, aby vytvářelo pluralitní instituce, avšak ne tak silné, aby
zničilo náš svět, protože vedlejší efekty hospodářských operací, kdyby nebyly omezovány, by zničily
všechno – prostředí, kulturní dědictví, lidské vztahy“ (A. Gellner)
Důvody selhání trhu:
qSelhání vedoucí k ekonomické neefektivnosti: existence veřejných statků či externalit, přirozený
monopol na straně nabídky či poptávky, informační asymetrie mezi prodávajícím a kupujícím, měnící
se preference účastníků tržní směny, důsledky neregulované konkurence, zanedbávání budoucnosti
(Samuelson, Nordhaus2008)
qSelhání při uplatnění jiných kritérií než kritéria ekonomické efektivnosti: zmenšení nerovností v
rozdělování statků, zachování institucionálních hodnot, lidská důstojnost, kultivace a uplatnění
lidského potenciálu, udržitelný způsob života (Potůček 1997; Potůček
a kol. 2010; Benáček, Frič, Potůček 2008)
Karl Marx and Key Concepts Students will learn a lot about the work of Karl Marx during their study
of social inequalities and it's important that knowledge in this area, as in others, is
conceptually sound.
MÉDIA A JEJICH DVOJÍ ROLE
qV současnosti sílí role tzv. nových médií (internet, Facebook, Twitter/Platforma X aj.), která
umožňují rychlou mobilizaci účastníků (Jakubowicz 2013) (nebezpečí fake news/dezinformací,
hoaxů/poplašných zpráv)
Média jako AKTÉR
qSubjekt aktivně vstupující do veřejně politického procesu, protože přímo nebo nepřímo ovlivňuje
představy, přesvědčení, postoje, hodnoty a chování příjemců
qMédia deformují veřejný prostor na všech úrovních vládnutí vlivem politických zájmů (veřejných
médií) nebo ekonomických zájmů (u soukromých médií), které přenášejí /Thompsonova (2004) sociální
teorie médií/
q
Média jako ZPROSTŘEDKOVATEL
qProstředník mezi aktéry (politiky, úředníky a občany)
qVýznamný zdroj informací pro veřejnost, ale i pro politiky samotné (Schulz 2004)
INTRODUCTION TO THE STUDY OF MEDIA AND COMMUNICATION | Adamas University Media Psychology: Career,
Courses, Syllabus, Scope, Universities | Leverage Edu
3) SÍTĚ AKTÉRŮ
qUmožňují a podporují širokou spolupráci velkého množství nezávislých aktérů, což je důležité pro
dosažení jejich cílů
Ø
qSíťové vládnutí / teorie politických sítí („network governance“) (Heclo 1978, Rhodes1997,
Castels2000)
ØSítě představují prostor, v němž probíhají interakce mezi volně spjatými skupinami aktérů, který
lze chápat také jako pravidla, která vymezují/omezují rozhodovací prostor a činnosti účastnících se
aktérů. Postavení aktérů v mocenské hierarchii přitom nemusí být rozhodující.
Ø
EXPLORING ACTOR-NETWORK AN APPLICATION OF SOCIAL NETWORK ANALYSIS (A STUDY ON THE BUS
TRANSPORTATION | Semantic Scholar
qVládnutí prostřednictvím sítí více závisí na 1) neformálních dohodách, 2) motivaci a 3)
dovednostech potřebných pro účinnou kooperaci, na „souhlasu o tom, že se domluvíme“ (Gibson, Goodin
1999)
q
qSítě umožňují vertikální a horizontální interakce mezi organizacemi a jsou významným prostředkem
vládnutí:
Ø
Vládnutí je „ovládání pomocí sítí a jejich prostřednictvím, nebo, abychom použili zkrácený výraz,
týká se řízení sítí“ [Governance is ‘governing with and through networks, or, to employ shorthand,
it refers to steering networks’] (Rhodes, 2003, s. 67)
„Metagovernance“ je schopnost státu řídit politickou síť a zajistit její dlouhodobou legitimitu
["Metagovernance" is the state’s capacity to steer a policy network and to insure its long-term
legitimacy] (Bevir 2013)
q
VLÁDNUTÍ SÍTĚMI A NASTAVENÍ AGENDY
(Exworthy et al. 2002)
Jednání související s nastavením agendy závisí:
qna horizontálních vazbách na národní úrovni (mezi vládními ministerstvy) a současně
qna vertikálních vazbách mezi těmito ministerstvy a místními úřady a dále pak
qna horizontálních vazbách na místní úrovni:
Při zkoumání implementace politiky v kontextu mnoha organizací je třeba uznat vztah mezi „velkými
okny“ na národní úrovni a „malými okny“ na lokální úrovni
1)
Rozhodnutí spočívají na úspěšné integraci tří proudů: politickém proudu týkajícím se cílů a záměrů;
procesním proudu týkajícím se se „kauzální, technické a politické proveditelnosti“; a proudu
zdrojů, který se týká finančních a ostatních zdrojů
SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ FORMY VLÁDNUTÍ
q= uspořádání, která společnost chronicky zatěžují a rozkládají (zejm. korupce a působení mafií)
nebo kde regulace není dobře zvládnuta (globální trhy vs. národní státy)
q
qJsou výrazem parazitování na veřejných zájmech, případně jejich podřízení zájmům soukromým či
skupinovým
ØKORUPCE: způsob, jak se domoci neoprávněných, resp. nezasloužených výhod za protihodnotu v podobě
úplatku či jiné protislužby (stát není schopen svým občanům zaručit rovnost před právem)
ØMAFIE: činnosti „firmy“, která vyrábí, podporuje a prodává ochranu v situaci, kdy neexistuje
důvěra mezi aktéry na trhu a mafie poskytuje ochranu, kterou není schopen poskytnout nikdo jiný
ØGLOBÁLNÍ TRHY vs. NÁRODNÍ STÁTY: národní státy se v reakci na potýkání se s kulturními, jazykovými
a hodnotovými zájmy často uchylují k sociálnímu dumpingu (stlačování cen práce) nebo k poskytování
daňových prázdnin nebo jiných výhod velkým nadnárodním korporacím
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
KAPACITY VLÁDNUTÍ
qGlobalizace, regionalizace, vytváření horizontálních sítí kooperací, prorůstání trhu, státní
správy a médií činí odpovědnost za důsledky politických a správních rozhodnutí stále nejasnější – a
tedy usnadňují neodpovědné postoje a činy politiků i občanů
q
qProblémem je nedostatečná kapacita vládnutí, protože lidstvo neumí spravovat svoje vlastní
záležitosti
q
„Obecné řešení není známo – a těžko předpokládat, že kdy známo bude. Určující bude právě rychlost
proměn, která povede k tomu, že každá změna regulace bude v okamžiku svého zavedení nejspíš už
zastaralá“ (Dror 2001)
VZNIK A VÝVOJ SOUČASNÉHO POJETÍ „VLÁDNUTÍ“ JAKO „GOVERNANCE“
(od poloviny 80. let minulého století do současnosti jako důsledek selhání tehdejších vlád)
qProměnlivý charakter současných společností („různorodost“, „komplexnost“ a „diferencovanost“)
(Kooiman 1993; Dunsire 1993a)
Ê
qVznik nových společenských rizik (Esping-Andersen 1999; Taylor-Gooby 2004; Bonoli 2007) a obtížně
řešitelných problémů (Conklin 2006; Crowley a Head 2017)
è
qNeschopnost vlád tato rizika a problémy účinně a účelně řešit prostřednictvím tradičních nástrojů
státu a v prostředí státu (Mayntz 1993) a současně potřeba je řešit zcela novými způsoby, za
využití aktérů, nástrojů a opatření ze státního i nestátního sektoru (neexistuje ale jednotná
představa, jak konkrétně)
VLÁDNUTÍ BÝVÁ DEFINOVÁNO A ZKOUMÁNO RŮZNÝMI ZPŮSOBY (Hodges 2005; Bovaird a Loefler 2009; Osborne
2010; Levi-Faur 2012)
Vládnutí je nejednoznačný, obtížně definovatelný koncept - důvody:
qOdlišně profesně zaměřené skupiny vědců si všímají odlišných aspektů vládnutí (Kjaer 2014)
Ømezinárodní vztahy: „globální vládnutí“, „multi-úrovňové vládnutí“
Økomparativní politiky: „dobré vládnutí“ méně vyvinutých zemí světa
Øveřejná administrativa a veřejná politika: „interorganizační sítě“
à
qV teorii i v praxi nabývá vládnutí různých forem (forms/kinds/modes/styles of governance)
Øv teorii: „hierarchické“ v. (PA) – „tržní“/“manažerské“ v. (NPM) – „síťové“ v. (NPG)
Øv praxi: „mix“/“hybridní“
Processes of Hollowing-out and Filling-in of the State | Download Scientific Diagram
NEJČASTĚJŠÍ KONCEPTUALIZACE VLÁDNUTÍ
1) Změna tradiční role vlády a státu: „Minimální/vyprázdněný stát“ (Rhodes 1994, 1996)
ØCÍL BRITSKÉ VLÁDY: (1) snížit státní výdaje (kromě zbrojení) snížením rozsahu státem vlastněného
průmyslu a snížením počtu zaměstnanců ve veřejné správě a (2) poskytnout větší prostor trhu a
občanskému sektoru při poskytování služeb
ØPROCESY, KE KTERÝM DOŠLO: (1) privatizace a omezení rozsahu a forem veřejných intervencí, (2)
ztráta funkcí národních a lokálních vládních úřadů (alternativní systémy zajišťované nevládními
organizacemi), (3) ztráta funkcí britské vlády vůči institucím EU (důsledek omezení vlastní
suverenity, sektoralizace tvorby politiky v důsledku vzniku transnárodních politických sítí,
posílení odpovědnosti nejnižší úrovně vlády, (4) omezení rozhodovací volnosti úředníků v důsledku
zavádění technik NPM
ØVÝSLEDEK: omezení centrální administrativy vykonávat politickou kontrolu/řídit celý systém v
důsledku: (1) fragmentace a vzájemné překrývání poskytovaných služeb, které lze obtížně koordinovat
vládou a snižování jejich efektivity, (2) hrozba eroze odpovědnosti v důsledku vzniku nových
institucí a trans-národních sítí, které vedli k větší komplexnosti procesu tvorby politiky, (3)
deformování a utajování některých informací mezi vládními organizacemi v důsledku zavádění NPM
R.A.W. Rhodes - Bennett Institute for Public Policy
2) Zavádění nových modelů veřejné administrativy nahrazujících tradiční veřejnou administrativu:
„New Public management“ (Hood
1991): (1)
decentralizace rozhodování, (2) agenturizace, (3) specializace a marketizace poskytovaných služeb,
(4) využívání metod managementu soukromého sektoru (zejména kontrola a hodnocení vstupů, výkonu a
výstupů) a (5) sítě aktérů utvářené na národní a lokální úrovni, do kterých jsou zapojeni (6)
zplnomocnění občané
„Public governance“ (Osborne, 2006, 2010): větší spektrum vzájemně kooperujících aktérů
podílejících se na tvorbě a realizaci veřejných politik z různých společenských sektorů a
pohybujících se na různých úrovních politiky - (1) recentralizace a mezivládní kooperace (ve snaze
integrovat agendy, řízení, koordinaci a poskytované služby a posílit jejich kontrolu s důrazem na
jejich efektivnost a odpovědnost), (2) reflexivní a participaci občanů umožňující vláda a veřejná
administrativa (protože státní aparát by měl být zodpovědný, demokratický, modernizovaný a
profesionalizovaný, a měl by reflektovat potřeby a přání občanů, kterým je umožněno politicky
participovat)
New Public Management Interrelationships: Results-Based Accountability,... | Download Scientific
Diagram Christopher HOOD | University of Oxford, Oxford | OX | Department of Politics and
International Relations | Research profile Stephen Osborne Headshot
Schéma 1: Governance jako nový model veřejné administrativy: klíčové principy nového veřejného
managementu
The Position of Public Administration on Good Governance: (Functions of Government Institution on
Governance Context-Somaliland) - Horn Diplomat
3) Zajištění demokratického fungování vlády a veřejné administrativy v rozvojových zemích: „Dobré
vládnutí“ (World Bank 1989; Leftwich 1993)
ØTvorba normativních modelů sociálního, politického a administrativního vládnutí (WB, OSN, IMF,
OECD, EK) po vzoru dobře fungujících liberálně demokratických společností západního světa ke
srovnání s pesimisticky se vyvíjejícími rozvojovými zeměmi, ve kterých je ohrožena demokracie
(Leftwich, 1993; Rhodes, 1997)
ØDobře vládnoucí státy:
1) dobře řídí ekonomiku,
2) mají kvalitní regulační aparát,
3) dodržují zákony a
4) dávají minimální prostor pro korupční jednání (IMF, 2017)
Schéma 2: Governance jako (demokratické) dobré vládnutí státu: charakteristiky dobrého vládnutí
jako synonyma managementu rozvoje podle Světové banky
4) Mezinárodní řád ovlivňovaný nadnárodními, národními, a regionálními a lokálními institucemi:
“Globální vládnutí“ (Rosenau, Szempiel, 1992; Rosenau, 1995),
“Multi-úrovňové vládnutí (Marks 1993)
ØZpůsob tvorby politiky založený na vyjednávání mezi provázanými vládami a státními a nestátními
organizacemi na několika teritoriálních úrovních (nadnárodní, národní, regionální a lokální)
Global Governance: Human Rights and Environmental Governance Towards a comprehensive understanding
of Multi-Level Governance Public Sector Revenues and Expenditures – Decentralization Net
ØJde o reakci na potřebu nově kooperovat s nestátními organizacemi při poskytování veřejných služeb
v situaci rozptýlené moci v Evropské unii směrem nahoru i dolů na devolvovaná regionální uskupení
(Rhodes, 1994)
5) Uspořádání a systém/rámec řízení veřejných, polo-veřejných i soukromých velkých organizací:
“Korporátní vládnutí“ (Hodges et al 1996)
q
qReakce na snahu zamezit finančním skandálům velkých soukromých korporací a podvodům a nedostatkům
v řízení ministerstev
q
qSnaha vytvořit „rámec“, „systém“ sledující procesy rozhodování a výkon aktérů uvnitř korporací k
usměrnění jejich chování
ØVe veřejném sektoru je (1) zkoumán vztah principála (tvůrce politiky) a agenta (správců
státních organizací a manažerů realizujících politiky) (Cornforth, 2003) a (2) zajišťováno právní
prostředí korporací vládou (Keasey et al, 2005)
ØV soukromém sektoru centrem zájmu nadesignování vnitřních a vnějších
struktur odpovědností, které by měly vést k lepšímu manažerskému výkonu a tím k uspokojení
akcionářů a investorů (Hughes, 2010)
q
Corporate Governance
Schéma 3: Governance jako principy vhodného řízení korporací: princip otevřenosti, integrity
a odpovědnosti utvářející rámec řízení korporací
6) Interakce politických a společenských aktérů ze sektoru trhu a občanské společnosti:
“Socio-politické vládnutí“ (Kooiman, 1992, 1993, 1999, 2003)
qSnaha prostřednictvím „modelu“ popsat a vysvětlit změny ve způsobech interakcí využívaných při
vládnutí mezi různými společenskými aktéry, kteří řeší velká témata a problémy
současných společností
qZkoumá nové formy interakcí [„forms of governing”], ke kterým dochází mezi vládou a společností,
konkrétně pak mezi:
1)jednotlivými politickými a společenskými aktéry,
2)organizacemi (ve kterých se tito aktéři vyskytují),
3)normami (které ovlivňují tyto aktéry a organizace) a
4)jejich prostředím (které se vyznačuje diverzitou, dynamikou a komplexností)
Kooiman Identifikoval různé „formy“ interakcí, které se liší mezi jednotlivými „úrovněmi“
společnosti, i mezi jednotlivými “společenskými sektory“:
„společná regulace“, „společné řízení“, „společná produkce“, a „spolupráce veřejného a soukromého
sektoru“
q
Theorizing Governability – The Interactive Governance Perspective | SpringerLink
Schéma 4: Governance jako sociálně-politické vládnutí, resp. interakce mezi politickými
a společenskými aktéry: výsledné způsoby/formy interakcí
RÁMEC VÍCENÁSOBNÉHO VLÁDNUTÍ (Hupe a Hill 2006)
q
qZachycuje tři druhy vládnutí, které může praktikovat kterýkoliv aktér politického procesu a
umožňuje přitom zodpovědět otázku „Kdo jedná (aktéři), kde (administrativní vrstvy), co dělá
(soubory aktivit), v jakém rozsahu (situace jednání a měřítka jednání) a jak (řemeslná zručnost)?“
qJe zkonstruován prostřednictvím dvou dimenzí:
1)ŠKÁLY JEDNÁNÍ - na
úrovni
a) politicko-administrativního „SYSTÉMU“,
b) implementující „ORGANIZACE“ zabezpečující institucionální vztahy a
c) „JEDNOTLIVCE“ na liniové úrovni, a
2)DIMENZE JEDNÁNÍ - týkají
se
a) „ÚSTAVNÍHO VLÁDNUTÍ“, které se zaměřuje na procesy související s navrhováním systému politiky a
jejích institucí na národní a místní úrovni, na udržování systému a na navrhování místních
implementačních politik,
b) „ŘÍDÍCÍHO VLÁDNUTÍ“, které spočívá v navrhování legislativy a zákonných předpisů, vytváření
politických rámců a navrhování a udržování implementačních trajektorií/drah, a
c) „PROVOZNÍHO VLÁDNUTÍ“, které se týká řízení politických a mezi-organizačních vztahů a vnějších a
vnitřních vztahů
Pieter Hupe - Public Governance Institute Hill, Michael
Je významný pro zkoumání implementace veřejné politiky, protože umožňuje zachytit/uchopit:
1)ohniska [focus] řady činností tzv. „provozního vládnutí“ zaměřených na realizaci daných cílů, a
2)místa [locus], úrovně jednání, které se týká škály jednání organizací nebo jednotlivců, kteří
obvykle reprezentují svět implementačních organizací na liniové úrovni
CHARAKTERISTIKY KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ VE VP
l Exekutiva/Členové vlády l Legislativa/Zákonodárci l Byrokraté a Linioví Byrokraté l Zájmové
Skupiny l Individuální občané l Politické Strany l Výzkumné Organizace l
Podvlády, sítě a komunity (včetně Médií)
·SUPLEMENT: NÁSTROJE VE VP
l Programové dokumenty l Právo a veřejná správa l Ekonomické nástroje l Veřejné sociální služby l
Mocenské nástroje l Informační a komunikační nástroje
Free Icon | Structure
1) AKTÉŘI
Jde o jedince či kolektivní subjekty zapojené do veřejně politického procesu:
nmohou jej iniciovat, ovlivnit jeho průběh a výsledek
ncharakterizují je jejich:
Øpreference (mohou se měnit přesvědčováním),
Øzpůsoby rozumění problému, na jehož řešení se podílejí (mohou se měnit učením se),
Øzdroje, kterými disponují.
