Biogenní zákon:
"Omnis cellula e cellula"
"Každá buňka pouze z buňky"
1852 - Robert Remak
1857 - Rudolf Virchow
Dělení prokaryontních buněk:
Binární dělení (fission):
duplikace chromosomu
růst buňky
rozdělení dceřiných buněk
Kulovité bakterie - různé roviny binárního dělení
Konjugace: není buněčné dělení, = výměna genetického materiálu mezi bakteriemi
Organizace chromatinu v eukaryontních buňkách:
Změny organizace chromatinu v průběhu buněčného cyklu
Zdvojení obsahu DNA v chromosomu během buněčného cyklu:
Organizace chromatinu: složení nukleosomu
11 nm vlákno / "korálky na šňůře"
30 nm vlákno / "solenoid"
Stavba metafázního chromosomu (monocentrické chromosomy)
Klasifikace chromosomů dle polohy centromery
Monocentrické a holocentrické chromosomy
c = obsah DNA v haploidní sadě chromosomů, kdy každý chromosom je tvořen 1 chromatidou
Mitóza:
Význam mitózy: předání identické genetické informace do obou dceřiných buněk
Průběh mitotického dělení:
průchod buňky kontrolním uzlem v G2: dostatečná velikost buňky, zreplikována DNA, zdvojený centrosom
fáze: profáze, prometafáze, metafáze, anafáze, telofáze
Profáze:
oddělení centrosomů (zduplikovány v S-fázi)
průběžná kondenzace chromosomů
zahájení tvorby mitotického vřeténka
zůstává zachován jaderný obal
Stavba mitotického aparátu
Prometafáze:
zahájena rozpadem jaderného obalu
vazba kinetochorových mikrotubulů na chromosomy
pohyb chromosomů
Metafáze:
chromosomy uspořádány v ekvatoriální rovině
pohyb chromosomů v ekvatoriální rovině
Anafáze:
přerušení spojení mezi sesterskými chromatidami
anafáze A: zkracování kinetochorových MT
anafáze B: oddalování pólů vřeténka
rychlost pohybu chromosomů: 1 mm/min
Telofáze:
tvorba jaderného obalu kolem dceřiných jader
fúze váčků jaderné membrány
dekondenzace chromosomů
rozpad a tvorba jaderného obalu
Cytokineze:
Cytokineze u živočišné buňky (zygota)
Živočišné buňky: kontraktilní prstenec (ring) po obvodu ekvatoriální roviny
aktin / myosin
Rostlinné buňky:
transport váčků se stěnovým materiálem do ekvatoriální roviny → fúze → fragmoplast
centrifugální (resp. centripetální) růst fragmoplastu
Dělení organel do dceřiných buněk:
žádná organela nevzniká de novo
Mitochondrie:
zdvojení počtu během buněčného cyklu
rovnoměrná distribuce během cytokineze
GA, ER:
rozpad na fragmenty během mitózy
rovnoměrná distribuce během cytokineze
zvětšování během cyklu dceřiných buněk
Meióza:
Způsoby rozmnožování eukaryot:
Nepohlavní rozmnožování:
potomstvo geneticky identické s rodičovským organismem
Pohlavní rozmnožování:
původní kombinace genů zanikají a vznikají nové → každý organismus je geneticky jedinečný
kompetitivní selekční výhoda pro organismy v nepředvídatelně variabilním prostředí
Meióza:
dvě po sobě jdoucí dělení:
I. meiotické (heterotypické, redukční)
II. meiotické (homeotypické, ekvační)
Genetický význam meiózy:
a) redukce počtu chromosomů při tvorbě pohlavních buněk → haploidní gamety
b) v gametách 2n (člověk: 223) možných kombinací chromosomů (pak ještě zvýšeno crossing-overem), 2n možných kombinací chromosomů v gametách → genetická variabilita u potomstva
c) párování homologických chromosomů, které umožňuje crossing-over a tím i rekombinaci genů, crossing-over umožňující vznik rekombinovaných gamet → zvýšení genetické variability u potomstva
Stádia meiotického dělení:
premeiotická interfáze
meióza I:
profáze I: leptotene
zygotene
pachytene
diplotene
diakineze
metafáze I, anafáze I, telofáze I
meióza II:
profáze II, metafáze II, anafáze II, telofáze II
Průběh meiózy (foto: buňky lilie velkokvěté):
Meióza I: profáze I - leptotene: Chromosomy, z nichž každý je tvořen dvěma chromatidy, se začínají kondenzovat
Meióza I: profáze I - zygotene: Homologické chromosomy se začínají párovat
Synaptonemální komplex:
centrální element
transverzální vlákna
laterální elementy
Meióza I: profáze I - pachytene: Homologické chromosomy jsou zcela spárovány
Tvorba bivalentů a crossing-over
Meióza I: profáze I - diplotene: Homologické chromosomy se oddělují s výjimkou chiasmat
Chiasmata v bivalentu během profáze I – diplotene: crossing-over
Meióza I: profáze I - diakineze: Spárované chromosomy se dále kondenzují a připojují se k vláknům dělicího vřeténka
Meióza I: metafáze I: Spárované chromosomy se seřazují v ekvatoriální rovině buňky
Meióza I: anafáze I: Homologické chromosomy se oddělují a pohybují se k opačným pólům buňky
Meióza I: telofáze 1: Pohyb chromosomů je dokončen a začínají se formovat nová jádra (Následuje cytokineze I)
Meióza II: profáze 2: Chromosomy, z nichž každý je tvořen dvěma sesterskými chromatidy, se kondenzují a připojují se na vlákna dělicího vřeténka
Meióza II: metafáze 2: V každé z buněk se chromosomy seřazují v ekvatoriální rovině
Meióza II: anafáze 2: V každé z buněk se oddělují sesterské chromatidy a pohybují se k opačným pólům buňky
Meióza II: telofáze 2: Chromosomy se dekondenzují a začínají se formovat nová jádra
Meióza II: cytokineze 2: Haploidní dceřiné buňky jsou odděleny svými plazmatickými membránami
Hlavní rozdíly v průběhu mitózy a meiózy:
Základní srovnání průběhu a výsledků mitózy a meiózy
Střídání generací mezi gametofyty (n) a sporofyty (2n) u rostlin
Životní cyklus kvasinky Saccharomyces cerevisiae
Porovnání spermatogeneze a oogeneze u živočichů
Poruchy meiózy a jejich genetické důsledky:
a) Nerovnoměrný crossing-over
v profázi I:
důsledek: ztráta (delece) v jedné a zdvojení (duplikace) ve druhé zúčastněné chromatidě
b) Neoddělení (nondisjunkce)
homologní chromosomy v anafázi I
sesterské chromatidy v anafázi II
porucha centromer nebo porucha mitotického aparátu
důsledek: aneuploidie