njejich jednání je motivováno jejich vlastními zájmy (Scharpf 1997)
国际招聘政策：四种全球人员配置方法|可行的- 威廉希尔平负赔都降低 Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button
vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
OFICIÁLNÍ VS. NEOFICIÁLNÍ AKTÉŘI (Birkland 2020)
1) OFICIÁLNÍ AKTÉŘI
n= představitelé zákonodárné, výkonné a soudní moci
n= účastníci procesu politiky, kteří mají zákonnou pravomoc vyplývající z Ústavy zapojit se do
formulování veřejné politiky
n= jejich zapojení do politického procesu je motivováno resp. nařízeno jejich oficiální pozicí ve
vládní agentuře nebo úřadu
2) NEOFICIÁLNÍ AKTÉŘI
n= individuální občané, zástupci zájmových skupin, příslušníci politických stran, odborníci a
výzkumníci z “Think-tanks” a výzkumných organizací, reportéři z médií, členové podvlád
(sub-governments) a “tematických sítí”
n= účastníci procesu politiky, kteří nezaujímají formální veřejné funkce nebo politické funkce, tj.
nemají ústavně nebo právně vytvořené pobídky nebo mandáty být součástí politického procesu
n= využívají svobod zajišťovaných ústavou jako je svoboda slova, tisku, shromažďování apod. a jsou
tak důležití pro proces tvorby politiky
Mafia People Group Flat Icon vector illustration © ahasoft (#8604915) | Stockfresh
Aktéři (členění podle úrovní)
nGlobální úroveň: WB, WTO, IMF
nNadnárodní úroveň: Evropská unie (Zelené a bílé knihy, Otevřená metoda koordinace…)
nNárodní úroveň: Stát a veřejná správa (vláda, parlament, prezident, soudy, kraje, obce)
n
nMédia
nPodniky
nNeziskové organizace, Církve, Politické strany
nMafie
nNázorové/epistemické komunity, Poradenská centra (think-tanks)
nZájmové skupiny
nOsobnosti: politici, celebrity, veřejní intelektuálové…
Social media Special Flat icon Connection - Free miscellaneous icons Company Meticulous Line icon
Business, charity, company, csr, non, organization, profit icon - Download on Iconfinder Think
Tank: Exploring new issues on bullying/cyberbullying research and intervention / Free University of
Bozen-Bolzano Celebrity - Free signs icons Interest groups png images | PNGEgg
Aktéři (členění podle sektorů)
Pramen: Start a Hovland (2004) “Muckrakers” („hrabitelé bahna“) (Theodore Roosevelt) = investigativní novináři z počátku dvacátého století, jejichž práce odhalila problémy, jako je zkažené jídlo, nebezpečné pracovní podmínky a falešné léky Mezivlání organizace utvářející globální veřejnou politiku (United Nations System, The World Trade Organization aj.) (Knill a Tosun 2020: 45) nNadnárodní organizace mohou uzákonit pravidla, která předjímají zákony a předpisy jejich členských států. K dnešnímu dni existuje pouze jedna mezinárodní organizace, která těmto kritériím odpovídá, a to EU. n nMezivládní organizace nevyžadují od svých členských států, aby se vzdaly jakékoli suverenity; existuje mnoho různých typů tohoto druhu organizací. nSystém OSN je nejobsáhlejší mezivládní organizací, pokud jde o její organizační strukturu i úkoly. nWTO může rovněž ovlivnit obchodní politiku svých členských států. Účinným způsobem, jak toho dosáhnout, je přezkoumat obchodní politiku členských států a mechanismus WTO pro řešení sporů. nJak OSN, tak WTO uvalují omezení na manévrovací prostor domácích aktérů, čímž ovlivňují volby národní politiky. 2) VLIV PROSTŘEDÍ NA CHOVÁNÍ AKTÉRŮ Instituce Jde o regulátory (pravidla, normy) chování aktérů nEXPLICITNÍ (formalizované) ØÚstavně právní systém: Ústava /definující hodnotové základy a základní funkce státu a jeho složek/ + zákony a navazující podzákonné normy ØOrganizační struktura státu, firem, organizací občanského sektoru, médií ØČlenění státní správy na legislativní, exekutivní a soudní složku + doplňky (Ombudsman, nezávislé kontrolní orgány) ØÚzemní členění státu (centrum, kraje, obce, příp. euroregiony, sdružení obcí) ØČlenění státní správy na státní správu a územní samosprávu a zájmovou samosprávu ØČlenění podle funkčně specializovaných státních útvarů státní správy (podle ministerstev) nIMPLICITNÍ (neformalizované): ØEtické a sociální normy ØZvyklosti a očekávání Podoba neformalizovaných institucí může ovlivňovat úspěch nebo selhání veřejných politik (např. zavedení tržních formálních institucí v postkomunistických zemích, kterým neodpovídaly neformální instituce) constitution law color icon vector illustration Stock Vector Image & Art - Alamy Institution - Free education icons Premium Vector | Social norms word concepts banner. community culture rules. infographics with linear icons on green background. isolated creative typography. vector outline color illustration with text Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock 3) VZTAH MEZI AKTÉRY A INSTITUCEMI nZměna předpokládá aktivitu aktérů, kteří narážejí na různá OMEZENÍ: Øna jednání ostatních aktérů Øna vlastnosti institucí, které nezávisí na jejich vůli, ale musí je respektovat. nOrientují své jednání podle SVÝCH HODNOT a sledují přitom své VLASTNÍ ZÁJMY. n nNěkterá institucionální uspořádání jsou příznivější pro efektivní tvorbu politiky než jiná (Stoker 1989, May 1993) Limitation - Free signaling icons Interests Flaticons Lineal Color icon Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Formalizovaní a neformalizovaní aktéři a instituce ve VP Vůdce = ten, kdo má vizi, usiluje o reálnou změnu obsaženou ve vizi a dokáže mobilizovat své následovníky, aby mohli společně tyto změny prosadit (Frič 2008) Političtí vůdci - mají větší prostor pro uplatnění, ale jsou omezeni ústavně vymezenými funkcemi X Názoroví vůdci (podnikatelé, komunitní vůdci, žurnalisté, vzdělavatelé, celebrity) - nepodílejí se na řízení přímo, ale mohou ovlivňovat způsoby, jak lidé vnímají společenské problémy a zvažují možnosti jejich řešení Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock 4) STÁT JAKO INSTITUCE A AKTÉR nStát zabezpečuje klíčové funkce: Ørozvíjí ústavně právní rámec fungování společnosti a dbá, aby byl dodržován ostatními aktéry; Øzajišťuje vnitřní a vnější bezpečnost; Østanovuje institucionální rámec hospodářské činnosti; Øzajišťuje veřejné sociální služby; Øochraňuje životní prostředí. nV posledních desetiletích se postavení státu mění: Øpozvolný přechod od autoritativního státu k regulatornímu státu (Majone 2006): delegování agend na jiné úrovně vládnutí nebo subjekty na trhu nebo v občanském sektoru Ørozšiřuje své funkce o sociální a environmentální aspekty Øněkteré státy přestávají plnit své klíčové funkce, selhávají nebo se rozpadají (zejm. bezpečnost, životní potřeby občanů) State Icons - Free SVG & PNG State Images - Noun Project Services Security icon PNG and SVG Vector Free Download Economic Ultimatearm Lineal Color icon Public Service - Free business and finance icons Environment Detailed Rounded Lineal color icon Regulatory Icon Images – Browse 8,845 Stock Photos, Vectors, and Video | Adobe Stock Bx expand icon - Boxicons | Free icons Failed State, Red Rubber Stamp With Grunge Edges Stock Photo, Picture and Royalty Free Image. Image 57090546. Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Teorie institucionalismu zaměřeného na aktéry Umožňuje navrhovat a uskutečňovat veřejné politiky v podobě politicky průchodných doporučení a/nebo návrhů změn institucí n qVychází z předpokladů, že: Øjednání aktérů je výrazně předurčeno existujícími formalizovanými i neformalizovanými institucemi, které ovlivňují jejich vnímání, preference a dostupné zdroje; Øaktéři činní ve formalizovaných institucích se řídí jejich vnitřními pravidly. „Pravidla a systémy pravidel v každé společnosti nejenom organizují a regulují sociální chování, ale činí jej pochopitelnějším a předpověditelnějším pro ty, kteří tato pravidla znají“ (Burns, Baumgartner, Deville1985) qNEO-PLURALISTICKÁ TEORIE: formalizované instituce mohou ovlivňovat podobu reprezentace zájmů preferencí některých zájmů před jinými, např. dosud slabě reprezentovanými (např. pokud mají komerční organizace větší vliv než soukromé organizace) Games Real Actors Play: Actor-centered Institutionalism In Policy Rese Teorie institucionalismu zaměřeného na aktéry n n n n n Pramen: Scharpf (1997) KONSTELACE: struktura aktérů ve vzájemných politických interakcích s alternativami cílů a způsobů jejich dosahování FORMY INTERAKCE: způsoby jednání aktérů, které vedou k veřejně politické akci (jednostranné jednání, vyjednávání, většinové rozhodnutí, hierarchická koordinace) Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock 5) AKTÉŘI, JEJICH AGENDY A ARÉNY PŮSOBENÍ Arény (arenas , policy venues) = specificky vymezený prostor, v němž jednotliví aktéři vstupují do kooperačních/konsensuálních nebo konkurenčních/konfliktních vztahů TYPOLOGIE ARÉN: ØTradiční: legislativa, exekutiva a aréna politických stran /aktéři, interakce a komunikační vazby jsou zde primárně institucionalizovány/ + aréna veřejnosti, aréna zájmových skupin /nejsou primárně institucionalizované/ a byrokratická aréna (Jordan a Richardson1987) + aréna médií, příp. aréna soudní ØPodle specifik uplatňovaných nástrojů: aréna distributivní, redistributivní a regulativní, konstitutivní, samoregulativní a persuazivní (přesvědčovací) (Lowi 1972; Salisbury1968) Venue Icons - Free SVG & PNG Venue Images - Noun Project venue icon Agendy (agendas) = Formulované, řešené, případně odkládané sociální (veřejné) problémy („BALÍKY PROBLÉMŮ“) + způsob, jak je jim rozuměno a jak o nich komunikují aktéři v příslušných institucionálních rámcích = Oblasti střetu mezi veřejnými a skupinovými zájmy nJsou neustále utvářeny, modifikovány a doplňovány nejrůznějšími specifičtějšími veřejně POLITICKÝMI TÉMATY [„policy issues“] nAKTUÁLNÍ (např. migrace) vs. PERSPEKTIVNÍ (strategické, např. globální oteplování) Př. poskytování veřejných a zdravotních služeb v ČR (převod fakultních nemocnic na a.s., maximální dojezdová doba zdravotní pohotovosti, regulační poplatky, limity přesčasových hodin lékařů, platy zdravotníků, zdanění léků) Úkol Uveďte příklad veřejně politické agendy a jejích témat Task Prosymbols Lineal Color icon Teorie aktérů generujících agendu v arénách (model A-A-A) n nTeorie propojující a dynamizující politické ARÉNY, politické AKTÉRY a politické AGENDY nAktéři aktivní ve vzájemných interakcích uvnitř arén navazují kontakty a udržují vazby s aktéry jiných arén à vznik různých komunikačních toků nAktéři nastolují a otevírají témata politické agendy, ale také předkládají náměty na jejich řešení Øpráh vstupu artikulovaného problému do politické agendy je dán aktivizací dostatečného potenciálu dostatečně vlivných aktérů Garbage can model - Wikipedia Teorie advokačních koalic [Advocacy Coalition Framework] (Sabatier, Jenkins-Smith 1993; Sabatier, Weible 2007) „Zásadním tmelem politiky jsou sdílená přesvědčení.“ (Sabatier in McCool 1995, s. 351) qAby aktéři zvýšili šance na úspěch, vyhledávají spojence s podobným základním přesvědčením /politická orientace a/nebo cíle politik a způsob jejich dosahování/, začínají s nimi koordinovat své jednání a formují tak veřejně politické komunity („ADVOKAČNÍ KOALICE“). ØAktéři využívají dostupné zdroje (začlenění tvůrců politik do koalice nebo přístup k nim, veřejná podpora, informace a poznatky) a sociální i finanční kapitál a uplatňují je tam, kde lze očekávat úspěšné prosazení jejich cílů (např. volby, referenda, veřejná správa, soudy, legislativní proces aj.) (Novotný 2010) qAdvokační koalice sdílejí „základní přesvědčení“ o dané veřejné politice [„policy core beliefs“]. (Sabatier, Hunter, McLaughlin 1987; Sabatier, Jenkins 1999) q qAdvokační koalice spolu „zápasí“ o prosazení svého pojetí veřejné politiky: Øindoktrinace i lobbing se mohou stát zbraněmi v soupeření advokačních koalic o ovládnutí veřejného sektoru (Sabatier, Jenkins 1999) q qTeorie předpokládá „učení se“ v rámci koalice a mezi koaličními spojenci a protivníky - s případnou změnou veřejných politik, zpravidla v delším (cca desetiletém) časovém horizontu Příklad využití teorie advokačních koalic - přístup k zavedení/nezavedení druhého důchodového pilíře v ČR §(dominantní) koalice pro zavedení druhého pilíře důchodového systému tvořená koaličními stranami utvářejícími vládní exekutivu (ODS, TOP09, VV) a jejich přístup k aktérům disponujícím informačními zdroji (MPSV, MF, poradní orgány vlády) X §koalice proti zavedení druhého pilíře (ČSSD, KSČM, os Centrum pro sociálně tržní ekonomiku a otevřenou demokracii, ČMKOS) Charakteristiky klíčových aktérů ve veřejné politice (členění podle prostředí, ve kterém se pohybují) l lStreet-level byrokraté Pramen: Howlett a Ramesh (1995) Bureaucracy Icon - Download in Colored Outline Style Senators, lawmaker, legislator, politician, podium, conference, senate member icon - Download on Iconfinder Group, people, public, voters icon - Download on Iconfinder Political party - Free people icons School - Free buildings icons Church - Culture, Religion & Festivals Icons Community Volunteering Organization Business Voluntary association, icon friendship, Community, Volunteering, Organization png | PNGWing People, volunteer, community, trade, union, protest icon - Download on Iconfinder Research center Coloring Lineal icon services-icon-social-media-marketing - Maker Faire NoVa Aktéři pověření řízením státu/státní správy (exekutiva, výkonná moc) Obvykle jde o ČLENY VLÁDY (premiér/kancléř, ministři) Jsou klíčovými hráči v subsystému politiky, kteří mají: vústavní autoritu s cílem vládnout zemi vvelké rozhodovací pravomoci vk dispozici byrokracii k získání rad a doporučení a k prosazování svých preferencí vklíčové zdroje (informace, kontrolu nad finančními zdroji, přístup k masmédiím) Management icon PNG and SVG Vector Free Download Aktéři oprávnění vydávat zákony (legislativa, zákonodárná moc) Obvykle jde ČLENY PARLAMENTU (poslanci, senátoři) Mají omezenou roli v politickém procesu vudržují vládu zodpovědnou vůči veřejnosti vnavrhují a přijímají zákony vvyjadřují se při schvalování rozpočtů vupozorňují na důležité sociální problémy, diskutují je vvyžadují změny v oblasti implementace politik Ê –nemusí rozumět problémům nebo jejich řešení –mohou mít malou politickou podporu Parliament - Free communications icons Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Státní úředníci (BYROKRATÉ) Jsou klíčovými aktéry v mnoha politických subsystémech: njsou asistenty členů vlády njsou specialisty v oblasti vládních regulačních aktivit (mají dlouhodobé zkušenosti s návrhy a s řešením sociálních problémů, politických otázek) njsou součástí byrokratických organizací hájících své vlastní zájmy, perspektivy a ustálené procedury nmají rozsáhlé zdroje (materiální, technologické/ dovednosti a zkušenosti, informační/zákony, přístupu k informacím) Bureaucrat, businessman, civil servant icon - Download on Iconfinder Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Street-level byrokraté nmají přímý vliv na způsob realizace nástrojů VP na regionální a lokální úrovni a mohou rovněž ovlivňovat design a podmínky jejich poskytování n= všichni pracovníci státních organizací na liniové úrovni, kteří jsou v přímém kontaktu s občany a pro výkon své práce využívají nezávislý úsudek/diskreci (učitelé, policisté, soudci, právníci, zdravotníci aj. státní zaměstnanci) (Lipsky 1980; Vinzant a Crothers 1998; Maynard-Moody a Musheno 2003 aj.) npři své práci jsou vystaveni náročným pracovním podmínkám (Lipsky, 1980; 27−8): Ønepřiměřené zdroje, Ørostoucí poptávka po nabízených službách, Ønejednoznačné, vágní či konfliktní cíle (organizace a politiky), Øobtížně či zcela neměřitelný výkon, Ønedobrovolní klienti. Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Zájmové skupiny njsou klíčovými aktéry, kteří vyvíjejí tlak na tvůrce politik beze snahy obsadit jejich místo (Novák 1990) třemi možnými způsoby: Økontakty s členy vlády, zákonodárci (lobbing) Øprosazování zájmů prostřednictvím soudních rozhodnutí (přímá účast na soudních řízeních, pomoc účastníkům) Ødemonstrace, protesty, mediální apely (média, reklamy, vlastní vydavatelské aktivity) (Roskin, Cord, Medeiros a Jones 2001) nmají rozsáhlé, pro politiky a byrokraty nepostradatelné zdroje (informační/aktuální informace, politické /hlasování, financování kampaní politických stran, organizační/větší organizace mají větší vliv) Social icon Interest icon Knowledge Management icon png download - 1162*1162 - Free Transparent Social Icon png Download. - CleanPNG / KissPNG Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock ZÁJMOVÉ SKUPINY (Birkland 2020) n= souhrn lidí nebo organizací, které se spojují, aby dosáhli žádoucích politických výsledků u vlády a ve společnosti n= existují různé způsoby organizace těchto skupin podle typů zájmů (veřejné/soukromé, institucionální, ekonomické ad.) “Vrcholová sdružení” / “vrcholové organizace” [peak associations/peak organizations] = největší a nejvlivnější skupiny v oblasti politiky, které obvykle vedou další podobně smýšlející skupiny v zástupných koalicích (např. “Americká lékařská asociace”, “Národní střelecká organizace” “Institucionální zájmová skupina” = obvykle formálně neustavená zájmová skupina, jejíž členové jsou součástí stejné instituce nebo organizace, která je protikladem “členské zájmové skupiny” (např. studenti vysoké školy) “Ekonomické/soukromé zájmové skupiny” = skupiny vytvořené k prosazování a obraně ekonomických zájmů svých členů (např. průmyslové asociace) “Veřejné zájmové skupiny” = skupiny vytvořené za účelem prosazování toho, co jeho členové považují za širší veřejný zájem n n“Venue shopping” (Frank Baumgartner a Bryan Jones) = popis toho, jak si skupiny vybírají, kterou pobočku nebo agenturu vlády chtějí lobovat nebo přesvědčovat s tím, že jde o místo, kde se domnívají, že jejich obavy budou vyslyšeny s pochopením n “Astroturfní (simulovaná nebo uměle vytvořená) skupina” = zájmová skupina, která se zdá být vytvořena zainteresovanými občany, ale ve skutečnosti je sponzorována větší zájmovou skupinou, jako je korporace nebo odbory n “Sociální hnutí” = rozsáhlé úsilí velké skupiny lidí prosazující zásadní změny ve veřejné politice a v postojích (např. hnutí za občanská práva, hnutí za práva žen) Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Typy zájmových skupiny nZájmové X Nátlakové s. (ekonomické zájmy X prosazující ideologii) nSledující vlastní X obecný zájem (profesní komory X ekologická hnutí) nAktivní X Kategorické s. (trval působící X osoby se společnou charakteristikou) nSdružené ZS (ekonomické zájmy/HK, odbory, OS) nNesdružené ZS (na politice nezávislé, artikulace vlastních zájmů/etnické, náboženské, třídní skupiny) nInstitucionální ZS (ideologické skupiny, důstojnické kliky vůči byrokracii, exekutivě, legislativě, armádě, církvi) nAnomické ZS (vzpurné, demonstrativní) Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock policy-network - Snow Leopard Trust MODELY VZTAHŮ MEZI STÁTEM A ZÁJMOVÝMI SKUPINAMI q qPLURALISTICKÝ MODEL (UK, FR, ESP, IT) Øvíce rivalitních ZS v politickém systému bez monopolu na prosazení individuálních zájmů, nestálá konstelace politických zájmů Øzměna vlády může vést k výměně ZS qKORPORATIVNÍ MODEL (silně AUT, SW, NOR, SW, slabě BEL, DK, IRL, FIN, GER, NTH) Øúzká spolupráce mezi ZS a státem, nejčastěji tripartitní struktura (formalizovaná, centralizovaná struktura, autonomní a nezávislé rozhodovací procesy) Ødominuje konsenzus, právo veta pro všechny účastníky Ønejasné hranice mezi veřejnými a soukromými věcmi qPOLITICKÉ SÍTĚ Østát dominuje, očekává podporu ZS (využívá jejich profesionálních služeb, odborných expertíz) ØZS mohou ovlivňovat obsah agend a rozhodnutí politiků Individuální občané q n= mohou se účastnit tvorby politiky pokud se jednotlivci nebo skupiny občanů “zmobilizují” na základě své motivace jednat, která může mít podobu lobování, protestu nebo jakékoli jiné formy vyjádření v reakci na nějaké téma nebo problém (Birkland 2020: 167) n “Lobbing” je organizovaný a probíhající proces přesvědčování zákonodárných nebo výkonných složek, aby přijaly zásady, které podporují zájmy jednotlivce nebo skupiny nJako VOLIČI mají individuální občané omezenou schopnost ovlivnit volby Voting - Free people icons Citizen - Free people icons Politické strany q POLITICKÉ STRANY qmají nepřímý vliv na veřejně politické procesy (více stran ovlivňuje politiku) qpůvodně vznikly ze zájmových skupin = trvalé organizace, které: Øpřežívají svého vůdce, Ødisponují lokálními strukturami, Øchtějí dosáhnout a vykonávat moc podporou občanů ve jménu určité ideologie nebo programu Øprosazované demokratickými nebo nedemokratickými způsoby (svobodné volby X revoluce, teror, zfalšované volby) political party Icon - Free PNG & SVG 213048 - Noun Project Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock Výzkumné organizace VÝZKUMNÍCI Z UNIVERZIT nněkteří mají spíše teoretické a filozofické zájmy o veřejné problémy PORADENSKÁ CENTRA [think-tanks] n= nezávislé výzkumné organizace, někdy ideologicky neutrální, ale často ztotožňované s konkrétní politickou perspektivou nanalyzují veřejné politiky a na základě kritického hodnocení účinnosti postupů státních organizací se podílejí na procesu tvorby a realizace veřejných politik njde o pružné síťové struktury na pomezí výzkumu, vzdělávání, politiky a nevládního sektoru, nezávislé na státu njsou financovány z více externích zdrojů (vlády a státní instituce, mezinárodní organizace, soukromé nadace a společnosti, jednotlivci) l EU: European Council on Foreign Relations, United Nations University (při OSN) l ČR: Centrum pro ekonomiku a politiku, Centrum pro studium demokracie a kultury, Ekologický institut Veronica, Liberální institut, Občanský institut l USA: Brooking Institution, the American Enterprise Institute, the Urban institute l UK: the Policy Studies Institute, the National Institute fo Economic and Social Research Building, chemistry, institute, laboratory, physics, science icon - Download on Iconfinder social scientists worker color icon vector illustration Stock Vector Image & Art - Alamy Think Tank: Exploring new issues on bullying/cyberbullying research and intervention / Free University of Bozen-Bolzano Podvlády, sítě a komunity n n„Podvlády“ [sub-government] = síť nebo subsystém politik, který se nejvíce podílí na vytváření politiky v určité doméně n“Železný trojúhelník” = konkrétní styl sub-vlády, ve kterém existují vzájemně se posilující vztahy mezi regulovaným zájmem, agenturou pověřenou regulací a podvýborem Kongresu pověřeným tvorbou politiky v dané problematice (tento koncept v současnosti ustoupil sofistikovanějším subvládním konceptům, jako jsou sítě problémů “issue networks”) n“Politická síť/politický subsystém” [policy network/policy subsystem] = jiný termín pro síť problémů [„issue network“]. n“Politická komunita” = skupina aktérů – jako jsou zájmové skupiny, vládní agentury, média a volení úředníci – kteří se aktivně podílejí na tvorbě politiky v určité oblasti (je považována za otevřenější a dynamičtější než železný trojúhelník nebo sub-vláda) n“Tematická síť” [issue network] (Hugo Heclo) = termín, který popisuje vztahy mezi různými aktéry a zájmy ke konkrétnímu politickému tématu, který představuje otevřenější systém tvorby politik, který obsahuje více aktérů a vztahů než starší koncept železného trojúhelníku n“Politický režim” [policy regime] = systém politik určených k dosažení širších politických cílů, jako je vnitřní bezpečnost; politické režimy mohou být více či méně koherentní, pokud jde o cíle a strukturu politik a účastníků procesu n“Politická oblast” [policy domain] = věcná oblast politiky, v níž účastníci při tvorbě politiky soutěží a činí kompromisy (např. oblast politiky životního prostředí nebo oblast politiky zdravotní péče) n“Logrolling” = Legislativní praxe obchodování se závazky formou hlasování (obvykle návrhu předpisů) pro členy preferované politiky SUPPLEMENT: Nástroje VP 1/ Programové dokumenty qVize (např. Čistá planeta pro všechny) qStrategie (např. Strategie EU pro udržitelný rozvoj) qKoncepce (např. Bílé knihy EK) qProgramy (např. Programové prohlášení vlády) qPlány (např. Plán digitálního vzdělávání EU) qDoktríny (např. Sociální doktrína ČR) qCestovní mapy [road maps] Ønapř. pro potřeby implementování a monitorování politiky – RoadMapforPolicyandAdvocacyInterventions.pdf ØNapř. pro zdokonalování fungování státu a poskytovaných veřejných politik - StateLeadership.pdf V ČR jde o různě pojmenované tzv. strategické a prováděcí dokumenty Pramen: MMR (2017), Typologie-strategickych-a-provadecich-dokumentu Databáze v ČR: Databáze strategií 2/ Právo a veřejná správa qPRÁVO: ØLisabonská smlouva /reformující instituce EU a její fungování/, Ústava, zákony, podzákonné normy… ØLegislativní tvorba nástrojem přizpůsobování právního systému společenskému vývoji. qVEŘEJNÁ SPRÁVA: ØSTÁTNÍ SPRÁVA ØSAMOSPRÁVA: vúzemní a zájmová samospráva Øspojený model veřejné správy (Česká republika): stát přenáší část výkonu státní správy na územní samosprávné celky a uhrazuje jim náklady s tímto výkonem spojené Øoddělený model veřejné správy (Francie) Law - Free ui icons Master in Public Administration (Thesis) - Manuel L. Quezon University Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock ÚSTAVY A ÚSTAVNÍ SOUDY n ÚSTAVA je základní institucí v politickém systému, soubor základních principů a formálních pravidel, podle kterých se řídí stát nFLEXIBILNÍ ÚSTAVY lze měnit pravidelnou většinou v zákonodárném sboru (např. Nový Zéland a Spojené království) x nRIGIDNÍ ÚSTAVY a jakékoli změny musí schválit nadpoloviční většina (např. Austrálie, Kanada a Spojené státy americké) Ústavy definují nejzákladnější principy vlády v politickém systému. Často jsou chráněny zvláštními soudy prostřednictvím abstraktního soudního přezkumu, konkrétního soudního přezkumu a ústavní stížnosti. Constitution Icons - Free SVG & PNG Constitution Images ... DĚLBA MOCI n= “Horizontální dělba moci” se týká tří ‚klasických‘ složek vlády: VÝKONNÉ, ZÁKONODÁRNÉ a SOUDNÍ. n= V některých zemích je horizontální dělba moci doplněna “vertikální dělbou moci”, kdy jsou za rozhodování zodpovědné RŮZNÉ ÚROVNĚ VLÁDY Figure 1: Stylized institutional setup of a polity Source: Knill and Tosun (2020) Limited Government - The DNA Strands of our U.S. Constitution VOLEBNÍ INSTITUCE A STRANICKÉ SYSTÉMY VOLEBNÍ SYSTÉMY určují, jak se hlasy přeměňují na místa v zákonodárných shromážděních, která lze obecně rozdělit do dvou kategorií: ØVĚTŠINOVÉ SYSTÉMY = jednomandátové volební obvody ØSYSTÉMY POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ = vícemandátové volební obvody Volební systémy mají dopad na STRANICKÉ SYSTÉMY, která mají dopad na tvorbu politiky a lze je podle toho kategorizovat: ØSYSTÉMY DOMINANTNÍCH STRAN (50%+) ØSYSTÉMY DVOU STRAN (á 35-45%) ØSYSTÉMY VÍCE STRAN (+-5) ØBIPOLÁRNÍ SYSTÉMY (dvoustanický+vícestranický) Online Voting RGB Color Icon. Electronic Polls. Election System. E-voting. Balloting. Participation In Democratic Process. Collective Decision. Polling Websites. Isolated Vector Illustration Royalty Free SVG, Cliparts, Vectors, and Stock Illustration ... 3/ Ekonomické nástroje qPŘÍJMY státu a veřejnoprávních korporací: l daně l uživatelské poplatky, pokuty l příjmy z vlastní hospodářské činnosti qVÝDAJE státu a veřejnoprávních korporací: Øveřejné rozpočty: l státní rozpočet l dotace, granty, příspěvky, půjčky, povolenky, kupony qZMĚNY FOREM VLASTNICTVÍ: privatizace, znárodnění qFISKÁLNÍ (ROZPOČTOVÁ) POLITIKA: ovlivňování ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní: l expanzivní/vyšší výdaje a nižší daně l restriktivní/ nižší výdaje než daně l neutrální/vyrovnaný rozpočet qMONETÁRNÍ (MĚNOVÁ) POLITIKA: ovlivňování míry inflace centrální bankou k udržení stabilní měny: l expanzivní/ pokles úroků-růst nabídky peněz l restriktivní Economics - Free business and finance icons 4/ Veřejné sociální služby Služby, poskytované, zajišťované nebo zprostředkované veřejným (příp. smíšeným) sektorem v oblastech: q qVzdělávání qZdravotní péče qSociální zabezpečení qZaměstnanost qLidská práva qKultura qTělovýchova a sport qVeřejná doprava qBezpečnost qRodina qMigrace qInformace a komunikace Public Service - Free business and finance icons Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock 5/ Mocenské nástroje Dodržování zákonů sledují a vymáhají k tomu určené orgány státní správy: státní zastupitelství, policie, celní správa, finanční úřady, soudy, vězeňská služba, armáda Army, military, militia, security, soldier icon - 6/ Informační a komunikační nástroje Informace sama o sobě je bezbranná. Moc jí vdechuje až komunikace. indoktrinace: podávání neúplných nebo zkreslených informací bez možnosti diskuze nebo kritiky (Hitlerjugend, Marxismus-Leninismus, převýchova Ujgurů v Číně) qPropaganda: rozšiřování (často oslavných či očerňujících) informací k vyvolání postojů nebo jednání mas ovládanou skupinou (často investicemi do propagandistických médií) (KLDR, Rusko, Čína, Irán) qLobbing: prosazování specifických skupinových či veřejných zájmů (např. jmenování do funkce, změna zákona, soudní rozhodnutí, finance na volební kampaně) marketing: zjišťování a uspokojování potřeb, vývoje (např. výkonnost ekonomiky, demografický vývoj, informace o odvětví, o legislativních omezeních) útvary vztahů s veřejností osvětové kampaně apolitické vzdělávání (např. školami pro výchovu ideologických kádrů – Vysoká škola politická při ÚV KSČ, VUML) veřejná rozprava (např. o občanských iniciativách, o plánované výstavbě) Veřejné politiky Hospodářské politiky l Měnová politika l Fiskální politika l Průmyslová politika l Zemědělská politika l Surovinová politika l Politika rekonstrukce státu Sociální politiky l Politika sociálního zabezpečení l Politika boje s chudobou a sociálním vyloučením l Rodinná politika l Politika zaměstnanosti l Bytová politika Politiky rozvoje člověka l Populační politika l Vzdělávací politika l Zdravotní politika l Kulturní politik l Politika tělovýchovy a sportu l Politika lidských práva a svobod l Politika rovných příležitostí Infrastrukturní politiky l Politika správy země l Dopravní politika l Energetická politika l Politika výzkumu, vývoje a inovací l Telekomunikační politika l Mediální politika l Politika životního prostředí Zahraniční, bezpečnostní a lidskoprávní politiky l Zahraniční politika l Politika uplatnění země v EU l Politika obrany země l Politika vnitřní bezpečnosti l Migrační politika
J
Politický subsystém
•Celek - společenský systém složený ze subsystémů (kulturní právní, ekonomický a politický).
•Politický subsystém zahrnuje mezinárodní, národní a společenské aktéry a instituce působící přímo
nebo nepřímo v politické oblasti.
•Koncept je založen na pozorování zájmových/nátlakových skupin, parlamentních výborů a vládních
agentur v USA (železný trojúhelník), které se střetávají a spolupracují v řešení legislativních a
regulativních opatřeních.
•Vznik politické sítě.
Policy design/design veřejných politik
•Koordinační úsilí (identifikace problémů, formulace cílů, návrh variant, výběr optimální varianty,
implementace)
•Vynalézání řešení
•Kolektivní aktéři
•Stát, trh, občanský sektor
•Reflexivita, zpětná vazba, sebekorigující systémy
•Příklady: G.I.Bill, EEO, Right to Buy
•Nevyhovující postupy (pokus/omyl, ad/hoc, politický trik)
•
Policy design v praxi
•Tradiční způsoby řešení jsou stále méně účinné
•Tržně orientované reformy
•New public management
•Governance: ovládání systémů a procesů (ne lidí a jeich rodin).
•Strategie, inovace a kreativita (inovation labs, policy hubs,experimental labs, community
planing).
•Zapojení klientů a uživatelů do procesu designu
•Nové typy intervencí založených na efektivitě a snadné implementaci (např. reforma psychiatrické
péče).
•
Politicko ekonomický kontext METAINSTITUCE
•Kapitalismus: Tržně orientovaná ekonomika a zároveň systém produkce a směny. Výrobní
prostředky/kapitál jsou soustředěny v rukou relativně malého zlomku populace. Soukromé vlastnictví
výrobních prostředků.
•Liberalismus: uznání přednostního postavení jednotlivce ve společnosti. Jedinci jsou přiznána
nezcizitelná práva, včetně práva na vlastnictví a možnosti uzavírat soukromé smlouvy. Stát má
reziduální postavení.
•Demokracie: systém politického rozhodování zahrnující strukturovaný každodenní kontroly státu
prostřednictvím pravidelně volených orgánů. Vláda je odpovědná parlamentu na základě výsledků
voleb.
Politicko ekonomické struktury a veřejná politika
•Organizované společenské skupiny vystupují jako aktéři veřejné politiky a soutěží s jinými aktéry.
•Mnohonásobná závislost ve vztahu aktérů a státu i aktérů mezi sebou. Problém politické autonomie a
politické kapacity, rozsáhlá autonomie může snižovat kapacitu politiky řešit společenské problémy.
„Embedded autonomy“.
•Silní organizovaní aktéři mohou efektivněji vyjednávat, aniž by museli klást nerealistické
požadavky v zájmu vlastní existence.
•
Aktéři VP
•Volení političtí představitelé
•Úředníci/byrokracie
•Politické strany
•Nátlakové skupiny
•Think tanky a výzkumné organizace
•Masové sdělovací prostředky
•Akademičtí experti a konzultanti
•
Nástroje veřejné politiky
•Politický design je těsně asociován s nástroji VP.
•Identifikace nástrojů vzhledem k cílům VP, vlastním přednostem a omezením, kulturním podmínkám a
organizačnímu prostředí.
•Decentralizace, deregulace, privatizace, tržní segmentace, globalizace, nové informační
technologie.
•Nutnost kombinace nástrojů VP (policy packages, policy mix, portfolio).
•Delegace politických kompetencí na experty: zdroj konfuzí mezi aktéry.
•Expertiza vs. vyjednávání mezi aktéry.
•
Implementace nástrojů VP
•Definice nástrojů VP: metody, jejichž prostřednictvím vlády usilují o dosažení politických cílů.
•Mezinárodní organizace (EU, ILO, OSN)
•Národní vláda a její agentury (kompetenční zákon)
•Kraje
•Statutární města (a jejich městské části)
•Obce (obce 3. stupně)
Typy nástrojů VP (1)
•Dotace
•Garance (půček)
•Smluvní kontrakty
•Granty
•Ekonomické regulace
•Sociální služby
•Pojištění (např. zdravotní a důchodové)
•Daně (a daňová osvobození)
•Vouchery
•
Typy nástrojů VP (2)
•Povaha aktivit (přímá finanční podpora, poskytování zboží a služeb, právní ochrana, restrikce a
sankce)
•Struktura poskytování služeb (delivery service) přímá (vláda a její agentury) a nepřímá (NGOs)
•Stupeň centralizace služeb (např. MPSV – ÚP ČR – KRP ÚP – KOP ÚP).
•Stupeň (automatické) nárokovosti (např. příspěvek na bydlení) nebo způsobilosti k čerpání
•
•
•
Typy nástrojů VP (3)
•
•
•Legislativní a právní nástroje (zákony, vyhlášky, úřední nařízení, soudní praxe)
•Přímá podpora dodávkou služeb nebo zboží
•Finance (finanční transfery, vládní granty, kontrakty, kompenzace a refundace nákladů, operace na
finančním trhu)
•Daně
•Ekonomická opatření (daně, přímé podpory např. v zemědělství)
•Přesvědčování (kampaně, bonusy, incentivy, poskytování licencí, mediace)
•Politická agenda
•Jde o soubory problémů, porozumění příčinám, symboly, řešení a další prvky, které jsou centrem
zájmu veřejnosti a vládních úředníků (Birkland 2007)
•Obsahují formulované, řešené, případně odkládané soubory sociálních problémů a způsob, jak je jim
rozuměno a jak o nich aktéři komunikují,
•Promítají se do nich dlouhodobé záměry a aktuální politické preference,
•Jsou střetem veřejných a skupinových zájmů, a proto jsou jednotlivými aktéry neustále
přehodnocovány (z důvodu měnících se potřeb a zájmů, stavu poznání či mimo-racionálních vlivů).
•
Nastavení agendy
•Proces získávání a pozbývání veřejné pozornosti u jednotlivých případů veřejného zájmu, které mají
vliv na jednání různých skupin a veřejných aktérů.
•Návrh opatření, která by měla být uskutečněna
•Předložení konkrétního plánu nebo opatření k veřejné diskusi.
•Universum agendy (viz Birkland, s 261)
•Systematická agenda – návrh možných opatření
•Institucionální agenda – zakotvení opatření v institucích
•Rozhodovací agenda realizace opatření v konkrétních podmínkách
Politická moc a politická agenda
•Politická síla a vliv aktérů (skupiny, aktéři, stakeholdeři, participanti)
•Moc, autorita, politické aktivity, nátlak (presure groups).
•Organizování opoziční politické aktivity, politická hnutí,odpor/resistence, přímá akce.
Proces nastolování agendy
•
•(1) existuje soubor veřejných problémů, (2) aktuální politicko-mocenské konstelace, (3)
realizované veřejné politiky, (4) potenciální aktéři a (5) možnosti volby
•POLITIČTÍ AKTIVISTÉ [policy enterpreneurs] (zvolení zástupci, úředníci, lobbisté, akademici,
novináři) se snaží, aby se ostatní aktéři ztotožnili a prosazovali shodné politické ideje, které
jsou v průběhu let pěstovány a propojovány v názorových a politických komunitách (Kingdon 1984)
•Součástí úspěšně nastolené agendy jsou tzv. OKNA PŘÍLEŽITOSTÍ, kterých musí političtí aktivisté
využít, dokud se nezavřou (Birkland 2004)
•Při nastolování agendy jsou důležité tři subsystémy, mezi kterými existuje hustá síť vztahů
(Dearing a Rogers 1996), v nichž jakýkoliv pohyb může vyvolat změnu: VEŘEJNOST (formuje veřejné
agendy), POLITIKA (formuluje politické agendy) a MÉDIA (jsou brána v potaz veřejností a politiky)
•
Pluralistická vs. Elitářská teorie
•Pluralistické teorie předpokládají, že existuje množství skupin, které soutěží v otevřeném
politickém systému v otevřené soutěži. (Hamilton, Madison)
•Elitářská teorie předpokládá, že mezi skupinami obyvatel se tvorba politiky soustředí do rukou
nejmocnějších, nejbohatších a nejvzdělanějších elit. (Paretto, Michels)
•Existence soutěživého řádu (Merton)
Proces definování problému
•Problém: společensky formulovaný a konstruovaný jev, který by měl být řešen veřejnými nástroji
(chudoba, epidemie, doprava, kriminalita, nedostatek bytů, péče o seniory, vzdělání, integrace
migrantů, životní prostředí…).
•Řešení prostřednictvím regulací, nařízení, zákonů a opatření, které mají povahu veřejných statků.
•Veřejný statek: statky a služby, které jsou nedělitelné a nevýlučné, nelze je dělit na části,
pokud jsou poskytnuty jedinci, jsou dostupné všem členům společnosti.
Strategické aspekty definice problému
•Zdroj problému a jeho příčiny
•Rozsah problému
•Dopad problému
•Indikátory problému (pozorovatelné/měřitelné).
•Klíčové události (focusing events) a jejich reflexe
•Symboly
•Narativy (causal stories)
Členění problému
•
•Uvědomění si obtížné situace a identifikace problému.
•Definování a pozorování problému: role zkušenosti.
•Tvorba a rozvoj hypotéz a posun od známého k neznámému.
•Kritická kontrola prvků reflexe a přeměna znalostí z neověřených na ověřené.
•Experimentální potvrzení (verifikace domnělé myšlenky).
•
Reflexe problému
•Reflexe: schopnost uvědomění, fixování myšlenek, seriózní úvahy
•Nutnost poznání struktury, podstaty a povahy reflexe
•Rozpor mezi „odborností“ a „školními znalostmi“
•Absence konkrétně formulované teorie
•
Aktéři VP
•Volení političtí představitelé
•Úředníci/byrokracie
•Politické strany
•Nátlakové skupiny
•Think tanky a výzkumné organizace
•Masové sdělovací prostředky
•Akademičtí experti a konzultanti
•
Skupiny a jejich moc ve VP
•Politické symboly
•Monopolizace politiky (privilegované postavení politických stran)
•Koalice skupin
•Překonávání mocenského deficitu (okno příležitostí)
•Konfliktní linie
•Trvalost politických opatření
Vymezení procesu rozhodování
•Rozhodování: empiricky provázané procesy jednání
•
•Jak se přijímají rozhodnutí: vládní, komisionální, expertní. organizační, individuální.
•Pozitivní model (hodnotově neutrální, analytický popis fungování politického systému).
Deskriptivní přístup.
•Normativní model (jak by systém měl fungovat v zájmu dosažení optimálních výsledků). Normativní
přístup.
Vymezení procesu rozhodování
•
•
•Kognitivní organizovanost (vnímání problému, popis situace, deskripce funkcí aktérů)
•Organizovanost preferencí (víra, přesvědčení, hodnoty, skupinové a individuální zájmy, afekty).
•Vnímání je modifikováno na základě preferencí (a naopak).
•Stálá perspektiva modelu politického cyklu ve smyslu evidence (průkaznosti) vývojových trendů.
•Rozhodování jako intencionální jednání.
Vymezení procesu rozhodování
•Legislativní návrhy: debata o konkrétní povaze problému, diskuse o politickém designu, zapojení
aktérů (implementace direktiv, experti, preference zájmových skupin, individuální zájmy).
•Přijímání zákonů: Legislativní tělesa (sněmovna + senát, vládní strany + opoziční strany). V
závislosti na institucionálních a procedurálních charakteristikách té které země může mít
legislativa s exekutivou stejné postavení anebo může některá z nich dominovat nad druhou (Velká
Británie/Německo).
•
Racionálně komplexní rozhodování
•Perspektiva „racionálního aktéra“, který zvažuje přinosy a náklady všech aspektů politického
procesu (definice problému, začlenění do agendy, volba variant, implementace).
•Model rozhodování, ve kterém se předpokládá, že osoby s rozhodovací pravomocí mají k dispozici
dostupné maximum informací o problému, jeho příčinách a jeho řešeních, přičemž jsou schopny zvážit
projektované alternativy.
•Problémy modelu: identifikace cíle, zaměření politických aktivit, rozporné efekty politických
opatření.
Cost-benefit analýza
•Analýza nákladů a přínosů: Technika analýzy politiky, která se snaží pochopit a vyhodnotit náklady
a přínosy určitého postupu v oblasti veřejné politiky. Zahrnuje rizika při řešení problému.
•Využitelná v posouzení finančních aspektů navrhovaných řešení.
•Obdobně EIA (analýza dopadů na životní prostředí) nebo RIA (analýza regulatorních opatření).
Omezená racionalita a inkrementalismus
•
•Koncept omezené racionality: Osoby v rozhodovacích pozicích jednají v rámci určitých limitů nebo
omezení. Tyto limity mohou mít mnohostrannou povahu: časové omezení, informační omezení, omezení
poznávacích schopností, atd…
•Omezená racionalita se projevuje navzdory úsilí o získání kompletních údajů, dat a informací o
povaze a řešeních daného problému (inherentnost).
•Inkrementalismus: Model rozhodování, ve kterém se změny politiky uskutečňují prostřednictvím
malých postupných kroků. Tvůrci politik v procesu rozhodnutí reflektují úspěšné a neúspěšné kroky.
Problémy inkrementalismu
•Některé problémy vyžadují rázná řešení (hospodářská krize a New Deal).
•Inkrementální opatření mohou být v politickém procesu modifikována nepředvídanými okolnostmi (a
současně přejít v dalekosáhlá rozhodnutí).
•Inkrementální opatření nejsou vhodná pro řešení mimořádných situací.
•
Další modely rozhodování
•Popelnicový model rozhodování (předpoklad existence organizační anarchie). Participanti
uskutečňují společné aktivity bez jasně vymezeného cíle (tři složky: problémy, řešení a
participanti).
•Byrokratický model rozhodování (záměna cílů a pravidel, upřednostnění pravidel před cíli).
Standardní operační postupy (SOP) tvoří základ pro rozhodování. Omezení nákladů na zisk
relevantních informací.
•Konfliktualistický model rozhodování: Rozhodnutí jsou výsledkem soutěže a vyjednávání mezi
participujícími aktéry. Rozhodování závisí na rozložení struktur moci a autority.
•
•
Determinanty ovlivňující rozhodování: Aktéři VP
•Volení političtí představitelé
•Úředníci/byrokracie
•Politické strany
•Zájmové skupiny
•Think tanky a výzkumné organizace
•Masové sdělovací prostředky
•Akademičtí experti a konzultanti
•
Determinanty ovlivňující rozhodování
•Vliv expertů
•poskytnout radu o pravděpodobných důsledcích možných jednání (které reagují např. ekonomické,
sociální či politické šoky a krize)
•pomoci tvůrcům rozhodnutí porozumět komplexním vazbám mezi jednotlivými problémy
•pomoci prosadit některé politické koncepty (například workfare model podporující aktivitu
nezaměstnaných)
•poskytnout informace využitelné k volbě mezi různými politickými alternativami
•v některých zemích je jejich participace na tvorbě politiky větší, jinde menší problému
Determinanty ovlivňující rozhodování
•Vliv zájmových skupin 1
•
•Vyjednávání (artikulace, formulace, harmonizace a selekce) zájmů. Konzultace zájmových preferencí
(sociální smír).
•Efektivnost politických opatření (hledání společenského zájmu).
•Konfrontace zájmů většího počtu skupin v procesech veřejné politiky.
•Formy nátlaku (přesvědčování, příméakce, občanská neposlušnost, stávkové hnutí). Srov. Extinction
Rebellion.
•
Determinanty ovlivňující rozhodování
•Vliv zájmových skupin 2 (neokorporativistické systémy)
•multilaterální vztahy - obvykle model tripartity, který zahrnuje odborové svazy, zaměstnavatele a
vládu (X mnohé studie tvrdí, že zde převažuje politická výměna informací spíše prostřednictvím
tematických sítí [issue networks] (Heclo 1978)
•klientelistické vztahy - jedna zájmová skupina se stává klíčovým partnerem ministerského rezortu
(například politika sportu v Norsku je významně ovlivněna vztahem mezi monopolistickou zájmovu
skupinou – norským olympijským výborem a konfederaci sportů - a ministerskými úředníky).
•paternalistické vztahy – úzké vazby mezi zájmovými skupinami a vládou nebo dominantní politickou
stranou (La Palombara 1964) (v současnosti můžeme najít pouze v některých afrických státech a ve
státech Latinské Ameriky), přičemž zájmové skupiny získají přístup k administrativnímu rozhodování
na základě svolení hegemonické strany, která má totožné zájmy.
•
Determinanty ovlivňující rozhodování
•Vliv prosazování soukromých zájmů
•Sociologický institucionalismus: instituce socializují své členy takovým způsobem, že oni považují
cíle a hodnoty institucí za své vlastní.
•Byrokrati na rozdíl od jiných jednotlivců mohou mít za cíl zvyšovat svůj příjem a prestiž tím, že
budu šplhat po kariérním žebříčku a budu se snažit prosazovat své vlastní zájmy při navrhování
legislativy (Mueller 2011)
•Seniorní byrokraté se co nejvíce snaží o maximalizaci užitku utvářením úřadu (Dunleavyho 1991) než
o maximalizaci rozpočtu (Niskanen 1971), snaží se dosáhnout svých funkcí jako političtí poradci,
v době rozpočtových omezení mohou přetvářet svůj úřad do exekutivních agentur.
O ČEM POJEDNÁVÁ TEMATIKA IMPLEMENTACE VEŘEJNÝCH POLITIK?
= o zkoumání procesu naplňování cílů veřejných politik:
qv průběhu jejich realizace,
qrůznými aktéry a/nebo sítěmi aktérů (obvykle státními a nestátními organizacemi),
qna nadnárodní, národní, regionální a/nebo lokální úrovni
cascading goals Icon - Free PNG & SVG 3635114 - Noun Project DEEP TECH FACTORY NETWORK | The French
Tech Paris-Saclay
CO JE TO IMPLEMENTACE POLITIK?
q= vše, co nějakým způsobem souvisí s realizací cílů, které byly zformulovány ve fázi koncipování
dané politiky, a to včetně výběru způsobů, prostředků, resp. nástrojů jejich realizace (Potůček et
al 2016)
q= proces „uskutečňování“, zavádění veřejných politik do praxe
ØRACIONALISTICKÁ PERSPEKTIVA: jedna z fází politického cyklu, která je výsledkem snahy analytiků
oddělit rozhodnutí politiků na nadnárodní a národní úrovni od aktivit aktérů podílejících se na
realizaci politik na regionální a lokální úrovni (Hill 1997)
ØINTERPRETATIVNÍ PERSPEKTIVA: proces utváření politiky interpretovatelný institucionálním způsobem
(Yanow 1987; 1990; Mayone a Wildavsky 1984; Lane 1997; Winkler 2001).
•
Implementation - Free technology icons
Implementací politik můžeme mít na mysli například způsob a podmínky realizace…:
Ødávek pro rodiče s dětmi (v oblasti rodinné politiky)
Øprogramů sociálního bydlení (v oblasti bytové politiky)
Øvýstavby slunečních elektráren (v oblasti politiky životního prostředí)
Øporadenských opatření pro nezaměstnané (v oblasti politiky trhu práce)
…v EU/v ČR/v konkrétním regionu/lokalitě/vybranými aktéry a sítěmi aktérů (obvykle státními a
nestátními organizacemi)
„Implementace nemůže být úspěšná či neúspěšná, pokud nebude existovat cíl, vůči kterému bychom
výsledky implementace porovnali“ (Pressman a Wildavsky 1973: xxii).
V této souvislosti je nutné si všímat nejen formulace cílů politiky, ale i programových hodnot a
norem a celé kultury veřejných programů, v rámci které jsou programové hodnoty interpretovány a
reinterpretovány různými zájmovými skupinami a koalicemi
(Sabatier 1986; Yanow 1987; 1990; Winkler 2002).
CÍLE VEŘEJNÉ POLITIKY
Lze rozlišit „OFICIÁLNÍ CÍLE“ politiky utvářené na nadnárodní, národní nebo lokální úrovni (obvykle
mají podobu abstraktních a vágních termínů, apelují na široce sdílené hodnoty a
normy) (Thompson 1967; Hasenfeld 1983) a „OPERATIVNÍ CÍLE“ reálně dosahované na
lokální úrovni implementujícími organizacemi (jsou výsledkem konkretizace oficiálních cílů manažery
a liniovými pracovníky těchto organizací) (Perrow 1961)
Oficiální cíle jsou velmi široké, neurčité/obtížně specifikovatelné, rozmanité/multidimenzionální,
nestabilní a často konfliktní – důvody: l odlišné (mnohdy konfliktní) zájmy a očekávání různorodých
aktérů (politiků, implementátorů, veřejnosti, voličů), l odlišné vnímání cílů a prostředků jejich
dosažení, l některé cíle jsou ovlivněny ideologií zájmové skupiny jejich tvůrců
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
TEORETICKÉ MODELY IMPLEMENTACE
1) AUTORITATIVNÍ MODEL
qZdůrazňuje podněty a tok informací v hierarchické struktuře shora-dolů („top-down“)
qHlavním regulátorem je stát/vláda
qNÁSTROJE: direktivní řízení, plánování, kontrola, hierarchie, odpovědnost
qPředpoklad, že rozhodovatel zadá úlohu a vykonavatel ji beze zbytku zrealizuje, je naplněn
výjimečně:
TEORIE PRINCIPÁL-AGENT (např. POLITIK-BYROKRATICKÝ APARÁT): agent by měl sledovat zájmy principála,
jeho zájmy se ale mohou lišit a nastává problém
ØAGENT disponuje časem, informacemi a/nebo dovednostmi (které principál nemá) a PRINCIPÁL nemá
možnost zcela kontrolovat agenta, zda dodržuje jeho zájmy
ØAGENT tak často sleduje své zájmy a snaží se maximalizovat svůj prospěch, přisvojit si část
užitku, který mu byl principálem svěřen do správy
KONCEPT STREET-LEVEL BYROKRACIE (Lipsky 1980): velká rozhodovací volnost poskytovatelů veřejných
služeb, kteří mají své specifické zájmy, postoje a odpovědnost, a jsou pouze v omezené míře
ovlivnitelní jejich nadřízenými, minimálně pak tvůrci rozhodnutí/politiky
Political Basic Straight Filled icon Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button
vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock
Příklad uplatnění vztahu principála a agenta
qPolitizace veřejné správy - nejvýše postavení úředníci často nemohou být zcela odděleni od
politické dimenze realizace rozhodnutí - téměř ve všech systémech výběru osob do úředních funkcích
je uplatňována vůle politických stran (Peters, Pierre 2004)
qRostoucí role dalších aktérů implementace - interních nebo externích poradců (specialistů,
expertů) na úrovni vlády či jednotlivých ministerstev - jde o důsledek rostoucí složitosti a
specializace výkonu státní správy
qPostupující proměna kontextu implementace veřejných politik v procesu vládnutí -
víceúrovňovost, důraz na participaci dalších aktérů zejm. prostřednictvím sítí aktérů, začleňování
aktérů z komerčního či občanského sektoru
= politici a úředníci mohou úzce
spolupracovat anebo si naopak protiřečit
a sledovat protikladné cíle (Peters 1998)
Ø
•
Principal–agent problem - Wikiquote
399 Coalition Vector Images | Depositphotos Vektorová grafika „Question mark icon flat red round
button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock
2) PARTICIPATIVNÍ MODEL
qMá blíže k širšímu konceptu vládnutí, předpokládá spolupráci aktérů z různých úrovní vládnutí
qKlade důraz na tok podnětů a informací zdola nahoru („bottom-up“)
qNÁSTROJE: spontánnost, koordinace, učení, adaptace, vyjednávání, spolupráce, důvěra
q
3) MODEL KOALIC AKTÉRŮ
qPředpokládá pluralitu aktérů, kteří sdílejí společný soubor hodnot a společné cíle (snaží se
formulovat a prosazovat své zájmy)
qČlenové různých (tzv. implementačních) koalic (Bardach 1977) se účastní realizace politiky tím, že
vzájemně komunikují, vyjednávají, uzavírají kompromisy a průběžně tím optimalizují strukturu cílů a
metod implementace, aby dosáhli nejlepšího řešení (Sabatier 1986)
Participation free icons designed by itim2101 | Free icons, Vector icon design, Icon design
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
4) MODEL PROCESU UČENÍ/KULTURNÍ ZMĚNY
qJde o postupnou optimalizaci struktury cílů a souboru realizačních
technik k jejich dosažení jako výsledku "učení se za pochodu" často na základě pokusu a omylu,
dílčího experimentu, nebo prosté nápodoby
qImplementace - nahlížená jako součást celého veřejně politického procesu - je chápána jako
evoluce, důsledek nutné redefinice cílů, změny nástrojů, příp. přežívání jiných cílů a
nástrojů (Pressman, Wildavsky 1984)
Learning, machine, modeling, predictive, system icon - Download on Iconfinder Vektorová grafika
„Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock | Adobe Stock
Teoretické modely implementace ve vazbách
Pramen: Potůček et al (2016)
KRITICKÉ FAKTORY IMPLEMENTACE
qKOMPETENCE IMPLEMENTÁTORA (koordinátora a facilitátora) - mělo by jít o aktéry zaujaté pro
zamýšlenou politiku (často úředníci), ochotných poskytnout čas, energii a zdroje pro úspěšnou
implementaci (Weimer a Vining 2005), mohou být pozitivně ovlivněni postoji veřejností, příp.
cílových skupin + komunikaci mezi aktéry potřebnou k realizaci politiky
a informátory implementátorů často hrají tzv. vyjednavači („fixers“) (Bardach 1977)
qMÍRA SDÍLENÍ HODNOT (MOTIVACE A POLITICKÉHO POZADÍ) MEZI ZÚČASTNĚNÝMI AKTÉRY - i mírně odlišné
perspektivy, priority a časové horizonty mezi aktéry mohou způsobit zpoždění, zkreslení anebo i
úplné selhání implementace (Pressman, Wildavsky 1984)
qMÍRA SLADĚNÍ PRVKŮ NUTNÝCH K REALIZACI VEŘEJNÉ POLITIKY = lidí a jejich kvalifikace, finančních,
hmotných a nehmotných prostředků - vyšší počet prvků a aktérů zvyšuje složitost a
tím i náročnost implementace, resp. riziko výskytu implementačních problémů
q
Competence - Free user icons Value Special Lineal color icon Vecteur Stock Employee data of
abilities check and competence information. Skills checklist of company candidate icon. Human
avatar, check mark qualification for Personality assessment, skill analysis logo | Adobe Stock
PODMÍNKY EFEKTIVNÍ IMPLEMENTACE
(Bardach 1977, Sabatier a Mazmanian 1980)
qTrvalá politická podpora, politická legitimita a podpora silných zájmových skupin
qSchopnost odolávat vlivu oponentů dané politiky, ubránit se jejich destruktivním pokusům
qPrávně strukturovaný implementační proces, vymezená správní odpovědnost,
loajální a kompetentní vykonavatelé
qDostatečné zdroje (institucionální, intelektuální, sociální a finanční kapitál, lidský potenciál)
qEfektivní koordinace
qStabilita politických a sociálně ekonomických podmínek
Government - Free hands and gestures icons Destroy - icon by Adioma
X
Judge, Court, Responsibility Icon Vector Image.Can Also Be Used For Law And Order. Suitable For
Mobile Apps, Web Apps And Print Media. Royalty Free SVG, Cliparts, Vectors, and Stock Illustration.
Image 94118919. Renewable Energy Concept Icon. Green Electricity Sources Icons. Alternative Energy
Background Royalty Free SVG, Cliparts, Vectors, and Stock Illustration. Image 135847174.
Coordination - Free social icons
PROCES IMPLEMENTACE
1.ROZHODNUTÍ O IMPLEMENTÁTOROVI A O USTAVENÍ IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY JAKO SPECIALIZOVANÉ
ADMINISTRATIVNÍ JEDNOTKY - implementátor s odpovědností za realizaci politiky,
schopný tlumit konflikty zájmů, podporovat uzavírání dohod mezi aktéry, vyhodnocovat plnění politik
2.NÁVRH IMPLEMENTAČNÍHO PROJEKTU využitím projektového řízení, které zahrnuje:
ØVOLBU VHODNÉHO REGULÁTORU (trh, správa, občanský sektor) odpovídajícího dané
politice a volbu konkrétního nástroje realizace
ØMOŽNOST VYUŽÍT CESTOVNÍ MAPY („road map“), která stanoví strategické cíle,
klíčové prvky a potřebné zdroje/rozpočtu, psaní scénářů implementace
Øustavení ANALYTICKÝCH A HODNOTÍCÍCH SKUPIN a skupin podporujících správní aspekty realizace, které
by spolupracovaly s vedoucím implementačního procesu
ØPROVĚŘENÍ PROVEDITELNOSTI projektu a minimalizace možných rizik - jde zejména o odhad/zhodnocení
(a) politické průchodnosti zvoleného postupu ve vztahu k dílčím zájmům, (b) příhodnosti doby /okna
příležitosti, (c) možných reakcí veřejného mínění
3.Následná ROZHODNUTÍ AKTÉRŮ REALIZUJÍCÍCH POLITIKU A SAMOTNÁ REALIZACE -
rozhodnutí koordinátorem, která spadají do jeho kompetence, pověření dalších
odpovědných aktérů řízením a realizací kroků
4.PRŮBĚŽNÁ KONTROLA A HODNOCENÍ PRŮBĚHU IMPLEMENTACE, ŘEŠENÍ VZNIKLÝCH PROBLÉMŮ
Implementation, management, plan, planning icon - Download on Iconfinder Implement - Free business
icons Implementation - Free business and finance icons
PROBLÉM IMPLEMENTACE
qObtížná předvídatelnost budoucnosti
qNechtěné důsledky politik (např. prohibice v USA ve 20. letech vedla k nárůstu kriminality)
qRostoucí komplexita společností a její obtížná ovlivnitelnost („gumovost“) (Kepinski 1996)
qStřety, souznění a nechtěné důsledky souběžného uplatňování velkého množství koexistujících
politik („paralelogram politik a sil jejich aktérů“)
qOvlivnitelnost, ale obtížná řiditelnost společenského vývoje (Ringen 1987)
qSetrvačnost hodnotových orientací a chování lidí a institucí
qSimulace politik, u kterých je předstíráno, že jsou realizovány, i když zájem jejich nositelů
směřuje jinam (např. falešné vykazování zdravotních parametrů obyvatel Československa v 80. letech
20. století pro WHO a předstírání, že je prosazován program „Zdraví pro všechny do roku 2000“)
Future Basic Rounded Lineal icon complexity" Icon - Download for free – Iconduck Development - Free
people icons Character, dishonest, insincere, masked, pretend icon - Download on Iconfinder
PROBLÉM IMPLEMENTACE
qImplementační deficit
q
qNepoměr mezi energií, která byla skutečně vynaložena na realizaci dané politiky, a energií kterou
by bylo potřeba investovat pro úspěšné naplnění vytyčených cílů
Mismatch Icons - Free SVG & PNG Mismatch Images - Noun Project Ways We Innovate: Be Incongruent –
IDEATE AND EXECUTE Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“
ze služby Stock | Adobe Stock
TEORIE BYROKRACIE A JEJÍ VÝVOJ
KLASICKÝ WEBERŮV MODEL
qNeosobní výkon moci
qRozhodnutí jsou činěna na základě formalizovaných pravidel
qJe definována a dodržována hierarchie pravomoci a odpovědnosti
qVýběr úředníků je založen na
kritériu kompetence a
výkonnosti
qOdměňování úředníků se děje podle jasných, předem vymezených pravidel
qŽádný z úředníků nemá vlastnický zájem na majetku, který spravuje
qJe uplatňována disciplína a přísná kontrola výkonu úředních povinností
NOVÉ (NEO-) PRVKY
qPosun důrazu z orientace na pouhou znalost zákonů
a uplatňování vnitřních byrokratických pravidel k manažersky
kompetentnímu uspokojování potřeb a přání občanů
qDoplnění nástrojů reprezentativní demokracie nástroji demokracie deliberativní (konzultativní),
korporativní, participativní a přímé
qModernizace způsobu veřejného financování – posun důrazu z pouhého korektního dodržování
rozpočtových pravidel k orientaci na dosahování zadaných úkolů
Bureaucracy Line Icon 14812645 Vector Art at Vecteezy Professional person, manager, talking person,
director, supervisor icon - Download on Iconfinder
HISTORIE VÝZKUMU/PŘÍSTUPU
KE ZKOUMÁNÍ IMPLEMENTACE POLITIKY
Počátky studia implementace a důvody jejich vzniku
Od začátku 70. let vznikaly případové studie v oblasti vzdělávání (rozdělování škol, kontraktování
výkonu), sociálních služeb (nezaměstnanost a pracovní výcvik) a rozvoje regionů (komunitních
služeb, bydlení, ekonomický rozvoj měst) (Elmore 1978; Williams 1980) - důvody:
qPolitiky nebyly schopny řešit aktuální sociální problémy očekávaným způsobem, protože všeobecná
nařízení vytvořená zákonodárci, výbory a vedoucími pracovníky byla lokálními implementujícími
organizacemi odlišně zaváděna (Baier, March a Saetren 1986; Lester a Goggin 1998)
qPři realizaci politik na lokální úrovni nebyly sledovány cíle vytvořené tvůrci politiky na
nadnárodní či národní úrovni = mezi cíli a výsledky byl často shledán
významný rozdíl („implementation gap“/“deficit“) (Pressman and Wildavsky,
1973; Dunsire, 1978)
Closing the Implementation Deficit - Caricad
1.PRVNÍ GENERACE IMPLEMENTAČNÍCH STUDIÍ / 70. léta ms
= PŘÍSTUP TZV. „SHORA-DOLU“ („top-down“, „top-bottom“, „forward mapping“), je založen na
předpokladu, že politika je formulována na federální či státní úrovni tvůrci politiky (tzv.
„nahoře“) a následně je převedena do instrukcí pro ty, kteří politiku mají v souladu s cíli
implementovat na lokální úrovni (tzv. „dole“) (Younis a Davidson, 1990)
= Analýza formálně přijatých cílů politiky a vhodných indikátorů výkonu aktérů na federální, státní
a lokální úrovni, a faktorů, které tento výkon mohou ovlivňovat (Pressman and Wildavsly.1973;
Bardach 1974; Sabatier and Mazmanian 1980)
qExplorativní studie /předběžné zkoumání výchozí situace/
qImplementace je vnímána jako jedna z fází politického cyklu
qCentrem zájmu implementační selhání („implementation gap“) popisované z perspektivy tvůrců
politiky z ústřední vlády, snaha identifikovat faktory, které ho vysvětlují
KRITIKA: zaměřuje se výhradně na implementačního selhání
q
Tematické oblasti přístupu top-down
(Goggin et al 1990: 59)
qSplnění požadavku platné kauzální teorie politiky a programů (aby nedošlo k
neočekávaným následkům),
qZajištění dostatečných zdrojů jakéhokoli druhu potřebných pro výkon práce implementátorů (a
nejsou-li zneužívány),
qSrozumitelnost cílů politiky a programů vytvářených ve fázi tvorby politiky a jejich následné
dodržování správně kontrolovanými podřízenými,
qDochází-li k vzájemné interakci (kooperaci) mezi administrativními jednotkami a nedochází-li
přitom k selekci informací
In-House Agency Forum - Blog
Zdroj: Sabatier a Mazmanian (1983), upravil Elson (2006)
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
2.DRUHÁ GENERACE IMPLEMENTAČNÍCH STUDIÍ / počátky 80.let
ms (Weatherly a
Lipsky 1977, Lipsky 1980, 1991; Barrett a Fudge 1981; Hjern a Hull 1982)
= Kritika top-down autorů za vnímání implementace jako čistě administrativního procesu
= Byly vytvořeny nové analytické modely a rámce doprovázené debatou mezi přístupem shora-dolu a
zdola-nahoru s cílem:
qIdentifikovat kontextuální a liniové proměnné na lokální úrovni (Lipsky 1980, street-level
bureaucracy),
qPorozumět interakcím aktérů v různých sektorech politiky,
qZaměřit se na jednání lokálních implementátorů a důležitost implementačních struktur nebo sítí, ve
kterých se pohybují (Scharpf 1978, 1982; Hjern and Hull 1982),
qPorozumět povaze řešeného sociálního problému
KRITIKA: přílišný důraz na autonomii liniových zaměstnanců, absence teorie, která by vysvětlila
proces implementace a jeho změnu
3.TŘETÍ GENERACE IMPLEMENTAČNÍCH STUDIÍ /druhá polovina 80. let
(Scharpf 1978, Elmore 1978, Sabatier 1986, Lane 1987, Malcolm a
Goggin 1990, Matland 1995)
= Snaha sladit přístup „top-down“ a „bottom-up“ vytvořením syntetizovaných „modelů“ a „rámců“ pro
lepší porozumění implementace (Model integrované implementace, Komunikační model mezivládní
implementace politiky, Model nejednoznačnost-konflikt)
qImplementace je vnímána jako „komplexní celek“ (Goggin, Bowman a Lester 1990; Winter 1990),
„evoluce“ (Lane 1990), „kontinuum politika-jednání“, ve kterém probíhá proces interakce a
vyjednávání v čase, mezi aktéry tvořícími politiku na nadnárodní a státní úrovni a těmi, kteří
realizují politiku na regionální a lokální úrovni (Barrett a Fudge 1981)
qNeexistuje jeden model realizace politiky, který by zaručoval její úspěch, protože realizace
politiky je ovlivněna jednáním a vyjednáváním mezi aktéry (Lester a Goggin 1998; Goggin, Bowman a
Lester 1990; Hill a Hupe 2002)
qSnaha používat rigorózní metodologii výzkumu (longitudinální výzkumy, srovnávací mnohočetné
případové studie ke zvýšení počtu pozorování)
Tematické oblasti syntetizujícího přístupu
qImplementace jako proces, který je proměnlivý a má očekávané a neočekávané
následky
qTlaky vytvářené „shora“ zákonodárci a nadřízenými v hierarchické struktuře a zdroji i „zdola“ od
cílových skupin příjemců služeb,
qOmezení, která na úrovni lokálních implementujících organizací formují výsledná chování
street-level byrokratů, kteří by měli mít důvěru od tvůrců politiky (Lane 1990)
qInter-organizační vztahy (Goggin, Bowman a Lester 1990)
4.SNÍŽENÍ ZÁJMU O VÝZKUM „IMPLEMENTACE POLITIKY“/90. léta
q
qTermín implementace se (sice) stal méně populární, ale současně byly vytvářeny četné studie v
různých oblastech politiky zaměřené na stejné faktory (např. na vztah mezi tvorbou politik a jejich
účinky na více úrovních vlády = ACF, MLG)
qCentrem zájmu reakce na změny, k nimž došlo v mnoha průmyslových zemích ve vztazích mezi státem a
společností (od jednostranných a hierarchických k recipročním a horizontálním vztahům, větší
spoléhání se na nástroje tržní politiky a méně vládních intervencí)
qPoužívání nových termínů popisujících implementační procesy spojené s novými formami „vládnutí“
(New Public Management)
qZkoumána nová témata:
Øúčinky institucionálních a mezi-organizačních vztahů
Øvládnutí a politické sítě
Ølimity tvorby politik shora dolů
Øvládnutí sítěmi /network governance (konzultace a spolupráce s poskytovateli služeb, zájmovými
skupinami a uživateli služeb)
Ø
What is Governance within ESG?
SOUČASNÉ PŘÍSTUPY KE STUDIU IMPLEMENTACE
qVÝZKUM IMPLEMENTACE JE V SOUČASNOSTI MULTIDISCIPLINÁRNÍ A ROZMANITÝ - na pomezí mezi veřejnou
správou, teoriemi organizace, výzkumem veřejného managementu a politologickými studiemi, v
časopisech mimo tradiční oblast veřejné správy (Nilsen et al. 2013)
qVybrané přístupy:
I.
ØRámec strategického akčního pole (Moulton, Sandfort 2017)
ØModel integrující design politiky, implementační styl a zpětnou vazbu (Tosun, Treib 2018)
ØModel pětivlánkového politického procesu (Howlett 2018)
RÁMEC STRATEGICKÉHO AKČNÍHO POLE
(The Strategic Action Field Framework, SAFF, Moulton, Sandfort 2017)
Je založen na teorii sociálních dovedností (sociálně kvalifikovaných aktérech) a teorii
strategických akčních polí (sociálních řádech střední úrovně)
1) TEORIE SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ (social skill theory)
qSociálně kvalifikovaní aktéři využívají znalostí o dynamice oblasti (pole), ve které se pohybují,
k ovlivňování ostatních, aby došlo k reprodukci stávajícího pořádku anebo k jeho změně
qZaměřuje se na schopnost aktéra navodit spolupráci apelováním a pomocí s vytvářením sdílených
významů a kolektivních identit, které přispívají ke vzniku, udržování a transformaci společenských
řádů a tím utvářejí sociální dynamiku nátlaku, konkurence a spolupráce s využitím dovedností a
taktik, o kterých se domnívají, že jsou vhodné jak pro kontext, tak pro jimi požadovaný výsledek –
jsou jimi:
q
q
PDF] The Strategic Action Field Framework for Policy Implementation Research | Semantic Scholar
2) STRATEGICKÁ AKČNÍ POLE (Strategic Action Fields, SAFs)
qJsou sociálními řády na střední úrovni, kde dochází ke kolektivní akci na základě: l sdíleného
porozumění o záměru oblasti (pole), l vztahů k ostatním aktérům v oblasti (poli) a l
pravidel upravujícím legitimní jednání v oblasti (poli) (Fligstein 1997, 2001, 2008; Fligstein a
McAdam 2011, 2012)
qZABÝVAJÍ SE TÍM: l jak sociální struktury formují společenské výstupy a l rolí „lidské agentury“
při moderování těchto struktur, ve kterých aktéři implementace (tvůrci politik, veřejní manažeři,
poskytovatelé služeb, dárci nebo servisní personál):
Øpracují v ohraničeném sociálním prostředí [bounded social setting],
Øvyužívají sociálních dovedností k interpretaci a přizpůsobení veřejných intervencí způsoby, které
budují společné porozumění a slaďují konkurenční zdroje autority, aby umožnily kolektivní akci a
Økde různá sociální dynamika napříč SAF vede k rozdílům v tom, jak se intervence zavádějí do praxe,
což přispívá k proměnám ve výstupech systému směřovaných vůči cílové populace politiky
V SAFF sociální systém, který obklopuje realizované veřejné intervence, jednak omezuje a jednak
umožňuje, co je možné v průběhu implementace změnit. Pro jednotlivé intervence přitom existuje
ihned několik často překrývajících se strategických akčních polí, ve kterých se aktéři snaží
porozumět intervenci a práci s ostatními k rozvoji procesů a k tvorbě rozhodnutí o tom, která
pravidla jednání jsou nejdůležitější
SAFF sestává ze tří komponent a společných prvků
Ty umožňují specifikovat proměnné a generovat otázky související s implementací politiky:
1)INTERVENCE (POSKYTOVANÝCH) PROGRAMŮ se změnami v procesech,
koordinaci a výsledcích, které lze identifikovat pomocí těchto prvků:
a)PROCESY ZMĚNY: l stupeň složitosti měřitelných mírou rutinizace, počtem kroků nebo
předvídatelností; l cílená změna v podobě změn příjemců intervencí vs změn ve zpracovávání
příjemců,
b)METODY KOORDINACE: l míra spoléhání se na technické znalosti, l variace v posloupnosti úkolů, l
využívané nástroje s různou mírou donucovací schopnosti, přímosti, automatičnosti a viditelnosti
c)ZMĚNA V PROVOZU SYSTÉMU: l změny v procesech používaných agenturou (efektivita, přístupnost) a
míra integrace intervence do každodenních praktik; l změna chování nebo podmínek cílové skupiny
(změny zkušeností cílové skupiny a stupeň změny jejich chování nebo podmínek)
Interaction - Free people icons
2) ROZSAH ANALÝZY V OBLASTECH, KDE DOCHÁZÍ KE STRATEGICKÉMU JEDNÁNÍ NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH, které
rámují „aktéry“, „zdroje“ a jejich „role“, které lze identifikovat pomocí těchto prvků:
a)OBLAST POLITIKY: l typy používaných struktur, l historické vztahy, l
novost oblastí
b)ORGANIZACE (OPERACIONALIZACE): l stupeň sladění intervencí s jinými procesy a technologiemi
programu
d)LINIOVÁ ÚROVEŇ (UZÁKONĚNÍ): l míra rozhodování, l míra participace s cílovou
populací
Participation - Free hands and gestures icons
3) AKTIVACE RŮZNÝCH ZDROJŮ AUTORITY PROSTŘEDNICTVÍM SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ, které poskytují motor
pro „změnu nebo stabilitu intervence veřejných služeb“, kterou lze identifikovat pomocí těchto
prvků:
g)
a)ZDROJE AUTORITY: míra vnímaného vlivu l politické autority, l ekonomické autority, l
norem, l přesvědčení a hodnot
b)SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI: l stupeň využití taktik jako je interpretace, rámování, zprostředkování a
přemostění
c)VNĚJŠÍ ŠOKY: l stupeň stability nebo nestability; l změny ve financování, l legislativě nebo l
aktérů
Jednotlivé komponenty SAFF nabízejí způsob, jak konceptualizovat změnu a stabilitu intervence
veřejné služby (ke které dochází ve víceúrovňovém systému implementace)
následujícím způsobem:
1)SAFs, představující jednotky analýzy pro implementační výzkum, fungují na politické, organizační
a liniové úrovni, přičemž jádrem je intervence veřejné služby,
2)Zdroje autority aktivované sociálně kvalifikovanými aktéry na každé úrovni (politická autorita,
ekonomická autorita, normy, víry a hodnoty) vytvářejí hranice legitimních jednání, které jsou ve
vztahu k intervenci považovány za možné, ale samotné hranice jsou dynamické,
3)Aktivity týkající se intervence veřejné služby formují jak logiku přijatých změn, tak i materiály
a struktury využívané ke koordinaci činností, což má kauzální význam pro určování výsledků;
4)Existují dva výsledky implementačních aktivit: změna v provozu systému a změna chování nebo
podmínek cílové skupiny politiky
MODEL INTEGRUJÍCÍ DESIGN POLITIKY, IMPLEMENTAČNÍ STYL A ZPĚTNOU VAZBU
(An integrated (macro-) model of policy design, implementation style and policy feedback, IMDSF)
(Tosun and Treib 2018)
qSpojuje „design politiky“ a „implementační styl“ pomocí „zpětné vazby“
q
qJe empiricky testovatelný pomocí komparativní analýzy případových studií a kvantitativní analýzy
DIMENZE IMPLEMENTACE POLITIKY (dle Winter 2012 a Vancoppenolle a kol. 2015):
1)„IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURA“
2)„AGENTURNÍ ROZHODOVÁNÍ“ - utváření konkrétních, proveditelných právních ustanovení konkretizací a
vypracováním postupů pro poskytování služeb včetně prostoru pro rozhodování manažera a rozsahu a
povahy zapojení liniových pracovníků
3)„CHOVÁNÍ CÍLOVÉ SKUPINY“ - např. pravidelné schůzky příjemců s případovými manažery, změny v
chování cílových skupin
4)„VÝSLEDKY POLITIKY“ - výsledek procesu implementace, který může odpovídat záměrům politiky nebo
se od nich odchýlit
IMDSF umožňuje porozumět tomu:
1)jak rozhodnutí týkající se tvorby politiky l o cílech a l nástrojích politiky na
úrovni vlády a organizace odpovědné za realizaci politiky (výběr zúčastněných aktérů, jimi
preferovaný design politiky a jejich role v rozhodování vymezeného příslušnými pravidly a
institucemi)/
2)a implementační styl - tj. l použití různých nástrojů politiky l ve specifické implementační
struktuře tvořené dvěma nebo více ministerstvy nebo organizacemi odpovědnými za implementaci
politiky, které jsou horizontálně a vertikálně koordinovány a často zahrnují soukromé aktéry/
3)mohou být důležité pro vytváření zpětných vazeb /které mohou být l pozitivní nebo negativní a l
mohou stimulovat nebo posilovat politické učení v závislosti na ochotě a schopnostech tvůrců
politiky učit se/ a tedy jak zpětné vazby minulých politik formují budoucí politiky
VÝCHOZÍM BODEM IMDSF JE (Tosun a Treib 2018: 14)
FÁZE DESIGNU/NÁVRHU POLITIKY, KTERÁ VEDE K VÝBĚRU NÁSTROJŮ POLITIKY, která závisí na:
qkapacitě vládnutí a
qanalytické kapacitě, které určují kvalitu výsledků designu/návrhu politiky,
qzaběhlých procedurách („path dependency“) a
qinkrementalismu
A VÝBĚR IMPLEMENTAČNÍCH STRUKTUR, který se týká:
qpočtu organizací podílejících se na implementaci,
qrozhodnutí o tom, kolik diskrece mají k dispozici organizace a byrokraté uvnitř těchto agentur,
qtoho, zda je implementační styl centralizovaný (CIS) nebo decentralizovaný (DIS):
CIS: malý počet implementačních agentur, které mají malou až žádnou diskreční pravomoc, souvisí s
logikou implementace shora dolů, která zajišťuje, aby nedošlo k odchylce od původního návrhu
politiky
DIS: umožňuje organizacím, aby se do určité míry odchýlily od ustanovení politiky, aby zohlednily
místní kontext
Zpětné vazby politiky ukazují, že:
qmíra centralizace implementační struktury ovlivní, jaké informace mohou vlády vyvodit z
implementačního procesu pro budoucí politické procesy (pokud je politika implementována v souladu
anebo podobným způsobem, jako je design/návrh politiky a jsou získávány informace o kvalitě
poskytovaných nástrojů)
qdecentralizovaná implementace může mít za následek změnu původního designu politiky původně
přijatého tvůrci politiky a úspěch implementace politiky tak závisí na tom, zda proces implementace
usnadnil učení, budování kapacit a budování podpory zúčastněných aktérů
qPři decentralizované implementaci je sledována politika, která je přizpůsobena lokálním podmínkám
a fakticky jde o sledování experimentu s implementací politiky, který bude v některých regionech
úspěšný a jinde selže.
qTato variace účinnosti (přizpůsobené) politiky představuje cenný zdroj pro budoucí zlepšení
kvality designu politiky
qSběr a využití těchto informací jako zpětné vazby o politice ale vyžaduje vysokou úroveň
analytické kapacity a současně bývá často limitováno nekonzistentními nebo protichůdnými
informacemi poskytovaných různými implementujícími organizacemi
K posouzení konzistentnosti tohoto makro-modelu je doporučeno využít srovnávacího výzkumu, který se
zaměří na tři charakteristiky:
1)IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURU k určení, jak často a kdy si tvůrci politik volí centralizovanou nebo
decentralizovanou implementační strukturu
2)CHARAKTERISTIKY POLITICKÉHO SYSTÉMU k rozlišení:
a)mezi centralizovaným a decentralizovaným institucionálním prostředím politiky [polities],
b)mezi jednostranickou a vícestranickými vládami a
c)ideologickými preferencemi vládních stran ve vazbě na výběr nástrojů politiky (aby bylo možné
sledovat, zda existují rozdíly v procesu a výstupu designu politiky v závislosti na konkrétních
institucionálních charakteristikách politik jako je míra federalismu a stranického složení vlád)
3)ANALYTICKÁ KAPACITA VLÁD ve smyslu nástrojů, které tyto agentury využívají k analýze politických
výsledků, a jaká měřítka využívají k porovnávání výstupů politiky
Dalším krokem je zjistit, kdy informace o účinnosti a o přijetí politik vytvářejí zpětné vazby a
zda výše uvedené úvahy platí
MODEL/RÁMEC PĚTIVLÁKNOVÉHO POLITICKÉHO PROCESU
(Five thread (stream) model/framework of the policy proces, FSM) (Howlett 2018)
qPropojuje „model více proudů“ (Kingdon 1984), „rámec zástupných koalic“ (Sabatier 1986) a „model
politického cyklu“
qPrimárně staví na konceptuální architektuře a analytickém slovníku „modelu více proudů"
Vznikl ze dvou důvodů:
qZkoumání implementace politiky je v současnosti (stejně jako v minulosti) roztříštěné, popisné a
špatně integrované s jinými pracemi v politických vědách (Durlak a DuPre 2008; Hill a Hupe 2002;
Hupe a Hill 2016; Hupe a Saetren 2015; O´Toole 2004)
qŽádný z politických rámců často používaných v současných politických vědách nebyl použit ke studiu
„implementace politiky“
Pramen: Howlett (2018: 422)
Vektorová grafika „Question mark icon flat red round button vector illustration“ ze služby Stock |
Adobe Stock
PŘÍNOS MODELU FSM
qUpozorňuje na různé proudy aktérů a událostí aktivní ve fázi implementace utvářené veřejné
politiky
qZachycuje v plném rozsahu dynamiky tvorby politiky napříč jednotlivými fázemi politického procesu
qUmožňuje lépe identifikovat a porozumět implementačním aktivitám ve studiích veřejné politiky a
zařadit tím zpět tematiku implementačních studií do hlavního centra zájmu vědy o politice
V RÁMCI FSM MŮŽEME IDENTIFIKOVAT PĚT PROUDŮ/VLÁKEN, která se týkají:
1)PROCESU – představuje celkový „proces“ zahrnující jednotlivé fáze politiky od stanovení agendy až
po její výsledné hodnocení (stanovuje základní soubor úkolů a událostí, které vedou k výstupům
politiky)
2)PROBLÉMU – zaměřuje se na artikulaci/identifikaci nebo rámování/definování politických problémů
klíčovými skupinami aktérů zapojenými do definování politických témat („epistemickými komunitami“
tvořených vědci, příslušníky politických stran a dalšími aktéry), které vedou k vydefinování
širokých nebo specializovaných implementačních témat nebo problémů
3)POLITIKY - sestává ze skupin/sítí aktérů složených z členů akademické obce, politického
poradenství, veřejné správy a občanské společnosti (tzv. zástupci „nástrojových volební obvodů“
[instrument constituencies]), kteří mají specifické znalosti o politickém problému, zaměřují se na
jeho řešení prostřednictvím nástrojů politiky, poskytují tvůrcům politik informace o designu a
mechanismech těchto nástrojů
4)POLITIKŮ - politicky aktivní političtí aktéři tvořící zástupné koalice (prezident, vysoce
postavení jmenovaní úředníci, členové kongresu, média a aktéři vztažení k volbám typu politických
stran a účastníků kampaní v USA), kteří soutěží o výběr jimi navrhovaného vymezení a řešení
problému a jednají v průběhu implementačních aktivit
5)PROGRAMU - všichni výše uvedení aktéři (epistemické komunity, nástrojové volební obvody a členové
politických koalic), kteří mohou ovlivňovat a omezovat design programu spolu s dalšími aktéry
zapojenými do poskytování, distribuce nebo využívání realizovaných programů (státní a
administrativní úředníci na různých úrovních vlády a nevládní aktéři zapojení do koprodukce a
sdílených nebo společně poskytovaných služeb)
VE FSM EXISTUJÍ TŘI KLÍČOVÉ BODY, KDE SE JEDNOTLIVÉ PROUDY SLOUČÍ:
1)ve „fázi nastavování agendy“, když se proud politiků a politiky dočasně spojí v „ politickém okně
“, čímž se vytvoří proud procesu politiky, který se stane centrální cestou, ke které se další
proudy následně přibližují
2)ve „fázi formulace politiky“, když je rozhodnutí přijato
3)na konci „fáze rozhodování“, když se problém stane součástí vládní politiky a politika vyžaduje
implementaci (do procesu se zapojí noví aktéři, nové taktiky a nové zdroje)
Tyto body představují „okna“, která vyžadují různou konfiguraci politických vstupů a mají podobu
různých vzorců politiky, ke kterým dochází v jednotlivých proudech/vláknech, tj.:
qve fázi nastavení agendy
qna konci formulace a při přechodu k rozhodování
qna konci rozhodování a přechodu k realizaci
qpři přechodu od realizace k hodnocení
qna konci hodnocení a při návrat k nastavení agendy
V tomto procesu politiky vznikají kritické styčné body („critical junctures“), které představují
impuls pro úvahy o politice, vytvářejí počáteční podmínky pro další postupy (nebo ústupy) a stávají
se v podstatě proudem „volby“ (“choice stream“)
Příklad analýz
Perspektiva
Autoři
1
Analýzy politického procesu tvorby opatření + vztah politického procesu a programu. Postavení
cílových skupin. Analýzy institucionálního vývoje.
Makro/Meso.
Nekola et al. (2020)
2
Analýzy programových výzev a souvisejících skupin opatření
Makro
Sirovátka, Dingeldey
Varjú
3
Analýzy spolupráce aktérů v konkrétních podmínkách (např. tvorba politiky).
Meso
Rákoczyová et al. (2019)
Kunášková
4
Analýzy implementace konkrétních programů v lokálních podmínkách.
Mikro
Rákoczyová et al. (2023)
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
4
(1) Analýzy politického procesu
•Analýzy situace pro politické účely.
•Mapování politického procesu ve vztahu ke konkrétnímu opatření či cílové skupině.
•Historické analýzy (vývoj).
•Posuzování proč došlo či nedošlo ke konkrétní změně.
•Posuzování změn v konkrétních opatřeních.
•Zaměřuje se např. na legitimitu veřejné politiky vůči konkrétní cílové skupině.
•Zaměřuje se na postoje veřejnosti k opatřením.
•Nekola et al. (2020). Česká veřejná politika optikou teorie sociální konstrukce cílových populací.
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
5
(2) Analýzy implementace politiky
•
•Mapování implementace a efektů konkrétní „politiky“.
•Využívá makro-perspektivu, jedná se o soubory opatření.
•Vysoká komplexnost.
•Spíše obecnější často založené na agregovaných datech.
•Využívá často mix metodologie.
•Využívá meta-evaluací k posouzení celkového efektu.
•Může zahrnovat i úroveň „governance“.
•Jaké záměry a „efekty“ měly „Záruky pro mladé“, „Podpora podnikání“ nebo „Ekologická politika“.
•Může zahrnovat úroveň plánů (strategií) a úroveň implementace.
•Jaké jsou odlišnosti v implementaci politik v jednotlivých zemích.
•Může usilovat o diskuzi celkového efektu.
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
6
(3) Analýzy spolupráce
•
•Mapování spolupráce v lokalitách či regionech.
•Často mapa aktérů, horizontální a vertikální koordinace.
•Hodnocení spolupráce vzhledem k řešení individuálních situací či sociálních problémů.
•Hodnocení spolupráce perspektivou konkrétního aktéra.
•Hodnocení spolupráce vzhledem k programovým procesům či realizaci politiky (např. Rákoczyová –
veřejné zakázky)
•Hodnocení spolupráce vzhledem k modelům řízení.
•Hodnocení spolupráce vzhledem ke strategii aktérů (organizací).
•Upozorňuje na specifické aspekty (důvěra, motivace, reputace, přístupy)
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
7
(4) Vyhodnocování jednotlivých programů
•Spíše profesionální, externí přístup
•Je spojeno s posouzením, určením hodnoty.
•Pozitivismus, objektivismus (Patton 2015)
•Předpoklady: realita existuje, je třeba vycházet z dat, zjištění by měla být faktická, je možné
získat průkazné výsledky (ověřovat, zjistit pravdu), politici očekávají tento typ výsledků.
•Může být spojeno s ověřením konkrétní politické/organizační strategie v terénu.
•Evaluace je koherentní a univerzální (standardizovaná)
•Spíše pro programy v perspektivě top-down.
•Míra, ve které je evaluace responsivní (může být a nemusí).
•Diskuze významu různých evaluačních východisek (předpoklady, kritéria apod.).
•
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
8
Zásadní záměry implementační evaluace:
•
•Dokázat odpovědět na otázky, které jsou významné pro klíčové aktéry.
•
•(Není to nutně zcela participativní přístup).
•
•Být schopen posoudit význam implementace programu.
•
•Být schopen zhodnotit implementaci programu.
•
•Využít programovou teorii pro vyhodnocení (viz EV).
•
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
9
Význam organizačního prostředí
Chen (1990), Saunders (2006)
•
•Implementace, dodání (delivery), vyžaduje zajištění (prostory), sjednání a zorganizování (lidé,
čas) + podmínky a normy podvazující = určující dodání.
•Evaluace i program se nachází v organizačním prostředí.
•Organizační prostředí je komplexní (odkazuje na systémový přístup).
•Může být rutinní (standardizované, málo výjimek) ale též nerutinní.
•Definice klíčových domén organizačního prostředí.
•Určení klíčových prvků organizačního prostředí.
•Zahrnuje strategii a mód doručení.
•
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
10
Význam organizačního prostředí
Chen (1990)
•
•Pracovníci programu: může definovat např. jejich charakteristiky
•
•Implementující organizace (např. zajištění, vzdělávání)
•
•Programové prostředí: mikro úroveň (spolupráce)
•
•Makro kontext: širší kontext implementace (ekonomika, politika, legislative)
•
•Implementační prostředí: podmínky ve kterých je program implementován
•
•
•
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
11
Význam organizačního prostředí
Van Berkel (2020)
•
•Podmínky vytváří specifické situační konfigurace.
•
•
̶
̶
Doména:
Příklady:
Policy
Legislativa, procesy centralizace a decentralizace
Governance
Modely poskytování služeb a spolupráce (subjekty)
Organisational
Job design, popisy pracovních míst, autonomie, zátěž, důraz na výsledky
Occupational
Vzdělávání, profesní základ, síťování, profesní asociace.
Adobe Systems
12
Specifické analytické části programu
•Posouzení organizačních kapacit:
a) kapacita pro nový program,
b) kapacita pro realizaci stávajících programů.
•Rozsah a lokalizace programu.
•Systém doručení služby (protokol o doručení služby).
•Podpůrné části a funkce v programu, profil poskytovatele.
•Analýza organizačních rolí.
•Zacílení programu na cílovou skupinu.
•Vztah stakeholderů k programu.
•Komunikace.
•Mezi-organizační spolupráce.
•Analýza vztahu (a) organizace implementace a (b) výsledků
•Diseminace a difuze.
•Hodnocení inovací a změn (před, změna, po).
•Vývoj ve fungování programu.
•Nákladnost programu/aktivit.
•
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
13
Kontextové souvislosti implementace
•
•Každé místo implementace je unikátní
•Kontextualizace je klíčem k pochopení implementace programu
•Kontextualizace je klíčem k evaluaci.
•Někdy se dělí na bezprostřední kontext (lokalita, blízkost) a makro kontext (ekonomické,
politické, kulturní)
•Mikro kontexty, které mohou být pro program klíčové např. rodina, spolužáci (Chen 1990)
•Může představovat otázku nakolik kontext odpovídá normativním očekáváním?
•Monitorování/skenování implementačního prostředí (otevřený přístup)
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
14
Kvantitativní zhodnocení implementace programu
•
•
•Monitoring, zhodnocení dopadu (design vs. implementace vs. kontext)
•
•Problém relevance indikátorů
•
•Problém komponent a jejich vztahu k výsledkům (překonat problém black box).
•
•Sbírání dat je pro poskytovatele drahé a zatěžující.
•
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
15
CIPP model
•Daniel Stufflebeam a kolegové.
•
•(C)ontext: vztažená k potřebám, problémům a příležitostem.
•
•(I)nput: vztažená k řešení potřeb, plánování a využití zdrojů.
•
•(P)rocess: vztažená k implementaci a dokumentaci.
•
•(P)roduct: vztažená k výsledkům (mohou být cíle)
•
•V podstatě se jedná o soustavu evaluací.
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
16
Responzivní evaluace (přístup)
Stake (1980), Guba a Lincoln (1989):
•
•Tradiční přístup externí evaluace vs. konstruktivistická ev.
•Metafora „služby“ (program, evaluace)
•Oboustranně interaktivní proces
•Evaluace se formuje v postupných krocích. Tedy není určená dopředu (může být výhodou i nevýhodou)
•Zahrnuje formální i neformální komunikaci.
•Evaluace se zaměřuje spíše na programové aktivity než na formální programové cíle.
•Vyjasnění obsahu, průběhu programu
•Bere v úvahu potřeby a záměry zúčastněných stran.
•Vyjasnění pojmů (jazyka) a záměrů
•Je participativní a zvyšuje místní „kontrolu“.
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
17
Uživatelé responzivní evaluace
Účastníci:
•Jsou uživateli evaluace.
•
•Mohou rozšiřovat evaluační obzor.
•
•Se vzdělávají evaluací.
•
•Jsou skupiny s rizikem (ví, že EV může mít na ně negativní dopady)
•
•Evaluace jim může přinést závažné negativní dopady.
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
18
Uživatelé responzivní evaluace
Guba a Lincoln (1989), Stake
•Hodnotitel musí dobře znát uživatele a jejich zájmy.
•Evaluace odpovídá na informační potřeby stakeholderů.
•Na co zaměřují svou pozornost, co je pro ně důležité.
•Vychází z možné rozlišnosti a konfliktu hodnot.
•Může kombinovat záměry různých skupin.
•Nakonec je třeba určit, čí zájem či účel jsou sledovány.
•Hodnotové perspektivy stakeholderů jsou brány v úvahu při posouzení úspěchu či neúspěchu programu.
•Snaží se o větší porozumění na straně uživatelů, poskytuje jim informace, které mohou kombinovat
se svou zkušeností.
•RE může být kritizována pro svou přílišnou divergenci (roztříštěnost)
•Sociální problémy vs. individuální potřeby (perspektiva)
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
19
Výsledky responzivní evaluace
Guba a Lincoln (1989)
•Do jaké míry je nutné získat nové poznatky?
•
•Rozumí jednotliví účastníci výsledkům hodnocení?
•
•Do jaké míry účastníci znají postoje dalších účastníků?
•
•Do jaké míry je možné a nutné dosáhnout shody účastníků?
•
•Do jaké míry mohou účastníci ovlivňovat evaluační výsledky? (předběžná zpětná vazba)
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
20
Postup responzivní evaluace
•
•Vysvětlení role modelu ve vztahu k evaluačnímu designu.
•
•Stakeholdeři spoluurčují evaluační design (případně i model)
•
•Určuje prvky, které budou posuzovány.
•
•Prvky jsou programově specifické.
•
•Rozlišuje formální a neformální prvky.
•
•Určuje informační (evaluační) potřeby.
•
•
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
21
Postup implementační evaluace (Stake)
•Představuje popisnou rovinu a rovinu posouzení.
•Posouzení je možné díky využití standardu, který určuje očekávání.
•Domény: např. předpoklady, transakce a výsledky.
•Jde o návaznost těchto částí.
•Vytváří dvě matice: popisnou matici a matici posouzení (vyhodnocení).
•Obsahuje záměry, pozorování, standardy a posouzení.
•Jde o soulad mezi těmito částmi (logický a empirický).
•Může data sbírat jednorázově či opakovaně.
•Je založené na pozorování.
•Výhoda: flexibilita, srozumitelnost a jednoduchost.
•Obtížná místa: nastavení standardu, posouzení standardu.
•Standard může být odvozen z jiných programů.
•
•
Typická kritéria implementační evaluace
•Posouzení aktivit a procesů
•Fidelity/adaptation, dosage, quality, responsiveness, differentiation (Dane a Schneider 1998).
•Posouzení alternativních přístupů
•Nakolik jsou jednotlivé aktivity realizovány podle časového plánu.
•Nakolik účastníci akceptují a vykonávají své přidělené role.
•Náklady na jednotlivé aktivity (skutečnost)
•Efektivita provedení.
•Identifikace a posouzení deficitů (nedostatků)
•Výstupy a výsledky jednotlivých aktivit (jak to dopadlo)
•Posouzení dle vnějšího informačního standardu.
̶
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
24
Implementační výzvy a problémy
•Posouzení lokálních podmínek.
•Posouzení implementačních výzev (nové často neočekávané aspekty)
•Nové prvky mohou být inovace ale i hrozby.
•Posouzení problémů spojených s implementací, jak se objevují v reálném čase.
•Jak jsou implementační problémy spjaty s objektivními problémy (i externí), což působí na riziko
selhání projektu?
•Např. nevhodné prostory, formy realizace, přesčasy pracovníků.
•Co je problém, zda to je opravdu problém.
•Zda byla přijata nápravná opatření (jaká byla, s jakým úspěchem)
̶
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
25
Sběr dat
Posouzení sběru dat z hledisek:
•Kdo sbírá data.
•Výsledky sběru dat.
•Spolehlivost dat.
•Důvěryhodnost dat.
•
Data (Grinell et al. 2019)
•Jednoduché zjišťování (porozumění, čas zjišťování)
•Soulad s běžnými procesy v programu
•Proškolení a zainteresování plničů dat
•Vhodný systém (i uživatelsky) správy dat
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
26
Saunders 2006 (diskuze)
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
27
Vztah výsledků implementace a výsledků programu
•
•Chen (1990) – kapitoly 12 a 13.
•Vztah mezi výsledky implementace a výsledky programu (Schultes 2023)
•Jaký vliv mají implementační selhání na výsledky programu? (Chen 1990)
•Implementaci a její výsledek mohu posuzovat podle normativních hledisek.
•Vztah mezi výsledkem implementace a výsledkem programu není vždy jednoznačný (příklad
rekvalifikace).
•Role variability intervence a míry intervence (dose).
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
28
Implementační výstupy/výsledky
Proctor et al. (2011)
Popis
Acceptability
Spokojenost, případně shoda stakeholderů
Adoption
Přizpůsobení, přijímání nové praxe.
Appropriatedness
Shoda s podmínkami, relevance v místních podmínkách
Implementation costs
Náklady, cost-benefit apod.
Feasibility
Uplatnitelné v každodenní praxi
Fidelity
Doručeno podle plánu, kvalita doručení
Penetration
Míra užití, zapojení, rozšíření
Sustainability
Udržení, pokračování
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
29
Příklad analýzy: příspěvek na dojížďku
•Rákoczyová a Trbola (2022).
•„Příspěvek na regionální mobilitu“.
•Záměr programu
•Kvalitativní vyhodnocení: rozhovory s pracovníky Úřadu práce.
•Mají agendu na starosti.
•Evaluační kritéria:
a) využívání příspěvku,
b) charakteristiky zájemců,
c) proces přiznávání příspěvku,
d) vhodnost nastavení parametrů příspěvku,
e) vnímané dopady příspěvku.
Klíčové: snižování rozsahu, posouzení toho, kdo příspěvek dostane a kdo ne.
Adobe Systems
Ondřej Hora – Voice of youth in interactions with PES
30
Příklad analýzy: příspěvek na dojížďku
•Nízká informovanost uchazečů o příspěvku. Příčiny.
•Okolnosti, které ovlivňují zájem uchazečů (neochota dojíždět, podpora zaměstnavatelů, atraktivita
příspěvku).
•(Ne)zařazení uchazečů do cílové skupiny příspěvku.
•Kolísající množství alokovaných finančních příspěvků.
•Výše a délka příspěvku vzhledem k administrativní náročnosti.
•Posuzování trvalého bydliště uchazečů (neshoda, omezení u osob v exekuci).
•Podmínky jsou nastaveny tak, aby nedocházelo ke zneužívání příspěvku (délka zaměstnaneckého
poměru).
•Požadované údaje od zaměstnavatelů.
•Náročnost přechodu do zaměstnání (zpětné vyplácení, dlouho)
•Vyplácení podle skutečnosti (dnů v práci) je komplikované
•Obava z neúčelnosti příspěvku.
•Implementační otázky nemusí odpovídat výsledkům z kv. dat.
0.0(0)
Explore Top NotesNoteStudied by 500 peopleNoteStudied by 11 peopleNoteStudied by 17 peopleNoteStudied by 22 peopleNoteStudied by 11 peopleNoteStudied by 11 people
HL Biological Approach to Understanding Behavior
NoteStudied by 500 peopleChapter 11: Language and Culture
NoteStudied by 11 peopleDevelopment of Western Music in Europe (ca. 450-ca.1450)
NoteStudied by 17 peopleChapter 16 - Kinetics: Rates and Mechanisms of Chemical Reactions
NoteStudied by 22 peopleCrisis de pilotos
NoteStudied by 11 peopleImperialism
Rise in Nationalism
• During the French and Industrial Revolution, nationalism continued to inspire nations to increase their political and economic power.
• Nationalism became the ideal force in the political, economic, and cultural life in the world, becoming the first universal ideology-organizing all people into a nation state.
Nationalism Defined
• The strong belief that the interest of a particular nation-state is of primary importance.
o Nation-State – a state where the vast majority shares the same culture and is conscious of it. It is an ideal in which cultural boundaries match up with political ones.
• As an ideology, it is based on the idea that the individual’s loyalty and devotion to the nation-state surpass other individual/group interests.
• Exalting one nation’s belief above all others and placing primary emphasis on promotion of its culture and interests, excluding the interests of others.
Changing the World through a Nationalistic Vision
• The French Revolution significantly changed the political world and how countries govern.
• The Industrial Revolution significantly changed the economic world.
• The Age of Imperialism (1870-1914) dramatically changed the political, economic, and social world.
What is Imperialism?
• Imperialism- The policy of extending the rule of authority of an empire or nation over foreign countries, or of acquiring and holding colonies and dependencies. Power and influence are done through diplomacy or military force.
Reasons for Imperialism
• There are 5 main motives for empires to seek to expand their rule over other countries or territories:
1. Exploratory
• Imperial nations wanted to explore territory unknown to them.
• The main purpose for this exploration of new lands was for resource acquisition, medical or scientific research.
o Charles Darwin
• Other reasons:
o Cartography (map making)
o Adventure
2. Ethnocentric
• Europeans acted on the concept of ethnocentrism
o Ethnocentrism- the belief that one race or nation is superior to others.
• Ethnocentrism developed out of Charles Darwin’s “survival of the fittest” theory. Philosophers used the theory to explain why there were superior races and inferior races.
o This became known as Social Darwinism.
• Most imperial nations believed that their cultural values or beliefs were superior to other nations or groups.
• Believed imperial conquest would bring successful culture to inferior people.
3. Religious
• Imperial expansion promoted a religious movement of people setting out to convert new members of conquered territories.
• With the belief that Christianity was superior, missionaries believed it was their duty to spread Christianity to the world.
• Christian missionaries established churches, and in doing so, they spread Western culture values as well.
• Typically, missionaries spread the imperial nation's language through education and religious interactions.
4. Political
• Patriotism and Nationalism helped spur our imperial growth, thus creating competition against other supremacies.
• It was a matter of national pride, respect, and security.
• Furthermore, European rivalry spurred nations for imperial conquest. Since land equaled power, the more land a country could acquire the more prestige they could wield across the globe.
• Empires wanted strategic territory to ensure access for their navies and armies around the world.
• The empire believed they must expand, thus they needed to be defended.
5. Economic
• With the Industrial Revolution taking place during the same time, governments and private companies contributed to find ways to maximize profits.
• Imperialized countries provided European factories and markets with natural resources (old and new) to manufacture products.
• Trading posts were strategically placed around imperialized countries to maximize and increase profits.
o Such places as the Suez Canal in Egypt which was controlled by the British provided strategic choke hold over many European powers.
o Imperial powers competed over the best potential locations for resources, markets, and trade.
History of Imperialism
• Ancient Imperialism 600 BCE-500 CE
o Roman Empire, Ancient China, Greek Empire, Persian Empire, Babylonian Empire.
• Middle Age Imperialism (Age of Colonialism-1400-1800s)
o Great Britain, Spain, Portugal, France, Netherlands (Dutch), Russia.
• Age of Imperialism 1870-1914
o Great Britain, Spain, Portugal, France, Germany, Belgium, Italy, Japan, United States, Ottoman Empire, Russia.
• Current Imperialism...?
o U.S. Military intervention (i.e. Middle East)
o Russia’s Invasion of Ukraine.
Imperialism Colonialism
• Refers to political or economic control, either legally or illegally. • Refers to where one nation assumes control over the other.
• Creating an empire, expanding into neighboring regions and expanding the dominance far outside its borders. • Where a country conquers and rules over other regions for exploiting resources from the conquered country for the conqueror's benefit.
• Foreign government controls/governs a territory without significant settlement. • Foreign government controls/governs the territory from within the land being colonized.
• Little to no new settlement established on fresh territory. • Movement to settle to fresh territory.
Age of Colonialism
WHEN?
• Started around the late 1400s and ended around the late 1700s/early 1800s.
WHY?
• Primary Reason: European countries, wished to find a direct trade route to Asia (China & India) and the East Indies.
o Quicker and relatively more effective than land routes over Asia.
• Secondary Reason: Empire expansion
(land power)
WHO?
• Countries involved: Great Britain, France, Spain, the Dutch & Portugal.
• Individuals’ knowns as Mercantilists believed that maintaining imperialized territory and colonizing the region could serve as a source of wealth, while personal motives by rulers, explorers, and missionaries could therefore promote their own agenda.
o This agenda being “Glory, God and Gold”.
Mercantilism
• Mercantilism was a popular and main economic system for many European nations during the 16th to 18th centuries.
• The main goal was to increase a nation’s wealth by promoting government rule of a nation’s economy for the purpose of enhancing state power at the expense of rival national power.
• It was the economic counterpart of political absolutism.
Why did mercantilists want colonies?
• Mercantilists believed that a country must have an excess of exports over imports.
• By colonizing territory, it provided the nation with indispensable wealth of precious raw materials.
• Therefore, the claimed territory served as a market and supplier of raw materials for the mother country. Which, in time, provided an excess of exports for the nation and thus created wealth.
o Development of Trading Companies to support this economic system. Hudson Bay Company – (1670). Controlled primarily North America.
o Dutch East Indie Trading Company (1682)
o East Indian Trading Company (1600)
o Royal African Trade Company (1672)
WHERE?
• European nations begun to colonize the America, India and the East Indies to create a direct trade route.
• Great Britain was the leading power in India, Australia and North America, South Africa.
• Spain colonized central and South America.
• French held Louisiana, coastal land of Africa and French Guinea.
• The Dutch built an empire in the East Indies.
• The Portuguese was able to take control of present-day Brazil and the southern tip of South America and Japan.
Age of Colonialism
• As countries started to imperialize these regions, eventually the concept of colonization took hold:
• This is what makes the Age of Colonialism extremely different!
End of Colonialism
• By 1800, colonialism became less popular
• Why?
o Revolutions (Spain, France & American)
o The Napoleonic Wars
o Struggle for nationalism and democracy.
o Exhausted all money and energy to supervise their colonies.
Waiting to wake again
• Imperialism would stay quiet for close to 50 years before Great Britain and France’s economies revitalized.
• The outbreak of the Industrial Revolution only encouraged and revitalized European nations to begin their conquest for new territory and resources.
Age of Imperialism
THE SCRAMBLE FOR AFRICA 1870-1914
Conditions Prior to Imperialism of Africa
European interest in exploiting Africa was minimal.
Their economic interests & profit in Africa primarily came through coastal trade that took place during the 1500-1700s.
The slave trade became the main source of European profit.
Furthermore, disease, political instability, lack of transportation and unpredictable climate all discouraged Europeans from seeking territory.
Slave Trade & the Trans-Atlantic Slave Voyages
Forced labor was not uncommon during the 13-17th Centuries. Africans and Europeans had been trading goods and people across the Mediteranea for centuries.
This all changed from 1526 to 1867, as a new system of slavery was introduced that became highly “commercialized, racialized and inherited”
By 1690, the America and West Indies saw approximately 30,000 African people shipped from Africa. A century later, that number grew to 85,000 people per year.
By 1867, approximately 12.5 million people (about twice the population of Arizona) left Africa in a slave ship.
What Changed?
1. End of the Slave Trade- Left a need for trade between Europe and Africa.
2. Innovation in technology- The steam engine and iron hulled boats allowed Europe
3. Discovery of new raw materials- Explorers located vast raw materials and resources and this only spurred imperialism with Europe in the wake of the Industrial Revolution.
4. Politics- Unification of Germany and Italy left little room to expand in Europe. Germany and Italy both needed raw materials to “catch up” with Britain and France so they looked to Africa.
The Scramble for Africa
The scramble started in 1870.
Although some coastal land had previously been acquired before 1870, the need for territory quickly accelerated as European countries looked t get deeper into Africa.
Within 20 years, nearly all continents were placed under imperialistic rule.
Who was Involved?
Great Britain
France
Germany
Italy
Portugal
Belgium
Spain (kind)
Violent Affairs
Violence broke out multiple times when European nations looked to claim the same territory.
Germ Chancellor. Otto van Bismarck. Attempted to avert the possibility of violence against the European powers.
In 1884, Bismarck organized a conference in Berlin for the European nations.
The Berlin Conference (1884-85)
The conference looked to set ground rules for future annexation of African territory by European Nations.
Annexation is the forcible acquisition and assertion of legal title over one state’s territory by another state, usually following military occupation of the territory.
From a distant perspective, it looked like it would reduce tensions among European nations and avert war.
At the heart of the meeting, these European countries negotiated their claims to African territory, made it official and then mapped their regions.
Furthermore, the leaders agreed to allow free trade among imperialized territory and some homework for negotiating future European claims in Africa was established.
Further Path
After the conference, european powers continued to expand their claims in Africa so that by 1900. 90% of the African territory had been claimed.
A Turn towards Colonization?
Upon the imperialization of African territory, European nations and little interest in African land unless it produced economic wealth.
Therefore, European governments put little effort and expertise into these imperialized regions.
In most cases, this emat a form of indirect rule. Thus, governing the natin without sufficient settlement and government from within the mother country.
Some Exceptions
There were some exemptions through in Africa as colonization was a necessary for some regions i n Africa.
Some regions where diamonds and gold were present. Government looked to protectorate the regions and establish rule and settlement in the regions.
Protectorates: A state controlled and protected by another state for defense against aggression and other law violations. Would
Some examples include South Africa, Botswana, Zimbabwe and Congo.
Conclusion
Although it may appear that the Berlin Conference averted war amid the African Scramble, imperialism eventually brought the world into worldwide conflict.
With the continued desire to create an empire by European nations. World War 1 would break out which can be linked to this quest at imperialism.
NoteStudied by 11 people